#bilekarpaty

[marty-man]

STEZKA ČESKEM - Den 8 - 20 km

Tak to byla první noc na trase která propršela. Byl jsem docela rád, že jsem byl pod přístřeškem a sucho jsem nemusel řešit. Spánek byl ale velmi mělký. Myslel jsem, že mě bubnování deště jako vždy uspí, ale tady mě spíše budilo. Vstávám v půl 8 a dělám kafe. Přefiltruju vodu ze studánky a postupně začnu balit na cestu. Jsem rád, že jsem na Vršatec, šel už včera, protože dneska by se mi tam jednak v tom počasí nechtělo a druhak bych snad ani nic neviděl.  Vyrážím v 9 a napojuji se na louce, kousek od toho, kde jsem včera zacházel do lesa. Naskytne se mi tu pohled na “hořící Karpaty.” Dělám si srandu, ale stoupající mlha a pára z lesů, prakticky dělají takový dojem. 

Dostávám se na louku, kde stojí majestátní solitérní dub a pomalu sestupuji dolů. Poznávám tu další bylinu, Pryšec chvojka, kterému z jednoho stonku vykvétá třeba 20 žlutých kvítků. Nějak se mi zdá, že je to tu malinko hůře značené a občas fakt hledám, jestli jdu dobře. Malinko teď scházím z cesty, ale dost možná je to tím, že se kochám krásnou přírodou kolem. Napojuji se na stezku a kráčím mezi mladými buky, které mají úplně toxicky zelenou barvu. Za nimi, je to slibované první klesání.

Abych to uvedl na pravou míru, dneska mě čeká nějaké divoké převýšení a za dva dny to bude možná ještě divočejší. Jdu ze 650 na 270 a zpátky na 783 m.n.m. Je vám asi jasné, jak ten sestup musí vypadat po deštivé noci. Takže dolů jedu po bahně s těmi hůlkami jak Kjetil André Aamodt a možná bych měl i podobný čas. Nakonec jsem ale dole bez úhony, tak dobrý. Přicházím do vesničky Kopanice a Sidonie a nevím jak to popsat, ale je to tu moc hezké. Takové jako zapomenuté místo, které si tu žije pro sebe. Malé útulné domečky, staré i novější. Chaty, sady, grunty, stodoly, nacházející se pod svahem nebo přímo v něm, ale vše hrozně malebné. Celou cestu se jde kolem říčky jménem Vlárka. Sidonie se táhne nějaké 3-4 km a pak přicházím do Vlárského průsmyku, což je onen nejnižší bod na trati a zároveň hraniční přechod. Tady si dávám pauzu, nějaký snack a psychicky se připravuji na ten výšlap. Čekám, že jak jsem jel dolů, tak podobnou cestou pošlapu nahoru. Opak je ale pravdou a mé srdéčko zaplesá. Jde se po zpevněné lesní cestě a ta vede takovými “jakoby serpentinami,” nebo klikatou cestou. Takže stoupání je pozvolné a táhlé, žádná stěna. Za to jsem velmi vděčný. Pak se stáčí do lesa a jde se nádhernými bučinami kolem Chladného vrchu, až k Javorníku.

Tady se zapíšu do deníku a pokračuji na Čerešienky. Odtud, už je to jen kousek k místu setkání Slováků a Čechů jménem Peňažná. Tady je přístřešek a chci tu nocovat. Jsem tu docela brzo, takže tu nějakou tu hodinku pobudu, než padne tma. Pod přístřešek se ale nevejdu a fouká tu jak blázen a to není úplně dobré, když člověk dojde zpocený. Převléknu se a okouknu místo, zjistím odkud fouká a rozhodnu se postavit tarp jako závětří, kde pobudu a pak přespím. Píšu zápisky a pak si udělám jídlo. Je tady dneska fakt nepříjemná zima. Zítra už by snad mělo svítit slunce, tak se nemůžu dočkat. Chvíli si ještě čtu knížku a pak uléhám. Když zhasnu, všimnu si, že mi do stanu svítí světlo. Říkám, že by se zapnulo to osvětlení co tu je? Tomu moc nevěřím. Vykouknu ven a vidím jak šajnuje měsíc, no to bude noc. Ale nakonec v pohodě, byl jsem jen polezlý slimákama, nic příjemného, ale tak dá se.

[terripeterk]

Sice už začíná byt teplo, ale já tu mám ještě fotky z Bílých Karpat. Konkretne tato je z pozorovatelny Durch. Ten sníh tomu dodal skvělou atmosféru, ale určitě bude vypadat skvěle i v létě. . . . #dnescestujem #czechtraveler #czechrepublic #ceskarepublika #cestovani #cestujeme #bloggersre #traveltheworld #travelworld #uzasnamista #pozorovatelnadurch #zlinskykraj #cestujemeczsk #bilekarpaty #snih (v místě pozorovatelna Durch) https://www.instagram.com/p/CL2QQeKrmer/?igshid=1mujz8uux8wib

[deesunset]

I 🌨 . . . . . . . . . . #vyslap #pozorovatelnadurch #pozorovatelna #vylet #vyletpocesku #bilekarpaty #priroda #snih #f4follow #trip #wood #hike #whitecarpathians #firsthike #snow #snowtrip (v místě Študlov) https://www.instagram.com/p/CKO5Up6B6LL/?igshid=1by61ovn3w4s2

[p-nesvorny]

Szkoda że nie zawsze mogłem sobie pozwolić na tak intensywną eksploatację baterii w moim garminie. Nie mniej jednak trochę kilometrów wpadło 👣 Poniższe rejony odwiedzone podczas tegorocznego wiosenno - letniego sezonu⬇️ 5x Moravskoslezský Beskyd 👣 2x Bílé Karpaty 👣 2x Český ráj 👣 2x Železné hory 👣 2x Kokořínsko 👣 1x České Švýcarsko Děčínsko 👣 Za każdym razem spędzałem w danym rejonie od pięciu dni do trzech tygodni. Trzykrotnie wynajmowałem hotelowy pokój, zdecydowanie wolę niebo nad głową. Nigdy nie wydałem więcej niż tysiąc czeskich koron włączając w to cenę biletów. Najczęściej na cały pobyt wystarczało mi około dwieście koron. Maksymalna waga plecaka to 17 kg z wodą, prowiantem i karmą dla psa. Średni dystans pokonywany dziennie to 25 kilometrów. Najdłuższy coś ponad 80 km najkrótszy ok 15 km Zdecydowanie najlepiej śpi mi się w hamaku poza tym wykorzystuję często naturalne schronienia, pustostany, schronienia turystyczne. Zawsze wracałem do domu bez kontuzji, strat w sprzęcie czy jakichkolwiek innych problemów. Jestem ciekaw co sądzicie o takim wędrowania ? Oraz jaki styl preferujecie ? Napiszcie w komentarzach ⛰️ * Nie zapomnij o regeneracji po wędrówce Relaksie podczas wędrowania CBD na wieczór przed snem pozwoli zachować twojemu ciału równowagę 🙏 * #nesvornytrek #cbd #cbdoil #wędrówka #wędrówki #milosc #miłość #pasja #beskydymountains #beskidy #ceskesvycarsko #ceskyraj #zeleznehory #machuvkraj #bilekarpaty @nesvornytrek https://www.instagram.com/p/CF1PWNMJjPc/?igshid=1swypbpsgtdot

[naughtyinfinland]

Ve tri rano stavet stany a rozdelavat ohen, nespat, ale být. Jen a pouze. Projit Zitkovou i hrad Buchlov i potucek na slovensku i panoptikalni motorest plny archetypu. Bylo krasne, je krasne. I kdyz se telo trepe unavou, odpocatost jako nikdy.. to jsou kouzla a cary prirody. Nechtelo se mi zpatky do brna.

Realita obcas tolik boli..

[bloghobit]

Balancování na hranici

Poslední dva dny nebyly výjimkou a opět jsme zdolávali místní hřebeny. Ve čtvrtek ráno jsme opět po pozdní snídani sbalili svých pár švestek a vyrazili tentokrát už za hranice do nedaleké vesnice Červený Kameň objevovat další krásy Bílých Karpat. Cestou jsem poprvé v životě viděl celnici, která už byla samo sebou opuštěná. Nejvíc moje oči zaujala ale prodejna domácího sýra a ostatních mléčných produktů. Vystoupili jsme z auta uprostřed vesnice a šli zkontrolovat rozcestníky. Porovnali s mapou a vydali se stoupat ke krklámajícím výšinám jménem Vršatec před námi. Cesta prvních pár metrů vypadala jako celkem příjemný táhlý kopec, ale po pár desítkách metrech jsme zjistili, že se jedná o neúprosný stoupák kolem 19°. Slunko pražilo a během pár minut jsme byli všichni durch propocení. Po více jak 2 hodinách jsme se vyškrábali nahoru. Očekávaný výhled, na který jsem se tolik těšil se nekonal, jelikož cesta ke zřícenině hradu, ze které mělo jít vše vidět byla "zakázaná". A protože jsme s sebou měli malé bratrancovo sestřenice, tak se nedalo nic dělat. Dostali jsme se asi do 870 m n. m., posvačili a šli strmou lesní cestou z druhé strany dolů. Vůbec mi to nedělalo na kolena dobře, ale chtěli jsme být brzo dole.

Kostelík na začátku cesty

Vršatec před námi

Dominanta z dálky Cestou zpátky jsme se zastavili ve výše zmiňované prodejně, které vypadala i uvnitř velice pěkně, ale na druhou stranu i velice chudě. Kromě vyskládaného pultu plného různých tradičních i netradičních produktů, nikde nic nebylo. Vzal jsem si jeden větší neuzený Oštiepok a spokojeně odjížděl. Po zbytek dne se už nic zajímavého neudálo. V pátek se mělo ukázat, jak na tom skutečně jsme. V ten jistý čas jako vždy jsme odcházeli z chaty směrem k autu. Jeli do stejné vesnice, akorát se vydali jiným směrem. Ještě než jsme se vypravili na hlavní bod cesty, šli jsme se podívat na tzv. Červený Kameň, podle kterého byla vesnice pojmenována. Jednalo se o mohutnou, 45m vysokou vápencovou skálu. Pohled zespodu byl opět lákavý, ale to jsem ještě nevěděl, že se nám s bratránkem podaří dostat až nahoru. Asi by mě to ani vůbec nenapadlo, když jsem se otočil a vidím ho, jak mi mává ze shora, samozřejmě mi to nedalo a musel jsem to jít zkusit taky. Nahoře to bylo magické. Po obou stranách dědina vypadala jako miniaturní model a já jen seděl a užíval si ten parádní pocit svobody.

Scenérie u Červeného Kameně

Výsostný pohled shora Slezli jsme a vydali se zpět k autu, od kterého jsme vyrazili na náš hlavní bod dne - zříceninu hradu Lednica vedle nedaleké vsi. Vzdálenost sice byla vzdušnou čarou 3km, ale autem se muselo objet přes několik vesnic a to vyšlo na 19km. Vydali jsme se proto po turistické. Cesta byla jak jinak než do kopce a bylo šílené vedro. Někdy v polovině cesty jsme špatně sešli a nenacházeli další navazující modrou. Trmáceli se polem nepolem, cestou necestou a když jsme vyšli kdesi na louce a viděli na horizontu cílový kamenný útvar, oddychli jsme si. Bylo to ještě pár kilometrů, ale aspoň jsme věděli kam. Nasvačili se a strýc šel hledat cestu vedoucí k hradu. Po téměř třičtvrtě hodině se vrátil s dobrými zprávami. Do vesnice jsme dorazili úplnľ unavení a mysleli si, že to byla obrovská obklika, to jsme ale ještě nevěděli, co nás čeká cestou zpátky.

Lednica Než jsme přišli na zdejší hrad, zastavili jsme se osvěžit v místní krčmě. Překvapilo mě, jaká pěkná moderní restaurace se uvnitř ukrývala. Pro vesnici s necelou tisícovkou obyvatel, která vypadá, že se tu čas zastavil někdy okolo 70. let minulého století to bylo vskutku zarážejicí. Dal jsem si slovenské Maestro, které nechutnalo vůbec jako pivo. Hrad byl doslova zřícenina, nic k vidění nebylo. Na ceduli byla ovšem zajímavá poznámka. "Na rekonštrukcii stavby sa podieľajú nezamestnaný obce Lednica" nebo něco v tom smyslu. Byly tam ponechané míchačky na beton i s cedulkami jakým poměrem se má co ředit. Úsměvné. Když už jsme se otrávení chtěli otočit a vydat se na cestu zpět, bratrének odkryl jednu z pohozených plachet a čapnul do ruky užovku stromovou, kterou tolik prahnul si vyfotit. Potvora byla pořádně divoká a šestkrát ho pokousala. To mu ale nemohlo zkazit radost. Tentokrát jsme si dávali pozor a kontrolovali modrou pravidelně. Ovšem ani tak se nám podařilo sejít z cesty. Tentokrát jsme se ale vrátili a rozhodli se nepokračovat, dokud jí nenajdem. Ještě jednou se naše cesta nepotkala s modrou, ale už jsme se jí zuby nehty drželi. I tak to byla nekonečně dlouhá trasa a celkově měla sestřenka na aplikaci kolem 15 km. Což je v těhle kopcích, výškovým převýšením a teplu asi tak 2,5x víc, než po rovince. Totálně vyřízení jsme se v 19 hodin doplazili nazpět. Návrat na chatu byl vysvobozující a čekala na nás výborná večeře, protože teta s námi tentokrát nešla.

Večer už se mi nic nechtělo řešit, ale nastala nemilá situace. Kamarádka ze středního Slovenska, kam měla směřovat má další cesta, onemocněla a já si musel narychlo sehnat jiné ubytování. Alespoň do té doby, než se dá do kopy. Rychle jsem sedl za počítač. (Ještě, že strýc má mobilní internet s sebou) a začal zkoušet, u koho bych mohl najít útočitě. Dva borci mi kladně odepsali a já se rozhodl, že první město na mé cestě dál na východ bude druhé největší město Slovensku, Košice. Byl jsme vzhůru dlouho do rána a řešil drobnosti ohledně cesty i mimo ní. Ráno vstával zase pozdě, dost na rychlo pobalil věci a bez většího zkontrolování prchal se strýcem a bratrancem k autu. Rozloučil jsem se s mým téměř druhým bratrem, nasedl do auta a nechal se odvézt do Horní Lideče, odkud mi jel vlak do Púchova, kde jsem přesedal na rychlík do Košic. Doufal jsem, že vlak nebude mít větší zpoždění, jelikož jinak bych nestíhal přestup a to by byl problém. Kamarád totiž musel jít odpoledne na brigádu a když bych dorazil s víc jak 15 minutovým zpožděním, nestihl by mě a já se musel po Košicích toulat sám i se všemi věcmi, nejméně do 22 hodiny. Strýc odešel a najednou jsem stál sám na nádraží. Vlak měl 10 minut zpoždění, já měl v ruce mezinárodní jízdenku a najednou jsem byl plný nejistot. Všechna "co kdyby" úspěšně narážela do mozkových stěn a já v tu chvíli chtěl být nejradši doma. Nastoupil jsem plný obav do vlaku, přisedl si do prvního kupé a nervozně kontroloval mobil s napsaným spojením a přejížděl očima po jízdence. Seděli se mnou dva starší slováci, kteří byli evidentně pod parou a v půlce cesty si se mnou začali povídat. Jeden byl v pohodě a druhý byl nesmírně otravný. Naštěstí cesta trvala jen půl hodiny. V Púchově jsem rovnou přeskočil do protějšího vlaku s nálepkou Košice. Ve vlaku mi bylo řečeno, že je to opožděný rychlík, který má asi 2 hodiny zpoždění. To se mi hodilo, protože díky tomu budu v Košicích přeci rychleji. Jsem ještě nevěděl, že další hodinu zpoždění na cestě nabereme. Vlak byl naprosto narvaný a tak jsem stál u záchodů. Cestou do Žiliny byla velice příjemná řeč s dámou a její starší dcerou. Dali mi pár tipů a v Žilině mě opustili. Naštěstí se uvolnilo v prvním kupé jedno místo, tak jsem toho musel hned využít. Seděla tam skupinka holek přibližně stejného věku s o trochu starším chalanem a jednou ženou. Po pár minutách čtení mi to nedalo a protože zněli fajn, přidal jsem se do debaty. Cestou se přidala i žena naproti mně a celou cestu až do Liptovského Mikuláša se vyprávělo. Znovu se vrátily obavy, když přišly na řeč dost negativní události, které se udály v posledních měsících na Slovensku. Ani Košice mi nebyly příliš doporučené a já znova měl pocit, že bych se nejradši otočil a jel domů. V Štrbe vystoupila i paní naproti mně a já zůstal v kupé sám. Další dvě zastávky jsem zůstal stát u okna, protože pohled na Vysoké Tatry, byl pro mě paralyzující. Myšlenka, že se tam cestou zpátky zastavím mě lákala a děsila zároveň. Než jsem si šel zpátky sednout, potkal jsem týpka bez trička vycházejícího z vedlejšího kupé. Po cestě zpátky jsem měl zdání, že slyším jak mluví česky, a tak jsem poslouchal rozhovor od vedle. Nedalo mi to a šel se podívat blíž. Moje domněnka byla správná a parta podobných týpků tam mačkala plechovky od piv. Dal jsem se opět do řeči a přidal se k nim. Vyprávění o plánech do Rumunska znělo víc než lákavě, obzvlášť po pozitivních ohlasech od bratrance. V debatě s předchozí skupinou padlo, že cestující má nárok při velkém zpoždění na finanční náhradu. Samozřejmě za předpokladu platného cestovního dokladu. Počkal jsme si až projde kolem průvodčí, který radši lístky ani nekontroloval, protože nálada ve vlaku byla kvůli zpoždění asi všude nevraživě stejná a nechal si lístek označit. Vystoupili jsme společně v Košicích a šli zkusit štěstí na informace. Překvapilo mě až s jakou pohodou nám vyšel muž za pultem vstříc. Dozvěděli jsme se, že to není povinnost, ale můžeme zkusit vyplnit formuláře. Vyplnili jsme žádosti o navrácení části jízdného a bylo mi řečeno, že já, jako cestující s mezinárodní jízdenkou mám téměř 100% jistotu, že mi polovinu cestovného vrátí zpět. Tak jsem zvědavý za 30 dní. 10€ se šikne. Už v půlce cesty mi bylo jasné, že setkání nestihnu. Napsal jsem to kámošovi a ten mi slíbil, že zařídí někoho, kdo se mě ujme. Před nádražím na mě čekal borec, na kterého jsem dostal číslo. Odvedl mě k sobě domu, tam jsem si dal sprchu, jídlo a vyrazil s ním a dalšími třemi neznámými lidmi do kina. SEXTAPE byla prvotřídní americká hovadina, ale musím říct, že jsem se fakt nasmál. Po kině sem byl odvezen ke kámošovi, kde jsem si jen přesedl a jeli jsme ještě posedět do města. Objednal jsem si Svijany a spravil si chuť. Omeleta před spaním výborně bodla a do postele jsem padnul o půl třetí ráno.

Košice

Takhle bych si to představoval i u nás Posílám pozdrav z východního Slovenska, mějte se famfárově a užívejte léto! Napište co by vás zajímalo, nebo co myslíte, že bych měl navštívit. PS: Náhodou mám k dispozici kabel, který je shodný s mým foťákem, tak postupně doplním fotky i k předchozím zápisům.

[p-nesvorny]

Holý vrch 830 m n.p.m.  Bílé Karpaty *  49.08292N, 18.08177E * #tramping #trekking #outdoor #supertramp #hiking #landscape #nesvornytrek #forestguides #touroperator #coach #healthylifestyle #healthlifestyle #bilekarpaty #whitecarpathians #whitecarpathians_eu #białekarpaty https://www.instagram.com/p/CC2V-ZMpOnC/?igshid=1lwsj1vprklf8

[p-nesvorny]

Białe Karpaty 🏞️ Maj 2020 #trekking #tramping #outdoor #supertramp #hiking #landscape #nesvornytrek #forestguides #touroperator #coach #białekarpaty #bilekarpaty #karpatians @nesvornytrek #healthylifestyle #healthlifestyle https://www.instagram.com/p/CBBahzSJlrO/?igshid=177aee8umci8f

[p-nesvorny]

The White Carpathians Protected Landscape Area #tramping #trekking #outdoor #supertramp #hiking #landscape #nesvornytrek #forestguides #touroperator #coach #whitecarpathians #białekarpaty #bilekarpaty https://www.instagram.com/p/B9He8koJpmG/?igshid=18clfgedgzrq3

[p-nesvorny]

The White Carpathians Protected Landscape Area Broumov #tramping #trekking #outdoor #supertramp #hiking #landscape #nesvornytrek #forestguides #touroperator #coach #brumov #whitecarpathians #białekarpaty #bilekarpaty @nesvornytrek (w: Brumov) https://www.instagram.com/p/B9HesXmJrAF/?igshid=ku768gypgqy3

[p-nesvorny]

The White Carpathians Protected Landscape Area #tramping #trekking #outdoor #supertramp #hiking #landscape #nesvornytrek #forestguides #touroperator #coach #whitecarpathians #bilekarpaty #białekarpaty @nesvornytrek https://www.instagram.com/p/B9HeNxjJyc-/?igshid=7uscek53nibt

[p-nesvorny]

Velká Javořina The White Carpathians Protected Landscape Area #tramping #trekking #outdoor #supertramp #hiking #landscape #nesvornytrek #forestguides #touroperator #coach #velkajavorina #bilekarpaty #białekarpaty #whitecarpathians https://www.instagram.com/p/B9Hd_qhJZfr/?igshid=1b2drubefnzr8

[p-nesvorny]

Ostatniego dnia mojej pięciodniowej przygody w Białych Karpatach postanowiłem wejść o taaam.. na ten zamek i strzelić miastu Brumov selfie 🙂 Podoba się mam nadzieję 🤗 Album foto i filmy już wkrótce 📷🎥 Pozdrawiam serdecznie 🌾 NesvornyTREK nesvornytrek@post.cz 📨 #tramping #trekking #outdoor #supertramp #hiking #landscape #nesvornytrek #forestguides #touroperator #coach #białekarpaty #bilekarpaty #brumov #hradbrumov @nesvornytrek (w: Brumov (Brumov-Bylnice)) https://www.instagram.com/p/B9B6y3Hpd2e/?igshid=1i6dzklhl5e7a

[p-nesvorny]

Podsumowanie czwartego dnia treku Bílé Karpaty. Co prawda z lekkim poślizgiem ale są tu miejsca gdzie nie wita technologia.. i dobrze że nie wita 🙂 Na dziś zostaje mi do zrobienia jakieś piętnaście kilometrów więc już niebawem będę odpoczywał z rodziną, wszędzie dobrze pięknie i cudnie ale czas już wracać do domu, pozdrawiam serdecznie i zapraszam na profil użytkownika NesvornyTREK 🏞️ #trekking #tramping #outdoor #supertramp #hiking #landscape #nesvornytrek #forestguides #touroperator #coach #białekarpaty #bilekarpaty @nesvornytrek https://www.instagram.com/p/B9BiyVaJr13/?igshid=1rlqp9vfqb29u

[p-nesvorny]

Peňažna * Historie Setkání na Peňažné se datuje od roku 2000, kdy vznikla jako spontánní reakce na rozdělení společného státu a vzájemného se odcizování lidí na obou stranách hranice. Akce se podle starosty Rokytnice každoročně účastní více než pět set lidí. #trekking #tramping #outdoor #supertramp #hiking #landscape #nesvornytrek #forestguides #touroperator #coach #penazna #bilekarpaty @nesvornytrek https://www.instagram.com/p/B8_Ld5zJXdm/?igshid=1gdwk29zx6iut

[p-nesvorny]

Dobre rano, jak se máte jak se vám dneska spalo 🙂 Pro všechny krásný pozdrav s Bílých Karpat 🏞️ #tramping #trekking #outdoor #supertramp #hiking #landscape #nesvornytrek #forestguides #touroperator #coach #bilekarpaty #białekarpaty @nesvornytrek (w: Žítková, Bílé Karpaty) https://www.instagram.com/p/B8-pLoQpy9b/?igshid=1lktu6f7g9zzg