#ach ten češtin | Explore Tumblr posts and blogs

veselymrucoun · 5 years ago

Text

PRAŽSKÝ EROTIKON

sex je mocná čarodějka

a když si ho někdo vezme jako téma

tak má naději na úspěch jistou

já jsem malinko dříve narozená

tak už to tak stoprocentně nevidím

- kdo nesexuje, ten nežije -

a je mi líto

že pan Hartl je taky

takovej "ňouma"

je to psáno hovorovou češtinou

až nespisovnou

občas se snad objevuje

i argot

domnívala jsem se naivně

že když je někdo vzdělán

používá svého vzdělání

(k vzdělávání mas, nejlépe)

jak říkala hezky jedna moje kolegyně:

"Když jsou ty lidi umělci

tak nás mají táhnout ke hvězdám, ne?"

inu, netáhnou

škoda

zbytečně dobře popsanej papír

vcelku nestojí za to to číst

Marta je účetní a má za muže

fotbalistu Honzu

Táňa je hlasatelka v televizi

a její manžel je lékař

mají celkem 4 děti

a postavili si svépomocí řadovku na Babě

takoví malí lepší lidi

skoro jako S tebou mě baví svět

nebo Viewegh

nečíst!

Patrik HARTL (10.9.1976 Olomouc)

je scénárista (FAMU Praha)

a ředitel divadla (Studio 2 Praha)

má Martinku, Áju a synka

jehož jméno jsem zapomněla

píše v práci

a to pořád

kromě toho je autorem komedií

které píše hercům na tělo

a taky je režíruje

je Panna, takže rád uklízí

nerad se přemísťuje

takže někdy i dovolenou "propíše"

na pracovišti pořád kontroluje

jestli nezapomněl zamknout

takže má často vyviklanou kliku

úspěšný “mladý” muž

ach jo ___________________________________________

HARTL, Patrik

Malý pražský erotikon. Praha, Bourdon 2014. 431 stran

0 notes

zlutyzakaznik · 7 years ago

Text

První dojmy 1

Mada Ice Cream, Craftbeer bottle shop & bar, Bee’s Cake Café, Olli’s Restaurant Cafe, Soupárna a volební espresso u ČSSD.

(6. 11. 2017) V průběhu října jsem při procházkách narazil na několik nových kaváren a restaurací, které slibují přinejmenším zabavné, pokud ne přímo bizarní zážitky.

Mada Ice Cream na místě bývalého antikvariátu na Kapucínském náměstí (po knihách tam byla prodejna textilu) první týden své existence neměla nápojový lístek (částečná nabídka uvedena pouze na černé tabuli u vchodu - kolik lidí naláká například pomerančový fresh 0.2 l za 65 Kč?), o 10 dní později při druhé návštěvě už sice menu bylo, ale s tolika školáckými chybami v kávové části, že se mi tomu nechtělo věřit.

Vedle klasických chyb (espresso s jedním nebo dvěma s, capuccino a obě verze macchiata bez c) jsem našel i něco, co jsem ještě neviděl: doppio americano. Na dotaz, co je na druhém mlýnku za výběrovou kávu (jednička má poněkud fádní italské Buondi), se majitel(?) zeptal kolegyně(?), jakou jim to zítra přivezou kávu. Aha, Indonésii. Podnik je nyní otevřený dva měsíce a při kliknutí na jeho webové stránky na návštěvníka vypadne strohé „Již brzy!“ Dva měsíce po zahájení provozu? Ach jo. Soudě dle prvotních ohlasů na Facebooku bude i nadále zajímavé sledovat zdejší cenotvorbu, neboť – lze-li věřit údajům v komentáři – 165 Kč za litr domácí limonády je dost možná brněnský rekord a 45 Kč za ZONku také není pro špunty, kteří by v ruce vedle čepice žmoulali pár drobných. Monogram hned vedle se podle všeho zatím bát o existenci nemusí, nehledě na to, že cílí na jinou kávovou skupinu.

Daleko příznivější dojmy jsem měl ze svých dosavadních tří návštěv Craftbeer bottle shop & bar na druhé straně Zelného trhu. Jde o jeden z mála zajímavých podniků v nově otevřené tržnici a i když se zde piva na můj vkus obměňují až příliš pomalu a aktualizace nabídky na mém oblíbeném pivním agregátoru má své slabiny, přišli provozovatelé s jednou důležitou inovací. Nabízejí totiž možnost degustačního setu, kdy za 90 Kč dostanete po 1 dcl všech šest piv, která jsou aktuálně na čepu. Výborná věc a ve varšavských ochutnávkových hospodách jev daleko častější. A za kohouty zde docela často stojí skvělá výčepní Léňa (ex-Ochutnávková pivnice, ex-Fléda atd.), mimo jiné vítězka běhu na 100 km.

Před otevřením je Bee’s Cake Café nedaleko pošty v Černých Polích (vedle plzeňsky orientované hospody U krále Jiřího). Uvnitř jsou už vidět stolky, židle, bar, lednice a také kávovar je na svém místě. Zda na koncepci podniku spolupracoval doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D., takto kapacita na včely a včelařství z nedaleké Mendelovy univerzity v Brně (a shodou okolností jmenovec nedávno zesnulého prof. Antonína Přidala, dramatika, publicisty a překladatele Shakespeara z JAMU), zůstává zatím velkou otázkou). :-) Každopádně pelmel interiér nebudí zdání kvality a útulnosti a prostor před podnikem s úpravnou zahrádkou je zatím ohrazen. Na druhou stranu, nejvíce “zavčelený” okres, jakým Brno-město je, by si takto tematicky zaměřenou kavárnu jistě zasloužil. Aktualizace 12. 11. 2017: Tak Bee’s Cake Café je už otevřeno a nemá nic co do činění s včelami, čmeláky, vosami či sršni. Bee je jen jméno spolumajitele podniku, Itala, který se svou manželkou kavárnu začal provozovat (krásný příběh, už jsem ho zažil nejméně 30x - čekám až se dozvím, že si otevřením splnili svůj velký sen :-)). Káva 70:30 značky Valentino, dle všeho běžná Itálie, stroj na točenou zmrzlinu (zatím se rozhodují, zda bude v létě prášková nebo vlastní výroby). Uvidíme, začínám se bát.

V hospodské a kavárenské scéně na Veveří se nedaleko mé oblíbené Hluché zmije před pár týdny vynořil Olli’s Restaurant Cafe (už název je trochu neujasněný v zaměření i pravopisu; logo uvádí Caffe, na svém webu mají uvedeno, že nabízejí též kuchyni barového tipu), který pro mne vysílá hned několik varovných signálů: nabízí totiž Premium Quality, dále údajně nejlepší tataráky v Brně (smělé a ničím nepodložené) a konečně jde zjevně o podnik s tradicí – příšerná a stále více módní nálepka „založeno/od“, v tomto případě since 2017, což je vrchol nabubřelosti. V Pardubicích jsem viděl v roce 2016 podnik „since 2015“, v České Třebové na obchodu se spodním prádlem sience místo since (kdyby aspoň science, to by mě potěšilo) a chápu to u podniku, který má za sebou minimálně 40 – 50 let úspěšného fungování, ne-li víc, ale toto? V nápojovém lístku se pak nacházejí obvyklí podezřelí, tj. malé espreso i juice, překvapivé konstatování, že konzumace rumu zažívá celosvětový boom (na ten půjdu raději do Air Café, kde je univerzálně oblíbené 12leté Diplomatico bezmála o třetinu levnější; zde 135 Kč/0.04)

Široká škála veřejnosti toto možná ocení, já ovšem nikoli.

Aktualizace 18. 11. 2017: Díky laskavosti čtenáře mohu sdílet jeho fotografii precizně rozvrstvené gramáže tataráků u Olli’s Restaurant Cafe - snímek navíc potvrzuje, že v zacházení s češtinou jsou zde skutečně experti. :-)

Před pár týdny jsem také nakoukl do dalšího trendy bistra - Soupárny, která sídlí na Úvoze 51 na rohu u zrušeného přechodu pro chodce a coby kamenem dohodil od zavřené kavárny Knihárna (kde měli Illy a výdej mnoha tisíců titulů knih). Hudba hodně hlasitá, všechno trendy a docela drahé, ale espresso od Vergnana (informovala-li mě slečna správně, jde o 70:30) za 25 Kč jsem zkusil - hlavně tedy proto, že zde mají můj designově oblíbený kávovar, dvouhlavovou Elektru z řady Sixties, přičemž jednohlavovou verzi tohoto kávovaru bych rád v budoucnosti do své domácí kuchyně.

Cafe Vergnano ze Soupárny - vzhledem k cenám i obsazenosti jsem docela skeptický k budoucnosti podniku…

Slečna mi prozradila, že mlýnek jim nastavuje servisák tak jednou týdně a i kávovar nebyl právě vyleštěný a podle toho to bohužel dopadlo - zvládl jsem půlku porce a zbytek vyhodil (9-10/20) - daleko daleko za shoty, které jsem z téhle kávy měl jinde.

Na závěr dílčí první dojem z kávy u voleb. Před čtyřmi lety jsem ochutnal espresso od baristky pracující pro ODS na České i od lidovců na nám. Svobody (při degustaci mne rozptyloval a vlídně indoktrinoval Stanislav Juránek), letos “esko” z páky nabídla pouze ČSSD na České. Obsluha bohužel nev��děla, kdo kávu pražil, ale prý mají firmu na Veveří a Lidické (interpretaci nechám na Vás).

Ač měli logicky nastavený mlýnek hlavně na lungo (ano, i to je v brněnských kavárnách dosti běžné a viděl jsem už více baristů, co se udiveně ptali “co je to mlýnek nastavený na lungo?” Odpověď: nastavíme mlýnek tak, aby během 40 - 60 vteřin natekl ze tří čtvrtin nebo dokonce plný šálek na cappuccino :-)), káva byla celkem ucházející (11 - 12/20) a obsluha mi napůl spiklenecky řekla, že takhle má kávu rád pan Onderka. Takže tak.

#prvnidojmy

0 notes

lieselotte-sky · 3 years ago

Text

Občas překvapím sama sebe. Z diskuse na téma nesmyslného užití slova sváření:

Vždycky mě pobaví výraz sváření :D vzpomínám si, jak nám ještě na strojní fakultě říkali, že to není sváření, ale svařování, protože to není svár, ale svar! :D

Jenomže to je podle mého názoru špatně, takže se musím ozvat:

Já s tímto názorem rozhodně nesouhlasím. Výstupem procesu svařování je imho svařenec. Jinými slovy. Zhotovuje-li zhotovitel dílo svařováním, potom je takové dílo svařencem a zhotovitel tedy zjevně vystupuje v roli svařitele. Existence svaru sice implikuje existenci svařence, avšak svar sám je toliko průvodním příznakem existence svařence, avšak nikoliv dílem samotným, tudíž nemohu souhlasit s tím, že produktem svařování je svar. Mohla bych na tomto místě připustit alternativu v podobě svařeného vína, neb mi není známo v jakém vzájemném vztahu je svařené víno a svařenec, jelikož v zájmu zachování jednoduchosti nemíním vyšetřovat, zda označení procesu vedoucího k zhotovení svařence jest homonymem k označení procesu vedoucího k zhotovení svařeného vína. …a pokud to někdo dočetl až sem a nevybuchnul mu mozek, nechť si to prosím přečte ještě jednou, v další iteraci se to již jistě podaří.

Tady názorně vidíte jak brutální sváření může vzniknout z prostého svařování. Myslím si, že toto dokážou pochopit jen lidé se znalostí OOP :3, ale možná se mýlím.

#zaprudíme uvidíme #ach ten češtin #jazykový chytáček

1 note · View note