#a ano sem členem

[krchovsky]

Friendly reminder, že zejtra je zkouška sirén ❤

[darkknightwrites-blog]

Love of my life

Budu vám vyprávět příběh, můj příběh ....

Rozhodl jsem se, že se s vámi podělím o největší příběh mého života, který se stále píše, a jehož kapitoly stále přibývají. K tomu se, ale dostaneme časem. Vrátíme se na začátek příběhu do roku 2008.

Píše se rok 2008 ......

Nepamatuji si to přesně, ale to není důležité, řekněme že je březen. Já jsem mladé 17 leté ucho, studující třetí ročník dopravní průmyslovky. Také jsem členem dobrovolných hasičů, což se u nás na vesnici tenkrát nosilo, no nebudu vám nic nalhávat zůstalo mi to do dnes. Jako hasič, který od svých dětských let jezdil na hasičské tábory, jsem se v dorosteneckém věku dostal k moci. Stal se ze mě praktikant, ano konečně jsem se přehoupl na druhou stranu. Už ze mě není dítě, teď jsem ten starší a důležitý, aspoň tenkrát jsem si to myslel a vlastně si to myslím do dnes.

Jak jsem říkal je nejspíše březen a my máme první táborovou schůzi. Jak jsem zestárl já, zestárli i moji vedoucí a praktikanti z dětství, tudíž letos měla do našeho týmu přibýt jedna nová tvář. Nic moc sem o ní nevěděl, jediné co považovala naše hlavní vedoucí za podstatné, byla informace, že je hezká a mám od ní dát ruce pryč. 

Chápete tu narážku? Já jí také nechápal. Co jako, že má být hezká a kde je jako problém, copak jsem nějaký Casanova? .....

Každopádně jsme se tedy všichni sešli abychom mohli sestavit plán na celý tábor. Do klubovny jsem přicházel na čas, tenkrát mi totiž nedělalo problém chodit někam včas. Bohužel se doba trošku změnila a dnes už s tím trošku problém mám.

Vešel jsem dovnitř a poprvé jí spatřil .....

Pamatuju si to celkem živě, vešel jsem dovnitř, většina už seděla u stolu. Pozdravil jsem je a v tom se otočila. Nikdy nezapomenu na ten pohled, když jsem spatřil její oči. Byly to ty nejhezčí oči, které jsem kdy v životě viděl. Můj výraz musel vypadat asi zajímavě. No dobře buďmě upřímní, musel jsem se tvářit jako debil. Zůstal jsem tam chvíli stát a ještě se díval na její oči, až po chvíli jsem se šel seznámit s naší novou posilou. Už tenkrát jsem byl profík v navazování nových vztahů, a tak jsem vytáhl těžký kalibr:

Ahoj já jsem Venca ..... 

Myslím že tímhle jsem tenkrát určitě zabodoval, ale jak to bylo dál a co se stalo nebo nestalo. To vám povím zase příště .... 

[avokaaado]

Německo (Bavorsko) č. 1

Studuju rok v Německu! Ano, žádný zbytečný průtahy, sedim v lese na jehličí a cejtim, jak mi vlhne prdel. Od každýho jsem slyšel, že je to šok, začít studium v zahraničí, ale mně to ani tak nepřišlo. Minulý úterý jsem nastoupil do školy, ve čtvrtek do rodiny a v sobotu byla u nás doma kalba :D řekl bych, že slušný zapadnutí do společnosti, což? Po dlouhý době si taky přijdu, jako kdybych konečně žil. Po dlouhý době mě něco vytrhlo z mnou tak nesnášený rutiny. Zatím sice nerozumim skoro nic, ale aspoň už se mi po tom tejdnu daří rozlišovat jednotlivý slova, když někdo mluví. Dřív mi to znělo jak jedno. Založil jsem si slovník, kterej jsem už stihnul celej popsat a zaznamenávám si tam všechno, co mě napadne v češtině a neumim si to přeložit. Jediná věc, co mi tady fakt chybí, je moje psí holčička. Jinak... včera jsem se stal ofiko členem místní školní kapely (spíš takovej malej orchestr - 24 lidí) a hraju jim na klavír, tak jestli budete mít někdy cestu přes Bavorsko, napište a já vás nasměruju na koncert :) Zatím se rozkoukávám, ale žádnej strach! Cestování bude taky. Jen se přepravuju převážně na kole, tak možná nějakou dobu potrvá, než se odhodlám někam zajet. Přinejhorším poprosim mýho spolubydlícího/spolužáka/kámoše Björna, aby mě hodil na motorce i někam jinam, než do školy :) Jo a tenhle čtvrtek jsme byli na třídnim výletě.. dojeli jsme busem kousek za Oberstaufen, tam jsme si vyšlápli kopec a pak jsme ho celej sjeli v takovejch vozítkách na kovový konstrukci, až dolů. Samozřejmě jsem nazepomněl udělat pár fotek, takže vám je sem někdy k večeru hodim, spolu s Bavorskou krajinkou. No nic, já jdu ještě běhat, vy užívejte života a nebojte se dělat velký změny! Je to vždycky fajn :))