#ČNB

[liberte-news]

V září se HYPOÉKY poskytovaly méně. Jejich cena vzrostla

V září banky v ČR poskytly hypoteční úvěry za 24,2 miliardy Kč, což je pokles. Úrokové sazby klesly na 4,96 %. Nové hypotéky se snížily na 19,7 miliardy Kč a počet klesl o pětinu.

EKONOMIKA | Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v září hypoteční úvěry za 24,2 miliardy Kč, což je pokles o 8,1 miliardy oproti srpnu. ILUSTRAČNÍ FOTO | Chcete mít svůj článek zcela ZDARMA ? Meziroční růst zpomalil ze 130 procent na 80 procent. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,96 procenta ze 4,98 procenta. Tato data poskytla Česká bankovní asociace Hypomonitor. “Srpnový nárůst…

[mist-the-wannabe-linguist]

Heard the ČNB released a new special edition coin

[zlutyzakaznik]

Gastro a paragrafy

(22. 7. 2024) Rozhovor s Petrem Kolmanem.

Úvahami o extrémně občasných interview se zajímavými lidmi z gastra jsem se zaobíral nejméně dva roky a dnes předkládám čtenářům první z nich. Vzhledem ke kritickému zaměření webu je problém výběru zpovídaných zřejmý: kvůli zachování objektivity nemohu oslovit vybrané/oblíbené baristy, barmany, výčepní nebo kuchaře a obecně kohokoli zainteresovaného na některém z provozů.

Jsem tedy rád, že nabídku pro úvodní rozhovor přijal právník s kladným vztahem ke gastronomii, přičemž interview reaguje nejen na „zmrzlinové causy“ posledních týdnů. Pokud se zadaří, mohly by se zde v blíže neurčené budoucnosti objevit zkušenosti domácího konstruktéra mlýnků, pohled úředníka odpovědného za schvalování gastronomických provozů či rozhovor s pracovníky kontrolních orgánů zřízených na ochranu spotřebitele. Anebo někdo, kdo o gastru učí... ***

Dr. Petr Kolman, právník a právní publicista, je nepřehlédnutelnou osobností nejen brněnského právního a mediálního prostoru. I ti, co se o právo zajímají jen okrajově, dost možná zaznamenali jeho popularizující rozklad ve správní „cause“ pastafariánů v Lidových novinách; humorně pojatý spor o to, zda může být součástí fotografie na občanském průkazu cedník na těstoviny coby pokrývka hlavy předepsaná značně odlehčeným a novým náboženstvím.

Vedle oborové činnosti – 22 let vysokoškolský pedagog, mj. člen rozkladové komise ÚOOÚ, člen rozkladové komise ČNB a bývalý člen legislativní komise Rady Jihomoravského kraje – je P. Kolman autorem více než 3 000 odborných ale i popularizačních textů (jeho blog na Seznam.cz má za deset měsíců skoro 5 milionů zhlédnutí). Specializuje se na právo na informace, správní řízení, veřejné zakázky a tematiku územní samosprávy. Je členem redakční rady recenzovaného časopisu Veřejné zakázky a PPP projekty a byl mj. citován v judikatuře Nejvyššího správního soudu ale i třeba ranní show Leoše Mareše na Evropě 2.

K níže uvedenému rozhovoru došlo na můj podnět a v reakci na příležitostná a letmá setkávání v průběhu let, přičemž impulsem pro osobní setkání bylo nejen „dát si spolu konečně kafe“, nýbrž také pociťovaná potřeba podívat se na problematiku práva v gastronomii, ochranu dobrého jména právnické osoby (kavárníci, restauratéři a další podnikatelé v branži) nebo právní ochranu spotřebitele v dané oblasti (neuvádění podrobných informací o složení a cen v gastro provozech).

Ač není Petr Kolman na danou oblast specializován, určitě může být jeho právní pohled zajímavým obohacením a doplněním diskuse, jež se ve více či méně vyhrocené podobě prolíná každou kritickou reflexí, tedy nejen tou, která si bere na paškál brněnské gastro...

Co se vybaví Petru Kolmanovi, když se řekne gastronomie a právo?

To je velice zajímavá a široká otázka. Pro mě je gastronomie zejména zábava, a když se na ni podívám z pohledu právního, tak můžu v určité nadsázce říct, že tam se odpustí i to, co by se v běžném životě, na správním úřadě nebo i jinde, neodpustilo. Jak víte, dělám správní právo a jsem zaměřený na správní úřady, státní správu a samosprávu a pro mě je gastronomie taková zelená louka, volnější, svobodnější; člověk si ale musí současně uvědomit, že to není úplná anarchie.

Je to dáno podkresem odvětví, protože lidé do gastro provozů chodí, pokud to zjednodušíme, víceméně za zábavou, v tom nejširším slova smyslu. Ostatně „dopaminy a endorfiny“, které nám jídlo či pití a milá společnost vyvolá, tak to je dnes prostě spíše zábava, ne ukojování primárních pudů.

A i pokud jdou jen na meníčkový oběd z úřadu, je to pro ně odpočinek v rámci pracovní doby a tak svou pozornost vůči prohřeškům snižují – je to logické a správné a je to tak ve všech zemích světa. A lidé se tu kvůli drobnostem zatím nesoudí. Anebo tak prozatím činí v homeopatickém množství.

Jak tuto oblast podle Vašich zkušeností vnímají právní laici – zákazníci kaváren i jejich provozovatelé?

Provozovatelé nejsou homogenní skupina a je mezi nimi řada nadšenců, kteří to dělají s dobrým srdcem, ale mnohdy překročí nějaké paragrafy. A nemyslím teď nějaké šizuňky. Jsou prostě nadšení – nějaká holka si s kamarádkou otevře kavárnu – a teprve pak si uvědomí, co vše je s tím spojeno. A ať už je to na začátku, kdy nemají určitá povolení, nebo i později, když si uvědomí, že zodpovídají za celou řadu věcí.

Co se týče zákazníka, je tento v relativně složitém postavení, což je dáno i tím, že gastronomie je do jisté míry, jak jsme si řekli výše, zábavní průmysl a i soudce by na něj koukal ne úplně přívětivě, kdyby tento k soudu přišel s nějakou bagetelní kauzou, třeba že dostal studenou polévku. A tady chci dát právní vsuvku. Lidé se ptají: od kolika korun se můžu soudit? Tady žádná hranice není a už kdysi o tom psal, advokát Tomáš Sokol myslím, nějakou trefnou právní glosu. Teoreticky se můžete soudit o jedenáct korun, když se někde naštvete.

Lze říci, že jsou podnikatelé v brněnském gastru vůči kritice v průměru méně otužilí než umělci? Nepřipadá Vám, že mnozí z nich, právě proto, že je vstupní hranice oboru relativně nízká, hýří sebejistotou a přesvědčením, že právě oni, navzdory absencí praktických zkušeností, ví vše nejlépe a odmítají přijmout jen zrníčko zpětné vazby?

V Brně, pokud to porovnáme se zbytkem republiky, na tom určitě nejsme hůř, co se týče vnímavosti provozovatelů ke kritice. V Praze či v Ostravě nebo Olomouci to bude víceméně podobné a určitě nejsou brněnští podnikatelé v tomto oboru přecitlivělí. Umělci jsou na kritiku více zvyklí, kdežto lidé z gastra mají zažité, že se jim pořád děkuje (tady jste nám skvěle uvařili) a když pak přijde někdo kritický, tak jsou z toho více vyjevení než umělci.

S uvedeným souvisí situace, a občas na tyto stále narážím, kdy je podnik tak čerstvý, že se neobtěžuje ani rukou napsat nabídku (na tabuli, kus papíru, kamkoli na viditelné místo). Příslušný kontrolní orgán přitom za tato pochybení může udělit drakonické pokuty.

Spousta pokut teoreticky hrozí, ale reálně je nikdo přehnaně často nedává. Co mi jako zákazníkovi a právníkovi vadí je, když Vám dopředu neřeknou ceny a tváří se… Nedávno se mi stalo v Praze, že tam neměli ceny a když jsem se jasně zeptal, co to stojí, paní se tvářila trochu uraženě. Pak mi to sdělili a přitom je to jejich zákonná povinnost. A největší paradox byl, že to byly ceny víceméně normální; nebyly nízké, ale ani nijak přepálené. Tenhle přístup dělá zbytečně zlou krev. To je to právo na informace, ústavní právo. Jako zákazník máte právo, i když jste v sebevíc posh nebo nejvýstřednější restauraci, právo vědět, co to stojí. I když v takové restauraci vaří třeba Pohlreich nebo jiný televizní kuchař, tak to z něj nedělá osobu mimo právo a Vy máte nárok na onu informaci.

Jaká je Vaše průměrná měsíční útrata za gastro – nejen za kavárny? A jaké (nové) brněnské podniky máte za oblíbené?

Tak 10 000 až 15 000 korun měsíčně to nyní bude. A když občas bývám v Praze, tak část se přelije tam, utrácím tam. Nevím, jestli jde o nové podniky, za můj život toho bylo hodně, ale patří tam např. Cafe Steiner, Podnebí, Mezzanine, Little Italy nebo Můj sen (Kounicová ul.). A z novějších Bistro Napoli v Komíně, tam se mi líbilo, i když to tam taky nebylo úplně levné. Ve středu města pak hospody s Plzní. V první řadě klasika nejklasikovatější, tedy Bláhovka, pak třeba Čáp (vulgo Čapí hnízdo), Lokál – Cajpl, Pivo & Syn nebo U Vodičků, U Polcarů či U Stopků – tam mám mimo piva rád jejich kuřecí křídla a samozřejmě svíčkovou. To mi připomíná historku z devadesátých let, že Václav Klaus (mladší čtenáři jej asi již nepamatují) kdesi v rozhovoru uvedl, že má nejradši právě svíčkovou omáčku, a oni mu ji pak všude připravovali, až mu ji zprotivili. Ale neodbíhejme od tématu.

A co se týče problému s hlukem, který některé hospody mívají, zejména tedy s večerní zahrádkou, jež je obsypaná lidmi s pivem?

Pokud město pronajímá dům provozovateli hospody, dejme tomu za nějakou příznivější cenu, tak si může stanovit i podmínky provozu, ke kterým patří dodržování klidu od určité hodiny. Samozřejmě se nedivím lidem, kteří tam bydlí. Výjimka je stále uplatňována v případě Jakubského náměstí. Znám několik lidí, kteří se odtud kvůli hluku odstěhovali – dokonce i jednoho bývalého starostu. Vůbec se jim nedivím, takový každodenní či spíše každonoční hluk by chtěl asi poslouchat dlouhodoběji málokdo. Nota bene dlouhodobý hluk ničí zdraví.

V poslední době se mi ozvalo více výrobců a provozovatelů kaváren a zmrzlináren, kteří se cítili být dotčeni, že jsem si dovolil jejich zmrzliny z práškové směsi, báze či pasty označit za práškové a nekvalitní. V jednom případě jsem se dočkal i pohrůžky advokátem ohledně ochrany dobrého jména právnické osoby a jeho případného pošpinění. Coby právnického laika by mě zajímalo, jak by tohle příslušný podnikatel dokazoval. Dotazoval jsem se dvou kamarádů-právníků a ti soudí, v souladu s příslušnou judikaturou), že jen velmi obtížně. Že důkazní břemeno by bylo na straně právnické osoby.

Pokud myslíte toho pána se zmrzlinou, tak to nemělo vůbec šanci, spíše to bylo takové pošťouchnutí. Z právního pohledu na tom není co rozebírat. Pakliže Vy jste uvedl pravdivou informaci, tedy třeba to, že neměli splněnou zákonnou povinnost s uvedením otevírací doby anebo že neměli na provozovně mlýnek a nemohli tedy pomlít kávu. Byly případy divadelní a filmové kritiky…

Třeba Juraj Jakubisko, Deana Horváthová a Kamil Fila?

Ano, a vylámali si na tom zuby. A kdoví, zda to vůbec podali, protože strašili, že to podají a měli z toho jen ostudu. Slušná avšak důrazná kritika je ve veřejném prostoru potřebná a Vy jste víceméně na straně spotřebitele. Něco jiného by bylo, kdybyste si vymyslel, že někdo prodává závadné potraviny a největší průšvih by byl, kdyby se zjistilo, že Vás najala konkurence a Vy jste chtěl lživými údaji někoho poškodit. Tam by byla žaloba úplně na místě. Ale tady, za objektivní kritiku s pravdivými informacemi? Je možné k tomu přistupovat i satiricky, tedy podáte objektivní informaci a uděláte si z podniku, samozřejmě v přiměřené míře, tak trochu legraci.

A jak je podle Vás nastavena citlivost gastro podnikatelů na tyto věci?

Ona je to strašně nehomogenní skupina. Většina nad tím mávne rukou anebo sami napíšou nějakou „returnovu nekorektnost“. Co ale vím, nebo spíše nevím, že by se o to někdo reálně soudil. Že někdo straší je jedna věc, ale nevím o tom, že by byl v Brně nějaký precedent. Něco bylo v Anglii, že se soudili, Gordon Ramsay. Ale pozor: on to také prohrál.

Ano, převážel už hotové jídlo do svých podniků, to je dobře známá kauza...

Kdysi jsem řešil zajímavý případ. Jestli existuje nebo jaká je doba, po kterou musíte čekat na jídlo v restauraci. Třeba Vám jede vlak a Vy potřebujete odejít. Někdo se samozřejmě ptá, jak je to v zákoně. V zákoně žádná konkrétní lhůta samozřejmě není a ani být nemůže. Občanský zákoník uvádí, že je lhůta přiměřená a závisí to i na kontextu. Když jste nádražní restaurace nebo fast food, tak jsou doby kratší a samozřejmě záleží i na tom, co jste si objednal, protože příprava jídel je různě složitá a tedy časově náročná. Laik asi neocení již zmíněnou dobu přiměřenou, ale nikde žádné konkrétní minuty prostě nejsou a ani za našich životů nebyly.

Tak se mě někdo ptal, zda je to dvacet nebo třicet minut… to by bylo na posouzení soudce. Ale teoreticky: třeba Vám uletělo letadlo nebo ujel vlak, což jsou konkrétní parametry, které se dají prokázat. Tam by náhrada škody byla možná. Samozřejmě by to nešlo do trestního, nýbrž občansko-právního řízení, ale náhrada škody podle Občanského zákoníku možná je, tj. každý zodpovídá za škodu, kterou způsobil. Kdyby to byl smažený sýr a Vy jste na něj čekal dvě hodiny a chtěl objednávku zrušit a oni uvedli, že ji zrušit nelze, to by byl provozovatel v hodně špatném postavení.

Záludná a mezi spotřebiteli oblíbená otázka. Zákazník si objedná jídlo nebo kávu – poměrně často se to řeší a samozřejmě je špatně, když host pokrm nebo nápoj sní/vypije celý – a pak jej reklamuje jako nedobrý či nekvalitní. Kde je z právního pohledu ta přiměřená část či hranice, kdy můžete objednané ještě vrátit a s úspěchem reklamovat?

Občanský zákoník říká, že se to má nejprve řešit dohodou, to je klasika. Když je provozovatel solidní a vidí, že něco bylo v nepořádku, tak Vám peníze vrátí a jídlo si odnese. Často se hřeší na to, že jídlo, i když se teď tak zdražuje, nemá až takovou hodnotu, aby se o ně lidé soudili. Je to ovšem hodně subjektivní, špatně se to prokazuje a musely by být ve finále i znalecké posudky.

Kdo by to prohrál, ten by vše zaplatil, pokud by soud nedal náklady napůl nebo jen účelně vynaložené náklady. Je to zajímavá otázka. Vím, že většina restaurací Vám to, pokud nejste kverulant, jenž vrací čtvrté jídlo za sebou, většinou uzná. Někdy ještě používají trik v podobě vyjádření Tady si ještě nikdo nikdy nestěžoval. Ale to již zavání nedůstojnou hokynařinou.

Ano, tuto větu zažívám často. :-) Co když ale provozovatel zneužije Vaší neznalosti a tvrdí, že jídlo je v úplném pořádku a má tak vypadat i chutnat?

Tak to pochopitelně lže a tady se zákazníkovi v dnešní éře mobilních telefonů doporučuje alespoň si jídlo nafotit. A už tím provozovatel vidí, že to berete víc vážně, že si vytváříte důkazní břemeno, lepší důkazní situaci. A někdy stačí jen pohrozit, ať už veřejnoprávní ČOI nebo rovinou občansko-právní, soudní. Ono je to ale na dlouho a většina lidí se na to vyprdne. Pokud to ale není nějaké trollení party puberťáků, tak to většinou barman, číšník nebo restauratér zákazníkovi vrátí.

Předpokládám, že na ochutnávku piva nebo vína není právní nárok, že je to dobrá vůle provozovatele?

Ano, to je jejich dobrá vůle. Často se ve vinotékách děje, že přijde člověk a říká, že chce ochutnat. Na to právní nárok nemá, je to tradice a hezké gesto pokud mu dají. A většinou dají a zákazník si pak dva litry odnese. Před pár lety jsem v malé vinotéce zažil, že paní se domáhala svého nároku ochutnat víno a když ochutnávala asi páté, majitel se naštval, protože viděl, že se dotyčná chce pomocí ochutnávek přivést do nějakého (pro ni) lepšího stavu…

Děkuji za Váš čas.

[pornerreality]

‼️Nezapomeňte na zaplacení daně z nemovitosti.

- Nezapomeňte daň uhradit do 31. května.

- Pokud máte zaplatit více než 5 000 Kč, částku k úhradě si můžete rozdělit napůl a druhou část uhradit až do 30. listopadu.

- Už dávno byste měli najít ve své datové schránce a nebo e-mailu instrukce k platbě od finančního úřadu.

- Pozor na podvodné e-maily a SMS. Zkontrolujte si účet, na jaký máte platbu uhradit. Vždy bude uveden kód ČNB, to je 0710. Pokud tam vidíte jiný, bude to podvod.

Text: Nikola Žítková

🐦https://x.com/nikkizitkova

‼️Porner Reality: Máte nemovitost, u které už nezvládáte platit energie, daň z nemovitosti a ostatní výdaje? Obáváte se, že o nemovitost přijdete a nebo že jí prodáte s velkou ztrátou? Zavolejte nám.

‼️Nenechávejte věci na náhodě.

O vše se postaráme a poradíme.

S úctou Ondřej Porner

+420 736 264 827

[jirsen-blog]

Bankovní rada na svém prvním letošním měnovém zasedání snížila úrokové sazby o půl procentního bodu: repo sazbu na úroveň 6,25 %

Finanční trh byl rozdělen v názoru, jak výrazně ČNB na únorovém zasedání úroky sníží: převažovaly sázky na snížení úroků o čtvrt procentního bodu, nezanedbatelná skupina analytiků ale čekala snížení o půl procentního bodu. Bankovní rada se rozhodla zrychlit tempo snižování úroků poté, co na prosincovém zasedání snížila ČNB své sazby o čtvrt procentního bodu, což byl první krok ve stávajícím…

[mojenebankovka]

Právě finanční zázemí a strategické partnerství představuje základy, které dokážou odolat nejen výzvám dnešního rychle se měnícího tržního prostředí, ale i připravit půdu pro další expanzi a růst. Naším cílem je usnadnit vám hledání toho pravého finančního partnera, který bude vašemu podnikání skutečně rozumět, podporovat vás v náročných momentech a přispívat k vašemu úspěchu. Díky tomuto seznamu bank, který jsme pro vás sestavili, máte možnost vybrat tu správnou banku podle vašich individuálních potřeb a podnikatelských cílů.

[yespat49]

La République tchèque ne veut pas de l’euro

Les responsables politiques tchèques qui débattent de l’adoption de l’euro devraient garder à l’esprit que la situation économique des pays de la zone euro n’est pas très bonne, indique un rapport publié par la Banque nationale tchèque (ČNB). Le rapport souligne qu’aucun progrès n’a été réalisé dans l’approfondissement de l’union économique et monétaire et que l’architecture de la zone euro reste…

[podvedeniklienti]

Odložte vznik pojišťovacího obra, než dostaneme zpět své peníze, vyzývají ČNB nespokojení klienti. Podvedení Klienti - Je vaše smlouva životního pojištění jen cár papíru? Otestujte svojí Pojistnou smlouvu. Chtějte ZPĚT SVOJE PENÍZE !! https://podvedeniklienti.cz/

[autoring]

Koruna na závěr pracovního týdne oslabila k euru, oproti předchozímu závěru ztratila šest haléřů na 23,76 Kč/EUR. Vůči dolaru dnes česká měna stagnovala a podle serveru Patria Online okolo 17:00 zakončila v kurzu 21,77 Kč/USD.

[nesvobodni]

Zdá se, že se mandát ČNB v posledních letech trochu změnil...

#nesvobodní #zvůlestátu #nechtenásbýt #zastavitstát

[liberte-news]

Podle Petra Pavla se musí změny ústavy ODBORNĚ diskutovat

Prezident Petr Pavel zdůraznil potřebu široké diskuse před ústavními změnami. Novela by změnila jmenování členů ČNB a rozšířila kompetence NKÚ. Zmínil také klouzavý mandát poslanců a prezidentské žaloby.

VALTICE | Jakékoliv změně ústavy musí předcházet široká diskuse, případné dopady by nejprve měli posoudit odborníci, uvedl prezident Petr Pavel k novele, kterou poslal do připomínkového řízení končící ministr pro legislativu Michal Šalomoun (PIRÁTI). ILUSTRAČNÍ FOTO | Chcete mít svůj článek zcela ZDARMA ? Dopady podobných změn mohou být dalekosáhlé, míní prezident po setkání s novináři ve…

[davidnavratil]

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby. Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat. František Brázdik a Michal Franta ukazují, že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si uvědomíme, že autoregresní model nepoužívá expertní úpravy jako model hlavní. Ale zajímavosti nekončí. Při odhadu BVAR musí autoři vložit informaci, předpoklad ohledně rovnovážných veličin (apriorní informaci). Například rovnovážný růst ekonomiky předpokládají na třech procentech, plus mínus jeden procentní bod (s pravděpodobností 95%). Model potom spustí. A ten si na základě informací z časových řad odhadne, jak tyto rovnovážné veličiny vypadají (posteriorní informace). V našem případě rovnovážný růst ekonomiky vidí o něco níže, tedy na 2,5 procentech. A teď k té sazbě. ČNB předpokládá, že rovnovážná nominální úroková sazba je na třech procentech. Například o třech procentech mluvil nedávno Jirka Rusnok, který dokonce předpokládal, že bychom se k této úrovni mohli dostat už během následujících dvou let.Drobnou komplikací je potřeba rozlišovat reálnou a nominální veličinu. Tři procenta jsou rovnovážnou nominální sazbou. Tu lze rozložit na inflační očekávání, které by měla být v rovnováze na dvou procentech, tedy na inflačním cíli. Zbytek je rovnovážná reálná sazba. V tomto případě ČNB předpokládá, že je na jednom procentu.Autoři BVAR modelu tři procenta vložili jako předpoklad a spustili jej. Model odhadnul, že ve finále je tato sazba nižší, a to na 2,6 procentech (+/- 0,7 procentního bodu při pravděpodobnosti 95%).Souhlasíme, protože náš odhad rovnovážné úrovně sazeb je také nižší než tři procenta. Náš odhad rovnovážné nominální sazby ČNB se potom pohybuje mezi 2-2,5 procenty.Vycházíme přitom i z odhadů rovnovážných reálných sazeb v zahraničí. Například V minulosti jsem ukazoval, že Laubach a Williams odhadují rovnovážnou reálnou sazbu pro USA blízko nule.  V případě EMU dokonce pod nulou. Myslíme si proto, že v následujících letech bude dostávat ČNB sazby ke třem procentům jen velmi obtížně. Letem světem a výpiskyČínská Alibaba začne prodávat auta. To není zase tak divné. Ale bude je prodávat prostřednictvím gigantických automatů. "Máte drobné za půl milionu?"Když občas pozorují některé kolegy kolegy, tak si říkám, že tohle není špatný nápad: jedna japonská firma poskytla svým zaměstnancům, kteří nekouří, šest dnů dovolené za rok navíc. Kompenzuje jim tak čas, který stráví navíc v práci ve srovnání s jejich kuřáckými kolegy lelkujícími na různě po parčících s retkem v koutku. Někomu to může připadat jako hodně, ale letmý výpočet vám ukáže, že v šesti dnech je předpoklad, že kuřáci stráví denně na cigaretě pouhých 14 minut. Výborná aplikace na dálnice včetně aktuální průměrné rychlosti na jednotlivých úsecích.Historik Matěj Spurný: "Bezpráví, znesvobodnění a omotání společnosti sítí strachu a nedůvěry dlouhodobě akceptuje většina lidí jedině tehdy, když je to vše vyváženo splněním některých dlouho nenaplňovaných potřeb a tužeb: zbavením existenčních potíží, snížením či vykompenzováním sociální nespravedlnosti, nastolením pořádku a bezpečí… Nemalujme si, že autoritáři se znemožní, jakmile budou nuceni spravovat stát. Takové plané naděje se v minulosti již mnohokrát vymstily… Zaměříme-li se v našich historických výkladech odmítnutých společenských uspořádání jen na jejich zavrženíhodné stránky, hrozí, že budeme malovat obraz monstra. Na monstrum sice každý může s odporem ukázat, nikdo si ho ale nespojí sám se sebou. Tedy s dneškem a se současnými tužbami i ambicemi lidí, které zatím zůstávají pod povrchem, ale které pak mohou poměrně rychle roztříštit náš důvěrně známý svět jako prázdnou hliněnou nádobu." http://davidxnavratil.blogspot.com/2017/12/vesteni-v-cnb.html?utm_source=dlvr.it&utm_medium=tumblr

[pornerreality]

‼️ČNB upozorňuje veřejnost, že skupina osob provozujících investiční platformu 𝗵𝘁𝘁𝗽𝘀://𝗺𝘆.𝘁𝗿𝗮𝗱𝗶𝗻𝗴𝗹𝗶𝗳𝗲.𝗶𝗼/ (osoby vystupují pod obchodními firmami různých společností např. 𝗙𝗶𝗻𝗮𝗻𝘀𝗼𝗳𝘁, 𝗦𝘆𝗻𝗲𝗿𝗴𝘆 𝗖𝗮𝗽𝗶𝘁𝗮𝗹 či 𝗣𝗼𝘄𝗲𝗿 𝗖𝗮𝗽𝗶𝘁𝗮𝗹 𝗟𝗶𝗺𝗶𝘁𝗲𝗱) nemá žádné povolení k poskytování investičních služeb ani nedisponuje žádným jiným povolením k činnosti na finančním trhu v České republice. Případná investice není ze zákona pojištěna ani jinak chráněna.

Zdroj: ČNB

Porner Reality

[jirsen-blog]

Slabá ekonomika byla argumentem pro snížení sazeb ČNB (Komentář)

Česká ekonomika ve třetím loňském čtvrtletí silně klesla. V pořadí třetí a zároveň konečný odhad přinesl revizi míry mezičtvrtletního poklesu tuzemského HDP v Q3 23 z -0,5 % na -0,6 %. Z hlediska struktury za snížením HDP stál hlavně záporný příspěvek změny stavu zásob (-0,5 pb). Kromě spotřeby vlády ale mezičtvrtletně klesaly všechny složky. Negativní byl příspěvek čistého vývozu (-0,1 pb) v…

[mojenebankovka]

Bankovní společnosti i řada nebankovních společností mají pro poskytování půjček licenci ČNB. Česká národní banka ji uděluje po splnění předepsaných zákonných podmínek. Nebankovní společnosti s licencí ČNB poskytují spotřebitelské úvěry, podnikatelské úvěry nebo obojí. Nebankovní společnosti bez licence poskytují úvěry pro podnikatele. Posouzení bonity probíhá za méně striktních podmínek, parametry půjčky je možné nastavit individuálně.

[stalosa]

V Česku rastú úroky na hypotékach. Na Slovensku zatiaľ nie

V Česku rastú úroky na hypotékach. Na Slovensku zatiaľ nie

Obdobie lacných hypoték v Česku je zrejme u konca. Česká národná banka pristúpila k zvýšeniu základnej úrokovej sadzby a od nej sa odvíjajú aj ceny úverov. K zvyšovaniu úrokov už pristúpili dve najväčšie české banky – Česká sporiteľňa a Komerční banka. Postupne sa dá očakávať rovnaký postup aj ostatných bánk. V Česku rastú úroky na hypotékach. Do roka tri percentá Podľa odhadov českých analytikov…