#Martin Profant

[stromuprisahat]

Vlkodlaci se vracejí do své lidské podoby při kohoutím kokrhání nebo při oslovení křestním jménem. ~ Werewolves revert to their human form when a rooster crows or when called by their first name.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

Oj, Venco, nedělej blbosti a přestaň na mě štěkat!

~

Oi, Venca, don't be silly and stop barking at me!

[klausenchiusa]

Pressemitteilung 11.08.2020

Pressemitteilung 11.08.2020

14mal Frischluft für Klausens Gemeindestube

Gemeinderatswahlen 2020 / Klausen. Die Bürgerliste ‚Frischluft‘ wird bei den Gemeinderatswahlen 2020 mit 14 Kandidat*innen antreten. „Wir möchten den frischen Wind in die Gemeindestube hineinbringen, den Klausen dringendst nötig hat“, sagt Stefan Perini, Listensprecher und Bürgermeisterkandidat von ‚Frischluft‘.  In den eigenen Reihen finden sich einige neue, junge und motivierte Personen sowie altbekannte Gesichter aus der Gründerzeit von ‚Frischluft‘, die dem eigenem Wunsch entsprechend in die zweite Reihe treten. Die Liste will neben der Stadt Klausen auch die Fraktionen Latzfons, Verdings und Gufidaun sowie alle Sprachgruppen ansprechen.

Stefan Perini wird als Bürgermeisterkandidat ins Rennen gehen, zusammen mit den Mitbewerber*innen Maria Gasser Fink (SVP Klausen), Helmut Verginer (SVP Klausen) und Peter Gasser (SVP Verdings). „Ich hoffe, dass die Spaltung innerhalb der SVP Klausen das Klima im Wahlkampf nicht vergiftet und dass sich Verbände und Vereine politisch neutral zeigen“, so der Wunsch von Stefan Perini.

Für die letzte Augustwoche sind Wahlprogramm und -broschüre von ‚Frischluft‘ angekündigt. Die News gibt es auf der Internetseite www.klausen-chiusa.org sowie auf der Facebook-Seite ‚Bürger Liste Lista Civica Klausen Chiusa‘.

 Und das sind die Kandidatinnen und Kandidaten der Bürgerliste Frischluft:

Stefano Perini (Stefan)

Magdalena Gamper

Mario Rigotti

Martin Prader 

Lukas Krismer

Tobias Messner

Patrick Lageder (Lagge)

Jörg Profanter

Emanuela Costa

Helene Profanter

Florian Gasser (Flor)

Hans Fink

Friedrich Gantioler (Friedl)

Christoph Moar

Bildunterschrift, erste Reihe von links nach rechts: Martin Prader, Magdalena Gamper, Stefan Perini, Mario Rigotti, Lukas Krismer. Zweite Reihe: Florian Gasser, Patrick Lageder, Emanuela Costa, Tobias Messner. Dritte Reihe: Christoph Moar, Jörg Profanter, Friedl Gantioler, Hans Fink, Helene Profanter.

COMUNICATO STAMPA 11.08.2020

14 ventate di aria fresca per il Comune di Chiusa

Elezioni comunali 2020 / Chiusa. La lista civica ‘Aria fresca’ si presenterà alle elezioni comunali del 2020 con 14 candidati. “Abbiamo la pretesa di portare quella ventata di aria fresca in Comune di cui c’è tanto bisogno”, riferisce Stefan Perini, capolista e candidato sindaco di ‘Aria fresca’. Nelle proprie fila ci sono diverse persone nuove, giovani e motivate , ma anche alcuni dei componenti ‚storici‘ della lista, che per propria scelta passano ora in seconda linea. La lista parte con la pretesa di rivolgersi non solo alla città di Chiusa, ma anche alle frazioni di Lazfons, Verdignes e Gudon e a tutti i gruppi linguistici.

Stefan Perini scenderà in campo come candidato sindaco e gareggerà insieme a Maria Gasser Fink (SVP Klausen), Helmut Verginer (SVP Klausen) e Peter Gasser (SVP Verdings). “Spero che la spaccatura all’intero dell’SVP Klausen non avveleni la campagna elettorale e che associazioni ed organizzazioni si mostrino politicamente neutrali”, auspica Perini.

Preannunciati per l’ultima settimana di agosto il programma e il materiale elettorale. Le news vengono costantemente messe sul sito internet della lista www.klausen-chiusa.org e diffuse sulla pagina facebook ‚Bürger Liste Lista Civica Klausen Chiusa‘.

 Stefano Perini (Stefan)

Magdalena Gamper

Mario Rigotti

Martin Prader 

Lukas Krismer

Tobias Messner

Patrick Lageder (Lagge)

Jörg Profanter

Emanuela Costa

Helene Profanter

Florian Gasser (Flor)

Hans Fink

Friedrich Gantioler (Friedl)

Christoph Moar

Didascalia. In prima fila, da sinistra a destra: Martin Prader, Magdalena Gamper, Stefan Perini, Mario Rigotti, Lukas Krismer. In seconda fila: Florian Gasser, Patrick Lageder, Emanuela Costa, Tobias Messner. In terza fila: Christoph Moar, Jörg Profanter, Friedl Gantioler, Hans Fink, Helene Profanter

[stromuprisahat]

Bronzová figurka z hradiště Swedt v Poodŕí v postoji východoslovanských bůžků

~

A bronze figurine from Schwedt/Oder hillfort in the posture of an East Slavic deity

- Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

posture typical for East Slavic deity = a bitch bossing you around

[stromuprisahat]

POHŘEB- … Součástí následného uctívání duchů mrtvých jsou rusalije (na Rusi) a radunice , -> zadušnice (u jižních Slovanů), provázené oběťmi. ... ZADUŠNICE- svátky, při nichž se uctívají duše zemřelých. Konaly se v určité dny v roce, obvykle třikrát či čtyřikrát do roka, poprvé čtyřicet dní od pohřbu. Jedním z těchto dnů bylo též výročí smrti ... Arabský spisovatel Ibn Rosteh zapsal následující věty: "Když uběhne rok od smrti, vezmou dvacet džbánů medu a vydají se s nimi na ten pahorek (tj. mohylu). Shromáždí se tam rodina zemřelého; jedí tam a pijí a potom se vzdálí." Z údajů, které se o tomto svátku dochovaly, předpokládáme, že oslavy měly obdobný průběh jako pohřební hostina- strava, mnohdy včetně různých her se škraboškami a předstíranou bitvou. "Nejvýraznější byly výroční slavnosti, kdy se zabíjí dobytče, někdy se dokonce zahrabávají vejce do hrobu." (Bílá Rus) Na Rusi se obvykle vyprázdnila číše na počest mrtvého, další na počest Rodu a Rožanic. Připíjení Rodu zřejmě souvisí s představou, že pohřbem se mrtvý znovu zrodí pro život na onom světě. ~ FUNERAL- … Part of the subsequent worship of the spirits of the dead are rusaliye (in Rus) and radunice, -> zadushnice (among the southern Slavs), accompanied by sacrifices. … ZADUSHNICE- holidays during which the souls of the dead are worshipped. They were held on certain days of the year, usually three or four times a year, the first time forty days after the funeral. One of these days was also the anniversary of the death … The Arab writer Ibn Rustah wrote the following sentences: "When a year has passed since the death, they take twenty jugs of honey and go with them to that mound (i.e. barrow). The family of the deceased gathers there; they eat and drink there and then move away.” From the data that has been preserved about this holiday, we assume that the celebrations had a similar course to a funeral feast - strava, often including various games with masks and pretend battle. "The most prominent were the annual festivities, when cattle are slaughtered, sometimes even eggs are buried in the grave." (White Ruthenia) In Russia, a cup was usually emptied in honor of the dead, another in honor of Rod and Roshanitsa. The toasting to Rod seems to be related to the idea that the dead will be reborn for life in the afterlife through burial.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

Rusalye. The cursed prince, guardian of the Bone Road. In the stories, he lured lonely maidens onto his back and carried them, laughing, over the waves, until they were too far from shore to cry for help. Then he dove down, dragging them beneath the surface to his underwater palace. The girls wasted away, for there was nothing to eat there but coral and pearls. Rusalye wept and sang his mournful song over their bodies, then returned to the surface to claim another queen.

Siege and Storm- Chapter 5 (Leigh Bardugo)

me:

[stromuprisahat]

IGRICI - slovanský název pro potulné pěvce a hudebníky, doložený v lidové kultuře na Slovensku (17. století). Jejich působení lze stopovat v čase nazpět až do raného středověku. Na Rusi tomuto pojmu odpovídá výraz skomorochové, jedná se o instituci byzantského původu. U jižních Slovanů měli analogickou funkci tzv. guslari. ~ IGRICI- Slavic name for itinerant singers and musicians, attested in folk culture in Slovakia (17th century). Their activity can be traced back in time to the early Middle Ages. In Russia, this term corresponds with term skomorokh, which is an institution of Byzantine origin. Among the southern Slavs, the so-called guslari had an analogous function.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

[stromuprisahat]

POPEL (západní Slované; Gallus Anonymus) - bájný polský kníže, potomek krásné kněžny Wandy, vládce Hnězdna. V důsledku toho, že nepřijal cizí hosty v době oslavy postřižin svých synů a nepochopil jejich nadpřirozený původ, získal požehnání a tím i vládu Zemomysl, syn Piasta Oráče, který neznámé příchozí pohostil. Popel jako vládce, který nesplnil naděje do něj vložené, byl nakonec vypuzen a umírá sežrán od myší ve věži na ostrově Gopło. Motiv myší požírajících svrženého vládce je západního (nejspíš porýnského) původu. Jeho synové tak ztratili nárok na vládu. ~ POPIEL (Western Slavs; Gallus Anonymus) - a mythical Polish prince, descendant of the beautiful princess Wanda, ruler of Gniezno. As a result of not accepting foreign guests at the time of the celebration of the his sons' first haircut and not understanding their supernatural origin, it was Siemowit, son of Piast the Wheelwright, who received the blessing and thus the government, since his father did entertain the unknown newcomers. Popiel, as a ruler who failed to live up to the hopes placed in him, was finally expelled and dies eaten by mice in a tower on Gopło Island. The motif of mice devouring the overthrown ruler is of western (probably Rhineland) origin. His sons thus lost their right to rule.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

me: I wonder if that served as an inspiration for that one quest in TW3...

wiki:

the game:

[stromuprisahat]

MYTICKÁ ZVÍŘATA - vystupovala ve vyprávěních Slovanů v obdobné míře jako u jiných národů a plnila zde různé speciální úlohy. V období avarsko-slovanské symbiózy se zvláštní oblibě těšil gryf - čtyřnohé zvíře s křídly a orlím zobákem. Bývá vyobrazen samostatně v loveckých scénách a také v boji s hadem, který v tomto případě symbolizoval zlo. Přestože víme, že tento dualistický motiv je íránského původu, není jisté, zda význam celého výjevu byl ve střední Evropě týž. Ve stejné době (8. století) byl vyobrazen čtvernožec s lidskou hlavou na nákončí z Pohořelic na Moravě*. Bohužel nevíme, jak byl takový tvor nazýván a proč na něm jiný bájný okřídlený tvor jezdil. Gryf byl často zobrazován i v mladší době, v Bulharsku 9. až 11. stol., na Rusi v 11. a 12. století. Stejně často vystupoval i Senmurv (okřídlený pes) - posel, ztotožňovaný většinou s východoslovanským Simarglem. Vzhledem ke značné míře stylizace při ztvárnění zvířat lze někdy obtížně odlišit bájného tvora od stylizovaných skutečných tvorů. Zjevná je inspirace jiným, většinou pozdně antickým či íránským prostředím. ~ MYTHICAL ANIMALS - appeared in the stories of the Slavs to a similar extent as in other nations' and performed various special roles here. In the period of Avar-Slavic symbiosis, the griffin - a four-legged animal with wings and an eagle's beak - was particularly popular. He is depicted separately in hunting scenes and also in a fight with a snake, which in this case symbolized evil. Although we know that this dualistic motif is of Iranian origin, it is not certain whether the meaning of the whole scene was the same in Central Europe. At the same time (8th century) a quadruped with a human head was depicted on nákončí (part of belts of Great Moravian elite) from Pohořice in Moravia*. Unfortunately, we do not know what such a creature was called and why another mythical winged creature rode it. The griffin was often depicted even later, in Bulgaria in the 9th to 11th centuries, in Russia in the 11th and 12th centuries. Senmurv (winged dog) - a messenger, mostly identified with the East Slavic Simargle - appeared just as often. Due to the considerable degree of stylization in the depiction of animals, it is sometimes difficult to distinguish a mythical creature from stylized real creatures. Inspiration from other, mostly late antique or Iranian environments is obvious.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

* See: below

[stromuprisahat]

Opat Herbert připomíná tři posvátné stromy, rostoucí okolo idolu boha Černohlava, v jiné verzi textu je toto místo označeno jako háj. Je možné, že symbolický počet tří zastupoval již v té době celek, a tedy i pojem háj. ~ Abbot Herbert mentions three sacred trees growing around the idol of the god Chernoglav, in another version of the text this place is marked as a grove. It is possible that the symbolic number of three already represented the whole at that time, and thus the concept of grove.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

Slavs, counting trees: One, two, grove...

[stromuprisahat]

RULÍK ZLOMOCNÝ - bylina, jejíž kořen, omytý červeným vínem a ozdobený košilkou, přinášel do domu bohatství a prý byl schopen sdělovat skryté věci. Rulík byl zjištěn v jámě (nejspíše pozůstatku po obětině) v Praze na Malé Straně. Nález je datován do konce 8. století. ~ DEADLY NIGHTSHADE- a herb of which its root, washed with red wine and decorated with a shirt, brought wealth to the house and was said to be able to communicate hidden things. A nightshade was found in a pit (most likely the remains of a sacrifice) in Prague's Malá Strana. The discovery is dated to the end of the 8th century.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

[stromuprisahat]

RUGIEVIT (západní Slované; Saxo Grammaticus, Knýtlinga saga) - válečný sedmihlavý bůh uctívaný v Korenici (patrně Garz), kde měl ve 12. století svůj chrám. Dubový idol měl u pasu sedm mečů, osmý držel v pravé ruce. Socha byla vysoká asi 3 m ... Vlaštovky, jež hnízdily na soše, se staly dotykem s ní tabu, takže jejich hnízdo ani trus nebyly ze sochy odstraněny. ... jako vládce-suverén byl nejspíše předchůdcem Svantovíta. Posvátným zvířetem mu byl bělouš, obdobně jako v případě Svantovítově ... ~ RUYEVIT (Western Slavs; Saxo Grammaticus, Knýtlinga saga) - a seven-headed war god worshiped in Charenza (probably Garz), where he had his temple in the 12th century. The oak idol had seven swords at its waist, the eighth held in its right hand. The statue was about 3 m high … Touching the swallows that nested on the statue became a taboo, so neither their nests nor their droppings were removed from it. … as a ruler-sovereign, he was most likely the predecessor of Svantovit. His sacred animal was a white horse, similarly as in the case of Svantovit…

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

[stromuprisahat]

NÁVAZ - druh ochranného amuletu, vytvořený z různě zavázaných stužek; někdy obsahoval rozličné (často zapáchající) ostatky organického původu. Nejstarší návaz z bronzového drátu byl objeven v Sadech u Uherského Hradiště v hrobě muže z 9. století. Středověké prameny popisují např. návaz s perem orla nebo supa na levé noze ženy, který měl usnadnit průběh porodu. ~ NÁVAZ ("tie-on")- a kind of protective amulet, created from variously tied ribbons; sometimes it contained various (often smelly) remains of organic origin. The oldest návaz made of bronze wire was discovered in Sady near Uherské Hradiště in the grave of a man from the 9th century. Medieval sources describe, for example, návaz with an eagle or vulture feather on a woman's left leg, which was supposed to facilitate the course of childbirth.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

[stromuprisahat]

NAV - slovanský výraz označující mrtvého. ~ NAV - Slavic term for dead.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

Filed under: Things you might need to know, when facing zombie apocalypse, while time-travelling.

[stromuprisahat]

DUB- posvátný strom Slovanů a Baltů, ale též Germánů. ... Do kmene z Desny, vysokého dvaadvacet metrů, byly vbity kančí kly, do kmene z Dněpru pak železné střely. ~ OAK- the sacred tree of Slavs and Balts, but also of Germanic peoples. … Boar tusks were driven into the trunk from Desna river, which was twenty-two meters high, and iron projectiles into the trunk from the Dnieper.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

[stromuprisahat]

Nocí býval slyšet hřmot, nářek po ulici, běsi jako lidé uhánějíce; … když někdo vyšel z domu, aby se podíval, ihned poraněn býval od běsů neviditelně ranou (holí) a díky tomu umřel, proto se nikdo neosmělil a nevycházel z domu. Potom se běsi začali zjevovati ve dne na koních, ale nebylo jich samých viděti, ale koní jich bylo vidět jen kopyta ... ~ At night there used to be thunder, wails in the street, biesy like people running; … when someone came out of the house to look, he was immediately wounded by an invisible blow (by a staff) from the demons and died as a result, so no one dared to leave the house. Then the biesy began to appear in the daytime on horses, but they themselves could not be seen, but only the hooves of their horses …

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi) quoting Russian Primary Chronicle

[stromuprisahat]

Zcela ojedinělým ochranným prostředkem je náhrdelník s miniaturami zbraní (sekery, saxu a nejspíš meče-spathy) z hrobu děvčete ze Želenic v Čechách, datovaný do 1. pol. 10. století. ~ A very unique protective amulet is a necklace with miniatures of weapons (axe, sax and probably spatha swords) from the grave of a girl from Želenice in Bohemia, dated to the first half of the 10th century.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)

[stromuprisahat]

Slované si- stejně jako ostatní národy- vyprávěli mýty, tedy příběhy o svých bozích a hrdinech, o původu nejdůležitějších kulturních dovedností, o původu lidí či stvoření světa. Taková vyprávění byla pro vědomí příslušnosti k nějaké skupině- kmeni nebo skupině kmenů- stejně důležitá jako společný jazyk. Vždyť právě mýty vytvářely sdílený řád světa a zcela určovaly životy těch, kdož si je vyprávěli. Dnes již lidé společné mýty většinou nesdílejí, na jejich místě tedy potřebují mravy, právo, sociální strukturu, historii, umění, náboženství. ~ The Slavs - just like other peoples - told each other myths, i.e. stories about their gods and heroes, about the origin of the most important cultural skills, about the origin of people or the creation of the world. Such stories were as important to the sense of belonging to a group - a tribe or a group of tribes - as a common language. After all, it was the myths that created the shared order of the world and completely determined the lives of those who told them. Today, people usually no longer share common myths, so in their place they need mores, law, social structure, history, art, religion.

Encyklopedie slovanských bohů a mýtů ~ Encyclopedia of Slavic Gods and Myths (Naďa & Martin Profantovi)