#Zelení

[bluebosmer]

Ahoj, víte že v Brně bude 10. 10. 2023 v 8 hod zastupitelstvo na Nové radnici kde se bude rozhodovat o novém kotly pro místní spalovnu Sako je to bod programu 7 budou to probirat docela brzo.

Bylo by fajn aby se lidi ozvaly že kotel chtějí, umožní nižší závislost v zimě na plynu protože je to moderní spalovna produkujíci teplo a skládkovalo by se míň odpadu. Navíc je na to schválená dotace 2.8 miliardy korun a když se to nepostavý tak dotace nebude.

Sako spalovna pálí nejen odpad brna ale i slušné časti Jihomoravského kraje. Navic jako alternativu chtějí zastupitelé z ODS navrhnout nesmyslný teplovod z Dukovan. Více informací lze najít na stránkách pro Zelené v Brně.

PS if Americans can have hyperspecic local calls for aid so can we as Czechs.

[ppyotrovich]

protože moc přemýšlím nad tím koho volit do eurovoleb tenhle červen a nemám v tom jasno, tak by mě zajímalo, koho by volilo čumblrstvo kdyby volby byly teď, tak bychom si to mohli zkusit takhle anonymním průzkumíkem

(nebudu se v žádnym případě řídit výsledkama tohodle hlasování, tak moc povrchní pohled na politiku nemám)

((pokaď se před minulejma volbama do sněmovny vyjádřili k homosexuálním sňatkům negativně nebo nejasně, tak jsou seskupení aby nezabírali tolik místa, snad pochopíte proč))

(((KSČM bylo sice pro sňatky ale myslím že ho v současné podobě můžu řadit ke krajní pravici, a kdo s tim nesouhlasí tak si může klidně udělat svůj poust)))

[historje]

Pokut se chiztáte dnez na Zelení čprteg g večeři spřáteli, tag doprou chuď.

pickey.cz/opraski

www.zmikund.cz

[hasdrubal-gisco]

ksčm polling at 8%, zelení and socdem below 5% for euparl gaylections lmfaooo

[lichotnyubeznik]

Štěstí: Triptich o čtyřech obrazech a osmi dějstvích

Rozhodli jste se jít z recepce pěšky spolu, ty a ten vysoký, hubeňoučký plavý Fin. Je to hezounek, učiněný krasavec, a přitom vyzařuje naivitu a nepoučenost, bez kterých by byl nepochybně nesnesitelným. Posledních deset let tráví na pomalém kariérním žebříčku finské diplomacie, z Moskvy se propracoval do New Yorku, kde strávil několik roků, teď žije v San Francisku. "Člověk velkých měst!" zažertuje sebeironicky, ale já nevím, k čemu se ta ironie vztahuje. Připomíná ti dávného známého zpoza oceánu, vysoký, hubený krasavec ve službách státní správy...

Z recepce, která se konala na stadionu, by vás ty dva bloky zpátky do hotelu popovezl přistavený autobus, ale chtěli jste na vzduch, navíc jste aspoň setřásli tu otravnou bulharskou profesorku - za mlada mohla být bohémkou, teď je jen stárnoucí snobkou. Jseš rád, že to tak dopadlo, že jdeš s tím největším krasavcem.

Možná že i ty sám jseš tentokrát za krasavce: kvůli požadavkům na odívání jsi si poprvé v životě pořídil business casual, netušil jsi do nedávna, co to přesně znamená, googloval jsi, co se ještě hodí, a co už ne, prohlížel fotky modelů a nakonec se shlédl v jednom androgynním Asiatovi s oblekovými tříčtvrťáky a letní rozhalenkou, v pánské konfekci jsi se snažil strefit do jeho střihu. Koupil jsi si i nové tenisky, ty do business casual zapadají, ale musí být neošoupané, nicméně v těch svých chodíš už tři čtvrtě roku. nacházíš na amazonu new balancy, které jsi si chtěl už drahnou chvíli koupit, amazon ti je však nestíhá dodat včas, necháváš si je poslat do hotelu. Kupuješ si i pásek, je moc velký, nosíš ho kolem pasu jen pro parádu, kalhoty ti drží na pase zapnutý knoflík. Tváří v tvář akademikům ti to ale přijde jako overkill, však považte, co nosejí akademici, je to cosi mezi profesorským oblekem a outdoorem, přijdeš si skoro až moc dandy, oblek a tenisky, přijdeš si vyhrocenej jak Rusák, ale rozhodneš se na vlastní hru přistoupit a pro jistotu se výrazně navoníš, víš, že vyčníváš, máš výrazné tetování, ale postupně do svého kostýmu dorůstáš.

Kráčíte nočním koloradským maloměstem po chodníku, malé hloučky akademiků, jdeš s Finem a povídáte si o Americe. Hotel je postaven jako velké, vysoké atrium, klasický Hilton, funguje jen jeden výtah, tvoří se u něho nekonečné fronty, jdete se s Finem zeptat, jestli tu nemají ještě jiné výtahy, mladičká a silně nalíčená, ne však nehezká Koloraďanka, potomkyně kovbojů a německých imigrantů, si vás změří pohledem, vaši módní přehlídku, a navrhne vám, že vás sveze služebním výtahem. provede vás celou frontou na výtah, kamsi dozadu, s Finem vystupujete každý v jiném patře, vlastně nevíš, s kým z vás chtěla jet recepční víc, usilovně ti přeje dobrou noc, odjíždí s Finem do šestého.

***

Cesta letadlem přes půl země, z Nové Anglie na Jihozápad, vstávání před pátou, poslední dobou už jsi na tohle zvyklý, cestuješ teď pořád, levné hotely, půjčená auta. Po přistání v Denveru se dívky před tebou začnou nezměrně radovat. "He passed" - anebo it passed? 81%. Zvedají se a mávají na někoho vzdau přes vaše hlavy, vysokoškolačky, říkáš si, asi zkoušky, nebo možná někdo z rodiny? Jihozápaďanky, silně nalíčené blondýnky, ne nehezké, jedna je trochu tlustší, ta se ti líbí víc, mezerou mezi sedačkami vidíš, jak ťukají zběsile do sociálek, "everyone's watching it right now," říkají, "it's great day to be SWA FA" píšou, ze zvědavosti to googluješ, aha, Southwestern Airlines Flight Attendants, čteš, měsíc stará zpráva, vyjednávání odborů, chtěli vyšší platy, aha, říkáš si, dívky se právě dozvěděly, že jim zvednou platy, radují se díky svým odborovým předákům, večer to určitě oslaví, můžou být šťastné, protože realizují svoji politickou sílu ve světě a svět se jim podle toho přizpůsobuje a ustupuje, tyto dvě blonďaté koloradské letušky co budou mít maximálně maturitu.

Tak takhle vypadá, když je někdo politicky šťastný, když ví, že má vliv na chod světa, vůbec ten pocit neznáš, nikdy jsi ho nezažil, zelení se nikdy nikam nedostali a celoživotně trpíš spíš pocitem, že ti někdo vládne, než že by někdy taky svět reagoval na tebe. závidíš těm dvěma letuškám, jsou pro tebe ztělesněním amerického mýtu o demokracii, jseš u vytržení a nemáš ani čas mít depresi.

***

Spolubydlící je tak cool, že víc cool spolubydlícího jsem si ani přát nemohl. Až za týden mi dojde, že je kulturista, navíc solidně potetovaný anime postavičkami, skrýval to pod mikinama. Pracuje na oddělení dětské psychologie. Bavíme se spolu o všem možném, zpravidla se před půlnocí setkáme v kuchyni a pak se spolu zapomeneme do jedný do rána a já jsem pak nevyspalý, ale aspoň si nepřijdu tak nemožně osamoceně. Párkrát mě chce vytáhnout na pivo nebo do klubu, ale já v té době zrovna šetřím nebo nemám náladu.

Povídá mi, jak žil v Thajsku. Vyznává se, že je nepochybně liberál, ale že ho hysterický antitrumpovský emoce už taky potom sraly. Občas se mě na něco zeptá, když neví. Uznale pokyvuje hlavou, že my, Evropani, všichni tak rozumíme zahraničnímu dění. Říkám mu svoje patálie - s bytnou, s bizarními lidmi, které vídám, naznačuju svoje pochyby o sobě a svém jednání, ale on stojí pevně nohama na zemi a klidným tónem uvádí věci na pravou míru, vidí do lidí.

První a druhý den objede autem všechny supermarkety a něco málo v každém nakoupí. Objede všechny kavárny a bistra (nebo jak nazvat fast foody, které nepatří žádnému řetězci). Nakonec - sám - obrazí řadu klubů, popravdě skoro všechny, které tu máme. Za týden objeví se svým věrným autem všechno, co jsem tu objevil během dvou semestrů, a nemá dále co objevovat. Tento americký kůň, který když chce, tak běží, a když nechce, tak zastaví, a když má hlad tak se nažere a když má žízeň tak se napojí a stejně to má se sraním a chcaním. Přál bych si být tímto mladým statným americkým nietzscheánským koňem.

---

Už jsem si zvykl, že nádobí meju spíš já, ale když jsem byl týden pryč, mohl ho aspoň po sobě mezitím umít. Zkraje vyjadřoval rozpaky, že jsem nádobí zas myl já, teď už mi jen chválí, že když ho myju já, vždycky líp voní.

Říkal mi, že někde v Číně věřej, že Krista ukřižovali tam u nich, na nějaké čínské Golgotě. Smějeme se tomu. Říká, že ani neví, kde se to mělo historicky stát. Říkám mu, že přece v Palestině. Jindy mi řekně, že na instagramovém videu viděl, že nedokážeme přesně zaměřit světlo a že to je mindfuck záhada. Vysvětlím mu, že to je asi sto let starý dilema, spočívající čistě v tom, že měřením měřené ovlivňujeme.

Nakonec mi řekně, že se odstěhuje o měsíc dřív, než co mi podepsal ve smlouvě. To je pro mě finanční rána, to znamená, že poslední nájem zatočím celý já. Bezelstně se mi chlubí, že našel byt s parádním výhledem. Dochází mi, že se stěhuje do bytu, kde jsem předloni bydlel já, což znamená jediné: mí bývalí spolubydlící, kteří se se mnou úplně přestali vídat, se stěhují pryč, zjevně dokončili doktoráty, a ani se mi to nenamáhali napsat, pozvat mě na zapití. Jsem rozčarovaný, nebavím se s ním asi tři dny, ale šikovně to skrývám, aby si nevšim, že ho nemůžu ani vidět. Ostatně máme dosti odlišné režimy, akorát jsem nás připravil o noční povídání v kuchyni. Potkám ho o víkendu. Začneme se bavit, je ze mě v rozpacích. Sere mě. Ale hned mu odpouštím, vlastně jsem rád, že se spolu zase bavíme (možná si ani nevšim, že se spolu nebavíme), říkám mu, jaký bylo moje běhání a on mě poslouchá a něchává mě vymluvit. V pozdějších dnech a týdnech naznačuje omluvu, asi mu dojde, že se mnou trochu vyjebal, říká, že mi sežene novýho spolubydlícího, ať v tom nezahučim, já nakonec chápu, že od něj bylo racionální, byť sobecké, vypadnout, "no hard feelings", říkám mu, i když už to mezi námi pak nikdy nebylo jako dřív, moje otcovská láska k němu zhořkla, ztěžkla.

***

Ale stejně se pak zase dřív nebo později do nějakýho krasavce a mládence platonicky zamiluješ a budeš toužit po jeho přátelství a po jeho mládí a po jeho životě a stát se jím.

Dokud se na sebe nepodíváš do zrcadla, jak si na hotelovém pokoji žehlíš olek. Taková životní zkušenost, taková finesa, říkáš si spokojeně sám se sebou, a pak tě napadne, že ti táhne na čtyřicet. Večer potkáš Fina. Je mladý, vysoký, štíhlý a krásný a baví se s tou nejzajímavější partou. Toužíš se k nim vetřít, ale jen osaměle kroužíš kolem. Nakonec zjistíš, že si nevolky přisedl k tvému stolu.

Celou dobu samozřejmě vyhlížíš, který akademičky by se daly zatáhnout na hotelový pokoj a ošukat. Vidíš to na Američanku nebo Litevku.

[terezafabi]

Den 16 (Honza píše)

Dneska tajuplný výlet! Ráno Terka připravila hamburgry (podle dětí hambunkry nebo hamburky) a vyrazili jsme směrem k Santa Ursula podívat se na sochu La Giganty. Několika-metrová obryně z železobetonu porostlá zelení, co sedí v parku. Park má spoustu vodních travních postřikovačů, takže děcka hned zmáčený. Jindrovi to neva, Heduška potřebuje vše svléct. Ideální záminka pro mě se ukázat světu, sundám triko a půjčím ho Hedušce jako šaty. Park obývá tisíce ještěrek, to si užívá Jindra, ale vlastně my všichni taky. Přežvykujeme jim různá ovocíčka, a pak jim to jako ptačí maminky flušeme na kameny. Pak se ukryjeme a sledujeme, jak ti malí i velký plazi cumlaj kaši z jablek, okurek i jahod. Když jsme všichni nasycení, tak se přesouváme k tomu tajemnu. Výlet na pláž Playa Los Patos. Je to ten typ pláže, kam jsou všechny cesty zatarasené páskami lokální police a pletivem - vstup zakázán, nebezpečí uklouznutí. Normálně vše respektujeme, ale věděli jsme, že dále u sestupu strmé skály jsou nově zbudované schody. Tedy elegantně obcházíme zátarasy s tím, že jsou outdated. Cesta vede vyschlým korytem říčky, všude před námi utíkají další desítky ještěrek, ale teď není čas na roztomilosti, já jsem čím dál tím víc nervozní, jestli se to někde nepokazí. Ale ne, už vidíme moře a poslední útes právě s těmi novými schody, akorát... zákaz, zase. Tentokrát i s gatekeeperem. Chlapík ve stavebním úboru s vestou a helmou říká no-no-no. Nevíme proč, každopádně to prostě dál nepůjde. Ale jako v každé adventuře, i zde se cesta dělí a je možné pokračovat druhým směrem. Pokračujeme tedy dále druhou stranou, pod námi je dobrých 50metrů sráz. Já už vidím jak tam zahučí postupně Jindra, pak Terka s Heduškou na zádech. Naštestí ne, asi mají nějaký pud sebezáchovy, ale stejně by se neměli tak naklánět, stále jim to říkám. Cesta pokračuje tajemným tunelem zleva lemovaný zdí banánové plantáže, zprava křovisky vzrostlými tak, že zakrývají i výhled na nebe. Přírodní tunel, kde to ukrutně smrdí ani nevím čím. Cesta vypadá punkově, ale živě, takže pokračujeme a nakonec přeskočíme poslední zábradlí a ocitáme se v mainstreamu. Státem povolená a oficiální cesta na pláž Bollullo. Původní záměr byla opuštěná pláž Los Patos, nespoutaná příroda. Bollullo je zato pláž se spoustou lidí, i beach bar tu je. Ale nevadí to, cesta byla dlouhá a všichni jsou rádi, že můžou sundat batohy a užít si to tu. Mušle, koupání, klasika. Terka ukopnutý kus prstu, kusy skal jsou tu totiž zákeřně schované v písku, ale bude to dobré. Jen kůže. Pro dnešek už to užívání-si balíme. Já skočím pro auto, že se přiblížím na nedaleké parkoviště. Čeká mě cca 1km úzkou silnicí s převýšením a místy opět nad srázem. Když se potká kolona aut vyjíždějí z parkoviště s kolonou aut v protisměru, tak začne španělské auto tango. Není kam uhnout, auta couvají a cukají, míjejí se o centimetry. Nic co bych potřeboval zažívat každý den. Naberu la familii a honem pryč. Domů mamko. Jindru bolí bříško, protože snědl celý hamburk. Heduška vyspalá z auta, nakonec ale všichni zalehnou. I Terka, proto jsem dnes psal já :D.

[monikapospichal]

Tierra Verde

Tierra Verde, moravská ekodrogerie, září svou zelení v domácnostech, kam přináší přírodní ekodrogerii a kosmetiku. Hlavním cílem je vývoj pracích a čisticích prostředků, které mají minimální negativní dopad na zdraví a životní prostředí. Výsledkem je široká škála produktů, téměř 100% rozložitelných v přírodě.

Tyto výrobky nejsou pouze prostředkem k čištění domácnosti; jsou průvodcem k ohleduplnějšímu, šetrnějšímu a udržitelnějšímu způsobu života. Každý výrobek od Tierra Verde nese závazek k ochraně našeho životního prostředí.

Tierra Verde je hrdá na to, že jejich produkty nejsou testované na zvířatech a že v jejich složení nenajdete ropné deriváty, chlór, ani umělá barviva a syntetickou parfemaci. Jsou symbolem závazku vůči ekologii a zdraví, který přináší do každé domácnosti svěží vítr udržitelnosti.

[ev-from-the-moon]

horizont událostí

teď: poslední dva dny pročítám svoje berlínský posty (měla bych pracovat), a že by to byla úplně jednoduchá konfrontace, se říct nedá. trochu na tu holku žárlím. mohla se definovat Berlínem, což mi jaksi přijde jednodušší, než se definovat Prahou.

za oknem, takřka real-time, nastupuje zima v podobě studený fronty. sedím v letenským bytě mezi svou zelení. sedím tu se Sch, mým osiřeláčkem. ať chci nebo ne, time passes.

chce se mi -- s trochou pedantský a obsesivní potřeby kompletovat, kterou normálně aplikuju ve hrách, když lovím otazníky -- jít a doplnit cestovní příběhy. jak Indii, tak Brazílii jsem nakousla a nedopověděla. ale sejde na tom ještě?

2018, leden: vlak z Allapuzhy do Thiruvananthapuram-u (ano, to je skutečný místo, a kdo ke mně přijde a vysloví to správně, má u mě pivo. kecám, můžete to vyslovit jak chcete, stejně to nepoznám). jedeme s Ortal, mojí novou izraelskou kamarádkou, a J a M. já a Ortitotti, jak jí familiárně přezdívám (její angličtina je cca na úrovni mojí portugalštiny, ale stejně si při procházkách v Allapuzhe vypovíme celý životy), nevisíme ven z vlaku, protože je to nebezpečný, nedělá se to, a kdybyste to dělali, budou vám ženy v ženským kupé říkat, ať to neděláte. což nevím, protože jsem to nedělala.

jeden z důvodů, proč se mi v Berlíně tak lehce psalo, byla vzdálenost. můžu zmínit kohokoliv, nepřečte si to a nebude rozumět. moje wild child stories jsou tajemstvím, který vám, tam daleko proti proudu Labe, vyprávím. ale teď?

psát česky v Česku má svoje úskalí. ráda píšu aspoň trochu veřejně, ráda píšu o tom, co zažívám, ale kam až zajít a kolik kůže (chm, měla bych napsat post o kérkách) odhalit, netuším. v Berlíně to bylo jednodušší. ale co nebylo? všichni víme, že srovnávat se nemá, ale nemůžu říct, že by mi poslední dobou nelítaly myšlenky k době, kdy jsem měla víc koček a pracovních smluv, ale zato míň výtahů a van. did you exchange cold comfort for change, pražská Ev?

bojím se psát, protože se bojím, že nemám o čem psát. že nemám co říct. ahoj Pražáci, tohle vám chci říct o životě v Praze, ehm. smířit se, že nejsem exotická. zmenšit se a odejít na západ jihojihozápad a severoseverovýchod.

2018, leden, Munnar: cestujeme s M a J už skoro týden. nejenže se J a M neviděli několik týdnů, ale spíme po levnejch hostelech, takže: dojdu pro jídlo, říkám -- říká Ev, která se sebrala a šla, v tomhle horským městečku mezi čajovejma plantážema, který založili Skoti -- a budu pryč aspoň 45 minut, JO? CHÁPEME SE?

kupuju vege biryani, ach, zítra tu budeme jíst a koukat jak jedí Indové, rukama, a budeme to ofkoz dělat taky, no, a pak s vege biryani sedíme před hostelem, a společně vychládáme, až mi klesne teplota těla tak nízko, že těch 45 minut to holt nebude (nejsem biryani a nezačínala jsem na 100 stupních), a opatrně klepu na dveře. dude, we haven't seen each other for three weeks, you could have come back half an hour ago.

2017, prosinec, Kochi a tak dále. projíždím fb, a bejvalej spolubydlící mýho bejvalýho píše že je v Kochi. potkáme se někde v rybářský osadě, fotíme lodě. the odds.

taky nám jdu kupovat pivo. totiž Kochi je v Kerale a v Kerale vládne komunistická strana a komunistická strana zavedla prohibici. v praxi to znamená, že o týden později pojedu s jistým Indem (hi Jay) na motorce do místní restaurace, která mu pod pultem prodá pivo za pár šupů, ale to je v Allapuzhe, a teď jsme v Kochi a moje pravidlo je, že pokud se tam dá dojít podle mapy, tak tam dojdu. takže jdu po silnici k liquor storu, což je budka se zamřížovanejma oknama. a jsem bílá a jsem žena, takže mohu vstoupit VIP vstupem a ignorovat obří frontu u ne-VIP vstupu, a zásobit nás pivem.

a pak hoří obří slaměnej panák a přijde 2018.

2016: Morro de Sao Paulo. ležím na pláži a koukám se na tu obří oblohu, který nerozumím. tak nějak jako portugalštině, i přes všechny snahy, paralelní brazilskou rodinu (oh wait, can't wait to tell you how that story turned out) a základy španělštiny, nope.

jednou z ironií mýho života je, že jsem se hodně snažila najít v Berlíně m. práci, aby se mohl za mnou přestěhovat. někdy na jaře toho roku, co jsme do něj vstoupili spolu na pláži nedaleko od týhle, podle brazilskejch tradic v bílým oblečení a novým spodním prádle (kecám. teda nekecám, tradice to je a myslím, že ji m. dodržel, ale já teda ne), co jsme pro Yemanju přeskakovali 7 vln Atlantiku, m. neudělal pohovor do Woogy, a to tak nějak předznamenalo konec vztahu, kterej měl ze všech mejch vztahů ten nejromantičtější začátek. ale teď ležím na pláži (a nebudeme se bavit o achievementech, co jsme tam unlockli, ok?), a nakonec mi to dojde. lehnu si hlavou dolů, jsme přeci 8 stupňů pod rovníkem, a obloha se okamžitě srovná a dává smysl, vidím Andromedu a galaxii a je to krása. you know, sometimes that helps. (miluju Jennifer Aniston a nestydím se za to.)

jo, ta ironie -- m. je od července v Berlíně. někdy se věci prostě nepotkaj. stejně jako jsme se za celou dobu v Brazílii nepotkali s trávou, což bylo zpětně strašně legrační. m. ve svým fotbalovým triku prostě nevypadal jako nevinnej hipík, ale jako undercover cop.

speaking of začátky. speaking of speaking of. speaking of padesát tisíc výrazů, co maj Brazilci pro marihuanu a nepamatuju si ani jeden.

2015: New York, New York. sice jsem tu byla se dvěma Amíky, ale stejně mi ve vzpomínkách přijde NY strašně jednoduchej. metro, taxíky, no co, dostat se z Manhattanu do Brooklynu, no co. mapa a jedu, jedu se podívat na Strawberry fields k Lennonovu domu (nebyl náhodou canceled?), někde je tu vzpomínka, jak jsme v CP potkali Amandu, někde buď tehdy nebo o rok později jsem nutila/zvala všechny na kolotoč, TRUMPŮV kolotoč, New York. no co.

no co, jedu nočním metrem ve 4 ráno s hlavou v m. klíně a učím se svoje první portugalský slovo, cafuné. celej ten první NY byla taková přenádherná a dokonalá šmouha. ne jako druhej NY, kterej začal zvolením Trumpa a SMS Leonard Cohen died, kde jsme měli v pěti lidech jeden byt s tzv. separate bedrooms (dividing screen my ass). ne, tady jsme o rok dřív a i když jsme poznamenaný útokama v Paříži, nebo právě proto, život dává perfektní smysl (a není v něm prezidentem Trump).

no ale long story short, upadlo mi pivo v prostorách Kickstarteru. m. jako místní stážista ho zamet, a pak se vůbec nic nestalo. a já si to pamatuju, jak jsem se divila, že se se mnou tenhle krásnej kluk baví.

a pak jsme jeli tím metrem a druhej den trajektem na Staten Island, což bylo jako travelling back in time, a tím myslím do osmdesátek. v náhodným baru hrajou Guns a jiný věci a je to celý tak random, jako Berlín vynásobenej milionem. a celý je to dávno: times square, top of the rock, to se všechno stalo.

na těch mejch berlínskejch postech se mi líbí / mě dojímá to bezčasí. nikdy jsem s časem pracovat neuměla, a i teď mi spousta těch příběhů přijde jako včera. a co hůř, přijde mi nadosah. jeden známej, původem z Berlína, teď po skoro roce cestování skončil v Melbourne. Berlin used to be cheap and party, and nowadays it is neither. v Berlíně jsem měla pořád co objevovat. proč ten pocit nemám tady? tak se sem přestěhuj, říkává mi Hendrik, říká mi to Phil, a Dave si taky občas rejpne, ale stejně jako jsem se do Prahy vrátila vykořeněná, vrátila bych se tam jako duch, Geist von Berlin. furt ještě trpím covidem: i v těch nejhorších časech jsem vždycky měla touhu poznávat. lockdowny v Barceloně ji udusaly, moje současná práce ji zatavila do betonovýho sarkofágu.

občas, teda vlastně až překvapivě často, se dozvídám, jak mě vidí ostatní, a ta diskrepance mezi tím a tím, jak se cítím já sama, mě mate. (tento anglicismus, unlike other anglicismy v tomto postu, byl použit záměrně, a gratuluju vám, pokud jste ho odhalili.) lidi rádi odhalujou vzorce v šumu, včetně šumu, kterým pro mě někdy je můj vlastní život. čehož pointa není, že je všechno náhodný, ale že lidi mají často zvenku vhledy, který sami nemáme, a že je dobrý je poslouchat. (ty si poradíš, slyšela jsem nedávno.)

veřejně umím psát cestovní historky (což se blbě dělá, pokud necestuju), a co jsme si, možná cestuju i proto, abych je měla. teď teda úplně necestuju, do konce roku mě čeká Indie na otočku a Řecko a Londýn, a ne, to si neodporuje.

jak mi skutečně je, tady a teď, o tom se píše hůř. a jak to dává Sch, ptá se mě taky překvapivý množství lidí, a já odpovídám, no on je takovej stoickej a myslím, že je rád, že se nemusí s nikým přetahovat o jídlo. ale Sch minimálně jednou denně kvílí v chodbě, a dneska zase koukal pod gauč, jestli tam není Li, a protože já i Jan, můj holandskej kamarád, víme, že Sch je omniscientem, což víme od tý doby, co jsme spolu v mým berlínským bytě snědli úplně legální houby (ahoj, mami, ahoj celní sprá... á, slíbila jsem, že o tomhle mlčím) a Jan si s ním telepaticky povídal, možná mu jen dost nevěřím, že ví. možná si jen dost nevěřím, že vím. a možná, možná taky občas propadám smutkům.

2018, leden, Mumbai. horizont událostí. (tak by se, kurva, moh jmenovat tenhle post. so be it. lepší než all around the world we could make time is of the essence. true story).

[nukaseeds-cz]

Housenky v konopí Výzva u pěstování konopí

Jedním z hlavních problémů, se kterými se pěstitelé konopí setkávají, je napadení škůdci, konkrétně housenkami.

Pěstování konopí je složitý tanec mezi pěstitelem a přírodou. S rostoucím zájmem o rekreační i léčebné užívání marihuany čelí pěstitelé konopí stále většímu počtu výzev, aby udrželi své plodiny zdravé a prosperující. Jednou z takových výzev je přetrvávající problém housenky na konopí.

Porozumění hlavolamu konopí a housenek

Housenky, larvální stadium Motýli a můry jsou proslulí svým apetitem. Několik druhů, včetně zavíječe kukuřičného, zavíječe zelného a zavíječe pupenového, našlo v úrodě konopí lákavou hostinu. Tito škůdci, ukrytí hluboko v pupenech, mohou devastovat úrodu konopí a často si jich nikdo nevšimne, dokud není pozdě.

Vliv housenek na konopí přesahuje rámec viditelných stop po kousnutí na listech a pupenech rostliny. Důsledky mohou být podstatně škodlivější. Jejich potravní návyky narušují proces fotosyntézy rostliny, oslabují její celkový zdravotní stav a činí ji náchylnou k sekundárním infekcím, jako je hniloba pupenů. Kromě toho přítomnost housenek a jejich trusu snižuje estetickou a potenciální léčivou hodnotu konopí, čímž se stává méně prodejným.

Prevence napadení housenkami: Klíč k ochraně konopí

Unce prevence vydá za libru léku, zejména pokud jde o housenky při pěstování konopí. Aby pěstitelé ochránili své plodiny, musí zavést proaktivní opatření, která tyto škůdce udrží na uzdě.

Pravidelné kontroly: Pravidelná kontrola rostlin konopí, zejména spodní strany listů, kde jsou často kladena vajíčka, může vést k včasnému odhalení a potlačení napadení housenkami.

Použití organických pesticidů: Použití organických pesticidů, jako je Bacillus thuringiensis (Bt), může sloužit jako účinná biologická kontrola housenek. Přirozeně se vyskytující bakterie Bt je pro housenky smrtelná, avšak bezpečná pro lidi, domácí zvířata a užitečný hmyz.

Představení přirozených predátorů: Využití přirozeného ekosystému zavedením predátorů housenek, jako jsou berušky, zelení berušáci a parazitické vosy, může poskytnout udržitelné řešení kontroly housenek.

Fyzické odstranění: V případě menšího napadení může být účinné ruční odstranění a zničení housenek.

Správné hygienické postupy: Udržování pěstební plochy v čistotě a bez rostlinných zbytků odrazuje škůdce od toho, aby se ve vaší úrodě zabydleli.

Zásadní role ochrany proti škůdcům při pěstování konopí

Komplexní plán ochrany proti škůdcům je neodmyslitelným aspektem úspěšného pěstování konopí. Pěstitelé se musí seznámit s životním cyklem a chováním škůdců, jako jsou housenky, a přijmout účinné strategie pro řešení napadení.

Ochrana proti škůdcům při pěstování konopí však není jen o reaktivních opatřeních. Preventivní strategie, jako jsou správné postupy čištění. Vytváření zdravého pěstebního prostředí a dokonce i používání odolných odrůd konopí, pokud jsou k dispozici, jsou stejně důležité. Jde o nalezení rovnováhy mezi prevencí, včasnými opatřeními a udržitelnými postupy.

Závěrečné shrnutí

Pokud jde o konopí a housenky, nejlepší obranou pěstitele jsou znalosti a proaktivní opatření. Pochopení vlivu housenek na konopí a zavedení strategií prevence napadení housenkami jsou základními prvky ochrany konopí.

Tito nevítaní hosté představují značnou výzvu. Slouží také jako připomínka významu udržitelných a ekologických zemědělských postupů. Pěstování konopí se stále vyvíjí a pěstitelé nacházejí inovativní způsoby ochrany svých plodin. Zajišťují tak růst, kvalitu a bezpečnost tohoto odvětví. Boj proti housenkám na konopí je jen jednou z mnoha bitev na frontách tohoto odvětví. Zapojením se do informované a proaktivní ochrany proti škůdcům mohou pěstitelé nejen zabezpečit své plodiny, ale také přispět ke zdravější a ekologičtější budoucnosti pěstování konopí.

Články o konopí, konopná semena. konopné akce a slevy Nuka Seeds. Bezplatné články o pěstování konopí,zprávy o pěstování a problematice konopí a mnoho dalšího..

[mestankurier]

Tož, Západ hoří, co mu zbývá... Západní svět a mainstream média to rádi bagatelizují. Ale to, co bylo iniciováno na nedávné konferenci BRICS v Jižní Africe, je "vyhlášení války dolaru a světovláda ze strany USA". Největší nezápadní ekonomické mocnosti souhlasily se zavedením vlastní globální měny. Konfederace BRICS přijala šest nových členů, včetně západních spojenců, jako je Egypt, Saúdská Arábie a Argentina. Dvacet dalších kandidátů je na čekací listině, včetně partnerů NATO a Turecka aspirujícího na člena EU. Impuls k tomu všemu poskytl Západ sám – svými sankcemi proti Rusku. Zmrazení rezerv Ruské národní banky v zahraničí bylo příliš velké sousto. Národní majetek státu nebyl nikdy před tím zabaven. Ani proti poraženým nepřátelům ve válce si člověk nepočínal tak brutálně. Kromě malé skupiny amerických vazalů – EU, Británie, Austrálie, Japonsko – všichni věděli, že kdyby to udělali Rusku, naše národní bohatství by nebylo v bezpečí ani před přístupem Yankees. USA jsou stále dominantní ekonomickou velmocí, ale vítr se mění. Jih požaduje reformy od Světové banky a Mezinárodního měnového fondu – které jsou pod kontrolou Washingtonu. Tyto instituce dýchají duchem 40. let, kdy byly založeny. Už se nehodí do naší doby. Svět se v současnosti přeskupuje, bez ohledu na to, zda si myslíte, že je to dobré nebo špatné. Evropa by se proto měla také zamyslet nad tím, zda je moudré nechat se nadále zatahovat do vazalství USA. Nebo zda by člověk neměl alespoň uvažovat o alternativách. Vyhlídky německé ekonomiky ve druhé polovině roku jsou střízlivé a Německo je motor ekonomiky EU O jarní a letní relaxaci nemůže být řeč. Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí stagnovala. I když je zimní recese za námi, nejsou žádné známky vzestupu. Naopak: pokles by se mohl dotknout i služeb. Řada faktorů zatěžuje občany a firmy a ekonomika stagnuje. Vítr nadále fouká německé ekonomice do tváře. Nepříznivé rámcové podmínky se v poslední době téměř nezměnily. Stále vysoká inflace vytváří tlak na ochotu spotřebitelů utrácet, export německých společností trpí slabou globální ekonomikou kvůli zvyšování úrokových sazeb mnoha centrálních bank, vysoké náklady na financování zpomalují investice a stále působivé ceny energií. V Německu jsou depresivní nálady podnikatelů. Vyhlídky na druhou polovinu roku tak zůstávají ponuré. Zelená ministryně zahraničí Annalena Baerbock pochybuje o účinnosti sankcí proti Rusku Baerbock (ministryně zahraničí Německa) pochybuje o účinnosti ruských sankcí a partneři z koalice „semaforu“ (SPD-FDP-Zelení) ​​jí odporují. Zatímco CDU/CSU a její vlastní koaliční partneři kritizují ministra zahraničí, zelený politik dostává souhlas od nečekaného zdroje. Je Baerbockové zklamání z nedostatečného účinku sankcí oprávněné? Ruská útočná válka proti Ukrajině probíhá druhým rokem a její konec je v nedohlednu. Vše spíše ukazuje na dlouhou válku – v níž může Rusko pravděpodobně pokračovat s obrovskými zdroji. Přes západní sankce chce Moskva kolem roku 2030 rozšířit výrobu svých dronů na 30 000 kusů ročně. Oznámil to náměstek ruského ministra průmyslu Vasilij Shpak. Co stojí za rozsáhlou expanzí BRICS? (analýza Daniela Webera, politického experta) Argentina, Írán, Saúdská Arábie, Egypt a Spojené arabské emiráty byly přijaty do BRICS na summitu mezivládní unie konaném v Johannesburgu. To znamená, že unie bude nyní rozšířena přesně na dvojnásobek své velikosti, protože v současnosti sestává z pěti zemí: Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. Bylo také odhaleno, že probíhají diskuse o zahrnutí další nejmenované africké země. Zpráva o tomto významném rozšíření BRICS si získala širokou pozornost v odborné komunitě, rychle se rozšířila přes titulky předních světových publikací a stala se hlavním tématem intelektuálních diskusí po celém světě. Zkratku BRIC vymyslel v roce 2001 ekonom Jim O'Neill z americké investiční banky Goldman S

achs. Spojil čtyři největší a nejrychleji se rozvíjející ekonomiky té doby. O'Neill zdůraznil, že tyto čtyři země, Brazílie, Rusko, Indie a Čína, by se mohly v příštím desetiletí stát globální ekonomickou silou. Tuto tezi vzali vážně jak investoři, tak politici těchto států. Navzdory existujícím politickým a sociálním rozdílům mezi nimi rozvojové země pociťovaly společnou touhu přetvořit globální politické, ekonomické a finanční systémy vedené Spojenými státy. Poté, co se v roce 2011 k organizaci připojila Jihoafrická republika, vešla ve známost jako BRICS, ačkoli první kontakty ve formátu BRIC proběhly v roce 2006. Tehdy se ministři hospodářství setkali v St. Petersburg International Economic Forum a ministři zahraničí Ruska, Brazílie, Číny a ministr obrany Indie se setkali v New Yorku na okraj zasedání OSN. První summit BRICS se konal v červnu 2009 v Jekatěrinburgu, kde byl cíl unie definován jako „rozvoj konzistentního, aktivního, pragmatického a otevřeného dialogu a spolupráce mezi zeměmi“. Později byly dohodnuty zásady nesouladu a nesměřování vůči třetím stranám. Je také důležité poznamenat, že BRICS nemá sekretariát ani chartu. Předsednická země summitu zajišťuje koordinaci všech aktuálních aktivit. V posledních letech se udržuje pořadí odpovídající uspořádání písmen zkratky. Od roku 2015 BRICS pořádá občanská, parlamentní a mládežnická fóra a také mediální summity. Celkově existuje v rámci BRICS více než 20 formátů, které pokrývají oblasti, jako je energetická účinnost, změna klimatu, potravinová bezpečnost, zmírnění chudoby, udržitelný rozvoj a operace mezinárodních finančních institucí. Je také pozoruhodné, že obchod mezi členskými zeměmi dosáhl v posledních letech 422 miliard dolarů. V současné době probíhají práce na přechodu zemí BRICS k vypořádání v národních měnách a na vytvoření dluhopisového fondu v národních měnách. Ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu 22. června 2022 na obchodním fóru BRICS oznámil, že se zkoumá otázka vytvoření mezinárodní rezervní měny založené na koši měn aliance. Podle odborníků by tento krok mohl ochránit země BRICS před riziky souvisejícími se sankcemi spojenými s transakcemi v dolarech a eurech.  Zde je několik statistik:  Podle Světové banky tvoří dohromady území členských zemí přibližně 30 % území Země a jejich populace tvoří 42 % celosvětové populace.  Podle prognóz Mezinárodního měnového fondu v roce 2023 země BRICS předstihnou Skupinu sedmi (G7) z hlediska HDP. Konkrétně Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika přispějí k 32,1 % celosvětového HDP, zatímco G7 bude tvořit 29,9 %. Předpokládá se, že do roku 2028 dosáhne BRICS 33,6 %, zatímco G7 bude na 27,8 %. To je docela působivý výhled a je těžké tato čísla zpochybnit. Nyní se BRICS opět rozšiřuje, tentokrát o dalších pět zemí. Tento krok je nepochybně jasným vyjádřením jejích aspirací na globální dominanci v té či oné podobě. Proč se tedy Spojené arabské emiráty a další země chtěly připojit k tomuto bloku a dát mu přednost před mnoha jinými mezivládními sdruženími?  Za prvé, BRICS se soustavně snaží dostát své pověsti alternativy k tradičním finančním a politickým systémům. Za druhé, BRICS se skutečně může pochlubit úspěchy, jako je vytvoření Nové rozvojové banky nebo BRICS Bank. Jedná se o multilaterální finanční instituci s kapitálem 50 miliard dolarů věnovaným na financování infrastrukturních a klimatických projektů v rozvojových zemích. Banka, mezi jejíž akcionáře patří nejen členové BRICS, ale také Bangladéš, Egypt a Spojené arabské emiráty, od svého založení v roce 2015 schválila úvěry přesahující 30 miliard dolarů. Kromě toho BRICS vytvořil rezervní fond pro nepředvídané události ve výši 100 miliard USD, mechanismus měnové likvidity, který mohou členové využít během globálních finančních narušení. To vše zní docela lákavě a jak počet členů BRICS pravidelně roste, je vedení organizace schopno pečlivě vybírat kandidáty na

členství v této komunitě národů. V posledních dvou desetiletích výrazně vzrostl ekonomický vliv zemí BRICS. To je z velké části způsobeno trvalým rychlým růstem Číny, která je navzdory současnému zpomalujícímu tempu druhou největší ekonomikou světa podle HDP a vzestupem Indie jako páté největší ekonomiky a v současnosti nejrychleji rostoucí velké ekonomiky. Expanze BRICS se stala jedním z klíčových témat aktuálního summitu. Oficiální žádosti o členství v BRICS podalo 23 zemí, včetně Saúdské Arábie, Íránu, Spojených arabských emirátů, Argentiny, Indonésie, Egypta a Etiopie. Vysoký počet žádostí je celkem logický a vysvětluje se také čínským naléháním na rozšíření BRICS, aby posílila svůj politický vliv při rostoucí konkurenci s USA pro Rusko, to znamená především hledání nových spojenců v období, kdy je země pod západními sankcemi kvůli konfliktu na Ukrajině.  Pojďme analyzovat některé výhody BRICS, které sdružují přední ekonomiky nezápadního světa, jehož hrubý domácí produkt (HDP) již převyšuje země G7. Tato organizace skutečně sdružuje přední ekonomiky nezápadního světa s objemem HDP, který převyšuje kombinovaný HDP členů G7. S expanzí BRICS bude tento rozdíl ještě výraznější. Je důležité poznamenat, že BRICS efektivně posouvá všechny nově přijaté státy, které se drží nové logiky multipolárního světa, mimo přímý a určující vliv USA a Západu. Dále stojí za zmínku, že touha několika ekonomicky významných zemí připojit se k BRICS naznačuje trend „ochabující západní hegemonie". Potenciální účastníci organizace volí konstruktivní vztahy s Čínou a odmítají sankce proti Rusku, čímž zvyšují konkurenceschopnost svých ekonomik v tomto náročném období pro globální ekonomiku. Měli bychom poznamenat, že členské země BRICS, jako je Rusko, Indie a Čína, patří mezi pět největších producentů pšenice v roce 2022, což představuje kombinovaný 43% podíl na celosvětové produkci pšenice. Moderní svět je svědkem nárůstu geopolitického napětí a nestability v globální ekonomice, což vede k rostoucí poptávce po alternativních formách mezinárodní spolupráce a integrace. V této souvislosti mnoho zemí aktivně zkoumá možnosti, jak se připojit k novým slibným regionálním a meziregionálním aliancím, přičemž hlavním příkladem je BRICS a tím posílí konkurenceschopnost svých ekonomik během tohoto náročného období pro globální ekonomiku.  Je také důležité poznamenat, že plná účast nových zemí začne 1. ledna 2024. Prezident Cyril Ramaphosa z Jihoafrické republiky zdůraznil, že přijetí nových členů představuje první fázi rozšiřování „pětky“, přičemž další fáze budou následovat. Ramaphosovy diplomatické schopnosti při sjednocování pozic, včetně těch, které se týkají expanze BRICS, ocenil ruský prezident Vladimir Putin během video summitu. Rozšíření „pětky“ uvítal také indický premiér Narendra Modi, který poznamenal, že jeho země vždy věřila, že přidání nových členů posílí BRICS jako organizaci a poskytne nový impuls pro společné úsilí.  Autor: Redakce, 27.8.2023 Podpořte nezávislou originální žurnalistiku! Unterstützen Sie originellen unabhängigen Journalismus! Číslo účtu / Kontonummer: 1511201888/5500 IBAN: CZ7755000000001511201888 BIC/SWIFT: RZBCCZPP Majitel účtu / Kontoinhaber: BulvarART s.r.o. / GmbH www.mestankurier.info © Copyright 2023

[borisjelinek]

Jelení rokle

Tato, kolem 405 m dlouhá a velmi strmá rokle, mnohdy zvaná i jako "Jelenice" či "Jeleniční rokle", se nachází podél Končinského potoka mezi Končinami, osadou obce Slatina nad Úpou, a řekou Úpou a v nejširším místě přesahuje 36 m. Pod ní se nachází panské odpočinkové místo, jež je zváno jako „Bathildin stoleček“ a leží přímo u „Bathildiny cesty“, k jejímuž vybudování došlo kolem roku 1869 (v mapových dílech z let 1799-1855 není o ní ještě památky). Ta je převedena přes Končinský potok kamenným mostkem, který zde vznikl koncem 19. století. Obě tato místa jsou spojena se životem náchodské princezny Bathildis, manželky prince Viléma Schaumburg-Lippe, jež tudy jezdila na koni a často se zastavovala k odpočinku a k občerstvení.

Svůj název měla rokle obdržet od toho, že sem dříve chodili pít jeleni. V některých pramenech se však objevují zmínky o tom, že zde byla tato zvířata lovena a stahována, aby jejich kůže mohla být využita na kalhoty nebo rukovice. To by podporovalo i to, že se v dřívější myslivecké mluvě chápalo pod pojmem "jelenice" čekání na jelena, což zmiňuje např. "Příruční slovník jazyka českého" z let 1935-1937. Vzhledem k tomu, že zde mnohdy najdeme lošák jelení, dříve rovněž zvaný "jelenicí", nedá se vyloučit ani mykologický původ tohoto jména, i když ten je podle mne nejméně pravděpodobný. Je však možné i to, že má tento název podobné osudy jako pojmenování lesnatého kopce nad řekou Třebovkou u České Třebové, který se původně nazýval jako "Želenice" a teprve v 16. století byl překřtěn na "Jelenici", a tudíž by neměl nic společného s jeleny, nýbrž se zelení. Rozřešení nám nepřináší ani kniha Věry Vlčkové "Slatina nad Úpou. Procházka minulostí a přítomností obce", kde se píše pouze toto:

"Jeleniční rokle rokle na Končinách, teče zde potůček od čp. 3

Jelenice pozemek nad touto roklí, který patřil ke kostelu boušínskému"

Zajímavé je i to, že další blízké údolíčko téhož názvu nalezneme v Adršpašských skalách, takže kdoví, jestli skutečně toto pojmenování mělo kdy něco společného s jelení zvěří. Jinak je celá tato zalesněná oblast pojmenována všeobecně jako "Boušínská" a tento název je využíván do dnešní doby.

Jedny z prvních zmínek o pojmenování tohoto místa máme z 18. století, kdy roku 1787 odprodal Václav Řehák z čp. 1 svůj grunt synovi Františkovi, který obsahoval mj. 5 jiter a 445 čtverečných sáhů lesů v Jelení rokli. Z téhož času rovněž víme, že tato lokalita byla z větší části porostlá jehličnatým lesem. Dokladem toho může být zpráva o druhovém složení zdejších lesů, jež byla pořízena již v roce 1627 Magdalenou hraběnkou Trčkovou z Lípy, roz. z Lobkovic, a to v souvislosti s předáním náchodského panství synu Adamu Erdmanu hraběti Trčkovi z Lípy, k čemuž došlo roku 1629. V ní jsou jehličnaté lesy zaneseny černou a listnaté bílou barvou. S tím souhlasí i lesní hospodářský plán náchodského panství z roku 1804, kdy zde byla převládajícím jehličnanem ještě jedle, postupně nahrazovaná v pozdějším obdobím smrkovými monokulturami, zejména kvůli českoskalické pile, která byla vybudována v roce 1870 vedle tamního nádraží a kolem 75 % zde vyrobených prken šlo na export. Přesto nebyla většina lesů dříve tolik obhospodařována, což zdůvodňuje Rudolf svobodný pán z Ullmensteinů ve svém díle "Statistický a topografický popis panství Náchodského náležejícího princi ze Schaumburg-Lippe se zvláštním zřetelem k lesům panství tohoto" takto: "Vývoz dříví z lesů jest nad míru obtížný, ježto lesy řídkými vyjímkami pokrývají téměř jen srázné stráně, údolí vymletá od Úpy a jiných menších potoků. Aby se lesiny trhu přístupnějšími staly, navržena velmi rozsáhlá síť cest v délce 75.953 kilometrův, z nichž rokem 1878 již 34.881 kilometrův provedeno bylo."

V roce 1840 patřila zalesněná rokle náchodské vrchnosti, louka Jelenice pod dnešním čp. 3 náležela Řehákově rodu z čp. 1 a 2, její zbytek a další pozemky severovýchodním směrem patřily k boušínskému záduší, což můžeme zjistit nahlédnutím do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od praktikanta Franze Baudische a geometra 2. třídy Franze Kraissla (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA461018400). Mnoho se nezměnilo ani v současnosti, pozemky bývalé vrchnosti vlastní díky Benešovým dekretům stát, zádušní pozemky jsou opět majetkem boušínské farnosti a louka před roklí je podělena mezi vlastníky čp. 244 a 1.

Dnes je rokle známá zejm. díky sezónnímu Končinskému vodopádu, neboť v létě tu bývá nedostatek vody a místo vodopádu uvidíme jen skálu, z níž maximálně kape. Sám vodopád postupně zaniká, neboť pod ním se nacházející skála se zvolna rozpadá. Protože je toto místo hůřeji přístupné, tak je zde až božský klid a ve všech ročních obdobích můžeme v rokli a pod ní vidět nebo nalézt mnoho zajímavého. Její pokračování až k Úpě je též výraznou botanickou lokalitou, na níž se lze setkat jak s bledulemi jarními, tak s kýchavicí bílou Lobelouvou či žluťuchou orlíčkolistou. Dříve se tu nacházelo též několik rostlin lilie zlatohlávek, ale v posledních letech jsem na ně již nenarazil. Díky Končinskému potoku můžeme v lokalitě objevit též řadu obojživelníků, z nichž můžeme zmínit mloka skvrnitého či čolka obecného. V posledních letech se snad i díky blízkosti řeky Úpy dá narazit také na několik druhů vážek, avšak nejsem Dan Bárta, a tak nemohu říci, o jaké druhy jde.

Část Jelení rokle při Končinském potoce

Louka Jelenice

Část Jelení rokle při Končinském potoce

[politiq]

Volby v Sasku a Braniborsku: přehled německého tisku

Včerejší zemské volby v Sasku a Braniborsku plní titulní stránky dnešního  německého tisku. Významný nárůst AfD vyvolal různé protichůdné komentáře. ... (více v odkazu níže) https://www.politiq.cz/2019/09/02/volby-v-sasku-a-braniborsku-prehled-nemeckeho-tisku/

[historje]

Jětu zelení čprtek a dborou chuď, pokud právjě večeříte.

Potpřote Opráski na www.zmikund.cz

[illgiveyouahint]

So because the “Z” is quickly becoming a new swastika symbol (or Zwastika as some call it) it creates problems for some

like our green party (green is czech is “zelení”) for example had for years this logo

which they for now had to switch to this

so as to not be associated with the fascists.

Also the use of “Z” (under certain circumstances) is also gonna be criminalised similarly to the swastika.

[kajda-sims]

ISLE OF THE MIDNIGHT SUN — OSTROV PŮLNOČNÍHO SLUNCE redux výzvy od @softerhaze všechny zásluhy za výzvu patří Gurra09! překlad do češtiny @kajda-sims

„ Probouzíš se uprostřed odlehlého ostrova, aniž by sis vzpomínal na svůj život, nebo na to, jak ses sem dostal. Bez vzpomínek na domov nevíš, kam se vrátit, a tak nemáš jinou možnost, než začít nový život na ostrově Půlnočního slunce.”

Cíl: Přežít na prázdném ostrově dokud nesplníš úkoly páté generace. Herní rozšíření: Roční období (není nutné, ale uvidíš podle obsahu výzvy), Společná zábava, Únik do přírody, Dobrodružství v džungli 

Obecná pravidla

Vytvoř mladého dospělého simíka, vlastnosti a aspirace jsou na tobě . Můžeš pro něj  vytvořit i chlupatého čtyřnoného parťáka.

Nastěhuj se na pozemek o velikosti 20×20 na ostrově ve Windenburgu. Vystěhuj všechny ostatní domáctnosti a zbourej všechny stojící domy, aby ses stal jediným obyvatelem ostrova.

V tomhle bodě výzvy svůj  pozemek můžeš doplnit zelení a též i nějakými nezbytnými základními objekty.

Použij cheat a finance své domácnosti nastav na 3,000 simoleonů — otevři cheatovací řádek pomocí ctr + c a napiš testingcheats true, potvrď entrem, poté napiš cheat money 3000 a opět potvrď.

Ujisti se, že máš zapnuté stárnutí a věk nastavený na normální délku života. Roční období by měli být nastavené na délku jednoho týdne. Poté už se můžeš vrhnout na výzvu!

Základní přehled výzvy: Kromě cílů každé generace tato verze výzvy Půlnočního slunce přidává pár nových herních mechanik.

Festivaly: Festivaly se pořádají vždy poslední dva dny na konci období a jsou pro tebe šancí, jakse svým simíkem cestovat a potkat simíky i mimo tvou domácnost. Pokud chceš, můžeš cestovat do Žulových kaskád, nebo do Selvadorada. Je to na tobě a můžeš navštívit všechny destinace a všechny festivaly (po aktualizaci přidání kalendáře i do základní hry můžeš konání festivalů sledovat v kalendáři). Festivaly však nejsou povinné a můžeš je vynechávat.

Rozšiřování pozemku: Některé generace vyžadují přestěhovali na jiný pozemek, nebo využití toho, na kterém jsi už hrál. Pro stěhování můžeš použít herní systém přesunu simíků na jiný pozemek, ale pro třetí generaci můžeš pozemek koupit jako obchod, pokud vlastníš potřebný balíček, i když ho budeš využívat jen jako zahradu. Pokud potřebný balíček, nebo rozšíření nevlastníš, můžeš postupně zařizovat obyčejný pozemek a vždy si odečíst peníze z účtu domácnosti podle toho, kolik peněz utratíš na obecním pozemku.

Dědici: Většina generací vyžaduje konkrétního simíka z generace předchozí, ale pokud se tímto pravidlem cítíš svázán, můžeš si vybrat jakého dědice budeš chtít.

Základní pravidla: Cheaty a módy ulehčující výzvu jsou striktně zakázany, kosmetické cheaty jsou povoleny. Během výzvy není dovoleno používat žádné prostředky měnící věk. Kromě toho nesmí vaši simíci nesmí opustit ostrov, nebo navázat komunikaci s jinými simíky mimo svou domácnost pokud nejsou na festivalu. To znamená, že žádný ze simíků v domácnosti nesmí mít klasickou práci, chodit do školy, nebo rodit v nemocnici. Všechny vlastnosti simíků po první generaci musí být náhodně vybrány, pokud pravidla generace nestanoví jinak.

Generace první — TULÁK „ Jsi první, koho moře vyplavilo na opuštěný ostrov. Ocitáš se v naprosté izolaci, nevzpomínáš si, kdo jsi ani odkud pocházíš. Když nevíš, kam se vrátit, musíš se naučit přežít, nebo trpět předčasným odchodem. ”

Hlavní cíle:

Nech na ostrov vyplavit dalšího simíka (může to být tebou vytvořený simík, nebo townie simík) a navaž s ním romantický vztah

Tvůj partner musí mít vlastnosti nešikovný, nebo zasmušilý

Měj pouze dvě děti

Mistr dovedností rybaření a vaření

Splnění aspirace Rybářské eso

Postav malý příbytek, tak akorát pro tvou rodinu

Generace druhá — STAVITEL „Tví rodiče se vždycky pokoušeli poskládat si dohromady vzpomínky ohledně jejich života, před objevením na ostrově, pro tebe je ale tohle místo to jediné, které znáš. Chceš, aby se ostrov stal tvým; domovem, který v něm tvoji rodiče nikdy neviděli.”

Hlavní cíle:

Jako mladý dospělý se svou rodinou přestěhuj na prázdný pozemek 40×30 na ostrově

Postav dům větší, než na minulém pozemku (nejsou zde žádné konkrétní specifikace, prostě si postav hezký útulný ostrovní dům)

Lásku svého života potkej na prvním festivalu, na který se vypravíš a vem si ji jako mladý dospělý

Se svým partnerem měj nejméně 3 děti

Mistr dovedností logika, psaní a zručnost

Generace třetí — OPATROVNÍK „ Jak jsi vyrůstal, sledoval jsi rodiče, jak se pro tebe a tvé sourozence snaží na ostrově vybudovat lepší domov. Za každý kousek domova ale padl i kousek ostrova. Nechceš proto nic jiného, než to ostrovu vrátit, aby ti, kteří přijdou po tobě, měli také možnost na ostrově přežít.”

Hlavní cíle:

Musíš být prostředním dítětem předchozí generace

Nikdy se neožeň/nevdej a měj pouze jedno dítě

Mistr dovedností bylinkářství a zahradničení

Staň se nejlepším kamarádem svého dítěte

Zajisti, aby tvoje dítě mělo na maximum všechny batolecí dovednosti a kreativní dovednost

Pozemek svých prarodičů proměň v prosperující zahradu

Dokonči aspiraci Botanik na volné noze

Generace čtvrtá — MÚZA

„ Dětství jsi trávil v bujných zahradách, nasáváním slunečního světla, toulání se po ostrově se svými bratranci a sestřenicemi. Neustále ses snažil tyto okamžiky zachytit, proměnit prchavé pocity v něco hmatatelného, co lze sdílet. Věnuješ zpěvu, tanci, malování a psaní, abys našel způsob, jak je zhmotnit na věčnost.”

Hlavní cíle:

Měj nejméně jedno dítě a nejméně tři romantické vztahy

Mistr dovedností malování, kytara, zpěv a tanec

Podle předlohy namaluj obraz ostrova — mistrovské dílo

Napiš tři písně a zahraj je někomu mimo tvou rodinu

Dokonči aspirace Výjimečný malíř a Hudební génius

Generace pátá — OBJEVITEL

„Většinu času jsi v dětství trávil odpočítáváním dnů do dalšího festivalu, abys mohl potkat nové lidi. S každým dalším dnem se ti zdá ostrov menší a menší a ty myslíš jen na to, co se skrývá za jeho skalnatými břehy. Buď první, kdo po generacích ostrov opustí, a zjistí,  co svět mimo něj nabízí.”

Hlavní cíle:

Mistr dovedností atletika, charisma a logika

Jakmile ovládneš tyto dovednosti, přestěhuj se do jiného světa dle svého výběru

Doknči aspiraci Nejlepší kámoš na světě

Vezmi si někoho, koho potkáš ve světe, kam jsi se nastěhoval

Považul výzvu na dokončenou, jakmile simík dosáhne dospělosti a tyto cíle budou splněné!

[nukaseeds-cz]

13 nejpříjemnějších míst, kde si můžete užít marihuanu

Hledáte neobvyklé místo, kde si užít konopné opojení? Zde je inspirace v podobě 13 míst, která jsou v symbióze s hulením.

Marihuana je oblíbená rekreační droga, která může zlepšit vaše smysly a povznést náladu. Není divu, že mnoho lidí vyhledává krásné a relaxační prostředí, aby si mohli vychutnat hulení. Od pláže při západu slunce až po muzeum umění,

Zde je 13 nejpříjemnějších míst, kde si můžete užít marihuanu :

Pláž při západu slunce: Není nic uvolněnějšího než pozorovat západ slunce nad oceánem a přitom si vychutnávat dobré opojení. Šumění vln a teplý vánek mohou účinky marihuany umocnit a vytvořit skutečně magický zážitek.

Lesy: Klidná a tichá atmosféra lesa může být dokonalým prostředím pro marihuanové opojení. Čerstvý vzduch a vůně borovice vám pomohou uvolnit se a spojit se s přírodou.

Střešní zahrada: Střešní zahrada může být krásným a soukromým místem, kde si můžete vychutnat marihuanu. Obklopeni bujnou zelení a nádherným výhledem na panorama města můžete uniknout ruchu velkoměsta a užít si chvíle klidu.

Horké prameny: Namáčení v horkých pramenech a užívání si marihuanového opojení může být skutečně terapeutickým zážitkem. Teplá voda a prostředí bohaté na minerály vám pomohou uvolnit se a uvolnit napětí.

Vrchol hory: Dosažení vrcholu hory může být náročným, ale zároveň obohacujícím zážitkem. Úchvatné výhledy a pocit úspěchu může umocnit marihuanová výška, díky níž se jedná o skutečně nezapomenutelný zážitek.

Chata v lese: Útulná chata v lese může být dokonalým únikem od každodenního stresu. Obklopeni přírodou a klidným prostředím si můžete vychutnat marihuanové opojení, zatímco se choulíte u ohně.

Botanická zahrada: Barevné a voňavé prostředí botanické zahrady může být dokonalou kulisou pro marihuanové opojení. Krása a klid zahrady vám pomohou uvolnit se a užít si chvíle.

Zenová zahrada: Zenová zahrada může být tím nejlepším místem pro marihuanové opojení. Minimalistický design a klidná atmosféra vám pomohou vyčistit mysl a spojit se s vlastním nitrem.

Botanická čajovna: Botanická čajovna může být jedinečným a klidným prostředím, kde si můžete vychutnat marihuanové opojení. Kombinace přírodního prostředí a uklidňujících účinků čaje může umocnit zážitek a poskytnout pocit uvolnění.

Muzeum umění: Pro ty, kteří si váží umění, může být muzeum skvělým místem, kde si mohou vychutnat marihuanové opojení. Estetická a intelektuální stimulace může umocnit zážitek a poskytnout pocit tvůrčí inspirace.

Studio jógy: Jóga i marihuana mohou přinést pocit uvolnění a vnitřního klidu. Kombinace obojího ve studiu jógy může poskytnout jedinečný a meditativní zážitek.

Odlehlé jezero: Odlehlé jezero může být ideálním místem, kde si můžete užít marihuanu v soukromí. Obklopeni přírodou a klidným šuměním vody můžete relaxovat a nasávat přírodní krásy kolem sebe.

Kino pod širým nebem: Sledování filmu pod hvězdami s účinky marihuany může vytvořit jedinečný a pohlcující zážitek. Uvolněná a pohodová atmosféra vám pomůže plně se ponořit do filmu a umocnit váš požitek.

Závěrem lze říci, že existuje mnoho krásných a relaxačních míst, kde si můžete vychutnat marihuanové opojení. Ať už dáváte přednost pláži, horám, městu,přírodnímu nebo kulturnímu prostředí, existuje pro vás dokonalé prostředí, kde si můžete svůj zážitek z marihuany umocnit. Nezapomeňte vždy konzumovat marihuanu zodpovědně.

Související články :

Can marijuana give you better or multiple orgasms?

Rodiče z období baby boomu, svěřili jste se svým dospělým dětem s užíváním konopí?

5 věcí chemicky podobných konopnému opojení

Články o konopí, konopná semena. konopné akce a slevy Nuka Seeds. Bezplatné články o pěstování konopí,zprávy o pěstování a problematice konopí a mnoho dalšího..