#šicí stroj

[lost-fool-wandering]

Lada 132-3

[kocourmokroocko]

Když jsem začínala se šitím na stroji a něco se posralo: "Ne!! Můj bože- NE!!!! ACH, OCH, AJAJAJ. PROČ MI TO DĚLÁŠ. CO PO MNĚ CHCEŠ?! JÁ TI NEROZUMIM, JÁ- JÁ TO NEUMIM- DESPOTICKÝ STROJI, CO JSEM TI KDY UDĚLALA"

Teď, když šiju na stroji a něco se posere: "Co ti to zase provedli, Květuško?! Prach?? Zlomená jehla??? Neboj, mám šroubovák, pověz mi o tom, holka :c ♥"

Květuš: "Zašmodrchaná nit ;_; "

Já: "TEN HAJZL"

[hynku-vileme-jarmilo]

Panelákové poznatky vidláka poprvé bydlícího na sídlišti:

V tomhle jednom domě asi může bydlet tolik lidí, jako v mé rodné díře. Absurdní.

Meluzína na záchodě? Když fouká???

Bydlím vysoko. Pokaždý na balkóně přemýšlím o defenestraci.

Jak tenký jsou ty stěny? Slyší sousedi můj film? Ruší sousedy můj vysavač? Proklejou mě, když si sem přivezu šicí stroj?

Soudruzi měli jen pár designů a používali je všude; můj byt má stejný půdorys jako byt mého prvního hocha. Oba páry mých prarodičů bydlí v panelácích se stejnými byty na různých koncích republiky

Věším na balkóně prádlo. Slyším čísi hádku. Překvapivě hodně mě zajímá, jak to dopadne

Téměř pod okny je základka. Přemýšlím, jaký musí být bydlet od školy takhle blízko a nemuset kurva každej den dojíždět

Sídliště je zvláštním způsobem kombinací naprosto moderních vymožeností s věcmi a budovami, které se asi od stavby nezměnily

[papirkniha]

Útěk

Lucie Dehnerová

Soubor myšlenkových “map” útěku. Archy jsou potištěny a následně prošity/perforovány šicím strojem. Inspirovala jsem se útěkem z reality, který nabízí braková literatura.

Technika: šablonový tisk, šicí stroj

Materiál: Tyvek, rozměr 100x70 cm

[maleradosti]

365 vzpomínek pro mýho tátu

Každý den si najdu chvíli a lovím v paměti vzpomínky.

1. Vzpomínám si, jak si mi do památníku nakreslil nádhernýho Rumcajse.

2. Vzpomínám si, jak jsme jezdili do Píst. Vy dospěláci jste seděli v hospodě a já jsem Ti v nestřežený chvíli hodila do piva pulce.

3. Vzpomínám si, jak jsem začala šít a ušila si v ruce první šaty z prostěradla. Byly dlouhý, tak to trvalo spoustu večerů. Tys jen kroutil hlavou a pak jsem od Tebe dostala šicí stroj, na kterém šiju dodnes.

...

365. Vzpomínám si, jak jsem měla vysokou horečku a tys mě chodil v noci dávat zábaly. Blouznila jsem, měla děsivý halucinace a strach, že umřu. Ale když si seděl u mě, byla jsem v bezpečí.

Tvořím zavařovačku 365 VZPOMÍNEK PRO MÝHO TÁTU. Je to dárek pro něj, i pro mě. Abych posílila náš vztah TÁTA&DCERA. Není to pro mě jednoduchý, protože se z něj stal samotář, o kterém by Aleš Palán mohl napsat další knihu. A tohle je můj způsob, jak být sobě blíž. Třeba Tě inspiruje.

Jaké jsou Tvoje vzpomínky?

Mám pro Tebe ještě jeden tip, jak najít cestu k sobě. Vezmi svého blízkého člověka na náš Workshop deníkového psaní s výrobou vlastního deníku, který pořádáme 21. 1. 2024 s Jitka Hloušková v Lemniskátě. Například jedna moje kamarádka si ho nadělila k Vánocům pro sebe a svou dceru.

Jsou to čtyři hodiny společného tvoření. Vyrobíš si svůj vlastní kreativní deník a zjistíš, jak užitečné může být psaní rukou. Jak si tvořit krásné vzpomínky. A protože bude začátek roku, podíváš se i na to, jak ho chceš prožít.

Navíc podpoříš chráněnou dílnu, která tvoří nejen nádherné sešity, ale i laskavé společenství.

Dárkový poukaz na workshop si můžeš koupit v e-shopu Lemniskáty.

Přeji krásné Vánoce blízko sobě.

Šárka

[no-nic]

pride 2020 essentials collection

pozdrav z karantény! při životě mě udržují už jen ruční práce!

neplakej národe, netřes se strachy v časech obtížných, kdy není zbytí... zaměstnej ruce své, české a zlaté, vytáhni stroj a dej se do šití!

[jejivelicenstvoona]

když mi tvoje babička ukazuje svůj starý šicí stroj a orchideje na okně, když mi dává zrovna vykopané brambory a já nesměle nakukuju do její ložnice se svatými obrázky na zdech. běhám po schodech a ve špajzce beru meruňky, pro mě a pro tebe, z okna sleduju jak po cestě pobíhají slepice, v poli skáčou zajíci. a přes to všecko je krajina okolo mrtvá, ve snech tě navštěvují duchové, obyvatelé domů co už dávno nestojí.

karviná

[hello-jon-apologies-for]

Obrozenci!

Já vím že všichni šijete roušky (taky bych ale nemám ani látku ani šicí stroj :( naštěstí si myslím že za naši rodinu je největším úderníkem babička, která sponzoruje rouskama celou Karvinou) ale máte i nejake jiné tvořivé karanténní projekty?

Rozhodla jsem se totiž znova začít plést svou deku a potřebuji motivaci. (vice teda asi potřebuju motivaci actually praktikovat tu záhadnou praktiku nazývanou "samostudium" ale mám pocit že s tím mi pomůže už jen hrozba smrti či terapie)

Idea moji deky byla, že spotřebuji všechny náhodne klubka vlny, které se našly u nás doma a taky klubka vlny co mi dají kamarádi a staré svetry a vůbec, a nakonec budu mít jakoze deku. Bohužel jsem přecenila kolik vlny takto nastřádam a byla jsem přinucena si koupit vlny novou. Taky jsem.nepocitala s tím, že každá vlna je jinak tlustá a tedy udělat mnoho čtverců které mají stejnou velikost je velice náročné (viz přiložené foto). Dokonce udělat i stejné čtverce ze stejné vlny je náročné!

Nevypadá to zatím nějak úžasně ALE, věřím že nakonec to minimálně bude teplá deka.

Prosím sdílejte své projekty a kreace a poskytněte mi špetku motivace ❤️💛💚💙💜🖤

[swbl]

Po – na přeměření zraku s rozkapáním očí jsem vyrazila bez slunečních brýlí...

Út – místo 18tinové akce, jsem seděla doma a vyšívala

St – místo školení pro asistenty nevidomých běhám po svých a dělám koláže

Čt – moje snaha ušít si homemade roušku, rozbila šicí stroj

Pá – dnes jsem byla vděčná za blbej výlet do coopu a na poštu

So – místo víkendu se střediskem seju cukety, kapustu a ředkvičky

Ne – peču lasagne a sleduju přeměny barvy modrého čaje změnou jeho ph

[rannislunce]

Dřív jsem si užívala být doma, kreslit, šít... Být několik dní zavřená ve svém pokoji a prostě jen být a něco tvořit. A je pravda, že mi to často chybí, když jdu z jedné schůzky na druhou a z akce na radu a pak do práce a tak dále. Ale teď...jsem doma přes týden, nemůžu ven, nedělám nic produktivního a koukám na youtubery. Čím to je? Jak se stalo, že se nedokážu ponořit do knížky a zapnout šicí stroj. Mám v sobě osamělost. Small talk s lidmi přes internet, když se vidíme, konverzace se točí kolem těch samých témat a necítím se, že bych kolem sebe měla člověka, kterému můžu odhalit své myšlenky. Těžko se mi přiznává, že mi v mém životě chybí on. Ne konkrétně on, ale prostě někdo, s kým si můžu povídat, když se rozhodnu otevřít dveře svého pokoje a na chvíli se socializovat. Na koho můžu vyvalit vlnu blbostí, když moje hlava míři k nepříjemným tématům. Někoho s kým je každá událost klidná, příjemná, obyčejně neobyčejná. Někdo s kým můžeš hrát hry a prostě si to užít, nenamáhat svou introvertní duši, prostě jen být. Když se nemusíš moc snažit se přemáhat udržet konverzaci. Takže už čtyři dny koukám na youtubery, kteří vypadají jak soulmates a vyhlížím den, kdy doberu antibiotika, abych se mohla na dva týdny ztratit do lesa. Chce se mi brečet z mé osamělosti. Ale přece se dokážu spokojit sama se sebou, nebo ne?

[lost-fool-wandering]

Dürkopp Adler

-L.F.

[kocourmokroocko]

Šití roušek — dosavadní poznatky

Prádelní guma se nedá prát na vyvářku, jen na 40 stupňů. Na úchytky je lepší látkové zavazování (nebo třeba tkaloun). 

Tkaloun podle všeho také nemá vydržet vyvářku, ale zatím vydržel. Neptejte se proč, já jsem jen chudý pasáček labutí.

Čím tlustší látka, tím víc Adidas. Pokud máte jen tenkou, vrstvení je kamarád!

Pokud jako já ještě nemáte doma šicí stroj (vězí na poště :C ) a děláte tudíž všechno ručně, dovoluji si se podělit o svůj 

📢📢📢zaručeně neamatérský a absolutně profesionální návod,📣📣📣

aneb to, čemu by osvícenější člověk možná řekl “Ty sis to vycucal z prstu, protože ses bál googlit, že jo??” 

Ano. Vycucal jsem si to z prstu, a teď dělám, že je to tak správně. Neříkejte to předákovi.

Nuže!!

(Zbytek pod perexem ↓↓↓)

1. Šablona (rozměry, co používám, zatím univerzálně padly každému, ale samozřejmě upravte dle svého uvážení!)

2. Látka, která má odolat hororům pandemie (v tomto případě povlečení po babičce) – dvakrát

3. Přilož to k sobě stranami, které pak chceš navrchu 

4. Založ delší strany a sešpendli je, abys měl tunel

5. Prošij rovným stehem (ideální je jeden milimetr dlouhý steh s rozestupem jeden milimetr, ale kdybych tvrdil, že je to nutný, tak bych taky tvrdil, že jsem svědomitý člověk, a já nejenom nejsem svědomitý člověk, ale taky nejsem kurňa lhář)

6. Obrať naruby a narovnej! (V tomto bodě by možná inteligentní bytosti sáhly po žehličce, aby to bylo rovný, přehledný a hezký, ale CO SEM PRÁVĚ ŘEK O TOM, ŽE NEJSEM LHÁŘ) Ruce a modlitba stačej. 

7. Založ boční stranu a sešpendli si jí, ale neprošívej! 

8. Nařas látku do sofistikované harmoniky s temným tajemstvím 

9. Prošij, jak je ukázáno níže

((Pokračování v reblogu))

[kitikara]

Hele, jako vážně? Takové ty mezi kroky nafotíme, ale pomůcku pro ty zatracený sklady musíme akorát prsknout do prostřed videa? Do psí nohy, navíc to ani nemá titulky. Jo, už jsem taky vytáhla šicí stroj a miluju návody s označením jednoduché a mající lemovku a ještě to tam tak naňahňají, že to prostě nedám neb moje přenosnost rozhodě taková není. Konec nadávání na jinak vcelku použitelný návod na ochranu.

[lieselotte-sky]

Tak vosy, hm, celý vosí roj, no to bude píchat jako šicí stroj…

Dneska na Ukradeno z facebooku:

V Hořicích mají sochu K .H. Borovského.

Socha K. H. Borovského má ahem ... no prostě si tam vosy udělaly hnízdo, no.

[czech-store]

Šicí stroj je zařízení, které slouží k šití látek a textilií. Tento stroj se skládá z různých dílů, jako jsou například jehla, nit, ...