#hašiš
Explore tagged Tumblr posts
Text
1 note
·
View note
Text
Koupit Hašiš Online
Prozkoumejte s námi pohodlí nákupu hašiše online v češtině, kde se kvalita snoubí s diskrétností a bezproblémovým zážitkem. Důvěřujte naší platformě pro vybraný výběr prémiových produktů z konopí doručených přímo k vašim dveřím.
0 notes
Text
Jak připravit Bhang Lassi, konopný mléčný koktejl z Indie?
Bhang Lassi je velmi oblíbený konopný mléčný koktejl z Indie. Chcete si to vyzkoušet sami? Jeho výroba je poměrně snadná.
Bhang Lassi je v Indii velmi oblíbený nápoj pro svou aromatickou vůni a uvolňující, duchovní účinky. Jedná se o prastarý konopný přípravek obohacený o semena, koření, med a mléko, který se v této úžasné zemi používá již po staletí. V tomto článku vám vysvětlíme, jak si ho snadno připravit doma!
Obliba tohoto nápoje má svůj původ v hinduistickém náboženství a souvisí s kultem Šivy: uctívači této bohyně kouřili - a stále používají. bhang ("konopí" v hindštině), také charas (což je hašiš získaný třením čerstvých rostlin rukama), v chrámech zasvěcených Šivovi. Mezi uctívači Šivy jsou bezpochyby nejznámější sádhuové, náboženští "svatí muži", kteří putují podél chrámů se svými tradičními hliněnými čillumy.
Bhang Lassi a další deriváty konopí se tradičně používají při náboženských obřadech, které mají lidi spojit se Šivou a očistit je od hříchů. Popularita Bhang Lassi však prudce vzrostla, když první turisté, kteří se zajímali o rekreační konopí, navštívili Indii (v 70. letech a později) a objevili tradiční konopné mléčné koktejly, tedy Bhang Lassi.
Vzhledem k tomu, že obliba tohoto nápoje je na celém území obrovská, můžete v Indii najít mnoho variant Bhang Lassi. Recept, který zde uvádíme, můžete přizpůsobit surovinám, které máte po ruce, nebo svým osobním preferencím.
Recept na Bhang Lassi, konopný mléčný koktejl
K přípravě Bhang Lassi se v Indii nejčastěji používají následující ingredience:
Tucet gramů středně kvalitních květů konopí (byla by škoda používat k tomuto účelu květy nejvyšší kvality).
2 šálky plnotučného mléka (tuková hmota zachová všechny kanabinoidy)
1 šálek vody
1 polévková lžíce kokosového mléka (které také obsahuje tukové látky a zajišťuje nelepivou strukturu)
1-2 lžíce semínek: mandle, kešu, dýně, meloun, konopí...
Koření: zázvor, garam massala, černý pepř, fenykl, muškátový oříšek... Vždy záleží na vaší chuti.
Med
Příprava Bhang Lassi
Dvě hodiny před přípravou receptu namočte semínka, která budete používat, do vody, aby se rehydratovala a později se z nich lépe získávala šťáva.
Nejprve naplňte malý hrnec vodou a zahřejte ji. Přidejte trávu a vařte ji 10 minut, aby se pupeny vylouhovaly. Po skončení můžete vodu vyhodit (obsahuje hlavně chlorofyl a malé množství terpenů). Tento krok vám umožní dekarbonizovat trávu tak, aby byly všechny kanabinoidy aktivní a působily ve vašem těle (jinak by byl účinek velmi slabý, pokud by vůbec nějaký byl).
Plevel vložte do cedníku nebo mušelínu a nechte ho okapat. Poté ji vložte do hmoždíře s několika lžícemi horkého mléka a směs rozdrťte (můžete použít i mixér). Ingredience důkladně promíchejte a opět je pomocí mušelínu přeceďte (tentokrát si ponechte přecezenou a přefiltrovanou tekutinu).
Vyjměte plevel z hmoždíře a naplňte jej semeny a kořením, které chcete použít. Drťte semena a koření a přidávejte mléko (a přefiltrovanou tekutinu, kterou jste získali rozdrcením plevele s mlékem), dokud nezískáte homogenní směs. Směs sceďte a máte téměř hotovo! Nyní stačí přidat trochu medu (nebo cukru), kokosového mléka a případně ovoce.
POZNÁMKA: Stejně jako u všech konopných poživatin je důležité začít s malým množstvím (nebo nízkými dávkami) a postupně je zvyšovat podle vlastní chuti. Účinky požitého konopí se projevují o něco déle a jsou obvykle intenzivnější a dlouhodobější než u vykouřeného konopí. Bylo by škoda, kdyby se z nádherného duchovního zážitku stal špatný výlet! Pokud chcete tento recept vyzkoušet s našimi odrůdami, podívejte se na naši nabídku semen konopí.
Vychutnejte si svůj nápoj!
Články o konopí, konopná semena. konopné akce a slevy Nuka Seeds. Bezplatné články o pěstování konopí,zprávy o pěstování a problematice konopí a mnoho dalšího..
0 notes
Text
Srbin uhapšen u Španiji, pronađeno 16 kilograma hašiša
Srbin uhapšen u Španiji, pronađeno 16 kilograma hašiša
Foto: Shutterstock Srbin (38) uhapšen je u Španiji, u gradu Elče, nakon što je policija pronašla 16 kilograma hašiša u gepeku automobila, prenosi Nova RS. Policija je objasnila da se događaj dogodio dok je patrola za prevenciju kriminala u ruralnoj oblasti Elčea primijetila vozilo parkirano sa strane puta, čiji je vozač, primijetivši policiju, u žurbi krenuo. Tako su policajci presreli…
View On WordPress
0 notes
Text
Ti si moja trava iz Amsterdama. Moj hašiš egzotike iz Maroka. Polupani ekstazi iz Nedođije. Moj skank sa loših tuluma. Moj lcd šarene halucinacije. Moj jebeni Hofman koji boji ovo sivilo svakodnevnice. Navučena na tebe, tvoje misli, uvlačim te u sebe ko zavisnost bez koje se više ne može 🔥
6 notes
·
View notes
Link
Turkish
stok dünya çapında nakliye volkan buharlaştırıcı balonlar vape buharlaştırıcı kenevir ot esrar esrar esrar esrar cbd kenevir thc
Vietnamese
bong bóng bay hơi núi lửa trong kho vận chuyển trên toàn thế giới vape vaporizer cannabis weed marijuana hash hashish cbd hemp thc
Ukrainian
повітряні кулі-випарники вулканів на складі по всьому світу vape випарник конопель бур'ян марихуана хеш гашиш cbd конопля thc
Telugu
స్టాక్ వరల్డ్ వైడ్ షిప్పింగ్లో అగ్నిపర్వత ఆవిరి కారకం బెలూన్లు vape vaporizer గంజాయి కలుపు గంజాయి హాష్ హాషిష్ cbd జనపనార thc
Thai
ลูกโป่ง vaporizer ภูเขาไฟในสต็อกการจัดส่งทั่วโลก vape vaporizer กัญชากัญชากัญชากัญชากัญชา cbd hemp thc
Urdu
اسٹاک ورلڈ وائڈ شپنگ میں آتش فشاں وانپوریزر گببارے واپ واپورائزر بھنگ نیز گانجہ چرس ہشیش سی بی ڈی ہیمپ سی سی
Marathi
स्टॉक वर्ल्ड वाइड शिपिंगमधील ज्वालामुखीचे वाष्पशील बलून व्हेप वाष्परायझर भांग तण गांजा हॅश हॅशिश सीबीडी हेम्प सीटीसी
Bulgarian
балони за изпарители на вулкани на склад в световен мащаб vape изпарител канабис трева марихуана хеш хашиш cbd коноп thc
Chinese Simplified
火山气化气球在世界范围内的库存 vape蒸发器大麻杂草大麻哈希大麻cbd大麻thc
Bengali
স্টক ওয়ার্ল্ড ওয়াইড শিপিংয়ে আগ্নেয়গিরির বাষ্পীকরণকারী বেলুনগুলি vape vaporizer গাঁজা আগাছা গাঁজা হ্যাশ হ্যাশ সিবিডি হেম্প thc
Finnish
tulivuori höyrystin ilmapalloja varastossa kaikkialle maailmaan vape höyrystin kannabis rikkaruoho marihuana hash hasis cbd hamppu thc
Italian
palloncini vaporizzatore vulcano in stock spedizione in tutto il mondo vaporizzatore vaporizzatore cannabis erbaccia marijuana hash hashish cbd canapa thc
Slovak
balóniky vaporizéra sopky na sklade po celom svete vaporizér vape kanabis burina marihuana hash hašiš cbd konope thc
Serbian
балони за испаривање вулкана на лагеру широм света вапе испаривач канабис коров марихуана хашиш хашиш цбд конопља тхц
Russian
воздушные шары испарителя вулкана на складе доставка по всему миру вейп вапорайзер конопля марихуана гашиш гашиш cbd конопля thc
Polish
balony do waporyzatora wulkan w magazynie na całym świecie Vape vaporizer cannabis weed marihuana haszysz haszysz cbd konopie thc
Malayalam
സ്റ്റോക്ക് വേൾഡ് വൈഡ് ഷിപ്പിംഗിലെ അഗ്നിപർവ്വത ബാഷ്പീകരണം ബലൂണുകൾ vape vaporizer കഞ്ചാവ് കള മരിജുവാന ഹാഷ് ഹാഷിഷ് cbd hemp thc
1 note
·
View note
Quote
Dělat závěry znamená uzavírat kružnici
Charles Baudelaire - báseň o hašiši
0 notes
Photo
Smoking Hasheesh with this view on the Cairo and the fullmoon makes you really happy 🤡 #hašiš #cairo #fullmoon #allofthelights #hasheesh #view #matroš #thisisegypt #thisislife #dontbromeifyoudontknowme (na mieste كافية جبل المقطم)
#dontbromeifyoudontknowme#thisislife#fullmoon#view#thisisegypt#cairo#hašiš#matroš#allofthelights#hasheesh
0 notes
Text
léto je běhat po Praze s kamarádama v tom nejdivnějším složení a po pár pivních zastávkách a hodinovým hledání spadlýho hašiše se spíš nechat nést než běhat a lehat na zem a smát se a plácat se přes záda a v nejlepším zjistit, že vaše lokace je; Anděl, 5:00 ráno
2 notes
·
View notes
Text
Ostrov Koh Chang
Den 3
Večer jsem se ještě narychlo domluvila přes Tinder výlet s jedním klukem z okolí, takže plán jsem měla. Nechat to na nem:D.
Když mi předchozí večer polka doporučovala, proč si kvůli travel buddies nazapnu tinder, říkala jsem si, no potěš koště, tuhle hru já už přeci nehraju. Pak jsem si ale vzpomněla, že ve Vietnamu to vlastně bylo fajn, že tam opravdu je plno lidí, co taky hledaj jen travel kámoše. A bylo to tak.
Stefan sem údajně jezdí pravidelně, takže aspoň poznám nějaký hidden places, který nejsou příliš turistycký. Začali jsme vodopádem, kam jsem chtěla já, a byl moc fajn. Ten vodopád;). Já se tam vykoupala a pak se slunila. Trochu sem se urazila, když se mě ital Stefan ptal, jak to mám s tím skútrem, jestli zvládnu ty kopce místní. Tak sem mu vysvětlovala, že jsem jezdila ve Vietnamu a že včera jsem byla na vyhlídce, a tam vedl taky kopec. Asi jsem moc důvěryhodně nevypadala, takže řekl, že pojedem na bližší pláž, kam nevede tak kopcovitá cesta. Pf. Ale na druhou stranu musím uznat, že když jsme se pak vydávali dál, na komplikovanější úsek, tak pořád říkal, že mám kdykoli zastavit a že on to sjede za mě a tak. Což mě sice popichovalo, ale fakt byl, že to byl příjemnej záložní plán.
První pláž nebyla nijak zázračná ale dali jsme si pivečko, trochu se poslunili, vykoupali a jeli dál. Cestou jsme koupili ovoce k obědu a jeli konlikovaneji úsek. Kterej jsem co? Dala s prstem v nose, neasi;) Jsem přeci starej schumacher na skutru:D cestou u silnice posedávaly opičky, což mi přišlo roztomilý ale neodvažovala jsem se zastavit, aby mi ty mrchy nechtěli něco ukrást nebo mě kousnout. Opice jsou tady prý všude.
Druhá pláž byla krásná, přesně takový odpočinkový místo jaký jsem si představovala. Výhled na menší ostrůvky okolo a velká houpačka.
Cestou dom jsme se zastavili na západ slunce v zapadlém rastabaru kde se kromě piva a koktejlů prodával i houbičkový shake. Prostě normálka. V thajsku teď někdy legalizovali trávu a tak se všude nabízí jointy a jiný mlsky. Shake jsme odmítli a dali si trapně jen pivo. Zato pánové z Bhútánu vedle nás měli plnou sklenici trávy a balili jedno brčko za druhým. Byli úplně ko. A vysvětlovali nám, že u nich kouří jenom hašiš a tady že si dájí rádi tu travičku:D. Bylo to fakt vtipný, jak byli úplně mimo:D. Západ slunce byl moc hezkej a my jeli dom.
Večer jsme ještě dali jídlo v jedný místní restauraci, kde jsme si dali dry curry a pořád nám vrtalo hlavou, co to asi bude. Měli jsme různé teorie, ale to, že to bude normální kari a jen k němu nebude skoro žádná omáčka, to nenapadlo ani jednoho z nas:D. Pak se šlo zakončit večer na drink na pláž ale cestou potřeboval Štéfa opravit pneumatiku na skútru, protože se pořád vyfukovala. Zastavili jsme tedy v sobotu večer u jedné opravny, kde tátové a strejdové měli zřejmě mejdan a poprosili je, jestli to neopraví. A oni že jasně a hned nám dali židličky, ať si sedneme a počkáme. Měli tam malý koťátko a ten jeden táta se ho snažil krmit oříškama ve wasabi. Ta kočka to sežrala. Nevěřila jsem. Druhej oříšek už ale nechtěla, tak ho smlsnul taťka sám. Do toho tam měli dvě malý holciciky a ty z nás byly nadšeny. V duši byla díra jak hrom, takže se měnil vnitřek a pak kolo nafukovalo. Akce v Evropě tak na 2 týdny s diagnostikou, tady otázka 15minut. Na závěr jsem dostala panáka pálenky, co tam hoši kalili. Pálenka byla z lahvičky ze supermarketu, tak jediný co mě děsilo byla jedna sklenička ze který se pilo. Nalili mi celkem lampu, tak říkám zw chci míň a oni no jasneee, podali panák taťkovi, tam jsem se chvíli bála že jen upije a zbytek mi nechal ale naštěstí ne. Kopnul ho tam a vrátil skleničku, aby se mi do ní mohl nalejt můj prcek. Taťka mezitím do plecháčku nalil vodu, abych to měla asi čím zapít. Panáka jsem kopla, a vodou opovrhla. Hele alkohol desinfikuje, voda (bůhvíjaká) z hromadného plecháčku už by mohla bejt trochu víc o hubu. Byla to nějaká slabá vodka, takže nic hroznyho. Ani to extra nehrálo. Oni se moc smáli, že jsem to nezapila, zatleskali mi, zamávali a my mohli pokračovat.
Drinky na pláži klasika, supr, na závěrečnej drink se šlo do baru s živou hudbou. To byl bizar. Nejenže jsme tam byli jedinej nesmíšenej “pár”, ale ta hudba? To byl normální živej jukebox. Paní jste dali lísteček, co chcete zahrát a ona to s klávesama a basákem vystřihla. Ne vždycky šlo hned na první dobrou poznat o jakej song se jedná, měla tam trochu thajskej feeling ale i tak, klobouček! Pak tam holky asijský od vedlejší stolu začaly tančit a vzaly nás do kola. Takže jsme tam trsali s thajkama, co mi pořád říkaly, jak jsem krásná:D proč já že jsem v tohle baru nebyla včera?!:D haha… byla to sranda a samozřejmě jsme si museli stvrdit přátelství na fb a slíbit, že druhej den přijdem na oslavu narozenin. Jejich slibování je, že do sebe zaklesnete vzájemně maličký a říkáte yes yes yes. A oni říkaj: hepyyy hepyyy:D tím jsem večer uzavřela a šla spát. Myslím, že zážitků bylo na jeden den víc než dost:).
1 note
·
View note
Text
už to nie je hašiš z holandska .. ale zubné vrtáky z prahy xD
si doclil
0 notes
Text
Zaplijenjeno 520 kilograma droge, uhapšen albanski državljanin
Zaplijenjeno 520 kilograma droge, uhapšen albanski državljanin
Službenici Uprave policije (UP) i Uprave prihoda i carina (UPC) danas su na graničnom prelazu Božaj zaplijenili oko 500 kilograma marihuane i 20 kilograma hašiša. U toku akcije uhapšen je P.Č. (38), državljanin Albanije, zbog sumnje da je izvršio krivično djelo neovlašćena proizvodnja, držanje i stavljanje u promet narkotika, saopšteno je iz Uprave policije. – Zajedničkim aktivnostima službenika…
View On WordPress
0 notes
Photo
Pripadnici Ministarstva unutrašnjih poslova u Beogradu su sinoć pronašli i priveli dvadesetosmogodišnjeg državljanina Avganistana koji se tereti da je oštetio spomenik na Savskom trgu. Kako se sumnja on je, juče u popodnevnim časovima na Savskom trgu, odlomio deo spomenika, a zatim pobegao. Policija ga je ubrzo pronašla, a pregledom lica pronađene i zaplenjene su i manje količine marihuane i materije za koju se sumnja da je opojna droga hašiš. Takođe, policija je utvrdila da je on prekršio i obavezu napuštanja Republike Srbije u roku koji mu je određen. Dvadesetosmogodišnjaku je određeno zadržavanje u službenim prostorijama policije i on će, uz zahtev za pokretanje prekršajnog postupka, biti predat sudiji za prekršaje. https://www.instagram.com/p/CM9Fklsluce/?igshid=vaor8lwl59xt
0 notes
Text
marokové dno
holka, probůh
jako kdyby nestačilo, že ses opila, ty ze zvědavosti musíš ochutnat, co před tebe cizí chlap postaví, že?
očividně jsem měla hašiš, opakoval, že je to z Maroka, a podle snědé pleti bych mu to věřila
a pak mě to uhodilo silně, nechci si ty momenty vybavovat, jen jsem hrozně plakala, nikdo z pánského osazenstva nezastavil zimu, třas, bylo to šíleně silné
je šest ráno, byla jsem zamotaná do horečkových snů, odmítám se bavit s Kubou, ne potom, co jsem byla na jakémsi nejhlubším chvilkovém dnu a on se na mě rozhodl kašlat, proklínám se za ukázání slabosti a opětovné ztrapnění se, nemůžu spát, čekám na světlo a to, až se půjdu schovat do přírody
nevím, jestli je tohle ještě nějaký dojezd, ale chce se mi pořád brečet, neumím si tenhle smutek vysvětlit, takový popsala bych ho jako smutek lidstva, smutek od počátku věků, smutek, z kterého lidi umírají, přijdu si malá, menší než obvykle, snadno by mě někdo mohl rozdrtit
občas jsem si přála některé večery vymazat, a byly večery, kdy jsem se chovala hůř než včera, kdy jsem se ztrapnila mnohem víc, mnohem víc hysterčila, ale tohle byl příliš intenzivní stav a chci vymazat tenhle večer, jen mít tenhle okamžik možnost prožít to znovu s jinou volbou, protože se nedokážu popasovat s intenzitou emocí a pocitů
8 notes
·
View notes
Photo
I nailazite na neke nove ljude. Šta oni hoće od vas? Šta se mene tiče posmatranje ptica, hašiš, nekakvi decenijski sukobi, Bob Marli i ostali? Ja pokušavam da saznam šta je to što želim? Da li nešto želim da pronađem? Ili jednostavno bežim od onoga što zaista jesam? Pita se sve ovo naš Dopler (koji uzgred, neko vreme nije imao pojma da je prešao granicu i da je sada u Švedskoj! 😂) (at Belgrade, Serbia) https://www.instagram.com/p/B6VuAo4pcpj/?igshid=uroygjuy05wm
0 notes
Text
15.
Uvijek neka drama s tim avionina, pa tako i ovog puta. Imali smo svega sat i po vremena za presjedanje u Kuala Lumpuru, a kako se radilo o dva odvojena leta, trebalo je i čekat u redu za imigracije, pokupit prtljagu, trčat na vlak da nas odvede s jednog terminala na drugi, i tamo opet čekirat prtljagu. Naravno, zakasnili smo, šalter za Kathmandu je već zatvoren. Malo trčanja naokolo i moljakanja, i mladi službenici su nam se ipak smilovali i čekirali nas. E sad se pak pojavio problem preteške prtljage, u mom slučaju 2 kg, a u Lukinom skoro 5! Uslijedilo je klasično pretumbavanje i seljakanje dijela stvari u ručnu prtljagu i uskoro su naši ruksaci bili na putu za avion, a isto tako i mi. Za dlaku!
Umjesto da se u avionu napokon malo naspavamo, proveli smo tih 5 sati zaljepljeni na prozorčić, a ispod nas su se izredali malezijski arhipelag, zatim tajlandski, pa najveći od svih divova – Mt. Everest uronjen u more fluffy oblaka, a kad smo se kroz tu šećernu vunu krenuli spuštat prema dole, čistoću i spokoj planinskih vrhunaca zamijenila je prašnjava crvena dolina Kathmandua; sve je puno tvornica cigle, koje daju naslutit koji je ovdje najzastupljeniji građevni materijal.
Slika 1: Tajlandski rajski otok - Ko Surin Tai
Slika 2: Snježni vrhunci Mt. Everesta & co. stopljeni u bjelinu s oblacima
Slika 3: Jedna od mnogih tvornica cigle iz doline Kathmandua
To se vidi već pri samom slijetanju, jer je aerodrom sagrađen cijeli od cigle. Nakon ultra modernog Kuala Lumpura, ovo nam je poprilični šok. Na podu su prastari tepisoni, na zidovima drvena lamperija, ogledala u masivnim drvenim okvirima i posteri na Himalaju; sve skupa izgleda ko oronula dvorana za sastanke SKOJ-a iz koje prašina nije obrisana od raspada Juge. Na nekoliko samoposlužnih aparata za vize odma se stvorila gužva, i naravno da software šteka i sve traje vječno. Ipak, nervoznih sat i po vremena kasnije, viza je u pasošu i nastavljamo dalje. Našli smo dečka s kojim ćemo shareat taksi do centra, a odmah potom nas je zahaltao i jedan tipični nepalski hustler: Hello my friend, where you from? Where you go? I can take you there, good price… Hustleri rade za treking agencije i hvataju nevine ljude na ulici, s jako prijateljskim nastupom, iako samo žele pošto – poto prodat svoj proizvod. Luka i ja smo najgori mogući ulov za jednog hustlera, jer nema boga da ćemo preko agencije bukirat trek. Svejedno, biznismen Luka je ispregovarao dobru cijenu taksija i tako smo s tim čovjekom otišli do grada. Nakon šta smo izašli iz taksija na dogovorenoj lokaciji, lik nas i dalje nije puštao na miru i slijedećih sat vremena nas je ko psić pratio po gradu, šta je mene jako unervozilo, jer ono daj brate otkaraj, zadnjih 15 sati se vucaram po avionima i aerodromima, gladna sam i oću se ić u hotel otuširat i odmorit, sjaši mi sa svojom agencijom i svojim organiziranim trekovima u Annapurnu. Grrr!
Slika 4: Tribhuvan International Airport - zvuči pompoznije nego šta izgleda
Slika 5: Zrno po zrno chapati, cigla po cigla - aerodrom
Hotel nismo bukirali jer se i oko toga, kao i svega ostalog u Nepalu, treba cjenkat, a i slike s bookinga blago rečeno ne odgovaraju stvarnosti. Thamel je turistički kvart i u njemu ima milion hotela, po nešto za svačiji džep i ukus. Mi smo siromašni backpackeri pa smo osuđeni na rupe, ali se barem možemo pogodit za normalniju cijenu od one koju gazda originalno traži. Tako smo dobili brlog za 900 rupija (55 kn), iako je gazda originalno tražio čak 1500! Kapa dole Luki za njegove pregovaračke sposobnosti! Cjenjaknje je nešto od čega meni pada mrak na oči, ali on u tome iskreno uživa, i zbog toga se u Nepalu snalazi ko riba u vodi!
Kathmandu je prljav i nevjerojatno prašnjav, pola grada je srušeno u potresu 2015. i obnova teče jako sporo. Sve je sagrađeno od cigle, i cigla sa srušenih zgrada se uredno reciklira i ugrađuje u nove zgrade. Na mjestima srušenih kuća pak spontano nastaju odlagališta otpada, i tako je sve opet puno smeća. Ulice su tu i tamo asfaltirane, ali većinom zemljane, pune rupa. Centar grada izgleda ko Kozari bok! U zemlji trećeg svijeta smo, Afrika u srcu Azije.
Slika 6: Brlog
Slika 7: Asan Tole - najprometniji trg u gradu
Slika 8: Tipična stara gradska gradnja od cigle s drvenom izrezbarenom stolarijom
Slika 9: Cerade na krovu tržnice - favele u srcu grada
Slika 10: Modernija gradnja - opet cigla
Slika 11: Tipična ulica - hrpa ljudi, hrpa kablova
Slika 12: Vozač rikše spava na radnom mjestu
Slika 13: Povijesna česma Ga Hiti - za mnoge u Thamelu i dalje jedini izvor vode
Ljudi su nam isto egzotični i na neke njihove običaje se teško privikavamo, naprimjer hračkanje. Nepalci hračkaju di god stignu, staro i mlado, fini ljudi i klošari. Hračkaju na ulici, u restoranu, s prozora svoje sobe, pa tako ako nemaš sreće ko Luka, ti nečiji zeleni hračak završi na šeširu (ajde, bolje i to nego na glavi). Na ulici ima svega, i ekipe u narodnim nošnjama, i moderno obučenih u fejk brendove. Subota je jedini neradni dan u tjednu pa se petkom navečer svi oblokavaju po kafićima s lošom muzikom. A sluša se svašta, od nepalskih cajki, preko strane komercijale do nezaobilaznog reggaea; konzumacija marihuane je tu utkana u kulturu i hinduističku praksu, a lokalni hašomani su prigrlili Boba Marleya kao svog boga i njegovo nasmijano lice na crveno – žuto – zelenoj podlozi nas prati posvuda. Nemoguće je prošetat ulicom u Thamelu bez da ti neki sumnjivac pokuša prodat hašiš. Nepal u 2019. neodoljivo podsjeća na Hrvatsku 90-ih!
Slika 14: Crna kronika iz lokalnih novina
Slika 15: Još jedan ‘ženski slučaj’ iz novina
Slika 16: Ipak ima nade: reklama za menstrualnu čašicu zaljepljena u ženskom wc-u
Slika 17: Ima i pank koncerata
Nacionalno jelo je dal bhat, u suštini riža s juhicom od leće, i onda sa strane dobiješ još curry od povrća, kiseliš, ponekad i meso… varijacije zavise od podneblja i mogućnosti. Nepalci to sve skupa promiješaju na pladnju u jedan veliki paštroč, i onda jedu – desnom rukom. Bez bešteka. Lijeva ruka služi za brisanje bulje nakon kenjanja, desna ruka služi za jedenje. Nevjerojatno da u zemlji u kojoj je tekuća voda luksuz (o toploj vodi da ne govorimo), u kojoj pola stanovništva nema para za sapun, i gdje bolesti poput dizenterije još nisu istrijebljene, ekipa i dalje inzistira na tome da u nevjerojatno nehigijenskim uvjetima jede golim rukama! I to jelo poput daal bhata, koje je u esenciji rižot. Svašta. Dal bhat se jede dvaput dnevno, za ručak i večeru. Kad pojedeš, dobiješ refill, besplatno. Za kuharicu je najveći mogući kompliment kad tražiš još riže! Postoji i uzrečica: Dal bhat power 25 hour. Majkemi. Mislim, jelo je korektno, stvarno se najedeš od njega, al baš da bi ga jela svaki dan dvaput dnevno – ne bi. Brate mili i škampi na buzaru bi mi se kad – tad zgadili da ih tako forsiram.
Jedan od prehrambenih favorita su nam momosi – tibetanski dumplingsi, koji dolaze u raznim varijantama: vege, s piletinom ili bivolom, kuhani na pari, frigani s jedne ili obe strane. U kvartovskom žgabucinu se može dobit porcija već za 100 rupija (6 kn)! Ipak, najčešće jedemo indijsku hranu – palak paneer i slične curryje s garlic naanom, i to uvijek u istom lokalu, gdje su cijene niske i usluga brza – hrana je uvijek na stolu u roku od 5 minuta!
Imali smo nekakav okvirni plan otić trekat u zapadni Nepal pa nakon toga na rafting. Na netu smo našli čovjeka imenom Charles iz Australije koji hoće trekat di i mi i traži partnere u zločinu; lik nam se učinio simpa pa smo mu se javili, ali reko je da dolazi u Nepal tek za 2 tjedna pa smo tako odlučili pričekat ga s trekom i otić prvo na rafting. Obišli smo 5-6 agencija u Thamelu da vidimo šta imaju za ponudit, i odluka je pala da idemo na 7-dnevni rafting na Karnali, posljednju divlju plovnu rijeku u zapadnom Nepalu. Agencija s kojom idemo je Ultimate Descends, čiji je gazda neki stari as, pionir raftanja u Nepalu i veliki borac za očuvanje Karnalija. Naime, nešto se šuška o izgradnji brane koja bi zauvijek promijenila izgled rijeke i utjecala na čitav ekosustav, a on pokušava na sve načine to spriječit, između ostalog dogodine organizira međunarodno rafting natjecanje na Karnaliju koje bi povećalo vidljivost ovog problema i cijelu priču dovelo u medije. I sad tu dolazi naš rafting izlet, koji nije klasičan turistički izlet, već scoutanje i priprema za natjecanje. U grupi je 10 guideova, iskusnih raftera, i nas dvoje tuntli – prava je sreća da su nas uopće uzeli sa sobom, jer Luka nije raftao nikad, a ja samo jednom, a Karnali je rijeka s rapidima klase 4+ do 5 (čitaj: opasna)!
Nakon kratkog briefinga i upoznavanja s guideovima u Kathmanduu, krenuli smo na duuug put; do početne točke raftinga 3 dana jahanja, u prijevodu 2 dana truskanja u busu po cestama za koje su i ove u Kathmanduu pravi autobahn. Bus je stara kanta s jako malim sjedalima, ali nas je sva sreća dovoljno malo da se možemo raskomotit. Prvi dan na cesti je sparan i prašnjav, dok se truskamo po vrućem (i ravnom) Teraiju, ekipa u busu kunja, slušaju se nepalske cajke i povremeno neki trance (!) ili rokerica. Šofer vozi u motorističkim rukavicama, a njegov sin u cvijetu puberteta u Panthera majici mu je asistent: povremeno viri kroz vrata, gleda jel se može proć ovde ili onde, u bus dovodi nonice s ulice koje prodaju grickalice i sl. Sa šofer šajbe nam se smješka debeljuškasti veseljak Ganesh – hinduistički bog prosperiteta i mudrosti, hedonist i sladokusac, sin Shive i Parvati, kojem je ćaća u afektu odsjeko glavu našavši ga u krevetu s mamom po povratku s duga puta (nije ga prepozno), a onda je ona izvršila pritisak na njega da ga mora oživit, a ovaj je to mogo napravit samo s glavom prvog živog bića koje naiđe – igrom slučaja to je bio slon. Ja mislim da mu slonovska glava baš dobro paše uz trbuščić :)
Slika 18: Ukrcavanje kayaka
Slika 19: Naš mali bus
Slika 20: Tuk tukovi na središnjoj (neasfaltiranoj) ulici Birendranagara
Slika 21: Tipičan kamion - okićen ko božićno drvce
Slika 22: Bus u oblaku prašine. Asfalt? Što je to?
U busu nas je 15 i ja sam jedina cura; nitko mi se ne obraća, sva komunikacija ide preko Luke, al mislim da je to zato jer mi nisu uspili zapamtit ime, a Luku svi odma zapamte zbog Modrića. Dečki su moderni, nose kul frizure i tetovaže – u Nepalu su rafteri ko na zapadu skejteri. To je jedan od rijetkih sportova kojim se mladi rekreativno bave, uz kriket i odbojku na pijesku. Himalaji unatoč, nitko ne planinari – barem ne u onom smislu na kojeg smo mi navikli. Ljudi po planini hodaju iz čiste nužde, da dođu od točke A do točke B, i to zato jer ne postoji drugi način za doć nego pješke. Meni se čini da bi mi pješke brže stigli do svog odredišta nego busom, jer su dionice 'ceste' toliko uske i izrovane da ih prelazimo ko po jajima, a na trenutke kad se krenemo penjat serpentinama, a na 10 cm lijevo od nas vreba provalija, se pitam pokriva li ovo naša polica osiguranja; spada li vožnja busom u Nepalu u kategoriju 'transport' ili 'ekstremni sportovi'. Hm. Kako god, nakon tri mjeseca aktivne vožnje motora po Vijetnamu, lijepo je malo za promjenu bit kofer, moć se zavalit u busu, kunjat, slušat muziku, gledat kroz prozor i znat da ako se slupamo, to neće bit radi moje greške i nepažnje nego neke vanjske sile.
Slika 23: Naša vijugava cesta
Slika 24: Stanje na cestama - bolje ne pitaj
Slika 25: Vozit se u gepeku od pickupa je normalna stvar
Slika 26: Potleušice
Slika 27: School bus - gepek pickupa
Slika 28: Kuće od gline
Slika 29: Lokalci u tradicionalnim, ali i u malo modernijim odjevnim kombinacijama
Dva dana nakon, znojni i prašnjavi stigli smo na odredište – početnu točku raftinga: selo Rakam Karnali. Čim se naš bus spustio do obale rijeke, oko nas se stvorila masa znatiželjnika; Luka i ja smo možda jedini zapadnjaci koji su tu ikad stupili nogom, i svi u nas bulje, pogotovo klinci koji nam se motaju oko nogu i jako je teško sastavit šator u tim uvjetima. Malo se osjećam ko životinja u zoološkom vrtu. Večerali smo dal bhat u lokalnoj gostioni i spremili se za spavanje; sutra je uzbudljiv dan!
Slika 30: 706 km busom = 2 puna dana drndanja
Slika 31: Znatiželjni klinci oko rafta u Rakam Karnaliju
Nakon doručka, pakiranja sebe i šatora, naš guide nas je kratko upoznao s opremom, pravilima ponašanja u raftu, procedurama u slučaju nesreće itd. Konstelacija je slijedeća: prvo idu tri kayaka u kojima su scouti, onda ide naš raft u kojem smo Luka i ja, pet iskusnih raftera i guide, i na kraju ide 'teretni' raft s hranom i opremom, kojim upravlja samo jedan čovjek s veslima, a na provi mu se voze još trojica: novinar, fotograf i još jedan guide. Novinar i fotograf su tu da naprave srcedrapateljnu reportažu o ovoj divnoj divljoj rijeci, ne bi li je sačuvali od izgradnje brane. Oni su veseli i uopće ne izgledaju zabrinuto, za razliku od mene koja sam ustrtarena i strepim; ipak su ozbiljni rapidi pred nama! Novinar je izgleda neka poznata njuška, u selu ga svi znaju i on od rana jutra pije po kućama; kad je došlo vrijeme da se ukrcamo na raftove i krenemo, lik je već bio debelo podmazan. Njegova opuštenost i djetinja razigranost je pomogla i meni da se malo smirim, a i na koncu šest iskusnih momaka je s nama na raftu, šta može poć po zlu?
Može svašta, al nije ništa. Prvi dan bilo je zagrijavanje za ozbiljnu akciju, s rapidima klase 2 i 3, gdje smo se malo smočili i naučili kako treba sjedit da ne ispadneš van, i trenirali timski duh mahnitim veslanjem uz guideovo vikanje: Alright team, paddle forward! Čovjek se malo osjeća ko rob na galiji, fali samo neki crnac da udara u bubanj i daje ritam :D
Slika 32: Dva debosa u punoj rafting opremi
Slika 33: Stare iskusnjare
Slika 34: Veslati se mora
Navečer nova plaža na rijeci, postavljanje kampa, dizanje šatora. Za večeru guideovi kuhaju odvojeno za nas i za njih: oni jedu daal bhat, mi nešto drugo. I jedemo odvojeno, za nas dvoje postave stol od dasaka, a oni jedu na podu u 'kuhinji'. Ova segregacija nas nervira i žalimo se, ali bez rezultata. Jedini guide koji se s nama druži je Sanjay, kayakaš iz Pokhare, i nikako ne možemo dokučit jel to radi dobrovoljno ili je izvuko najkraću šibicu. Svejedno, lijepo je imat nekog lokalca za pričanje i druženje, osjećamo se manje ko kese s novcem, a više ko ljudi.
Slika 35: Večernje chillanje ispred brloga
Slika 36: Klonja na osami
Slika 37: Guideovi spavaju u ovom improviziranom bivku od rafta, cerade i vesla
Slika 38: Naš prijatelj Sanjay
Sutradan ista jutarnja rutina, doručak pa pakiranje kampa, samo sad s malo većom nervozom: pred nama je dan ispunjen uzbudljivim rapidima klase 4+ i 5. Rijeka je nabujala radi otapanja snijega i rapidi su malo opasniji nego inače; guide nam veli da u normalnim okolnostima ne bi nikad vodio turiste u ovakve vode, al sad smo u manjini pa nije greda. Da ne bi ispalo da im tu samo smetamo u njihovim pripremama za natjecanje, ima i od nas neke koristi. Tojest od Luke, koji pedantno bilježi riječni tok, rapide, mostove i plaže na GPS-u, jer se iz cijelog tima guideova ama baš nitko ne zna njime koristit. U bijelu riječnu pjenu nećemo bezglavo posrljat, već se prije svakog velikog i zajebanog rapida izlazi na obalu, odmjerava situacija i donosi odgovarajuća strategija. Pokusni kunići su dečki u kayacima, i nakon šta oni iz rapida izađu živi, onda i mi bez bojazni možemo zajahat valove. Koliko god sam u početku strepila od ispadanja iz rafta, nakon šta smo bezbolno prošli ove najopasnije mi je bilo jasno da se to neće dogodit. Stoga, u zvizdan na mirnim dionicama rijeke svi dobrovoljno skaču u vodu ne bi li se malo osvježili. Prava predstava zapravo slijedi nakon toga, jer je pravo umijeće graciozno se popest nazad na raft, a to je nešto šta ja nisam uspila savladat, pa me onda Luka vuče van grabeći me za prsluk za spašavanje, pri čemu se ja koprcam ko nasukani kit.
Slika 39: Luka se bavi GPS-om
Slika 40: Izvidnica zajebanog rapida
Slika 41: Kayak u srcu akcije
Slika 42: Chillanje i kupanjac
Slika 43: Luka graciozno ulazi u raft
Dok plovimo rijekom susrećemo tek šačicu ljudi, i tu i tamo ponekog bivola kako se brćka u plićaku. Lokalci peru robu i voze se u kanuima izdubljenima u deblu, klinci se goli kupaju i viču nam namasteee. Na glinenim kućama sa slamnatim krovovima sjaje se mali solarni paneli i podsjećaju nas da smo ipak u 21. stoljeću, a Nepal je u procesu elektrifikacije preskočio cijelu jednu stepenicu. Navečer nam je najljepše jer svaku večer dižemo brlog na drugoj plaži, stalno neki novi ambijenti i pogledi, a i dečki nam kuhaju raznolika jela zbog kojih smo dobro uhranjeni i cijelodnevno veslanje nam ne pada tako teško. Lijep je život na rijeci!
Zadnja dva dana raftinga prolaze mirno, s jedva pokojim malim brzacem, pa većinu vremena samo plutamo slušajući muziku s Lukinog vodootpornog JBL zvučnika. Osjećam se ko Huckleberry Finn! Pred sami kraj naše vodene avanture ušli smo u područje Nacionalnog Parka Bardia i sad smo naćulili oči i uši ne bi li ugledali kojeg krokodila ili slatkovodnog delfina. Nažalost nitko od navedenih nam se nije prikazao, al smo zato vidili jednog plahog slona kako se tušira surlom. Lik je zbrisao čim nas je ugledao!
Prije uplovljavanja u našu posljednju luku, prošli smo ispod mosta Karnali – Chisapaani – drugog najstarijeg ovješenog mosta u Aziji, i najdužeg u Nepalu! Impozantna čelična konstrukcija definitivni je znak da smo napustili divljinu rijeke i spustili se u civilizaciju.
Slika 44: Lokalci i kanu od debla
Slika 45: Interesantne pješčane formacije
Slika 46: Ovješeni most Karnali - Chisapaani - sa svojih 500 metara najduži u Nepalu!
Slika 47: Most izbliza
Sparkirali smo se na plaži, rastavili raftove i ukrcali ih nazad na bus, koji nas je odveo u Banana resort na večeru i noćenje. Banana resort se nalazi usred plantaže banana, i na meniju imaju masu hrane od banana. Mi smo za večeru jeli ipak dal bhat vulgaris, ali smo zato popili 'banana beer', koji ima više okus po rakiji nego pivu, al nije bitno – glavno da udara!
Ujutro su dečki otišli nazad za Kathmandu, ostavivši nas na prašnjavoj cesti iznad Bardiye; nismo mi još gotovi sa zapadnim Nepalom!
Slika 48: Pakiranje na bus pred odlazak
Slika 49: Zanosni Luka i zaslužena brlja od banane u Banana resortu
Slika 50: Vodenim putem napravili smo 248 km u 5 dana!
1 note
·
View note