#bakalářka

[mareeoth]

Bakalářka sneak peak!!

[theresasmess]

drahý čumblre,

nastal můj čas s psaním bakalářky a tak žádám o vaší pomoc. píšu o anglicismech v češtině a jestli jsou lidé, kteří anglicky neumí, schopni jim porozumět v kontextu. potřebuju tedy odpovědi vašich rodičů, prarodičů, tetiček.. prosím na kolenou, zabavte svoje rodiny na 5 minut vyplněním tohohle dotazníku, moc mi pomůžete 🥹

p.s. pokud byste taky chtěli vyplnit, samozřejmě budu ráda i za vaše odpovědi, jen mám zatím 90% odpovědí od lidí pod 30 let, tak potřebuju rozšířit věkovku pro relevantní výsledky, znáte to

[elib-rarian]

Jak jde psaní bakalářky?

[chaoticgoodcaptain]

motivace dokončit studium: + ∞

motivace psát bakalářku: - ∞

už nevím, co reálně dělat, všichni jsou jako "tak jí prostě začni psát", "kdybych už něco nechtěla studovat, tak se na kvalitu bakalářky vykašlu a nějak to zaonačím, abych se toho rychle zbavila", jak už mám jinak vysvětlit, že prostě nemůžu začít, nemůžu

celá tahle věc je jako vysušená studna, ve které se zběsile snažím najít vodu, všichni mi říkají, že jí mám jenom najít, ať nehledám celý kýbl, že jenom kapka stačí, ale ať se snažím sebevíc, ta voda tam prostě není, už tam nebyla nějakou dobu a moje maladaptivní denní snění o tom jak nesu kyblík plný vody to prostě nezmění

moje jediná vazba k předchozímu studiu je doslova ta, že ho prostě MUSÍM dokončit, ale já bytostně nechci, chci přestat snít, chci prostě vzít kyblík, na všechny nahlas zakřičet, ať se do té zatracené studny podívají, aby už konečně pochopili, že tam fakt nic není, a pak ho zahodit, odejít, a už se nikdy nevrátit zpátky

srdce člověka umírá až ve chvíli, kdy je zcela zbaven iluzí, co zbyde poté je jen popelavá duše nebožtíka

prosím, jenom jedno slovo, jenom jeden ostavec, jenom jednu molekulu vody....

ať moje šrámy lemované srdce ještě nemusí zvadnout a splynout s davem, ať se může proměnit do květiny nesoucí naději

[myryathedreamer]

Having to deal with 14th century German for my bakalářka was not on my 2024 bingo card.

[tasi-dele]

Někdo pije aby zapomněl

Já piju

abych nezapomněl

nebo abych si vzpomněl protože

je tak jednoduchý zapomenout

a ze zapomínání jde strach.

Piju abych nezapomněl

a abych si vzpomněl protože

nemám rád, když si nemůžu vzpomenout.

Ale když piju víc, než snesu, zapomínám,

což nemám rád.

Obývákem se nese vůně trávy a já se snažím zapomenout

a místo toho vzpomínám dvakrát tolik a najednou to není tráva, ale vůně každého zvlášť,

všechny mísící se dohromady

a tak radši froté ručníky

a deky, ze kterých mi běhá mráz po zádech

a myšlenky na další pití, protože jsme byli poprvé na prajdu a ten bar byl tak příjemnej.

Nic nebylo nebezpečný a všechno bylo fajn. A škvár...

Měl bych si ho přečíst a přitom dostávám a kupuju si další a další knihy.

Věčný čtenář místo románů listuje kódy a zvažuje, jak dlouho zabere tvorba uživatelského rozhraní

a pro co

když mám přemýšlet nad tím, o čem bude moje bakalářka?

[celibatnavesnici]

Jsem totálně v hajzlu. Mám něco strašně špatně v hlavě a obávám se, že dokud nepřijdu na to, co, nebudu schopná posunout se dál. Píšu bakalářskou práci. Všichni mi říkají, je to jen bakalářka, nic se neděje, uděláš to, co už jsi udělala tolikrát, jen to místo patnácti stran bude mít čtyřicet.

Nikdo mě už ale nepřipravil na to, že termín odevzdání se dozvím příliš pozdě a že by se mi hodily tak dva měsíce navíc, takže jsem pod tlakem. I to by se dalo, už mám třicet stran čistýho textu z literatury, teď jen dodat trošku bádání, úvod, závěr a obrázky, ale ne, píšu totiž moc esej. Dneska jdu na konzultaci a jsem zvědavá, jak pan doktor dosáhne toho, že budu schopná ten text vysušit, protože to asi neumím. Takže se to budu muset naučit, ale hodně rychle, protože už mám jen čtyři týdny. Je to jeden klacek za druhým a já se z toho hroutím do panických, hodně ubrečených, nudlema obalených lehce sebelítostivých stavů, kdy nechápu, proč jsem se do toho všeho proboha pouštěla, jak mě může mít můj milej rád a že to dodělat musím, protože ten vozejk táhnu už pět let a celou tu dobu mě živil táta a všichni, včetně mě očekávají, že to prostě udělám. Vždyť jsem chytrá, vždyť na to mám. Ale hlavně, vždyť to udělal každej druhej blbec.

Pozitivní je, že nemám kapacitu se bát státnic a už vůbec koncertu nebo prezentace na středověkým semináři. Byl by někdo tak moc hodnej a řekl tý neurotický desetiletý přestresovaný Kačence, že se nic neděje, že je důležitější žít, než se trápit těhlema hovnama, protože i kdyby se to nakrásně nepovedlo, jakože povede, protože se to až doteď vždycky nakonec povedlo, vždycky si najdu práci, která mě bude naplňovat?! A byl by tu někdo, kdo by věděl, jak udělat z eseje suchej vědeckej text?

Sakra

[bio-nebylo]

Venku je šedý nebe, včera jsem objevila třásněnky a byla hrozně sentimentální. Ta sentimentalita nesouvisí s třásněnkami.

Sunday 08/27/23 Je poslední letní víkend. A je to zvláštní, protože astronomicky tady bude léto ještě další měsíc bez šesti dnů.

Takže je poslední prázdninový víkend předtím než vypukne všechna ta studentská šílenost v Brně. Děcka ze základní školy, kolem kterých jsem běhala celou zimu a celý jaro, který zabraly celou zastávku na Vídeňské ulici, se zase vrátí do školních lavic a budou mrzutě koukat na novou a těžší látku, než kterou měly v minulých letech. Alespoň tak jsem to měla já. Přijdou taky noví vysokoškoláci, kteří neví, co je bude v Brně čekat a možná ho za to budou nesnášet; z pocitu samoty a neznámýho. A bude jim trvat celej podzim a celou zimu než si zvyknout na nový místo. Pak se v našem výčtu vrátí taky vysokoškoláci, který čeká bakalářka a diplomka a budou si říkat, jestli zůstanou v tomhle studentským městě, nebo jestli se vydají někam dál. Ulice Brna se zaplaví hromadou nových a starých lidí, letní bezstarostnost zmizí z ulic a na lidech začnou přibývat nový vrstvy oblečení až se nakonec pod ním budou ztrácet. A taky skončí ve Skogu letní nabídka a to znamená, že i matcha tonic bude pryč. Ten poslední dobou furt piju a utrácím za něj nekřesťanský peníze.

Je konec srpna a já mám pocit, že jsem nic neudělala. Možná z nostalgického pocitu, že léto by se mělo proflákat a možná je to prostě a jednoduše přeceněný, tyhlety letní prázdniny. Protože se srpen překlene do září a můj život bude pořád stejnej. Pořád tu budou pondělní meetingy, pořád si budu brát dovolenou na nějaký výlety, který můžu mít v půlce týdne a nebudu si muset lámat hlavu tím, jestli mi učitel uvěří zfalšovanej podpis (když si vzpomenu na gymplácký léta) nebo jestli mám ještě nějakou volnou absenci, aby mě nevyrazili z nějakého zbytečného předmětu, kterej by byl stejně nesmyslně těžkej a byl by za prachobyčejný 2 kredity.

Za svých 25 let prožitých letních prázdnin si pamatuju jen zlomek. Když nebudeme počítat léta do 12 let, tak je to 13x 2 letní měsíce, to dělá 26 měsíců života, který bych si mohla pamatovat, takže dva roky a dva měsíce čistýho času, kdy jsem se uvědoměle měla flákat.

Jednou z těch vzpomínek je babí léto někdy v půlce září, kdy jsem s kamarádkou seděla na asfaltovým hřišti na sídláku, kde jsem bydlela. Měly jsme s sebou asi 8 stran A4, který byly popsaný naším tehdy ještě hezkým rukopisem. Jejich výpovědní hodnota do života byla tehdy obrovská, dnes naprosto nulov��. Myslím, že bylo kolem čtvrtý odpoledne, kdy ještě svítilo slunko, my měly mikiny kolem pasu, protože to bylo děsně in a učily se šutrologii, jak jsme tomu tehdy říkaly.

Pak je tady jedno léto, které časově nevím, kam zařadit. Zrovna začaly prázdniny a my jsme s tou stejnou kamarádkou byly na koupáku. Přidaly se k nám ještě dvě holčiny, jedna byla spolužačka ze základky a druhou jsme poznaly v tanečním kroužku, kam jsme všechny čtyři chodily. Na koupáku jsme byly nějak od dopoledne dokud nezačala bouřka a všechny nás nerozehnala pod střechy anebo domů. Já šla domů, dala si sprchu a u toho si pouštěla písničky ze starý Nokie, která byla ale dostatečně inovativní, aby se do ní vlezlo 5 písniček, především od Miley Cyrus a Seleny Gomez. A pak se ozvalo zvonění, já natáhla ruku ze sprchovýho kouta, abych se podívala, kdo volá a byla to teta, která nebyla tak úplně moje teta. Nicméně jsme si byly natolik blízké, aby se dala považovat za tetu. V mobilu mi oznámila, že strejda, její manžel, zemřel. To se dalo čekat, bojoval dlouho s rakovinou. Na pohřeb naše rodina zvaná ale nebyla.

Možná to bylo to stejné léto, nezařaditelné, celej ten rok se u nás rekonstruovalo. V červenci přišla na řadu kuchyň, která byla poloprázdná a já tehdy byla ještě plná kreativního elánu a tak jsem malovala obrazy v kuchyňským šeru, protože byla zas bouřka. Taky jsem měla svoje první Vansky, který jsem úspěšně pomalovala do "galaxy" style, protože to tehdy bylo cool. A fotila jsem na tu svoji starou Nokiu. Nebo to možná už byl Sony Ericsson a já si přece jen ta léta popletla. Byla jsem mladá, kreativní, psala jsem si blogísky, básničky a postovala obrázky na weheartit.

A pak tady bylo léto, který jsem asi trávila ve Frýdku, ale vůbec si ho nepamatuju.

Najednou byl konec gymplu a přišlo léto před začátkem vejšky. Odstěhovala jsem se do Prahy, kde jsem si našla brigádu v šílený kavárně na Václaváku, ve který jsem si odpracovala skoro každej den 13 hodin. Neměla jsem moc kamarády a neměla ani moc kde bydlet, občas jsem přespávala u spolužáka, kterej se tam přestěhoval přede mnou. Občas jsem přespávala u bráchy na chodbě. Peníze, který jsem si vydělala jsem utratila za lístky na koncert a alkohol (nejspíš). Taky to bylo hrozně smutný léto, ve kterým jsem si vytvořila tenhle tumblr. Vyrovnávala jsem se tam s divným a hodně smutným rozchodem, s rozchodem se svou velkou láskou, která byla velká možná tak ve své tragédii, zradě, patetičnosti a zoufalosti. Ta velká láska mi pak další 3 roky psala SMS k narozeninám a já ho mezitím nenáviděla za všechno, co mi udělal.

V jednu chvíli, možná je o tom i záznam tady, přišlo určité uklidnění a vyrovnání se se spoustou věcí v mým životě. Začala jsem zase randit s klukem, kterýho jsem potkala na chatě. Byl divnej a hrozně vtipnej. A pořád o něm platí, že je to jedinej člověk na světě, kterej mě tak dokáže rozesmát. Jednou jsem mu asi v srpnu napsala, že mám pro něj dárek, byly to blbý žvýkačky s jeho jménem. A on mě pak přišel vyzvednout na Betlémský s 5 růžema, že máme pátý rande a on nevěděl, co mi má dát za dárek. Pak jsme se procházeli po Malé Straně a seděli na Kampě a pouštěli si hudbu. Tam jsem poprvé slyšela Mr. Blue Sky, o které řekl, že je to nejveselejší písnička, kterou kdy slyšel. O 8 měsíců později se naše cesty rozdělily.

A od té doby mi všechno splývá. Dějou se věci, o kterých si myslím, že by se dít neměly a věci, které by tady měly být, tak tu prostě nejsou. Furt se zamilovávám dokola, tak tohle je léto, kdy jsem se zamilovala do své životní lásky, o které si myslím, že je má životní tak vždycky po třech měsících. Tak tahle životně neživotní a možná jo láska si mě vzala do Brna a já se začala cítit uvolněně. S touhle láskou jsme se v Brně třikrát stěhovali, protože nás dvakrát vyhodili a jednou jsme raději odešli sami. Tenhle kluk mě bral na dlouhý procházky po Brně a říkal mi, co kde je a jakej architekt co postavil. Vysvětloval mi proč jsou věci takové, jaké jsou. Vzal mě v noci na bazén a my jsme se koukali na osvícenej Špilas, zatímco léto začínalo být čím dál nesnesitelnější svou horkostí a intenzitou.

Tohle léto jen pracuju. Tohle léto je ke konci a já mám první volnej víkend v srpnu. Už snídám hodinu a půl.

[hello-caligo]

ÚTERÝ 21/3/2023

12:15

Život je boj. Pomáháme vám zvítězit (ale ne nad výzvou jménem “bakalářka”).

[simauita]

Jinak ti koukám zkouškové a bakalářka taky pěkně rozházely spánkový režim co :D?

Docela jo, ale dokud jdu spát před druhou hodinou ranní, považuju to za úspěch 💪

[kocourmokroocko]

Drazí! Píšu bakalářku, která se zabývá dospělými, co vyrůstali v dětském domově. Pokud jste dospělý člověk, co vyrůstal v dětském domově, a nevadilo by vám pár otravných dotazů od le magneficent moi, byl bych nebetyčně vděčen za kontakt! Pokud nejste dospělý člověk, nevyrůstali jste v dětském domově, ba dokonce i pokud nejste člověk, budu ekvivalentně vděčen za sdílení. ♥ Slibuju, že to neni nic dramatickýho, jen bych to fakt nerad psal bez širšího rozhození sítí mezi lidi, kterých se to případně týká. Obor, pro který to píšu, je sociální antropologie. Děkuju a mějte se co nejlíp! 🌻🌻🌻

[elib-rarian]

Píšu bakalářku. Problém na který narážím, je že jedna z nejdůležitějších knihovnic a vědkyň o kterých píšu se jmenuje Spink. Měla bych popisovat její informačněvědní teorie, ale místo toho jediné na co myslím, když o ní píšu jsou dumb memes s kočičkama.

[bakalba]

tohle mě dneska zničilo, ale zbývá poslední kapitola. pokud mě vedoucí za dnešní mail nezabije tak mám týden a něco vše v poho dokončit, ale tyvole trochu se bojím ze se mu nebude líbit výlet do historie jidiš divadla

[ta-na-okraji-spolecnosti]

#44

Mám tolik věcí na práci, že nevím, co dělat dřív.

A proto nedělám nic.

Jasně, je to profláklá hláška, ale teď se prostě dokonale hodí!

[smalljessamine]

Jelikož je tu plno lidí, co už za sebou má bakalářku, máte nějaké tipy, jak na to? Jsem děsně vystresovaná a nevím, kde začít, tak nějké tipy by se docela hodily. Děkují ♥

[myvalzpival]

Strýče, poraďte prosím 🥺 konečně jsem dopsala bakalářku a už jsem dostala i oponenturu, ale pan PhD. docent to asi nečetl, nebo nevím. Vytýká mi, že jsem neshrnula závěry dosavadního výzkumu, ale když já hned v úvodu píšu, že je to téma tak specifický, že výzkumy skoro neexistujou 🥺 co dělat? Samozřejmě kromě breakdownu na téma "tři roky z toho depkuju a nakonec to ani nečetl" si trochu zoufám, jak to adresnout u obhajoby. Byl by nějaký tip?

Obhajoba je přesně od toho, abys tam přišla a vysvětlila oponentovi, proč všechno, nad čím bitchuje, je špatně, a proč ty máš pravdu. Napiš ještě vedoucí/mu, ať ti poradí, jak na to, resp. jestli ty vyčtené věci jsou opravdu relevantní, a pak se soustřeď na to, abys vysvětlila oponentovi u obhajoby, proč to tak je (tzn. že další práce nejsou) a nejlíp tam dej screenshot s označenou pasáží, kde to vysvětluješ přímo v práci. a cituj se. prostě řekni, tady a tady na této stránce uvádím, že je to proto a proto. zároven uveď práce, o které se opíráš, opět stejným způsobem - na straně XY uvádím, že takový a takový výzkum udělal/a XXY.

dopadne to dobře, neboj! držím palce ❤️🦝❤️