#ať mám vitamíny

[notsofriendlyfriendlyreminder]

chřipková sezóna je tu a můj dokonalý plán odjet na kolej dřív abych se vyhla nemocnýmu tátovi ztroskotal, protože je nemocná i spolubydla.

jsem zvědavá jak je moje tělo odolné

[nutraexperts]

CONFITROL24: ZÍSKEJTE KONTROLU A POHODLÍ 💪✨

Ztrácíte se v moři informací o problémech s močovými cestami?

Možná hledáte řešení, které by vám pomohlo cítit se lépe a znovu získat kontrolu.

Mám pro vás něco, co by vás mohlo zajímat – confitrol24.

Tento produkt slibuje úlevu od nepříjemných příznaků a přináší pocit jistoty do vašeho každodenního života.

Chcete vědět, jak může confitrol24 změnit váš den? Pojďme na to!

👉 KOUPIT CONFITROL24 NA OFICIÁLNÍCH STRÁNKÁCH

Confitrol: Klíč K Pohodě Močového Měchýře

Kdo z nás to nezažil?

Náhlá potřeba na toaletu, když to nejméně čekáte.

Cítíte se frustrovaní a nervózní.

Možná jste si někdy říkali, proč musíte neustále myslet na močový měchýř.

Zde přichází Confitrol jako spolehlivý pomocník.

Proč Zvolit Confitrol?

Confitrol není jen další doplněk stravy.

Je to produkt navržený tak, aby pomohl lidem s problémy močového měchýře.

Mnoho lidí se potýká s častým močením nebo s pocitem naléhavosti.

Ať už jste muži nebo ženy, Confitrol může být pro vás řešením.

Jedna z mých kamarádek, Jitka (45), mi nedávno vyprávěla:

"Měla jsem problém jít ven s dětmi. Neustále jsem se bála, že budu muset rychle najít toaletu."

Po začátku užívání Confitrolu se její život změnil k lepšímu.

Teď si může užívat výlety bez stresu!

Jak Confitrol Funguje?

Hlavní složky Confitrolu pracují společně na podpoře zdravého močového měchýře.

Obsahuje přírodní extrakty a vitamíny, které posilují svaly močového měchýře a zlepšují jeho funkci.

Pojďme si projít některé klíčové benefity:

Snížení frekvence močení: Uživatelé hlásí méně časté návštěvy toalety.

Zlepšení kontroly: Pomoc při zvládání náhlých pocitů naléhavosti.

Podpora zdravého močového traktu: Přírodní složky mohou pomoci udržovat zdravou hladinu pH v těle.

Skutečné Příběhy Uživatelů

Lidé po celém světě našli úlevu díky Confitrolu.

Petr (52) sdílí svůj příběh:

"Byl jsem skeptický, ale rozhodl jsem se to vyzkoušet. Po několika týdnech jsem si uvědomil, že můžu jít ven bez obav."

Tohle je přesně ten typ výsledků, který hledáme!

Jakmile začnete používat Confitrol, můžete získat zpět kontrolu nad svým životem.

Jak Zařadit Confitrol Do Svého Dne?

Začlenění Confitrolu do vaší denní rutiny je jednoduché.

Stačí dodržovat doporučené dávkování a brzy ucítíte pozitivní změny.

Není třeba žádných komplikovaných procedur ani dietních restrikcí.

Jen se postarejte o své zdraví tím nejjednodušším způsobem!

Proč Nečekat?

Pokud máte pocit, že vám problémy s močovým měchýřem brání žít plnohodnotný život, neváhejte!

Vyzkoušejte Confitrol ještě dnes a zjistěte rozdíl sami.

Pamatujte si příběh Jitky a Petra – můžete být další šťastný uživatel!

👉 ZÍSKEJTE CONFITROL24 Z OFICIÁLNÍHO ZDROJE

FAQ

Jak Confitrol24 funguje?

Confitrol24 je doplněk stravy, který podporuje zdraví močového měchýře. Obsahuje přírodní složky, které pomáhají zpevnit svaly v oblasti pánve a zlepšit kontrolu močení.

Je Confitrol24 bezpečný?

Ano, Confitrol24 je vyroben z přírodních ingrediencí a je považován za bezpečný pro většinu lidí. Pokud máte zdravotní problémy nebo užíváte léky, doporučuji se nejprve poradit s lékařem.

Jak dlouho trvá, než uvidím výsledky?

Každý člověk reaguje jinak. Někteří lidé si mohou všimnout zlepšení během několika týdnů, zatímco jiným to může trvat déle. Důležité je být trpělivý a pravidelně užívat produkt.

Kolik kapslí bych měl denně užívat?

Obvykle se doporučuje užívat dvě kapsle denně s jídlem. Ale nezapomeňte si přečíst pokyny na obalu pro konkrétní dávkování.

Může Confitrol24 pomoci při inkontinenci?

Ano, Confitrol24 může pomoci zlepšit kontrolu močení a snížit příznaky inkontinence díky podpoře zdravých svalů močového měchýře.

Kde mohu koupit Confitrol24?

Confitrol24 můžete zakoupit online na oficiálních stránkách výrobce nebo ve specializovaných obchodech se zdravou výživou.

Existují nějaké vedlejší účinky?

Většina lidí nezaznamenává žádné vedlejší účinky. Mohou se však objevit mírné reakce na některé složky. Pokud cítíte něco neobvyklého, přestaňte používat a poraďte se s lékařem.

Může být Confitrol24 použit jako prevence proti problémům s močovým měchýřem?

Určitě! Užívání Confitrol24 může posílit zdraví močového měchýře a pomoci předcházet budoucím problémům.

Jak dlouho mohu produkt užívat?

Můžete jej užívat tak dlouho, jak potřebujete. Pokud plánujete dlouhodobé používání, doporučuji konzultaci s odborníkem na výživu nebo lékařem.

Je možné kombinovat Confitrol24 s jinými doplňky stravy?

Obecně ano, ale vždy je dobré mít na paměti možné interakce mezi různými doplňky. Nejlépe uděláte, když to prodiskutujete se svým lékařem nebo specialistou.

👉 OBJEDNEJTE SI CONFITROL24 PŘÍMO ZDE

[deadandsarcastic]

Zápis Jedenáctý - LK; Z deníčku Duhy a Opalovacího Krému

Samozřejmě, že by bylo mnohem snazší okamžitě zmizet do pokoje, zabouchnout za sebou dveře a předstírat, že nikdo nic neviděl, ale to nebyl Kyryho styl. Rychle seskočil na zem a se slovy „Proboha... Co to..." se rozběhl dolů ze schodů, aniž by zjišťoval, jestli jej upír následuje. Když poklekl vedle Sophie, už na první pohled mu bylo jasné, že je mrtvá; ke všemu spadla tak, že si částečně napraskla lebku a kovová konstrukce kola tomu nasadila korunu, takže teď se lovci naskytl pohled na kousek mozku vyčnívajícího z otevřené lebky. „Čím dál brutálnější," povzdechl si zničeně Rosenwille. „Že by se jednalo o někoho, kdo ty lidi zaříkává? Jenže to většinou nejde na větší vzdálenost, pokud dotyčný nemá třeba vlas nebo kus nehtu dané osoby..." mumlal si pro sebe.

Samozřejmě, že se vydal okamžitě dolů za Kyrym, a když mladší ohledával mrtvolu, tak seděl na schodech, podpíral si bradu a se zájmem jej pozoroval. „No... Ať to dělá, kdo to dělá, mohl by oddělat i zbytek personálu, protože pak by ten pobyt tady byl perfektní."

Okamžitě se otočil na Mavericka a hlasitě si povzdechl. „Buď rád, že tě neslyšel nikdo další... Protože pokud se tak opravdu stane, tak by ses velice rychle mohl objevit na seznamu podezřelých." Ještě chvíli pozoroval Sophiinu mrtvolu, až se nakonec zvedl a pohledem vyhledal upíra. „Asi bychom měli informovat polici... Sice to znamená, že budeme muset strpět ty dva "génie" ochomýtající se tady okolo, ale zase nemůžeme to tělo nechat tady... Jinak se z toho ta služebná zcvokne."

„Tak ať," ušklíbl se. „Víš, jak mě to těší, děsit tu otravnou nánu?" Vstal ze schodů a nalepil se na mladšího zezadu podobným způsobem, jako předtím ten dědek ve starožitnictví. „Tak mi nekaž radost, policajty ještě nevolej, a sleduj mě, jak posadím tu recepční zpátky na recepci za stůl~" zavrněl tónem, který bylo definitivně těžké odmítnout... Ale jen těžké, ne nemožné.

Lehce si povzdechl, ale nic nenamítal; už se tak nějak smířil s tím, že Maverick umí být svině a že mu to nikdo nedokáže vymluvit. Rosenwille se ale rozhodl být na Henriettu alespoň trošku hodný a měl v plánu blonďáka alespoň trochu umírnit... Takže pootočil hlavou, aby měl obličej těsně proti Maverickovému, pomalu zvedl pravou ruku a lehce prsty přejel staršímu po tváři odspodu nahoru, načež je vpletl do upírových vlasů... Ještě o něco víc se nahnul k blonďákovi a provokativně mu pomocí zubů stáhl dolů roušku, aby hned vzápětí mohl přitisknout své horké rty na ty jeho ledové. „Ale moc to nepřežeň, ano?" zašeptal, když se odtáhl.

Nevěděl, jak vlastně pořádně zareagovat, a po celou dobu jejich prvního pořádného polibku na mladšího jen překvapeně zíral; to, co se vlastně děje, mu došlo v momentě, kdy se Kyry zase odtáhl. Maverick ani pořádně nezaregistroval, co mu Rosenwille pak říkal, jen mu to ochotně odkýval a v následujícím momentě si ho přitáhl zpátky, ruce položené na jeho pase, který pevně držel, aby mu mladší někam náhodou neutekl.

„Víš, co by bylo fakt zajímavé?" ušklíbl se mladší, zatímco se víc natiskl na upíra a hezky se o něj opřel. „Kdyby teď někdo přišel a chtěl vysvětlení téhle situace... Na to by se nedalo odpovědět nic rozumného... Teda alespoň já bych na nic asi nepřišel..." Schválně se snažil udržet konverzaci, aby se jej Maverick nemohl zeptat, co to mělo znamenat, či aby to nezačal nějak rozmazávat a rozpitvávat.

„Ani já ne... Jako, hej, ty máš dneska tak milion možností mi dát pusu a uděláš to nad mrtvolou," uchechtl se a pustil mladšího, aby mohl z podlahy zvednout polámanou recepční. „Ale já si nestěžuju... Dělal jsem s mrtvolama i horší věci, než se nad nimi jen s někým muckal," prohlásil a vydal se s mrtvolou vesele na recepci.

„Víš co... Chcete to speciální atmosféru a speciální příležitost pro takový polibek," neodpustil si poznámku Rosenwille, když ťapkal za upírem. Taky měl neskutečnou chuť se blonďáka zeptat, jestli si někdy zahrál na nekrofila, ale přišlo mu to hloupé.

„Je mi to jasné," ušklíbl se a vlezl na recepci. Sophii si prozatím odložil na zem, svým klasickým způsobem "prostě roztáhnu ruce a nechám tu mrtvolu spadnout na zem", a začal dělat drobné úpravy pokoje; přesunul židli za stolem tak, aby ten, kdo si na ní sedne, byl zády ke dveřím, a zhasl světlo, takže se místnost ponořila do šera. Poté posadil recepční na židli, do co nejvíc normální pozice, což šlo žel bohu velice těžce, když měla žena zlomenou snad většinu kostí v těle, ale nakonec ji tam nějak naaranžoval a otočil se na Kyryho. „Hotovo, můžeme jít~"

„Tak teda dobrá..." zamumlal nakonec smířeně Rosenwille a zamířil zpátky ke dveřím, přičemž si neodpustil poznámku: „Ty by ses normálně mohl začít živit aranžováním mrtvol... Určitě by se našla spousta lidí, kteří by to ocenili."

„Viď, že jo?" nadšeně souhlasil a vyšel zpátky na chodbu. „Ugh... Ale deptá mě, že musíme zase lézt ty schody," povzdechl si smutně. „Vážně doufám, že brzo vymře celej personál, abysme se mohli přestěhovat do nižšího patra a nikdo nám do toho nekecal," zakřenil se.

„Tak na mě můžeš počkat tady," mrkl na Mavericka mladší. „Já si do pokoje jenom skočím pro tu slavnou polévku ze sáčku, a pak můžeme jít společně do kuchyně. Ty si tam můžeš sednout na linku a odpočinout si a já si připravím večeři. - Stejně, když už je polovina personálu mrtvá, tak jim to může být jedno... No a pak se můžeme pomalu vypravit na ten hřbitov." Na okamžik se odmlčel, načež dodal: „I když by taky nemuselo být na škodu, kdybychom zjistili, kdo to tady vede... A trošku si s tou osobou promluvili. Přece jenom - nechce se mi zůstávat v penzionu, který je v pozdním stádiu rozkladu a postrádá personál."

„Jaaaasný," přikývl a zase se usadil na schody. „Ale hoď sebou, nerad bych tu byl, když Henrietta vleze na recepci, a uvidí to překvápko, co jsem jít tam nechal... Protože by se určitě po mně zase vrhla a smrkala mi do rukávu," prohlásil a vytáhl si z krabičky už několikátou cigaretu za ten den - ale tak co, šetřit nemusel, zásoby měl momentálně více než slušné.

Rychle se rozběhl po schodech nahoru, aby na něj starší nemusel příliš dlouho čekat. Takže když vletěl do pokoje, prostě jenom popadl sáček s instantním jídlem a svoji lžičku a v další vteřině už byl zase na schodišti. „Rychlý jako blesk," prohlásil hrdě, jakmile stál zase vedle upíra, sebejistě vypjal hruď a pak natáhl Maverickovým směrem volnou ruku. „Chrabrý rytíři, vzhůru do královské kuchyně," dodal laškovně.

Zvedl se ze schodů a chytil mladšího za ruku. „Jak si přejete, princezno~" uculil se, propletl si s "princeznou" prsty a vydal se směrem kuchyně. „Ale přísahám, že pokud v tý kuchyni bude další mrtvola, už se tady na to fakt vyseru... Protože mi dochází nápady, jak tu ty sebevrahy vystavovat."

„Neboj, já ti věřím, že zase přijdeš s něčím geniálním," ušklíbl se mladík s tyrkysovými vlasy, když vcházeli do kuchyně, kde už se naštěstí další mrtvola nenacházela. „Tak fajn," zamumlal si polohlasně, spíše pro sebe, Rosenwille, pouštěje upírovu ruku, „trochu se tu porozhlédneme, co by se tady tak dalo půjčit..."

Vyhoupl se na kuchyňskou linku, kde se uvelebil v té nejvíc sexy pozici, jakou dokázal v tu chvíli vymyslet, a také konečně vytáhl z vnitřní kapsy svého pláště tu lahev Vodky, kterou splašil na hřbitově. „Hm... Hádám, že ty nechlastáš, co?~" zeptal se upír Kyryho, s lahví alkoholu v ruce a hlavou plnou myšlenek, mezi kterými se snažil najít alespoň jednu užitečnou, s nápadem, jak ten chlast vůbec využít.

Jenom nesouhlasně potřásl hlavou. „Kdepak, odtušil jsi to správně... Já mám jiné neřesti, než lihovinu," pronesl, zatímco se snažil najít alespoň nějaké čisté nádobí, které by mohl použít... Nakonec to raději vzdal s tím, že prostě umyje tu horu špinavého harampádí. Docela jej překvapilo, když vyštrachal z jedné poličky hubku na nádobí a jar (Který asi tak sto let nikdo nepoužil.), ale moc se nad tím nepozastavoval a raději se pustil do úklidu.

„Jiný neřesti, než lihovinu?" zadumal se. „Hmm... Kokain?~ Trávu?~ Houbičky?~" vyjmenovával, co ho napadlo a s čím měl nějaké zkušenosti. „Nebo čucháš lepidlo? Hej, mně to říct můžeš, já tě soudit nebudu," pokrčil rameny a otevřel lahev Vodky, ze které si pořádně lokl. „Hmm, jo... Žádná změna... Pořád mi chutná stejně, jako od tý doby, co jsem umřel... Nijak." Postavil lahev vedle sebe a pozoroval Kyryho. „Ale je škoda, že nechlastáš. S opilejma lovcema byla vždycky sranda... A hlavně mi toho pak víc dovolili, když jsem je nalil," ušklíbl se.

„Dobře, píšu si. - Nikdy se tebou nenechat opít," odvětil laškovně mladší, zatímco pečlivě drhl jeden hrnec. Když byl se svým výkonem dostatečně spokojený, napustil do něj vodu a dal se do přípravy polévky, přičemž si broukal nějakou melodii.

„Hmm... Kdybych tě chtěl opít, tak si nějaký způsob najdu," ušklíbl se. „Ale ty jsi na mě hodný, takže se nemusíš bát," slezl z linky a šel se zase lísat k mladšímu; položil mu hlavu na rameno, spojil ruce na břiše a pozoroval, co Kyry dělá.

Během jeho uklízení se mu podařilo najít pár brambor a jednu mrkev, tak se je rozhodl očistit a nakrájet, aby si je mohl přidat do polévky. Jakmile byl hotov, nechal svou večeři povařit. A protože mu stačilo polévku jenom hlídat, tak mu ani trochu nevadilo, že mu blonďák víceméně zamezuje v jakémkoliv pohybu. „A teď bych tě poprosil, abys mě pustil, protože tě nechci opařit," špitl, když uvážil, že večeře je připravena.

Nespokojeně zamručel, nicméně Kyryho pustil; pořád ale zůstal stát vedle něj, jako pes, který čeká, až ho někdo podrbe. Ano, na to, jaká svině Maverick dovedl být, a na to, že vypadal většinu času, jako že nikomu zlomí vaz, uměl být opravdu až nehezky tulivý.

„Mazlit se můžeme i jindy." Povzbudivě na upíra mrkl, načež si nabral dva žufánky polévky do keramického talíře, se kterým se posadil na okraj linky a pustil se do jídla. „A ty se musíš krmit jak často?" obrátil se po nějaké době na Mavericka, jako by se bavil o nějakém domácím mazlíčkovi.

„Vzhledem k tomu, že mi do té krve v sáčku přidávají nějaké vitamíny a nevím, co ještě, aby mě tím vůbec uživili, tak by mi teoreticky stačil jeden pytlík na den... Ale já prostě jím, když se nudím," pokrčil rameny. „Nicméně, za dob, když jsem mohl ještě vesele kousat, koho jsem chtěl, jsem zabil třeba dva lidi denně," ušklíbl se, jako by na to byl pyšný.

„Krásný výkon, to ti teda řeknu," ušklíbl se Rosenwille zatímco foukal na bramboru na lžičce, aby trochu zchladla a dala se vůbec jíst. „Tak já mám největší výkon... Hmmm... Pět obchodníků s lidskými dušemi za... Kolik to bylo... Čtyři minuty? Nebo nějak tak... Pochybuju, že by mi to někdo počítal."

„Hmmm... Pěkný. Na to, jak nevinně vypadáš, jsi docela drsnej," uculil se Maverick. „Takže naštvat bych tě asi fakt nechtěl... Píšu si, nesrat Kyryho."

„Moudré rozhodnutí," zakřenil se mladík s tyrkysovými vlasy, přičemž byl velice rád, že se jej upír nevyptával na nic dalšího - třeba jak to provedl, jaké zbraně používá a tak dále. Když konečně dovečeřel, seskočil na zem a vypravil se ke dřezu, aby po sobě uklidil. „Asi si ještě skočím pro mikinu," zamumlal, jakmile byl hotov s prací. „Mohlo by se udělat chladno a my nemáme nejmenší tušení, jak dlouho tam ztvrdneme."

„Ztvrdneme, říkáš?~" nahodil profesionální rapeface, a pak dodal: „Ale teď půjdu nahoru s tebou... Víš co, je jen otázka času, kdy naše milá služka objeví tu recepční, a já u toho fakt být nechci..."

Jenom se pobaveně uchechtl, když zaregistroval upírův rapeface. Nebudeme si lhát - on tohle sloveso vybral záměrně, protože jej zkrátka zajímala reakce staršího. „No jo... Raději pojď se mnou, nebo by se na tebe ta hnědovláska ještě sesypala... Anebo by tě možná zavraždila... Anebo pozvracela... Kdo ví," pokrčil rameny a zamířil ven z kuchyně.

Opět mladšího následoval jako poslušný pejsek a schválně po celé cestě k jejich pokoji ani necekl, hlavně, aby se od někud nevyřítila služebná. Do pokoje ale naštěstí došli bez úhony, takže se upír opřel o futra dveří a čekal, až si Kyry vezme, co potřebuje, a budou moci jít.

Zkontroloval si, zda má na opasku připevněných dost malých kuliček s podivnou modrou esencí, a pro jistotu si ještě několik dalších vytáhl z kufru a schoval do kapes. Pak ze zavazadla navíc vylovil obrovskou mikinu, asi tak o tři čísla větší než by správně měla být, s potiskem galaxie. Prozatím si ji jenom uvázal okolo pasu, zatímco sluneční brýle odložil někam na poličku. „Můžeme vyrazit," ujistil svého společníka, když vykročil ke dveřím.

„Awww, ona i ta tvoje mikina je taková trošku homosexuální~" neodpustil si poznámku, která už pravděpodobně nebyla ani tak vtipná, ale Mavericka to samozřejmě okamžitě rozhihňalo, jako kdyby místo cigaret kouřil předtím trávu. „Ale mně se líbí, že jsi tak duhovej... Kdybys byl totiž na holky, tak se k tobě nemůžu takhle tulit~" objal mladšího rukou kolem pasu a vtiskl mu polibek přes roušku na tvář.

„Mohl bys tu duhu začít nosit taky, protože mám pocit, že jsi taky lehce homosexuální," oplatil mu to Rosenwille stejnou mincí, přičemž se lehce začervenal. „Ale dost blbnutí - na to bude čas i později. Teď bychom vážně měli vyrazit, ať se máme alespoň čeho chytit... Snad..."

Udělal si poznámku sám pro sebe, aby si opravdu koupil něco duhového, jen aby se s tím mohl nakrucovat kolem Kyryho, ale už se k tomu nijak nevyjadřoval, protože opravdu nechtěl zdržovat a zkazit další vyšetřování. Takže prostě chytil mladšího za ruku a pokýval hlavou. „Tak jdeme."

Vyrazili tedy pryč z penzionu a měli skutečně štěstí, jelikož při své pouti z podkroví ke vchodovým dveřím nezahlédli ani živáčka a ani je nezavalila hysterická Henrietta. Tudíž mohli spokojeně zamířit ke hřbitovu. Avšak Kyry trval na tom, aby to vzali oklikou přes hřiště a použili provazový žebřík, než aby prošli hlavní branou.

„Jasný, mně je jedno, kudy půjdeme... Takhle aspoň nebudeme muset otvírat tu postiženou bránu, hej," pokrčil rameny, i když, popravdě, moc se mu nechtělo si cestu takhle protahovat... Ale, nechtěl se s mladším nijak dohadovat, tak se prostě (pro jednou) radši podvolil a nestěžoval si.

I přesto, že bylo léto, už se pomalu na kraj začala snášet tma a tenhle dojem byl ještě umocněn faktem, že kráčeli pod korunami stromů. „Doufám, že tam nejdeme zbytečně," zamumlal po více než dlouhé pomlce ticha Rosenwille. „Neříkám, že by to nebyl dobře strávený večer; procházka na hřbitově vždycky potěší... Ale bude mnohem lepší, pokud narazíme na ty emaře."

„Jo... Jestli tam nebudou a jedinej, koho potkáme, bude zase ten hrobník, tak z toho asi chytnu depku," ušklíbl se. „A docela doufám, že budeme mít šanci někomu nakopat prdel... Chci ti ukázat, jakej jsem frajer, když mě nedrží ten kámen..." Býval by zase začal skuhrat o tom, jak je ten kámen na nic, ale už se pomalu blížili ke hřbitovu, takže radši zavřel pusu, aby jeho stěžování si nepřitáhlo nějakou nechtěnou pozornost.

Sotva prolezli oním křovím a stanuli tváří v tvář hřbitovní zdi, mladší okamžitě poznal, že onen provazový žebřík je v lehce jiné poloze, než v jaké byl odpoledne. Spokojeně se ušklíbl, přičemž lehce dloubl do upíra, aby mu mohl ukázat svůj objev. „Tak přece jenom si užijeme nějakou zábavu," špitl téměř neslyšně, načež se jal šplhání nahoru.

„Já se docela bavím už teď," zamumlal, když pozoroval mladšího lézt po žebříku a velice nenápadně mu přitom zíral na zadní část těla. Nakonec se ale přes zeď vyšplhal taky, s elegancí autistického lachtana seskočil ze žebříku dolů, zaplul za nejbližší keř a začal se rozhlížet kolem nich, jestli někoho uvidí.

Kyry se schoval za jeden větší náhrobek, jenž mu poskytl docela vhodný úkryt, a zaposlouchal se do okolních zvuků... Náhle uslyšel jeden klučičí hlas něco sdělující pohřebním tónem asi nějaké skupince: „Nevím jak vy, ale mně prostě řezání pomáhá... Prostě se pak cítím líp... A navíc mám na rukách nádherné skarky... Chcete je vidět?" Mladík s tyrkysovými vlasy měl co dělat, aby v agónii nezačal mlátit hlavou o nejbližší náhrobní kámen.

Upír vykoukl zpoza keře a pohled mu padl na bandu dětí, které předtím viděli na těch fotkách. Ušklíbl se a musel uznat, že vkus mají vážně dobrý... Kdyby on tenkrát v jejich věku mohl nosit takové oblečení, určitě by to uvítal víc, než vojenskou uniformu... Přestal ale polemizovat nad tím, že se narodil ve špatném století, a raději se zase zaposlouchal do těch žv��stů, které ze sebe ti emaři sypali. Jeden z mladíků, s hodně krátkými, téměř bílými vlasy, protočil očima, které měl černě podmalované. „Jako kdybys nám ty svoje škrábanečky neukazoval pokaždé, když se o tom bavíme..." Možná, že by ještě něco sarkastického řekl, ale chlapec s fialovou patkou a mikinou, která měla barvy bisexuální vlajky, ho přerušil: „Ravene, mohl by ses přestat chovat jako idiot? Tím, že do něj budeš neustále rýt, mu s jeho problémy nepomůžeš... Ty asi nikdy nepochopíš, jak úžasné to je, když do sebe můžeš řezat žiletkou, když jsi moc velký srab na to, abys to dělal... A radši se pálíš zapalovačem, jako kdybys byl nějaký otravný hmyz..."

Mladík s téměř bílými vlasy si odfrkl a uraženě nakrčil nos, načež dodal: „A to že Black Bird o sebe típe jednu cigaretu za druhou nikoho nesere." Přitom ukázal na dívku s krátkými vlasy přebarvenými na zářivě toxickou zelenou a s piercingy v nose v obočí a ve rtu, která byla oděná jen do dlouhé Slipknot mikiny, jež jí byla tak velká, že ji nosila jako minišaty. Zmíněná vyfoukla cigaretový kouř a věnovala Revenovi jeden pokřivený úsměv. „To dělám pro zábavu, víš... Chceš snad vidět moje stehna jako důkaz, že jsem skutečně psycho jako Crow?"

Upír otočil oko v sloup a potichoučku přelezl za náhrobek ke Kyrymu, aby s ním mohl mluvit. „Takže... Teď budeme sedět a čekat, až se tady hromadně podřežou a upálí, nebo na ně vlítnem?~" zašeptal směrem k mladšímu, zatímco kus od nich dál probíhal rozhovor, na téma "ne ne ne, já jsem přece mnohem víc psycho, než ty, jdi se bodnout".

„Já bych ještě chvíli počkal," zamumlal lovec, zatímco se snažil se slov emo kidů pochytit něco podstatného, jenže se mu to moc nedařilo, protože mu z toho spíše mozkové buňky páchaly hromadnou sebevraždu. „Hele, tohle jsme sem vážně řešit nepřišli," ozvala se druhá dívka ze skupiny, která měla půlku hlavy vyholenou, zatímco na druhé straně měla vlasy do poloviny zad a přebarvené na duhovou vlajku. Na sobě měla nátělník Hollywood Undead a vypasované riflové kraťásky. Když se pohnula, na rukou jí hrkala snad tuna náramků, zatímco na krku měla pevně utáhlý choker. „Black Swan má pravdu," přitakal onen kluk, který debatu začal. - Černé dlouhé vlasy mu zakrývaly celý obličej, takže vypadal jako příbuzný Samary. Černý nátělník jasně hlásal jeho přesvědčení "I'm allergic to people", zatímco na tmavých kalhotách měl přišité řetězy a jeden dokonce použil místo pásku. „Moje holka je prostě úžasná; říkávám to vždycky," pousmála se emařka se zelenými vlasy a natáhla se ke své přítelkyni, aby se s ní mohla vykousnout. Raven si ovšem musel rýpnout i v tenhle moment: „Jasně... Úžasná... A proto do sebe cpe všechny prášky, které najde, a vyzvrací víc jídla, než kolik jej sní... Tedy pokud vůbec ještě něco jí."

Chlapec, který byl až doteď jako jediný zticha, konečně promluvil: „Ravene, nemusíš být zase na všechny protivný, jen protože si svojí mámu načapal za poslední tejden v posteli s čtyřma různejma chlapama..." Tenhle kluk měl na hlavě rudé dredy, které nosil smotané v drdolu, a pod tím měl zbytek hlavy vyholený. Většinu obličeje, na kterém mu pohrával kyselý škleb, měl potetovanou, stejně jako zbytek těla, jak bylo mimochodem vidět skrze jeho rozepnutou, černou košili. Raven se zatvářil více, než rozčileně, a vřískl: „Tohle s tím ale, můj drahý Volture, nemá absolutně nic společného a pokud to ještě jednou vytáhneš, tak tě pohřbím do nejbližšího hrobu!" „Když mluvíme o hrobech..." ozvala se zelenovlasá emařka, která teď šátrala v jednom pootevřeném hrobu, (ano, byl to ten, který Maverick předtím tak šikovně vybral) „Někdo nám tu vyraboval všechny cigarety!"

Rosenwille se otočil na upíra a měl skutečně co dělat, aby se nezačal pobaveně smát. „Řekl bych ti, Black Bird, že můžeš vykouřit něco jiného, ale vzhledem k tvé orientaci," posmíval se zelenovlásce kluk s fialovou patkou, jelikož on zrovna dvakrát velký kuřák nebyl. „Si děláš srandu," vyšiloval mezitím onen černovlásek. „Jsem do toho vrazil celé své kapesné! Jel jsem pro to do vedlejší vesnice! Která mrdka to odnesla?!" „Crowe, uklidni se," snažila se jej uchlácholit Black Swan, „třeba se ještě najdou... nebo jsme je dali jinam... Nebo zapadly hlouběji do hrobu..."

Upír se začínal vedle Kyryho vrtět a vypadal, že každou chvíli vyskočí a vletí tam na ty emo děti. „Kyryyy..." zakňoural a zatahal mladšího za mikinu. „Už jsme od nich slyšeli dost, ne? Já tu nechci sedět celej večer a koukat na ně, jak se hádají... A nevypadají, že by měli v plánu tady začít něco vyvolávat... A dělaj takovej bordel, že na ně za chvíli vyletí ten hrobník a zažene je..." Dělal psí očka, jen aby už mohli něco dělat.

Rosenwille si jenom povzdechl a rukou si prohrábl vlasy. „Fajn... Jak chceš... Zakročíme tedy..." S těmihle slovy se napřímil tak, aby jej pořád nešlo vidět, ale mohl dobře obhlédnout situaci. Skupinka kiddů posedávala nebo polehávala na trávníku, různě opřená o náhrobky i samotné hroby, přičemž jejich jediným zdrojem světla v onom šeru byly obrazovky mobilních telefonů. „Málo... Zatraceně málo," zamumlal soustředěně lovec, přičemž ze svého opasku utrhl tři kuličky s esencí a hodil je mezi hroby před sebe v různých směrech... Jakmile dopadly na zem, skořápka se rozlomila a na tom samém místě vzplanul mocný plamen indigové barvy; hořel z ničeho, nic nepožíral a ani se nikam nešířil. „Mavericku... Zůstaň v záloze, dokud ti nedám znamení," poručil Kyry a s těmi slovy udělal krok vpřed.

[divokaliska]

Oleje v kosmetice

Vyrábím domácí přírodní krémy pro svou rodinu, známé a známé známých. Krémy na pleť či másla na tělo vždy mixuji na míru dle požadavků každé osoby a dle potřeb a typu pleti. Proto vznikl i tento článek, ve kterém píšu o zkušenostech s různými oleji, o vůních, o účincích a věřím, že za pomocí článku si pak každý lépe vybere do krému ty oleje, které sedí nejlépe zrovna jemu.

arganový olej

Olej, který se bezvadně hodí nejen do pleťových krémů, ale také na celé tělo a vlasy. Je výborný na zralou suchou pokožku. Skvěle regeneruje po létě, pokud jste se nadmíru slunili, a také zabraňuje předčasnému stárnutí. Olej může být dezodorovaný - zbaven ne příliš libé vůně. Já osobně arganový plej používám do pleťových masek (v kombinaci s dalšími oleji) a do tuhých šampónů. 

malinový olej

Tento olej má silné antioxidační vlastnosti. Nádherně se vstřebává a má jemnou vůni. Já ho přidávám do všech pleťových krémů v letním období. A je nezbytnou položkou v mém krému na opalování. Jeho SPF se odhaduje na cca 28 i více.  Ovšem záleží na kvalitě oleje. Pokud nevíte, čím natřít malinké miminko v kočárku, které sice před sluncem budete chránit, ale i tak si přejete přidat ochranu kůže, čistý malinový olej je skvělou volbou. 

mrkvový olej

Beta-karotenová bomba. Jeho SPF dosahuje až 40. Přidávám ho do opalovacího krému a díky němu je krém zlatavý. A podobně do zlata se pak opaluje i pleť a opálení déle vydrží. Pokud je vaše pokožka vhodná ke slunění a dobře se opaluje, tohle je olej pro vás! Pleť vyhlazuje a omlazuje. Intenzivně voní.

slunečnicový olej

Tento olej používám převážně k maceraci bylin. Veškeré mé domácí tělové oleje (jasmínový, růžový, šeříkový, fialkový, levandulový, pivoňkový) mají základ ve slunečnicovém oleji v bio kvalitě. Složením připomíná lidský maz, proto po něm často sahají maminky, které mají doma novorozeně. Ovšem po delším používání barví bílé oblečení a také po něm děti malinko zasmrádnou :) (kyselý zápach). Neříkám, že by slunečnicový olej pro miminka byl špatný, ale pro kůži, která devět měsíců ležela ve vodě a měla by se prý promašťovat, doporučuji spíše dětské máslo (stačí i čisté bambucké máslo v bio kvalitě), které se hned nevpije jako olej, ale zanechá ochranný film na pleti a lépe tak vyživuje.

meruňkový olej

Tak tady máme něco pro děti. V kombinaci s bambuckým máslem (vyšleháno do jedné hmoty) jej můj syn používá již rok a já si ho nemohu vynachválit. Nádherně se vstřebává, je vhodný pro citlivou pokožku, atopickou, suchou. Obsahuje vitamíny B12 a A. 

melounový olej

Máte doma puberťáka? Nebo sami trpíte nepříjemným akné? Tady je olej pro vás. Obsahuje vysoké množství beta-karotenu, regeneruje. Je naprosto úžasný pro pleť mastnou a problematickou - rozpouští přebytečný maz a udržuje pleť čistou. 

pupalkový olej

Tento olej je bohatý na omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Jeho hlavní funkcí je navrácení elasticity kůži. Při těhotenství si pupalkovým olejem masírujte bříško. Obsahuje kyselinu gama-linoleovou. Je vhodný především pro ženy - klimaktérium, unavené oči a kruhy pod očima, ale také ekzém a lupénka, s tím umí úžasný pupalkový olej zatočit. 

makadamiový olej

Jeden z mých oblíbených olejů. Je velmi podobný pupalkovému - také vhodný pro zralé ženy (i období klimaktéria). Přidávám ho do pleťového krému snad každé ženě - bojuje s vráskami, suchou a stárnoucí pokožkou, dodává kůži elasticitu a zanechává ji jemnou a hladkou. Tento olej je plný vitamínů a podobá se lidskému mazu podobně jako slunečnicový. Může se tak klidně přidat i do dětské kosmetiky. Co se krémů týče dělá jim ještě jednu dobrou službu: téměř nežlukne. 

višňový olej

Je bohatý na vitamíny, zinek a železo. Má prý vonět po višních, mně přijde bez vůně. Stará se o vnitřní výživu pokožky, zpomaluje stárnutí, pečuje o unavenou pleť, no skvělý olej do dámských pleťových krémů. Zvláčňuje a úžasně se vstřebává. 

kaméliový olej (čajovníkový)

Úžasně se vstřebává a nezanechává pocit mastnoty. Když nepřidám do krému višňový olej, určitě přidám tento, protože úžasně působí proti vráskám a předčasným stárnutím kůže. Můžete na obličej a dekolt nanášet i samotný čistý olej. Ovšem skvěle působí také na nehty, pokožku hlavy a suché vlasy. Je vhodný pro všechny typy pleti. 

šípkový olej

Jeden z malých zázraků. Obsahuje širokou škálu vitamínů, draslík, hořčík, vápník a železo. Je vhodný jak pro teen pleť, tak pro zralou pleť, kterou trápí neduhy typu: pigmentové skvrny, jizvy, vrásky, rýhy. Nádherně vyhlazuje. Může se používat i samotný, ale pro jeho intenzivní nepříliš lákavou vůni doporučuji míchat s dalšími oleji. Hodí se do balzámů na rty a do zimních másel na pleť. 

jojobový olej (vosk)

Další skvělý produkt na mastnou pokožku, redukuje produkci mazu. Pokud pracujete v prašném prostředí, či vystavujete pleť příliš záření z počítače, je to “olej” pro vás. Ovšem já ho přidávám hlavně do tuhých šampónů, vlasových masek a samozřejmě jako základ do balzámů na rty a tuhých parfémů. 

neem olej

Jeden z mých milovaných olejů. Je to přírodní zázrak. Ale pozor! Jeho vůně je velmi nepříjemná, až štiplavá. Připomíná silnou vůni magi. Rozhodně se nedá používat samotný a do krémů ho dávám také jen trošku. I přesto ho tam vždy ucítíte. Zvolíte-li si tento olej do krému, rozhodně dejte pak přednost silné esenci (ylang ylang, geránium, jasmín). Bylinková esence, koření či citrusy vůni neem příliš nepřebijí. Velmi úspěšně bojuje proti silnému akné, hojí drobné ranky (po akné, po holení), poradí si s ekzémem, plísní, infekcemi a skvěle funguje i jako prevence. Já ho nyní přidávám snad do každého krému, obzvláště do nočních, kdy intenzita vůně tolik nevadí a přes noc blahodárně působí. V těhotenství trpím periorální dermatitidou a pleť kolem úst a nosu mi často zčervená. S krémem s neem olejem mám pokoj od zčervenání i po požití citrusů. Prostě malý zázrak! 

mandlový olej

Toho mám doma vždy dostatek. Je to pro mě základní olej do tělových šlehaných másel a do obličejových krémů. Můžete v něm i macerovat byliny a vytvořit si pak selekci masážních olejíčků. Úžasně se vstřebává. Je velmi dobře snášen snad každým druhem pleti - atopická, dětská, citlivá, suchá, spálená, popraskaná. V kombinaci se solí, sušenou bylinou a esencí si můžete vyrobit skvělý peeling. V kombinaci s růžovou vodou máte zase domácí odličovací dvoufázovou vodu. 

moringový olej

Tento olej se výborně hodí do nočních krémů. Bojuje proti předčasnému stárnutí, vráskám, pigmentovým skvrnám. Obnovuje vitalitu a pružnost pleti, krásně pleť rozzáří. Prostě výtečný do nočního výživného séra. Moringový olej je další z magických indických olejů (jako neem). Vyživuje vysušenou pleť. Postará se také o akné. Ovšem skvěle zatočí i se svědivou pokožkou hlavy a s lupy - stačí namasírovat jednou za čas olejíčkem hlavu. 

ricínový olej

Je to velmi hustý olej a já ho používám výhradně do vlasové kosmetiky. Obzvláště do tuhých šampónů. Ricínový olej má tu zvláštní schopnost, že podporuje růst vlasů a řas. Je proto velmi vhodný pro kojící maminky, kterým po cca 3. měsíci kojení začnou ve větší míře vypadávat vlasy. Také ho můžete použít jako olejíček na regeneraci nehtů. 

sezamový olej

Tak ten používám převážně v kuchyni :). Ovšem je to také úžasný olej do dětské kosmetiky. Je bohatý na vitamíny, vápník, fosfor a hořčík. Namasírujte si jím bolavé svaly po cvičení. Ovšem pozor na intenzivní exotickou vůni. Nemusí být každému příjemná. Rozhodně jej můžete přidat do zimních masek a másel. Příjemně zahřívá a posiluje imunitní systém. 

olej z pšeničných klíčků

Tak v prvé řadě je důležité říci, že se prý nehodí pro celiaky. Takže buďte opatrní, máte-li bezlepkovou dietu. Je vhodný do krémů proti slunci. Ale hlavně prodlužuje životnost dalších olejů, proto není na škodu přidat trochu tohoto oleje do sprchových olejů. Je bohatý na omega-3 mastné kyseliny a minerály. Bojuje proti předčasnému stárnutí pleti. 

konopný olej

Olej je plný vitamínů a je bohatý na omega-3, 6 a 9 mastné kyseliny. Proto je považován za jeden z nejlepších léčivých olejů, ať jde o lupénku, ekzémy či akné. Přidávám ho snad do každého šlehaného másla na tělo. Je skvělý také na zimu, lehce zahřívá. 

makový olej

Jeden z nejvoňavějších olejů co znám (tedy pokud máte rádi mák). Je bohatý na vitamíny, minerály a nenasycené mastné kyseliny. Je vhodný na pleť suchou a zánětlivou a zanechává ji jemnou a hebkou. Vhodný také do masážních olejů, pro regeneraci vlasů a nehtů. Já jej přidávám do zimních krémů a másel. 

trnkový olej

Tento olej zatím ještě nemám osobně vyzkoušený. Ale je znám svou marcipánovou vůní, proto se na něj velmi těším. Hydratuje a dobře se vstřebává, regeneruje a zpomaluje stárnutí pleti. Také bojuje proti těhotenských striím. 

[josephslaich]

LETNÍ ZACHRÁNCI KRÁSY - LEHKÉ NOHY, BIO OPALOVÁKY A KRÁSNÉ VLASY

Pokud na sobě se stoupající teplotou na teploměru pozorujete, že to není ono, tak je rozhodně čas updatovat vaši kosmetickou výbavu. Rozmazaná řasenka? Zničené vlasy od chloru? Bolavé nohy? Letní zachránci krásy si poradí se vším!

O krémovém bio deodorantu od jogínky z Berlína už jste pravděpodobně slyšeli. Původní orientálně-dřevitá variace mě nadchla. Pro ty, kteří ale preferují jemnější vůni vytvořila Judith Springer alternativu, která voní čistě po cedru a bergamotu.

Fine Deodorant Cedar Bergamot (750 Kč, Ingredients)

Rozmazaná řasenka? Ale kdepak! Nová Double Fix'Mascara promění jakoukoliv vaši řasenku na voděodolnou, takže se můžete spolehnout na výdrž své řasenky ať už jste v bazénu, u moře nebo v rozpáleném městě. Fixátor stačí nanést krátce po aplikaci řasenky a máte hotovo. TIP: Díky super transparentní formuli obohacené o přírodní vosk z pomerančovníku  ho můžete použít také k zafixování obočí.

Clarins Double Fix'Mascara (540 Kč, k dostání ve vybraných parfumeriích)

Reaguje vaše pleť podrážděním na první sluneční paprsky? Pak rozhodně nezapomínejte na pořádnou ochranu v podobě opalovacích přípravků s minerálními UV filtry a začnětě do sebe v předstihu ládovat kapsle bohaté na antioxidanty. Za zlatý grál byl léta považovaný betakaroten, ale ani ten sám o sobě nestačí. Poslední vědecké studie ukazují, že naše pokožka potřebuje i jiné aktivní látky, jako je třeba vitamín D3 a široké spektrum silných antioxidantů. Super naformulované kapsle má španělský Heliocare. Berte je minimálně měsíc před a v  průběhu dovolené.

Ultra-D Kapsle (590 Kč, Heliocare)

Každé léto mám nohy jako konve. Tentokrát s tím ale hodlám něco dělat a kromě lavoru s ledovou vodou budu o nohy pečovat produkty od královny pedikúry Margarett Dabbs. Skvělý je třeba antiseptický krém na nohy s emu olejem, nebo osvěžující pudr s vůní myrty. Dopřejte je svým nožkám i vy!

Foot Hygiene Cream (552 Kč), Soothing Foot powder (472 Kč), produkty Margaret Dabbs jsou nově k dostání exkluzivně ve Fann parfumeriích.

Zacuchané kadeře rozčesejte limitovanou edicí kultovního kartáče Tangle Teezer. Hot pink v kombinaci se žlutými zoubky vypadá zatraceně dobře. Pokud se chystáte sušit vlasy na vzduchu, pak je právě volba správného kartáče klíčová. Delší zoubky mokré prameny jemně rozčesají, zatímco ty krátké uhladí kutikulu a dodají vlasům zdravý lesk.

Tangle Teezer Pink Rebel (360 Kč, Salonpro)

Než vystavíte pokožku těla na odiv světu, udělejte si pořádný peeling. Na ty s plastovými zrníčky které ničí životní prostředí ale rovnou zapomeňte. Pořiďte si raději jeden z nových tělových peelingů Kiehl's. Vybrat si můžete hned ze tří vůní - grapefruit, levandule a korinadr. Nové inovované složení obsahuje čistě přírodní exfoliační složky jako je cukr nebo rozemleté pecky meruněk. Jemně jím obruste také rty, které následně přetřete novým bezbarvým balzámem s kokosovým olejem a SPF 25.

Gentle Exfoliating Body Scrub (990 Kč), Butterstick Lip Treatment (520 Kč), k dostání v Kiehl's a online na Kiehls.cz

Ještě než vyrazíte na pláž vmasírujte do vlasů od kořínků ke konečkům skvělou letní masku od Alterny. Vlasy zatočte do drdolu a nechte ji působit celý den. Aplikaci opakujte večer po šamponové lázni. Co je na ní nejlepší? Během jedné minuty neutralizuje ničivé efekty slunce, bazénu a slané mořské vody. Večer tak nemusíte ztrácet čas maskováním a můžete vyrazit rovnou na další nezapomenutelnou párty.

Alterna Bamboo Beach 1 Minute Recovery Masque (675 Kč, Salonpro)

Všichni už asi víme, že se před sluníčkem musíme chránit po celý rok. S narůstající informovaností ohledně složení jednotlivých produktů a vlivem ingrediencí na naše zdraví se pod drobnohled poslední léta dostávají hlavně opalovací přípravky. Když proto do Ingredients konečně dorazila americká značka bio opalováků Soleil Toujours, skákal jsem nadšením! Pokožku spolehlivě chrání před slunečními paprsky, které způsobují více než 80% předčasného stárnutí a to bez použití toxických a kontroverzních složek, jako je třeba oxybenzone, který obsahuje většina opalovacích přípravků na trhu. Složení je tak super-duper že v něm nenajdete ani parabeny, nanočástice, retinyl palmitát, ftaláty, sulfáty,propylene glycol, petrolatum, syntetickou parfemaci a barviva. Navíc jsou hypoalergenní, veganské, gluten-free a jejich složení nepoškozuje korálové útesy. Do taštičky si rozhodně přibalte čirý ochranný bio sprej bohatý na antioxidanty, vitamíny a rostlinné výtažky. Můžete ho použít kdykoli a kdekoli během dne a to i přes make-up. Unikátní je také oční krém s minerálním filtrem, který chrání delikátní oční okolí před sluncem, ale zároveň funguje jako klasická péče a rozjasňovač v jednom.

Organic Set + Protect Micro Mist SPF 30 (1 000 Kč), Perpetual Radiance Eye Glow + Illuminator (1 550 Kč), produkty Soleil Toujours jsou nyní nově k dostání v Ingredients.

Co dělat když to přepísknete se sluncem a vaše kůže připomíná vařeného raka? Studená sprcha a zklidňující emulze s obsahem termální vody, bambuckého másla a vitamínu E vás hodí zpátky do formy.

La Roche-Posay Posthelios (529 Kč, lékárny)

Také si léto neumíte představit bez pořádné manikúry? Kdybyste si měla pořídit jen jeden (což je dost nepravděpodobné), tak ať je to ten z letní Cruise kolekce Chanel. Úžasným odstínům Sea Whip, Corallium a Coquillage se prostě nedá odolat.

Chanel Le Vernis (750 Kč, k dostání ve vybraných parfumeriích)

Každé léto se na konci dne těším na pořádnou sprchu, během které ze sebe smyju celý den. Tuhle rutinní záležitost mi letos bude zpříjemňovat must-have sprcháč z nové řady Korres Greek Olive inspirované zkrášlujícími rituály antického Řecka. Je obohacený o extra panenský bio olivový olej, jež vyniká svým silným antioxidačním účinek, udržuje pokožku těla hydratovanou a zanechává ji sametově hebkou na dotek. Kromě sprchových gelů jsou k dostání také suché oleje, tělová másla, peelingy, krémy na ruce a mýdla.

Korres Pure Greek Olive Honey (275 Kč, Profimed)

[divokaliska]

Těhotenský deník

Rok po porodu se objednávám na klasickou kontrolu na gynekologii. Svému doktorovi se svěřuji, že by mi vůbec nevadilo znovu otěhotnět, načež od něj dostávám striktní ponaučení: “To vám teď rozhodně nedoporučuji, máte malé dítě a nesměla byste ho zvedat, navíc žena, která kojí, nemenstruuje a nemá ovulaci, šanci na otěhotnění máte minimální...” 

Prý ačkoliv krvácím, není to menstruace a že kdybych chtěla otěhotnět, mám skončit s kojením a to takovým a makovým způsobem (ovazování prsou, striktní ukončení za dne na den). Říkám mu, zda by se skutečně nepodíval na ultrazvuku, zda náhodou nemám ovulaci. Tak se dívá a odpověď zní, že je u mě vše v normě tak, jak to má u kojící ženy být. Dokonce i má nejoblíbenější sestřička na světě je dnes nějaká protivná. Mám s sebou syna a ten trochu pofňukává, tak mě hned nabádá, ať si za ním jdu, že ho neumějí uklidnit. Odcházím celkem znechucena.

Myslím si, že ještě ten večer jsme počali naše druhé dítě. Takže ovulace musela probíhat v plné parádě. Že by panu doktorovi vajíčko na ultrazvuku dopadlo na slepou skvrnu oční? :D

Přesně o 13 dní později 23.4.2017 si dělám těhotenský test a vychází mi pozitivně. Celá se klepu vzrušením. Nikomu nic neříkám (jsou u nás na návštěvě mí rodiče) a říkám si, že to ještě dlouho budu držet v utajení. Tak jo a prý že to nejde :). Kupuji si kyselinu listovou. Tentokrát žádný předražený Femibion, ale klasiku. 

Již o víkend později ze mě tajemství vytáhne Luďková maminka se sestrou. Neumím lhát, ale přiznat nic nechci. A je to venku! Samozřejmě to zaslechne i Luděk, jehož reakce je později: “Co s těmi dětmi budeme dělat?” Zatím se cítím dobře a nijak zvlášť se nešetřím. Samozřejmě zvedám desetikilového syna tak, jak jsem byla doteď zvyklá. 

15.5.2017 jdu znovu ke gynekologovi. Sestra i lékař se tváří,jakoby minulá návštěva vůbec neproběhla. Sestra je zase úžasná jako vždy - Terezko sem a Terezko tam! Lékař potvrzuje těhotenství, bijící srdce a gratuluje. Upozorňuje, ať zvedám věci jen do pěti kilo a dává mi své nablblé rádoby vtipné rady: “Jezte vše zelené kromě salámu. Moudrá žena vypije 3 litry vody denně, buďte moudrou ženou. Káva na nízký tlak je stará česká fáma. Jíte plody moře? Málo? Hned vám přidám vitamíny.” Tak si říkám, sakra, vždyť je mi třicet! Copak nevím, jak mám jíst? Kolik toho mám vypít? Jaké vitamíny mi chybí? A navíc už jsem si jedním těhotenstvím prošla. No nic, odkývám mu to a odcházím. Tentokrát je můj Kryštof jako andílek, u těch nudných promluv dokonce vytuhne v kočáru. Po kontrole u lékaře volám novinu mamce, měla den předtím narozeniny, takže se to zrovna hodí. A začínají mě občas trápit těhotenské nevolnosti.

V Brozanech (u Luďkových rodičů) už to vědí snad všichni. Což není na škodu. Trápí mě nevolnosti a ospalost. Takže je fajn, že znají důvod. Vše zelené se mi teď spíše hnusí. Luďkovi prarodiče nám dali bednu domácího špenátu a mně se z něho už zvedá žaludek. Také z tepelně upravované cukety se mi nedělá moc dobře. Ale syrovou zeleninu miluju. Hezky šťavnatou třeba v salátu. Říkám si, že po prvním trimestru začnu zase cvičit jógu. Teď mě vše bolí a trpím dýchavičností a nízkým tlakem. Občas mívám v okolí břicha nepříjemnou křeč. 

Pořád mi nebývá moc dobře. To je jediné, co mi připomíná, že jsem v jiném stavu. Jinak těhotenství prožívám úplně jinak než to první. Nedělám si hlavu z hloupostí (v jednom kuse něco zvedám, jím na co mám chuť - i dost nezdravé potraviny, jsem uběhaná a zaneprázdněná). Kryštof mě nenechá přemýšlet nad tím, zda se miminku daří dobře, protože teď zabere veškerou mou pozornost on. Cítím se tak i lépe - nedělám si zbytečné obavy. Ovšem ani mimču nepouštím Chopina, jako to bylo u Kryštofa, nehladím a nemasíruji břicho olejem. Vždy si jen před spaním uvědomím: No jo, vždyť já jsem vlastně těhotná. Pohladím břicho a říkám si, že to bude dost samostatný a silný tvor. Cítím se na holku. Ale třeba mě intuice zklame. 

Nezvracím. Díky bohu. Ale někdy je mi teda pěkně blbě. Tradiční nekončící kocovina. A když kolem mě někdo projde s cigaretou, vraždila bych. To je snad teď ten nejhorší smrad vůbec. Nejím moc maso, naopak mi chutná sladké víc než kdy předtím. 

Pomalu přecházím do druhého trimestru. Sláva. Ty první tři měsíce jsou vždy tak nejisté. Myslím na všechny kamarádky, které prošly zamlklým těhotenstvím, samovolnými potraty. A vzápětí si hned řeknu to, co jsem si říkala i u Kryštofa: “Ale mé dítě je silné jako amazonský jaguár!” Na každou kontrolu k lékaři nosím zub jaguára z Peru. U Kryštofa jsem byla každou chvíli na ultrazvuku. Teď vůbec. Předtím jsem byla nervózní a chtěla jsem dítě vždy vidět. Teď mi to naopak vůbec nevadí. Ať tam má klid na svůj vývoj a dají mu či jí všichni pokoj. Jdu na první ultrazvuk ke konci prvního trimestru. Prý si mám donést 1.200 Kč, protože to pojišťovna už neproplácí. Fajn, říkám sestře, že vím, že se prvotrimestrální kombinovaný ultrazvuk platí. Přikyvuje. Ale tohle rozhodně tento ultrazvuk není. Zase je vše jinak, než si já přeji. Proč mě doktoři nikdy neposlouchají? Nechci sebe ani dítě vystavovat zbytečnému stresu, který s sebou přináší nejistota dobrých výsledků v triple testu! A opět se děje totéž co u Kryštofa. Tak fajn, doktoři přece mají vždycky pravdu a navíc mají nasmlouvané postupy s dalšími pracovišti, tak co by do toho měla hloupá matka kecat! :( Ultrazvuk trvá tak dvě minuty, doktor si udělá jeden snímek, mrkne na něj, prý vše ok, já vysolím těch 1.200 Kč (pojišťovna to naštěstí proplácí dodatečně) a jdu. Sestra ještě běží za doktorem, ať mi dá alespoň obrázek. 

Začíná mi být lépe, ale únava neodchází. Naštěstí jsem na mateřské a můj syn spí každé odpoledne 3 hodiny. Spím většinou s ním. Je to skvělé. Za pár hodin jsem zase k.o. Ale už mohu jíst skoro všechno. Naopak se přežírám a pak večer funím a kňučím, že mám křeče v břiše. Snažím se jíst zdravě, ale stává se, že najednou sedím nad hranolkami či nad burgrem z Burger Kingu. Prostě ta touha je silnější než mé zdravé zásady ve stravování. Přejde to, určitě. Mívám teď víc chuť na slané, ze sladkého mi moc dobře nebývá. 

Říká se, že těhotná ženy je sexy. Tak nevím. Vrátilo se mi nadýmání a větry, periorální dermatitida kolem nosu a rtů (pokaždé, když sním něco kyselého a já teď kyselé miluji), neskutečně mě bolívá pravá kyčel, stále nejsem schopná přinutit se ke cvičení, takže mě bolí i záda a chodím shrbená, a opět mi zalehlo levé ucho. A je zalehlé skoro non stop! Takže všechny “krásy” i mého předchozího těhotenství jsou zpět. Doma se dohadujeme o jméně. Františka přes Luďka neprošla. Pro chlapce máme vybrané jméno Jonáš. Ale totéž jméno si vybrala i Luďkova sestřenice, která rodí měsíc přede mnou. Stále bývám strašně unavená. Chodím brzy spát, Kryštof mě několikrát v noci budí. 

Zapomněla jsem říct, že jsem 1.6.2017 přestala kojit. Ten den se to stalo, ale předtím byl pomalejší proces, kdy jsem kojení omezovala. A šlo to hladce. Jsem ráda. Nechtěla jsem skončit takto brzy, ale každé přisátí mě neskutečně znervózňovalo. Najednou mohu nechat Kryštofa přes noc našim a mohu více odpočívat. Je to skvělý pocit. Třeba se pak ke kojení vrátí, až se narodí sourozenec. Kdo ví. Místo kojení jsem mu začala hladit ručičku, což se na pár týdnů stalo jeho novou “drogou”. A to i v noci!! Takže nás čekaly prokňourané a prořvané noci, kdykoliv jsme se rozhodli spát a ručičku nehladit.

Mám velmi nízký tlak. Šla jsem s mamkou na Ondřejník a po cestě jsem si musela asi 10x sednout. Myslela jsem, že omdlím. Asi teď po horách moc chodit nebudu. Ovšem nějak bych se hýbat měla. To jo! Bříško se občas zvětšuje, občas zmenšuje. Brzy vstoupím do 5.měsíce a rozhodně to na mně nejde znát. 

Triple test proběhl. Samozřejmě celá nervózní s příšernými představami čekám na výsledky. Volám sestře a prý se nemám bát, že Genet dává vědět hned, když je něco v nepořádku. A zatím od nich nikdo nevolal, takže to bude v pohodě. Fajn. Volám do Podolí a objednávám se na ultrazvuk ve 20.týdnu. Jsem ráda, že půjdu tam. Nějak mám nechuť chodit k tomu svému rádoby vtipnému doktorovi. Štve mě každá kontrola, při které se mi někdo hrabe mezi nohama. Začínám být na vše dost alergická. Říkám si, proč nám nemůžou dát pokoj! Proč musí ženská zatnout zuby a všechno tohle vydržet. Často v dobrém závidím ženám, které mají domácí péči - chodí k nim asistentka na kontroly a pak rodí s onou asistentkou či dulou doma. Ale já na to nemám buňky. Podolí mám ráda - snad bude můj druhý porod stejně intimní a bez přítomnosti lékařů, jako tomu bylo u Kryštofa. Přihlásit se do porodnice byl zase mistrovský kousek. Trvalo mi to dvě vteřiny a už bylo plno. Tak jsem celá ubrečená volala do kartotéky a paní se nade mnou slitovala a hned vymazala tři ženy, které se přihlásily dvakrát. Tak jsem se pak s rozklepanými prsty za uklidňujících proslovů oné paní na telefonu úspěšně přihlásila. Pokud by vás zajímal poplatek za otce u porodu (psala jsem o tom dříve článek), tak tentokrát je to nějakých 850 Kč a podepisujete, že s tím souhlasíte, hned u osobní registrace v porodnici. Takže takto to mají nyní ošetřené. 

Chodím na Colours of Ostrava. Každé mé dítě má v prenatálním věku dobrou festivalovou průpravu. Je to fajn - naši hlídají Kryštofa. Cítím se skvěle, méně unavená a s chutí na vše, co se tam prodává. Odpočívám, ale energie je více než předtím. Pomalu vstupuji do 5.měsíce. V minulém těhotenství jsem si 5., 6. a 7. měsíc užívala na plné pecky, tak snad to tak bude i teď. Čekám na první pohyby. V 17. týdnu bych při druhém těhotenství už měla nějaké pociťovat, tak se těším. 

Jsem plná energie. Spím méně, hodně pracuji. Pořádám fotografické workshopy, chodím fotit s dětmi do školky, organizuji workshop domácí kosmetiky, pořád doma něco vyrábím, prodávám, také dost utrácím - za sebe, za obě děti. Prostě jedu! Každou chvíli máme návštěvu, nebo jsme u někoho na obědě či večeři, jezdíme do Brozan, jezdíme na Moravu, Luděk má dovolenou. Vše je fajn. Kyčel mě pořád bolí (je to prý sedací nerv a chodím s tím k Mudr. Kyralové do centra, velmi schopná paní, ovšem opravdu ne levná), jím zdravě a cokoliv (dokonce jsem teď dělala pořádně ostré thajské menu). Čekáme chlapečka. Takže budeme mít dva kluky a já myslím, že je to skvělé. Intuice mě trošku zklamala, ale od druhého trimestru jsem už začala mít podezření na kluka. To když jsem si zamilovala vše kyselé. Proběhl spor o jméno: Jonáše mi Luděk zamítl a stál si za Oskarem. No, hrůza. Oskárka neeeeeee!!! Nakonec se vyjádřil, že se mu líbí i jméno Tadeáš a já se toho hned chytla. Budeme mít Tadeáše. Vzali jsme se, takže budeme teď tvořit úplnou rodinu :). 

Ultrazvuk v Podolí dopadl skvěle. Byl tam se mnou Kryštof a byl skutečně hodný, vydržel sedět v kočárku a jíst si sušenky. Řeším změnu gynekologa. Chtěla jsem to udělat až po porodu či s případným dalším těhotenstvím. Ale není na co čekat. Můj gynekolog je mi nepříjemný. Je mi zle z rutinních kontrol mezi nohama a narušuje to i můj sexuální život. Mám nechuť ke všemu intimnímu. Končím. Hledám gynekologa, který se mnou bude mluvit jako s rovný s rovnou. Nebude se povyšovat, bude respektovat má přání, nebude mi mluvit do života, bude mi říkat o VŠECH možnostech, které existují, ne jen o těch, které má nasmlouvané jeho pracoviště, nebude zbytečně tlachat a blbě vtipkovat a hlavně mě nebude kontrolovat vaginálně pokaždé, když to nebude nutné! Ano, možná by se dalo říct, že hledám alternativního doktora. Ve skutečnosti hledám doktora normálního!! Našla jsem dva: Mudr. Richard Vanko a Mudr. Vilém Winter. Pan Vanko byl dokonce i u Krause, takže jsem si ho mohla poslechnout (díky Krausovi je rozhovor trochu fraška, ale já si udělala představu a moc se mi ten člověk líbí, podporuje ženu, když se rozhodne pro domácí porod, protože ví, že žena sama umí porodit, ne lékař - pokud tedy vše probíhá v pořádku). Napsala jsem mi v neděli mail, hned mi zavolal. Řekla jsem mu, že u svého doktora mám ještě odběr krve místo klasického OGTT, které jsem už nechtěla podstoupit. Řekl, ať tam ani nechodím. Pokud mám cukr v krvi, dávno se to ví z té hromady testů, kterými už jsem musela projít. Jsem nadšená. Mít ho po ruce, objímám. Jenže! Pan doktor je celkem drahý. To mi hned zamrzne úsměv. Za celé těhotenství se u něj platí 5.000Kč (já bych prý platila 2.500Kč) a roční poplatek je 1.500Kč (i když jdete jen jednou ročně na kontrolu). Hm, lepší doktor něco stojí. Ale mám čas na rozmyšlenou. Občas mě napadá, zda nevydržím u toho svého, ale když si opět uvědomím, jak si připadám ponížená, NE! Nevydržím! Doktor Winter je levnější. Hlavně se fixní poplatky platit nemusí a člověk si zaplatí jen ty určité výkony nad rámec svého pojištění. A doporučilo mi ho dost tzv. alternativních maminek, takže věřím, že to bude ono. Těším se. Myslím, že dělám zrovna jedno ze svých nejlepších rozhodnutích. Jinak cítím pohyby velmi intenzivně a už nějakou dobu. Od začátku srpna, kdy jsme byli na dovolené, je cítím hodně a víc Tadeáše vnímám. Víc se k němu přibližuji, víc se na něj těším. Jsem s ním i ráda sama. Když Luděk hlídá Kryštofa a já si můžu jen hladit bříško a odpočívat, to mám moc ráda. 

Mudr. Winter je úžasný. Kontroly u něj se nepodobají ničemu, co jsem dosud zažila. Žádné svlékání, žádné poučování. Do ordinace přicházím oblečená, se zájmem se mě ptá, jak se cítím, co je nového a celá konverzace je velmi příjemná. Pak mi vždy řekne, že se alespoň mrkneme na srdíčko. Takže neležím půl hodiny na lůžku ovázaná pásy a sledovaná na monitoru, ale jen se ve chvilce vždy přes ultrazvuk podívá, zda je vše v pořádku. Dohodli jsme se, že nepůjdu na OGTT test (teď na kontrolách v porodnici to prostě nikdo nechápe :D). Nic navíc jsem u pana doktora neplatila. Objednával mě vždy na večer, takže jsem mohla Kryštofa svěřit sestřence na hlídání a zajít si na kontrolu v pohodě sama. 

Od konce osmého měsíce mě začalo tělo dost bolet. Moje chyba, moc ho neposlouchám a neodpočívám. Jsem v jednom kole. Pořádám workshopy domácí kosmetiky, vyrábím dárky na Vánoce, měli jsme workshop pro malé fotografy, prostě jsem v jednom kole. Nejvíc to teď odnáší Kryštof, na kterého jsem mnohdy neprávem protivná. Měla bych zpomalit, ale zatím jsem jako rozjetý vlak. Nevím, asi se bojím, že mi něco uteče.... Nicméně v devátém měsíci bolesti zesílily a já mám teď před sebou poslední týden práce. Pak už se budu jen věnovat synovi, bříšku, svému odpočinku, tanci, cvičení a dalším domácím aktivitám, které můžeme dělat všichni společně. Dnes jsem třeba celé dopoledne protančila a všimla jsem si, že Kryštof se ani jednou nerozčílil, ani jednou se nevztekal a byl úžasný. To proto, že jsem konečně odhodila stranou povinnosti v kuchyni, počítač a byla s sním. Co se bolestí týče, bolí mě převážně stydká kost, jako bych ji měla snad na pětkrát zlomenou. Mnohdy nemohu ani vstát z postele a kosti bolí i při každém kroku. Takže se snažím co nejvíce využívat auto. Cesta MHD teď pro mě bývá noční můrou. Bolest přechází do pánve, do beder, do břišních svalů. Snad nejhorší je v noci. Budím se tak šestkrát, sedmkrát za noc, chodím pořád na záchod a snažím se opatrně otáčet vždy na druhou stranu. Bez probuzení se prostě neotočím. Kryštof s Luďkem jsem na mně namačkaní a v klidu si sladce spí. Mě někdy ještě navíc chytnou i takové křeče, že se musím projít, posadit a nebo dokonce i vyplakat. Jo, trpím teď celkem velkou sebelítostí. Chodím jako tučňák a cítím se prostě na odpis. Faktem je, že jsem přibrala zatím pouhých 7kg a odhaduji to na konečných 8kg, což je stejně jako u Kryštofa. Jenže zakopaný pes bude nejspíš v tom, že se mé tělo prostě nestihlo zregenerovat po prvním porodu. A teď se kosti musí zase roztáhnout a vše je mnohem víc citlivé. Ale mám před sebou už jen pár týdnů, necelý měsíc. Nebo dva týdny...co já vím. Prostě jsme s Tadeášem v cílové rovince. 

Občas se mi točí hlava a motá celý svět. Krevní obraz potvrdit chudokrevnost, takže opět beru železo a pokud to jde, snažím se ležet a odpočívat. Na koleni se mi zničehonic objevila obrovská černo fialová modřina velikosti pěsti a já si samozřejmě začala vytvářet ty nejhorší scénáře. Ženy v těhotenství přece mají problémy s otoky, křečovými žílami, modřinami a může jim hrozit i trombóza. Naštěstí modřina rychle zmizela. Asi to znamená prostě jen to, že pokud se teď někde jen trošku bouchnu, a třeba to ani nezaznamenám, může z toho být velký fialový lívanec. 

Tak už chodím do porodnice. První kontrola byla opět zdlouhavá - zápis a po delší době bolestivé vaginální vyšetření. Ale faktem je, že mě berou už jako druhorodičku, jejíž těhotenství probíhá v pohodě. Takže příště prý žádné vaginální vyšetření, žádný ultrazvuk, žádný doktor, jen konzultace u porodní asistentky a tedy i monitor. Fajn. Musím si najít hlídání pro Kryštofa. Tentokrát hlídal Luděk a pořád volal, kde že jako jsem tak dlouho. Měla bych začít cvičit s Aniballem. Dneska začnu, nebo zítra...moc se mi do toho nechce. Ale pokud chci co nejpřirozenější porod, asi nebude zbytí. Tašku mám sbalenou, porodní přání sepsána, sestřenku Zuzu jsem poučila o tom, jak bych si to představovala, kdyby náhodou byla u porodu ona. No a teď už bych měla být tedy připravena. I když nezapírám, že bych byla ráda na Štědrý večer doma a rodila klidně hned poté. Ale tohle rozhodnutí už je jen a jen na Tadeášovi :)

V porodnice je to nakonec stejné jako při mém minulém těhotenství - opět mě stresují a straší vyvolávaným porodem a to ještě ani nejsem v termínu (který je mimochodem podle mě špatně vypočítaný, dle data početí mám navíc čtyři dny k dobru, ale to nikoho nezajímá). Dostala jsem informovaný souhlas s vyvoláním, který si mám pro jistotu pročíst a podepsat. A mně tohle způsobilo samozžejmě jen další stres. Nechci miminko hnát na svět tabletami, v žádném případě. A navíc vyvolávaný porod je nepřirozený a průběh může být dosti zdlouhavý a mnohem více bolestivý. Chci na miminko počkat, až se samo rozhodne. Sestra v porodnici mi nabízela Hamiltona. Říkám,že jsem si ho nechala udělat u prvního dítěte a vůbec nepomohl. Naopak jsem krvácela a porodila stejně až za týden a půl. Nestojím o něj a ona se diví. Jinak je velmi příjemná. Zase mě chtějí mít pod kontrolou, takže musím každého třetího dne chodit na monitor. Monitor mi přijde strašný. Maminky tam sedí, odhalují břicha, jsou omotané pásy, musí se ládovat cukrem a pít. Skoro pokaždé monitor musím opakovat, miminko je ospalé a nemá zájem ani o cvičení ani o zvonek, kterým mi zvoní před břichem. Pěkně mě to štve!

V noci už se nedokážu pořádně vyspat. Všechno mě bolí a co hodinu chodím čůrat. Nemůžu už ani pořádně chodit. Tolik bych si přála porodit a být zase fit, tohle tělo je prostě pro dva už malé. Jsem úplně vyřízená. Pravidelně cvičím s Aniballem. Je to skvělá věc. Tedy při větších rozměrech prožívám takový malý porod, až se bojím, zda si nemohu ublížit. Ovšem dodává mi to sebevědomí a odvahu, mám pocit, že porod zvládnu bez zranění. Pokaždé, když pokročím o centimetr dopředu, jsem na sebe pyšná. Z koupelny vycházím zpocená a rozklepaná. Dosáhla jsem konečně svých 30 cm a tím mé cvičení končí. Jsem už opravdu připravená. Vánoce za mnou, porod nacvičen, a představy jednou na plné oprátky :)

Mám pozitivního streptokoka. Nic zvláštního, má to 20% žen, ale pro to znamená při příjezdu do porodnice kanyla a antibiotika a po čtyřech hodinách další. Pořád mám stresy z možného vyvolání. Prosím mimčo, někdy se už i vztekám, nezvládám sebe, nezvládám Kryštofa... Snažím se o domácí vyvolání - denně chodím schody do desátého patra dvakrát, jím lněné semínko, dávám si horkou sprchu, sklenku vína, uklidila jsem celý byt a přestěhovala nábytek v ložnici. 

4.1. v 1 hodinu v noci mi začaly první kontrakce po pěti minutách a v 9 hodin ráno se přirozeně a bez jediného mého poranění narodil syn Tadeáš. Od 7.1. jsme všichni společně doma.