#hafery

[haferove-kralisko]

ogárci a cérky, haferová sezóna je v plném prúdu, tož mi urobte radosť a zajdite do lesa

a neopomnite sa pak obrať od klíščať!

[1fast3furious]

Birchermüsli ein Quell der Freude.

Tag 18, Frühstück (Koch)

Für das selbstgemachte Birchermüsli Haferflocken, Leinsamen, Buchweizen und Sonnenblumen- sowie Haselnuskerne in Milch bzw. im Kühlschrank quellen lassen und am morgen mit Rosinen, Apfelkompott und einer halben Orange verfeinern. Ein Leckerli im wahrsten Sinne des Wortes und seiner Herkunft.

Denn was wir heute Mus nennen, war im Schwyzerdeutschen ein Mues bzw. hat sich dann als verselbständigter Diminutiv (Gegenteil von Augmentiv) sprachlich zum Müsli verkleinert.

Warum es Porridge heißt, wenn das Getreide nicht in Milch gequollen, sondern in Milch gekocht wird, ist zwar nicht überliefert, jedoch ist die gekochte Variante deutlich älter (ca. 12.000 Jahre) und ein ständiger Begleiter in der Geschichte unserer zivilisatorischen Errungenschaften: Feuer, Rad und Haferbrei. Hex Hex!!

In diesem Zusammenhang gelten die verschiedenen Müslivarianten (Mus, Schleim und Grütze) als Vorboten der Backwaren, man könnte auch Vorbrote sagen.

Kommt gut in den Tag!

[cysnews]

Léto na Soláni s folklorem a haferami

Léto na Soláni s folklorem a haferami

Pokud máte rádi folklor a chtěli byste ochutnat hafery, pak se 10. srpna 2019 vypravte na horu Soláň ležící na hřebeni Vsetínských Beskyd. Bude zde probíhat 12. ročník mezinárodního folklorního festivalu Léto na Soláni a krásné prostředí této bájné, mystické hory rozkvete písničkami, tancem a dobrou náladou návštěvníků. (more…)

[chut-psat]

kdo po tobě ide

V Beskydech se ztrácíme v mlze. “Mlha hustá tak, že by se dala krájet,” slyším den co den. Počasí se nemění, stejně jako průpovídky, které máme uložené hluboko v paměti, v místech, kde vodník Kebule vaří mlhu. Vedoucí výpravy se večer vypravil pro hrací kostky a zmizel. Čas plynul a on se nevracel. Nedělali jsme si starosti, protože to byl přeci vedoucí výpravy. Měli jsme dlouhou chvíli, když se objevil ve dveřích s prázdnýma rukama. “Já jsem ten barák nenašel,” pokrčil rameny a vyprávěl nám o tom, jak bezradně kroužil kolem osvětlené budovy horské služby. Naše chata byla vzdálená pouhých pár kroků, i ty se ale rozplývaly ve vlhkém vzduchu a mátly každého, kdo je zvyklý spoléhat na svůj zrak. Mlha se nezvedla ani ráno, když jsme se vydali na další cestu, válela se mezi šedohnědými kmeny stromů, mezi nimiž by klidně mohla ležet studená mužská těla v uniformách z první světové války. Objala i Lysou horu. Udržují spolu pevný vztah 270 dní v roce, kdy mlha svou bílou pokrývkou zakrývá horské lysiny. Když stojíte na vrcholu u hladícího bodu, zavřete oči.

Útlé kmínky mladých stromů jsou porostlé pistáciově zelenými lístky a my se bavíme o pistáciové zmrzlině. Moje oblíbená příchuť je jaro. Většinu času koukám pod nohy, abych si nezvrtla kotníky, tak uvyklé městskému asfaltu a dlažebním kostkám. Našlapuji kolem semenáčků mladých buků, které turisté snadno rozdrtí svými pevnými podrážkami. Dívka s kaštanovými vlasy jeden z nich zachraňuje, odnáší si ho ve sklenici od hořčice, aby ho zasadila v pražském vnitrobloku. Když bude vysedávat na balkóně, vyroste jí před očima a ona nikdy neztratí mlhavé vzpomínky na víkend v horách.

Obědváme uherák nakrájený na kolečka (snad takhle by se ta mlha dala krájet), plátky pečlivě rovnáme na krajíc suchého chleba. Nemáme hořčici ani kyselou okurku. O plechovku piva se ale podělíme, na tu se místo v batohu vždycky najde. Kdo těch piv vypije moc, musí čůrat v lese, na suché listí a holé borůvčí, které tady roste do výšky, abyste se při trhání lesních bludů nemuseli tolik sklánět. Tady se jim říká hafery. Je jich tolik, že se tu v létě pije haferovice, po sezóně pak zázvorovice. Teď už nezbyla ani kapka vzpomínek na poslední léto, pijeme tedy zázvorovici a jíme šišky s mákem. Za chalupou se ještě válí zbytky sněhu, jako pomník právě uplynulé zimy, která je snad ještě vzdálenější než loňské hafery.

Jdu v patách klukům, kteří zatím vkročí do každé louže. Dospělý muž prý kaluže obchází, to ale asi platí jen tehdy, nemá-li na nohách nepromokavé boty. Neříkejte, že vás nikdy nebavilo skákat v holinkách do kaluží, přešlapovat v bahně, které se nedostane na kůži. Doma se můžete přezout do cuklí, které se v Moravskoslezském kraji nosí místo pantoflí. Jen si sundejte těžké boty, sedněte si a zpomalte trochu. Tady vyhoření nikomu nehrozí, snad jen, když budete sušit ručník na přímotopu.

Když scházíme zpátky do města, provází nás houkání puštíka, či snad syčení sýčka. Bučiny a smrky začínají doplňovat další rostliny, které mají lidé tak rádi. Narcisy. Tulipány. Muškáty. A magnólie, jejichž velké okvětní lístky si vkládám do podprsenky. Nemám tak velká prsa, a tak mi na ně rů��ové plátky padnou jako ulité, jemně mě hladí, jemně mně voní. A rozsypou se mi doma v koupelně, až ze sebe budu chtít smýt pot a mlhu.

[haferove-kralisko]

Súpis slov valašských za červeň:

drúbja - děcko

flundra - běhna, coura

točec - kolotoč

dúření - zlobení

pasínek - tam, gde sa pasů či možu pásť krávy, ovce, koně

pazúr - ruka

zemňák - zemňák je zemňák

gávěr - močálisko

pochráněný - uklizený, skovaný

čučno - smutno

pluskavica - nedobré počasí

rychta - dobrá robota či dům rychtářa či úřad či dobrá zpráva

kyselica - mňam

vítané - tož, dáme po kalíšku, dyž už ste tu

fjertoch - čásť kroja, zást��ra s modrotiskem, negdy jen bílá suknica

šprček - neco malého

osuchy - suché placky

trnka - z teho sa robí slivovica

žúr - bahno, kalná voda

zglýňať - útécť

fšecko - tož fšecko páté přes deváté

gaťe - kalhoty či spodní prádlo

janíček - svjetluška

baran - hlupáčisko, beránek

hať - to, co je mezi kolibú a pajtú, hráza

čertovica - neco nedobrého

vjeďmo - zpráva

žiganec - bodnutí od fčely či osy

drhleň - nástroj na len či hafery

fajront - volno, dyž je práca hotová