#ale stejne

[adzeb]

... tak už i příroda praktikuje GDPR vážení

[twopplinatrenchcoat]

Memes na soudruhyyy

Chtěla jsem to sem dát už minulej víkend ale byla ✨V O D A✨ a já neměla internety

[motylemanuel]

,,ty jsi jen obyčejný pastýř”

jura později téhož večera:

[masterofiodine]

fanart na Sklípkana z Projektu Kronos (resp. Kronova Odkazu)

[badaboiy]

Lidičky já se omlouvám todle nebylo pohlavím ty poslední dva týdny její kampaně + debaty byly dost hrozný

České volby be like

[tancimvdesti]

Za posledního tristvrte roku jsem se urvala snad vic, než za celej zivot. I když toho vlastne zpětne vubec nelituju, protože kdy jindy se chovat trochu nezodpovědně a hodně tápat, když ne teď.

R. Tys ke mne ze zacatku byl tak moc něžný a pozorný, ze jsem chvili fakt věřila, ze te miluju. Ale byla jsem porad tak zmatená, protože jsi mi nikdy nedával uplne najevo, co ke mne citis. A ten ignor, ve kterej to vyustilo, mi dával pocit, ze je těžký me milovat. Až když jsem odjela, zjistila jsem, jak moc ses na me upnul a ze ti tolik chybim. Jenže to už jsem si uvedomila, jak mi tvy chovani ublizovalo a ze už se k tomu nikdy vratit nechci.

S. Jsou lidi, kteří jsou v tvym zivote jen na určitej cas, aby te něco naucili a pak odchazi, i kdyz někdy boli nechat je jít. Tys byl presne ten člověk, kterej me naucil, ze se mezi lidma nemusim porad jen smat a pak trpět sama v tichosti. Že si muzu dovolit ukázat, kdyz mi není dobre, rict si o pomoc. Ze nemusim mít pocit, ze nekomu něco dluzim, když tu pro me je ve chvílích, kdy mi je tak uzko, až mám pocit, ze se nedoziju rana. A jemně jsi mi pripominal, jakou mám hodnotu, ve dnech, kdy jsem ji sama nevidela. Pak se naše cesty znovu rozešly, tak rychle, jak ses mi dostal do života, jsi i odešel. A ja jsem jen hrozne moc vděčná, ze jsem diky tobe mohla tolik vyrůst.

G. Tys pro me byl clovekem, kvůli kterymu jsem hodne trpela. Vic kvůli tomu, jak ztracenej jsi byl, než kvůli tomu, jak ses vůči me choval. Protože se v tvejch očích odrážela moje bolest a trvalo mi strasne dlouho přijmout, ze te nemuzu zachranit, ze pokud to nechceš ty, nikdo jinej ti nepomuze. Ze odejit neznamena vykaslat se na tebe, ale zachránit sebe. Často si na tebe vzpomenu. Kdyz mi zacne hrát L’altroieri, kdyz ctu nejakou Pasoliniho knizku a vzpomenu si, jak jsi mi o něm vypravel. A jen doufam, ze jsi v poradku, ze to všechno zvladas a třeba ti je i lip. Ale už vim, ze není na mne s tím něco udělat.

P. Nedokazu ani popsat, co k tobe citim. Možná proto, ze to vlastne nevim. Seznámili jsme se tak nahodou, ve 4 rano na Piazza Belini si povidali o zivote a v tu chvili jsem vedela, ze cokoliv reknu, ty to pochopíš. Jsi pro me clovek, se kterým muzu mlčet, který tu je, i když nemám co rict. Udělal jsi veci, který mi svým způsobem vrátily viru v lidstvo a taky v sebe. Protože když ses jen tak sbalil a prijel za mnou přes pulku Italie, uvedomila jsem si, ze není na miste spokojovat se s lidma, kterým nestojí za to prijet za mnou, i když bydlí ve stejným městě. Jsi pro me platonickou láskou, u který vim, ze musí zůstat platonicka, protože jinak by ztratila cely svy kouzlo. Ale platonicky te miluju a vždycky budu.

M. Tohle bylo tak kratky a tak moc intenzivní. Po par dnech jsem měla pocit, ze te znam celej zivot. Po dlouhý době jsem neměla pocit, ze se neumim vyjadrovat, protože jsi mi kradl slova z úst a ja jen nechapala, jak je možný, ze do me tolik vidis. Mohla jsem motat jazyky, kteryma mluvím (protože multilingvismus je svině a čím vic jazyku umíte, tím vic vám vypadávají slova v každým z nich) a ty jsi me doplňoval, protože to mas stejne. Jako první a jedinej jsi poznal, co znamená my tetování a nevěřícně jsi na me koukal, proč mi to prijde zvláštní, vždyť je prece uplne očividný, co znamená. Nasla jsem v tobe tolik nehy a lasky, jako nikdy predtim. Možná proto tak strasne bolelo zjištění, ze te musim nechat jít, ze to nepůjde. Protože jsem v tobe nasla presne to, co jsem ty dlouhý roky hledala, ale někdy v zivote ani to nestačí.

Protože zachránit sebe je to jediný, za co jsem zodpovědná a co musim delat. Teď už to konečně vim.

[polychromovana]

Pov: chybi ti ten clovek af a myslis na nej furt, ale uvedomis si, ze rano vstavas s klidem v dusi, na ig story si das kdy chces co chces a nestydis se protoze on uz se stejne nekouka a proste kazdej den vajbis sam se sebou

Najs

[horrid-mothlegs]

Jo a zítra (vlastně dneska) jdu do polskýho obchodu koupit vodku a mléčný řez takže život je možná i skvělý

Akorát škoda, že tam nemají tvarohové špičky. Toužím po nich...

Achich ouvej všechno svědí a nemůžu spát ale táta mi nechal v lednici cheeseburger takže vlastně život není tak špatný

[cinnamondahlia]

1, Kopr! Mam kopr! Bude koprovka. Stavim se.

Kopr miluju.

I P. ho miloval.. troufnu si rict, ze je to jedno z mala jidel, co fakt fakt umim.

Rikaval.. "Po pici, to je po pici! Pridam si!"

Jak mam ted jist kopr?

Jak mam vubec jist, kdyz zaludek nic neprijma a ja ani nechci. Zbytecny cas straveny jidlem, co si kvuli ppp stejne nevychutnam.

A stejne.. porad jsem vyzrana. Bez jidla vydrzim tydny. Bez vody, caje a kafe ne.

2, Koupila jsem ti halloweensky donuty, snad mas aspon trochu radost a pochutnas si.

To vis, ze mam. Milovala jsem je.

Dam je do lednice a pak do mrazaku. Tam je nenajde. Ukol splnen.

Musi to vypadat, ze jim. Nechci byt jeste vic na pritez.

.. citim potrebu si ublizit, ale D. je na me pysny, ze jsem to rok neudelala. Pysny.. na me.. nemuzu tu iluzi pokazit. Protoze jsem pry Xena.

Nejsem. Nejsem nic. Jsem neco, co existuje.

A i to ho boli.

Sedmy den..

[mobilovesuprfotky]

4. cervna 2024

Fotka z nadrazi, opet. Hranice na Morave, jako bych tu uz nekdy byla. Temer presne pred rokem. Mam stejne pocity, tesim se, ale zaroven se mi bude styskat. Muj batoh je az prilis velky, prehnala jsem to, nevim, proc jsem si brala tolik obleceni.

Libi se mi to slovo 'podej' jako podstatne jmeno. A taky tri druhy kachlicek, no parada. (*Kachlicku, cestina.)

[terezafabi]

Den 16. První část

Tak Honza mi vubec neprozradil,ze vcerejsek napsal sam a nechal me to napsat cele jeste jednou to dnad neni pravda. tak jeste moje videni,ale vidime to vetsinou stejne uz jsme spolu asi dlouho:)

Ráno patří k těm těžším, Jindra už se začíná hrozně nudit. Naštěstí to zatím trvá jen ráno po dobu, co je venku zima (tzn. musel by se na terasu oblíkat, a to se mu nechce). Honza vezme děti ven koupit nějaké ovoce a já připravuju hamburgery a jídlo na celý den ven. Vyrážíme kus na sever do Santa Ursula a pak na prý nejhezčí pláž Tenerife (někdo na google recenzích povídal). Volíme výlety celkem logicky podle toho, abychom nemuseli být moc dlouho v autě. V Santa Ursula je našim cílem malý park, který obsahuje sochu v nadživotní velikosti porostlou rostlinami - La Giganta. Nejdříve jsem o ní četla, pak se mi o ní zdálo, tak se vyrážíme přesvědčit na vlastní oči, jak vypadá. Tak mně se líbí, jen bych jí vyrobila (kdybych uměla sochařit) ještě větší, působila by impozantněji. Takhle si všímám spíš toho, že jedno ňadro je zahalené igelitem, nejspíš proto, že se vydrolilo a přemýšlím o tom, jestli se sochy ve veřejném prostoru nějak revitalizují, nebo se nechají být dokud nespadnou. Děti víc zaujmou stříkače trávníků, ve chvíli jsou oba mokří a převlíkáme. Chvíli hrajeme na schovku a deset dvacet, ještěrka! A tady, a další! Ještěrky, jejich pozorování a krmení nás vydrží bavit ještě skoro hodinu. Shodujeme se s Honzou, že jsme jich tolik pohromadě ještě nikdy neviděli, jsou jich desítky. V autě nás čeká jen asi desetiminutový přesun, děti svačí, a Jindra sní celý hamburger, nechápu, kam se to do něj vejde. Naším hlavním cílem je odlehlá pláž Los Patos, včerejší večer jsme trávili hledáním, jak se na ní dostat. Prý je na ní nejsopečnější písek z celého Tenerife (což teda nevím, co znamená), a prostě měla by být zcela nádherná. Vedou k ní dvoje schody, jedny staré severněji - tam nechceme, a jedny nové jižněji. Google maps a mapy.cz mají často různé informace, tak je kombinujeme, abychom dostali celý obrázek. Prvně se nám podaří zaparkovat u těch schodů, kde jsme nechtěli být. Honza se prosmýkne mezi domy a jde se podívat, jak cesta vypadá. Po chvíli se vrací i se dvěma turistkami, které vypadají, že viděly věci, které vidět nechtěly a poněkud unaveně nás od cesty dolů zrazují. Prý je to dost nebezpečné a samy by tam už podruhé nešly. Sedáme do auta a jedeme najít ty druhé - správné schody.

[m4yfl1es]

brain fog

ziju v mylny domnence ze dokážu psat poezii

ze umim davat myslenky dohromady

do strof, vet, slov

ze vzdycky vim co a jak to rict terapeutovi

ale notak vzdyt na tom nic neni

a na nicem nesejde

cvokarovi platis, ten te neopusti

jako ostatni

a nediva se pres prsty

jako ostatni

leda by ses prorekla s nejakou pikantnosti

pak mozna zavola benga

chtela bych vedet co a jak to rict tobe

sotva se ale muzu prorict

kdyz kloudnou vetu nevymyslim

kazdy mesic jako by se opakovala ta stejna scéna

"jak se mas? co bys dneska potrebovala?"

ticho v pokoji a ticho v mysli

notak mysli, co se stalo tento mesic?

jak mam vyjadrit ze

nevim

jako bych ho nezazila

jak mam z navzajem nesouvislych zachvevu

udelat vypoved

neco chci, ale co to je

babo rad

mozna se jen chci uklidnit

aby mi ze vseho nebylo na nic

jako rano po shotech vodky a pak gina

chci prestat pit ale proc je tu jak v zakoureny hospode

hulit uz jsem prece prestala

ale ja nejsem kurva opila ani sjeta

ja jsem proste jenom vymyta

ani nevim jak

jednoho dne vylezu z postele spatnou nohou a

tak

nervy překryje sedy mrak

od rana do vecera se placam od konverzace ke konverzaci

nechapu co po me lidi chteji a co ja po nich chci

nechapu narazky, vtipy ani slovni hricky

v matice ze me nevyleze ani kolik je 3x4

a v cestine ziram na cerny papir slohove prace

odkdy jsou papiry cerny

nebo odkdy mam ja cerno pred ocima

a ted ten nejvetsi zradce

dvojsmysly

to se se mnou chces vyspat 

nebo jen ja potrebuju dohnat muj posledni all nighter

a vyspat se s lehkou hlavou do rana

kdyz spi, nechce caj

kdyz je opila, nechce caj

ani kdyz uz je voda uvarena

tupe ziram a nechapu proc by me jako chcel někdo jist

to je nechutny

vzdyt kanibalismus uz je nelegalni

zpatky v kresle

pres stare nezaizolovane okno tahne studeny vzduch

jak dlouho uz je ticho

nesnasim nevyrcene vety

ktere dávají prostor pro domnenky a utek

vztek, to je ticho v pokoji

tak rekni uz neco

mysli mysli mysli

je to len v tvojej hlave

mysli

len pozitivne...

do prdele rekni uz neco

hodiny na bile stene tikaj a stejne i muj tep

tepou moje lytka kdyz bezim

tepou moje spanky kdyz spat nemuzu

a tepe predek me lebky

kdyz ze vzbudim s migrenou

tepou slova silulety rikajic mi pokyny ve snu

tepou slova oci o kterych ani nevim jakou maj barvu

natoz jejich umysly

ale ja je neslysim, nicemu nerozumim

nema panna marie u nohou me postele pohybuje usty ale

odezirat ze rtu taky neumim

tepe pisek za mymi nehty

kdyz mi unika mezi prsty

"chtela bych postavit hrad z pisku"

co?

ty tady deset minut civis do zeme a tohle je to na co prijdes?

jak ti ma nekdo pomoct kdyz nevis co chces

jak mam se sebou zit kdyz nedokazu nic

zmrvim vsechno na co sahnu

doseru kazdou interakci

tos se mnou flirtoval

a proc jsem te poslala do hajzlu

pritomnost je v budoucnu ale moje ruce nekde v zadu

jsem jak postava z rpgecka

kdyz si hrac skoci pro svacu

vsechno je tak daleko

myslenky v nekonecne dali

a nemam tuseni co se deje nacez

stravim dalsi den v posteli

doufam ze tuto nekonecnou kocovinu nekdy vylezim

odejdes kdyz nic nereknu?

kdyz nevim jak zaplnit prostor mezi nasemi stehny

kdyz nejsem vtipna ani chytra

natoz pritazliva

kdyz nejsem nicim vyjimecna

[witchingeekinbrothers]

Dneska fotbal skoncil 9:10 prohrali jsme ale stejne si myslim ze jsme hrali lip. Byl jsem docela nasranej ale dal jsem studenou sprchu urovnal myslenky a sral na to. V aute s tatou jsme poslouchali futura a stavili se k babicce na obed. Dal jsem s dedou pokec o fotbale a vyrazel za Jakubem disputovat( odborně hovorit) o vyvoji meho noveho alba.

Hlavou se mi honi abstraktni myslenky me mysleni je najednou jako nedočmaraný obraz v rohu místnosti na kterem se ztratila puvodní myslenka. V pozadi hral yung lean, nechal jsem se unaset proudem myslenek na jeho vlnach a zavedlo me to.... Nedokazal bych to napsat. Pri poslednim refrenu jsem se chytil napadu. Nas tajemny les znovu vzplal plamenem....

[tancimvdesti]

Ten druh lásky, ktery dostáváte jako dítě, pak celý život určuje, co považujete za lásku.

A najednou mi to všechno dává smysl. Proč jsem tak moc citlivá, proč se bojim milovat, proč mám strach byt s někým stastna. Protože v mým podvědomí je porad schovanej ten obrovskej strach, ze když budu milovat, tak stejne nakonec odejdes a ja znovu zaziju tu bolest, kterou clovek cítí, když zůstane sám, přestože rozdával všechnu lásku, co v sobe měl.

Táta, kterej mi umřel a maminka, co dělala všechno pro to, aby me to tolik nebolelo. A stejne ve mne zůstalo to prázdný místo, vedomi, ze me nikdo neochrani, ze musim byt silná a poradit si se vším sama. A taky ze musim trpět sama.

A pak ani terapie nepomuzou, protože ja to všechno logicky vim, vim, kde je problem, ale netusim, jak tenhle hluboce zakorenenej vzorec mysleni a prožívání změnit.

[lindeer]

kolikrat

kolikrat muzu plakat pro jednoho cloveka?

32 let krát.

kolik let je moc trapit se kvuli jednomu cloveku?

32 let.

myslet si, ze to jednou skonci. blazne! volas na me.

prestan uz, kricim. rty se mi tresou. tvoje rty. jsou to tvoje rty vsazene do me tvare. jedna z milionu veci, kterymi ses do me vtiskl. byla sem na ne tak hrda, ted je mit nechci. jsou mi pripominkou na neco, co si pamatovat nechci. vzpomínkou na to, jak to mohlo byt, ale neni. upominkou, ze krev neni voda.

ze zrcadla na me koukaji tvoje oci. tvoje oci v moji tvari. tecou z nich potoky slz. nezastavitelnych, zbytecnych, ulepenych, nelecivych, neocistnych, unavujicich, nekonecnych. trva to uz moc dlouho, rekla sem si, posadila se do kouta a zacla plakat.

co vsechno bys mel znamenat? vsechno. bezpeci, bezpodminecnou lasku, absolutní prijeti, pychu, podporu. selhals v kazdem bode. dokonce ve dvou zivotnich cyklech. je to tvoje selhani a stejne mam pocit absolutni prohry ja.

neumim vyjit z role, nevim co je skutecnost a co jsem si vytvoril, rekls mi jednou. bohuzel na to uz nikdy nezapomenu. jsem jen tvoje dalsi role?

mels me vubec nekdy rad? nebo to byla jen role, kterou sis touzil zahrat, ale nedopadla podle tvych predstav?

uz te v sobe nechci nosit, nechci byt tvoje selhani.

[inky-here]

obavam se ze macicka je moje oblibene slovo ze vsech jazyku ktere kdy existovaly

kocicka je taky dobra ale proste to nehituje stejne

ahoj čumblre/ťumblre (moje klavesnice apparently neumi mekke L), delam research pro moji vlasni zvedavost🫶 ja jsem velky fanda zdrobnelin a myslim si, ze jazyky, ktere je nemaji, o moc prichazeji - ale znam spoustu lidi, kteri maji se zdrobnelinami osobni problem, takze me zajima statistika