#Vít Samek
Explore tagged Tumblr posts
Text
Laco se vrací. Mall.tv uvede druhou sérii pořadu svérázného jazzmana Decziho
Prvních pět epizod pořadu Milý Laco zařadí Mall.tv do programového schématu k 10. lednu, další budou následovat v týdenní periodicitě. Devatenáctidílné vyprávění divokých historek ze života před i za železnou oponou přitom nebude jediným příspěvkem jednaosmdesátiletého trumpetisty a jazzmana světového formátu Laca Decziho do vysílání internetové televize. Ta nabízí také záznam ze zákulisí a příprav jeho prosincového koncertu v pražských Řeporyjích, kterým završil loňské turné.
Ročně odehraje na 120 koncertů, přičemž nevyprodaný zůstane málokterý. Jeho vystoupení jsou bez nadsázky výjimečným zážitkem. Laco Deczi je totiž nejen fenomenálním hudebníkem, ale také prostořekým bavičem, který se netají svými barvitými vzpomínkami, ani vyhraněnými názory. Stejně jako si servítky nebere na pódiu, neostýchá se ani před kamerami. Poté, co se v první řadě pořadu Milý Laco svěřil divákům s tím, co si myslí o fyzickém trestání dětí, domácích mazlíčcích nebo menšinách, přichází se sérií dalších životních mouder. Tentokrát se rozpovídá mimo jiné o chytrých telefonech, golfistech nebo Kim Čong-unovi. A jako bonus je k vidění záznam ze zákulisí a příprav jeho posledního loňského koncertu v řeporyjské sokolovně, kde převzal ocenění za mimořádný celospolečenský přínos a nekompromisní občanské postoje k představitelům bývalého režimu.
Deczi přitom není jediným protagonistou internetové televize, který se začátkem roku přihlásí s premiérovými díly. Na displeje Mall.tv se vrátí s Překvapivými stavbami také architekt Adam Gebrian, Extrémní starosta Pavel Novotný a nový pořad o první pomoci představí bývalý záchranář Vít Samek. „Zakládáme si na tom, že tvůrcům poskytujeme tvůrčí zázemí a vedeme s nimi dialog tak, aby výsledné formáty byly přínosem jak pro ně, tak pro diváky, které budou bavit a zároveň informovat. Divácká poptávka po pokračování pořadů, se kterými jsme před rokem startovali, a renomé osobností, které s námi tvoří, je pro mě potvrzení, že jdeme správnou cestou," říká šéfproducent Mall.tv Lukáš Záhoř.
Na předchozí spolupráci naváže Mall.tv také s Festivalem krátkých filmů Praha a už podruhé přinese výběr nejlepších „kraťasů“. Letos coby partner 15. ročníku, který se koná od středy 22. do neděle 26. ledna v kině Světozor a Kině Pilotů, navíc umožní divákům ovlivnit i jeho výsledky, a to prostřednictvím online hlasování o divácky nejatraktivnější film.
Vizuál pořadu Milý Laco (zdroj Mall.tv)
Světově uznávaný jazzman ve své svérázné poradně (foto Mall.tv)
Laco Deczi se svými vyhraněnými názory netají (foto Mall.tv)
#Milý Laco#Laco Deczi#Překvapivé stavby#Adam Gebrian#Vít Samek#Festival krátkých filmů Praha#Prague Shorts#Shortky#Lukáš Záhoř
0 notes
Text
Škola v Maršově u Úpice
Podle pamětní knihy libňatovské školy byl Maršov přiškolen k Libňatovu již od roku 1759. Na tuto školu přispíval vždy podle svých daní, a to pokaždé jejich jednou třetinou. V roce 1770 docházelo do Libňatova 40 místních dětí. Roku 1841 vyšla oprava libňatovské školy náchodskou stranu Maršova na 25 zl. 51 ½ kr., smiřickou stranu na 4 zl. 27 ½ kr. Kromě toho smiřická strana musela přivézt půl sáhu měkkého dříví ze Sedloňovského revíru, což přišlo na 4 zl.
Teprve po roce 1870, kdy byly přijaty nové školské zákony, se rozhodl Maršov odškolit od Libňatova. Oslovil kosteleckého stavitele Regnera, aby vyhotovil plány nové školní budovy a v březnu 1873 bylo usneseno, aby byla podána žádost o povolení ke zřízení samostatné školy. Ta byla odeslána na okresní hejtmanství a odtud na okresní školní radu, jež 12. dubna 1873 tuto žádost vrátila zpět s tím, že obec musí získat nejprve povolení zemské školní rady. Nová žádost byla podána 24. dubna téhož roku a 13. března 1874 znovu vrácena. 21. února 1876 zemská školní rada zamítla tuto žádost o odškolení od Libňatova. 17. dubna 1876 byl podán rekurs proti tomuto rozhodnutí, ale ministerstvo kultu a vyučování ho 3. června 1876 zamítlo. 8. dubna 1877 byla na radu inspektora Hrašeho odeslána žádost o zřízení exponované školy, ale ani té zemská školní rada 12. prosince 1877 nevyhověla. Okamžitě byl podán rekurs, ale i ten byl 25. května 1878 zamítnut.
Obec se však nenechala udolat a v září 1878 podala žádost, aby bylo obci povoleno alespoň zimní vyučování. Po tolika letech neúspěchů přišla překvapivá odpověď, neboť zemská školní rada 17. října 1878 výše zmíněné žádosti vyhověla, takže od listopadu do dubna musel do Maršova docházet libňatovský podučitel. Místnost v čp. 20 od hostinského Josefa Kastnara vyšla na 60 zl. ročně. Vyučovat se začalo 27. listopadu 1878 a prvním zdejším učitelem se stal Viktorin Vach. 1. ledna 1880 však byla zimní škola zrušena a děti musely opět chodit do Libňatova.
Znepokojená obec reagovala deputací na c. k. místodržitelství, následkem čehož došlo 2. dubna 1880 rozhodnutí zemské školní rady, jímž byla povolena od 1. ledna 1881 2. třída v Libňatově a obnoveno zimní vyučování v Maršově. Pro zimní školu byla postavena úpickým stavitelem Josefem Rejskem nová budova, jež byla dokončena v říjnu 1880 nákladem 4 500 zl. 39 ½ kr. (včetně školní zahrady), přičemž celkový účet nakonec činil 5 281 zl. 43 kr. Autorem plánu budovy byl stavitel Josef Rejsek z Úpice, zednické práce řídil David Vlček z Libňatova, tesařina byla vedena Josefem Baudyšem z čp. 12, kámen lámal Josef Vít z čp. 66, kamenickou práci zhotovil Jan Hoffman, který bydlel v čp. 11, pokrývačská práce zůstala na Josefu Gryvém ze Světlé a cihly dodal Josef Pich z Libňatova. Na základě toho, že byla dokončena školní budova a okresní školní rada měla peněžitou zálohu, bylo okresním školním inspektorem navrženo, aby byla zdejší zimní škola otevřena již od 1. listopadu 1880, místo původně určeného 1. ledna 1881. K schválení tohoto návrhu následně skutečně došlo a na uprázdněné učitelské místo byl opět povolán Viktorin Vach, který po dobu stavby školy zastával místo meziříčského podučitele. Budovu vysvětil 7. listopadu 1880 úpický děkan Josef Eduard Pelhřimovský, rytíř z Greifenfelsu a kaplan P. Josef Krihl.
V září 1881 nahradil Viktorina Vacha dosavadní provodovský podučitel Jan Samek. Novinkou se stalo i to, že 10. prosince téhož roku bylo požádáno o zřízení samostatné školy, čemuž bylo 2. května 1883 vyhověno. 9. května 1883 byla zvolena první místní školní rada a 1. ledna následujícího roku tak obec získala vlastní školu. Dosavadní učitel Samek neměl učitelské zkoušky, a tak byl vyhlášen konkurs na obsazení jeho místa. Ze 6 kandidátů na nového školního správce vyšel nakonec v srpnu 1883 vítězně Roman Poláček. Na školu mohl nastoupit až k 1. lednu 1884, proto zde v mezidobí nadále působil Jan Samek, který se 31. prosince 1883 přestěhoval do Libňatova. Nový správce Poláček se mohl díky svému jmenování a s ním spojenému finančnímu zajištění 26. ledna 1884 oženit s Růženou Rufferovou z České Skalice a hned od počátku se všemi silami vrhl do budování a rozvoje zdejší školy. Vznikla tak školní zahrádka o 124,5 m2 a ovocná školka o 72,5 m2. Rozhodl se též založit pamětní knihu školy.
Roku 1889 byl Roman Poláček vystřídán Janem Krejčíkem. 17.-20. srpna 1892 byla budova školy opravena a nově nabílena. O 2 roky později byla zřízena letní tělocvična, opravena a natřena již velmi zašlá okna. V roce 1900 odešel Jan Krejčík do Havlovic a na jeho místo nastoupil ze Zálesí Josef Šrejtr. Kvůli jeho nemoci převzal v letech 1904-1905 prozatímní správu školy Adolf Brož z Úpice. 20. června 1907 byl postaven na škole první hromosvod, který nainstaloval Antonín Tylš z Mezilečí za 104 K. Roku 1907 byl jmenován novým řídícím učitelem Vojtěch Šandera, za něhož byla v roce 1911 zřízena u školy studna a v následujícím roce došlo k nabílení školy, natření oken a dveří a dalším opravám. V roce 1917 byl přemístěn do Velkých Svatoňovic a do Maršova nastoupil Antonín Kavan. O 2 roky později byl jmenován jeho nástupcem Václav Skalický, kterého v roce 1923 vystřídal Josef Hronovský. Hned následujícího roku byla opravena střecha školy a pokryta eternitem. Následovaly další opravy omítek, natření oken i dveří a vybílení interiéru. 9. října 1926 se na schůzi místní školní rady hlasovalo o ponechání kříže ve třídě. Všichni její členové kromě správce školy byli pro.
Počátek roku 1929 byl ve znamení přerušení výuky, protože tehdy uhodily velké mrazy. Děti mohly do školy opět nastoupit až v březnu téhož roku. 14. června 1929 navštívil školu okresní hejtman Leo Herrscher. Krátce po jeho návštěvě, při níž byla shledána řada závad a stran toho byla dotazována místní školní rada, nastala změna řídícího učitele, kterým se stal Jaroslav Uhlíř. Další změnou se stalo zavedení vodovodu do školní budovy. Zároveň se začalo uvažovat o stavbě nové školní budovy nebo přestavbě té stávající.
Roku 1930 přišla opětovná změna správce školy. Do Maršova nastoupil Bohuslav Míl, za kterého bylo obecní vedení stále více dotazováno okresním školním inspektorem stran stavby nové školy. Obec se však bála velkých nákladů a tak slíbila pouze odstranění závad, jež byly nalezeny ve stávajícím školním objektu. V roce 1931 se dočkal rekonstrukce alespoň byt správce školy, snad proto, že nastala opětovná změna v řízení školy, které převzal téhož roku Jaroslav Suchánek. Začalo též docházet k odstraňování dříve nalezených závad. Byla pořízena nová kamna a také byla vyměněna podlaha. Roku 1932 došlo na nové lavice, věšáky a skříň na pomůcky. V následujícím roce byla vyměněna 3 velká okna a novým schodištěm byl upraven vchod do školy. Následně vznikla nová školní zahrada. V roce 1935 se stal novým řídícím učitelem Emanuel Humňal. Za něj byly opraveny zejména tabule a došlo k založení alpské skalky. Roku 1936 byl vystřídán Miloslavem Möglichem a toho v následujícím roce nahradil Jiří Sommer, který byl roku 1938 v období mobilizace zastupován svým předchůdcem.
Poté přichází německá okupace a školní rok 1939/1940 byl odložen kvůli epidemii dětské obrny. Učit se začalo teprve 16. října a už v únoru následujícího roku byla výuka znovu přerušena. Tentokrát kvůli velkým mrazům. Další problémy přineslo místnímu školství pokračování války a ani osvobození na tom mnoho nezměnilo.
Události února 1948 se projevily též na místním školství. Koncem listopadu 1948 při schůzi rodičovských sdružení při národních školách v Havlovicích, Libňatově a Maršově u Úpice byl podán návrh na společnou školní budovu a v následujícím roce dochází k útlumu výuky v maršovské škole. 1. září 1953 byli místní žáci přiděleni do libňatovské školy, protože jejich počet klesl na 11.
V letech 1957-1965 byla škola přechodně otevřena a jejím posledním učitelem byl Josef Moravec. Budova školy byla po dobu uzavření využívána pro kanceláře místního národního výboru, knihovnu, bydlení, třída pak krátce pro ubytování polských pracovnic, kanceláře a schůzovou činnost pro JZD i pro další příležitosti. Dnes objekt slouží výhradně k bydlení.
Maršov u Úpice čp. 76
0 notes
Text
Odboráře i nadále povede Středula, Samek a Sokolová. Nikdo z nich neměl protikandidáta
Odboráře i nadále povede Středula, Samek a Sokolová. Nikdo z nich neměl protikandidáta
Předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se stal na příští čtyři roky znovu Josef Středula. Zvolili ho odboráři a odborářky na sjezdu této nejsilnější odborové centrály v Česku. Místopředsednické posty obhájili Vít Samek a Radka Sokolová. Nikdo z trojice neměl protikandidáta.
View On WordPress
0 notes
Text
Bývalý záchranář šokuje: Neříká se pravda, reálná čísla nakažených jsou jiná. Až desetinásobky
Bývalý záchranář Vít Samek se v pořadu moderátora Čestmíra Strakatého Prostor X vyjádřil k boji s pandemií koronaviru. Záchranářům a zdravotníkům popřál hodně zdaru. source http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Byvaly-zachranar-sokuje-Nerika-se-pravda-realna-cisla-nakazenych-jsou-jina-Az-desetinasobky-618620
0 notes