#cituju

[vase-oddana-ruzenka]

"Teplej piškotek do bříška nepatří" je úplně nejvíc hláška, kterou cituju každých pět minut

[securityholograms]

"je tohle první díl druhý řady nějakýho hodně hloupýho buzního seriálu" cituju tak jednou za týden

[divkazkdovikde]

“If you’re going to walk away from me now, you’ll have to do it yourself.”

He hesitated. She saw the tension in him, in his body, rise like a wave about to break.

“Walk away from me,” she said harshly. “Walk away.”

His tension crested and fell; something in him seemed to collapse, water breaking against rocks. “I can’t,” he said, his voice low and broken, “God, I can’t,” and he half-closed his eyes, bringing up his other hand to cradle her face. His hands slid into her hair, and he drew her toward him. She inhaled a breath of cold air and then his mouth was on hers and her senses exploded.

- Cassandra Clare, Lady Midnight, p. 449

[azi-werich]

Být s námi neznamená říkat, že jsi s námi.

Společnost mrtvých básníků

[vera-simik]

Definitely the weirdest thing that happened *today* was some guys stopping me at Brno and wanting to do small interview with me about how coronavirus influences my life. They had the microphone and the camera and I was so caught off I hardly said anything but it was nice I never was in any kind of interview.

It sounds pretty interesting - this would never happen in my hometown (it's boring here, nothing ever happens, not even weird things) 😄

(cituju tatu: "Brno je... jiný...") (ale nechcu nikoho urážet!) (moc mluvím 😅)

(Tell Me Something!)

[divkakteraneprestalaverit]

“Ty jenom přejímáš názory ostatních”

Mé názory... když tu pořád někoho cituju... ale jo, však když jsem je převzala a stavím se za ně, tak už jsou taky přece moje. Kdyby člověk nic nepřevzal, nic by neměl.

[jsemtady]

Sebeujišťování

Jen abych si měl kam odkládat texty. Obrázky. Od té doby, co piju Vincentku místo piva, si připadám lehčí. Odvykám si odvykání a zvykám si přivykat. Cituju Dylana z Handkeho: "Whose not busy being born is busy dying." Slova se dohemžila, nasloucháme si.

[sherlock-hezky-cesky]

“Vidíte a já zas mám za to, že když už někoho cituju, tak bych to v tom textu taky měla uvést rovnou. Ale nevím, možná se to tak dělá jenom ve vědeckých kruzích, na tumblr je to asi očividně šumák. I když… neměl by se tím někdo, kdo svůj článek nazve „studií“, řídit automaticky?”

- Za toto pochybení se omlouvám, došlo ke zpětné nápravě v rámci současných možností. Odkaz na Váš blog je uveden v editu pod článkem.

No, děkujem, omluva se přijímá. Za tohle konkrétně jsme ji sice ani nechtěly, to jsme tam napsaly jenom proto, abychom upozornily na důvod, proč jsme se se svojí reakcí tak rozjely a proč jsme váš článek vzaly jako popud k diskuzi. Jinak bych nad tím víceméně mávla rukou, protože proč se rozčilovat nad něčím, co mě zas tak netrápí. Samo o sobě.

Ne, to, co bychom pořád rády slyšely, je alespoň nějak uznat, že jste se nás - třebaže nechtěně, ale co se stalo, stalo se -  dotkly tím úvodem. Náš blog existuje už pomalu dva roky. Součástí TJLC komunity jsme obě už tři roky, stejně jako spousta jiných. To je víc jak tisíc dnů, co se zabýváme tím, že přemýšlíme o tomhle jednom konkrétním seriálu. Možná to bude znít divně, ale opravdu nemine den, aniž bychom o tom aspoň trochu nepřemýšlely. Takže se na to podívejte z našeho úhlu pohledu. Tři roky člověk přemýšlí a přemýšlí. Pak přijde něco, co nedává smysl, a ať nad tím člověk přemýšlí, jak přemýšlí, vždycky dojde k závěru, že ta epizoda prostě nemůže být skutečná, že buď musí být komplet falešná, nebo že musí jít o Johnovu noční můru / halucinaci. A pak mu někdo pošle odkaz (se slovy, že by ho tohle mohlo zajímat) na článek, ve kterém se říká, že když se mu ta epizoda nelíbila a nedávala mu smysl, že nad tím jenom dostatečně nepřemýšlel a že to tak říká z trucu, že nebylo po jeho. Jako… fakt jsem jediná, kdo v tom vidí problém?

Každopádně to vypadá, že tohle moje povídání moc produktivní není, takže asi končím. Už jsem to tady vysvětlovala až až a už ani nevím, jak jinak to formulovat, abych se neopakovala. No nic.

- Josie

[divkazkdovikde]

“And yet. I have always thought…is not knowing what it tastes like just another form of torture? The torture of wondering?”

- Cassanda Clare, Chain of Gold, p. 344

[divkazkdovikde]

Zkušenost je po stránce mravní bezcenná. Je to jen název, který lidé dávají svým omylům.

- Oscar Wilde, Obraz Doriana Graye, str. 90

[divkazkdovikde]

... tážu se často sebe sama, není-li to všechno optický klam.

- J. W. Goethe, Utrpení mladého Werthera, str. 81

[divkazkdovikde]

"... je víc mnou než já sama. Ať už jsou naše duše z čehokoli, jeho a moje jsou stejné, ..."

- Emily Brontë, Na Větrné hůrce, str. 107

[divkazkdovikde]

"...málokdo má odvahu se doopravdy zamilovat, když mu to druhá strana neusnadní. ..."

- Jane Austen, Pýcha a předsudek, str. 25

[divkazkdovikde]

„Jsi v pořádku?“

Beze slova zavrtěla hlavou. Vůbec nebyla v pořádku. Vlastně měla pocit, že už nikdy nebude.

„Samozřejmě že není.“

-Cassandra Clare, Město z kostí, str. 120

[divkazkdovikde]

„Lidé se mění."

„Zas tolik ne."

„Ty ses změnil."

„Ty také."

- Cassandra Clare, Mechanická princezna, str. 126

[divkazkdovikde]

Ach bože pomyslela jsem si, toho už nic nespasí. Je odsouzený k záhubě a jde mílovými kroky vstříc svému osudu.

- Emily Brontë, Na Větrné hůrce, str. 98