#Odysseus! Ruki | Explore Tumblr posts and blogs

michalgavlas · 4 years ago

Text

ÚVAHA TŘI STA SEDMDESÁTÁ PRVNÍ – ZBYTEČNÉ INFORMACE

Denně jsme zahlcováni množstvím zbytečných informací, pokud jsme napojeni na komunikační a informační média všeho druhu. Přesto jsme, avšak v menší míře, ovlivňováni informacemi, které získáváme díky našim pěti smyslům z našeho okolí. Celý život se snažíme do sebe pojmout množství znalostí, přesto že je většinou ke svému praktickému životu nepotřebujeme.

Seneca ve svém pojednání „O krátkosti života“ uvádí jeden ze způsobů, jak si svůj život zkracujeme zbytečnými činnostmi. Jednou z nich je studium neužitečných znalostí, ve které vynikali staří Řekové. Seneca k tomu říká: “To byla kdysi nemoc Řeků, že zkoumali, kolik měl Odysseus veslařů, zda byla dřív napsána Ílias, nebo Odysseia, zda pocházejí od téhož autora, a jiné věci toho druhu, které si buď necháš pro sebe, a pak ničím neprospěješ svému mlčícímu svědomí, nebo je zveřejníš, a pak se nebudeš zdát učenější, ale protivnější“.

Mimo to, že se podobné zbytečnosti člověk učí i dnes, tak je obětí množství informací, které ani znát nechce, ale přesto je podvědomě do své paměti ukládá. Někdo se po čase naučí tyto zbytečné informace nevnímat, ale kdy si jsme skutečně jistý, že jedna informace je pro nás důležitá a druhá ne. Správně bychom měli kriticky filtrovat informace, které se následně stávají součástí našich znalostí, s jejichž pomocí bychom měli dospět do celkového duševního stavu vědění. Vědět je vrcholný stav poznání.

Je vůbec možné se v daném okamžiku, na základě dostupných informací se dozvědět skutečnou pravdu, na základě které rozmýšlíme naše další životní kroky? Z lidského hlediska je to skoro nemožné. Je to patrně práce pro výkonný počítač, do kterého jsou zadaná dostupná data na dané téma, a ten nám může vygenerovat různé varianty řešení, ale pro tu správnou se zase musí rozhodnout pouze nedokonalý člověk. Je jedno zda se jedná o důkaz nějakého fyzikálního zákona, nebo o to jak se obléci ven abychom nezmokli, nikdy nejsou informace vyčerpávající a skutečně pravdivé. Ve fyzice to známe z Newtonových zákonů a následné teorie relativity, která už dnes zase neobstojí v několika případech. V běžném životě se vybavíme s nejlepším úmyslem na déšť a pak nespadne ani kapka.

Mimo zbytečných informací žijeme ve světě neúplných, lživých nebo záměrně podvržených nepravdivých informací. Manipulace s informacemi ovlivňuje emoce a chování lidí v různých regionech, ovlivňuje vývoj na mezinárodních trzích a na burzách. Jednoduše řečeno, vhodně zveřejněné pravdivé, nebo lživé informace ovládají dění ve světě.

Běžný člověk nikdy nemá, v rozhodujících momentech svého života, ty potřebné informace, na základě kterých by se mohl správně rozhodnou. Vždy zde velkou roli hraje intuice, náhoda a štěstí. Platí to při vytváření kamarádských přátelských i partnerských vztahů. Nikdy nemáme většinu informací, abychom se správně rozhodli. Buď nejsou dostupné, nebo nám je někdo zatajuje a nesdělí. Pravda vychází na povrch postupně až během soužití. V současném informačním světě jsme stále jako před mnoha tisíci lety závislí na naší intuici, zralé úvaze a štěstí. Počítače a informačním media nám při našem rozhodování nepomůžou.

Nebo naopak ty informace jsou, ale člověk je vůči varovným signálům hluchý, nebo je považuje za nepodstatné a dělá to, v co věří, že je v daný moment správné. Často je v takových momentech obětí svého nekontrolovaného pudového nevědomí, které často na místo rozumového vědomí rozhoduje v důležitých momentech jeho života.

Čím je člověk starší, tak by se měl naučit zbavovat se zbytečných informací nebo je do svého vědomí vůbec nevpouštět. Je to součástí duševní hygieny, kdy si člověk tříbí své poznatky, zkušenosti, názory a myšlenky které střádal po celý život a postupně se zbavuje těch zbytečných, špatných ba přímo zlých. Tato činnost je podobná úklidu v domě, ve kterém žije po celý život a v jednotlivých etapách do něho přinesl mnoho různých věcí, které dnes už nepotřebuje pro závěrečnou část života, která by měla směřovat k zásadním a podstatným věcem.

Nejlépe se to pozná na rozsáhlé knihovně, kde je většina knih které mu nic neříkají a už je nikdy nevezme do ruky. Je mu však líto se jich zbavovat a ponechává si je jako součást obecné knihovny v případě, že by některou z nich skutečně potřeboval. Výběr knih, které neustále, opakovaně čte, se postupně zmenšil na několik desítek a jsou to většinou základní díla lidského vědění. S pomocí různých „vysvětlovačů“ se dostal ke skutečným moudrým autorům, kteří ve svých dílech míří k jádru věci.

Člověk je bytost nedokonalá a chybující, proto asi nikdy nebude uchráněn omylu, že zbytečné informace bude považovat za důležité a obráceně, ale s postupným stárnutím by se měl snažit tyto chyby omezovat.

0 notes