skotskyvocasy
177 posts
aneb jak jsme se s ester rozhodly, že poletíme do edinburghu bez pasu a narveme si kapsy těstovinama.
Don't wanna be here? Send us removal request.
Text
padesátý šestý den
letadlo vám může uletět, není to mýtus. stačí když se v noci trochu opijete, spíte sotva pár hodin a potom jedete ještě do města nakupovat dárky, protože předchozích padesát pět dní na to nebyl čas, žejo. a když už to vypadá nadějně, protože na letiště jedete taxíkem, zjistíte že váš kufr neváží patnáct kilo (kolik by měl) ale dvacet. a není čas. aniččin váží patnáct, proto dobíhá letadlo a já si kupuju letenku na neděli za sto liber.
1 note
·
View note
Photo
cuteness overload
1 note
·
View note
Photo
já v lánech. ale né těch prezidentskejch.
1 note
·
View note
Photo
if you are goin’ to san francisco don’t forget that is actually just edinburgh
2 notes
·
View notes
Photo
jsme v tom světě tak maličkatí
0 notes
Photo
františek a jeho novej foťák. jsem venku z party.
0 notes
Photo
esťa. srdéčko moje
0 notes
Photo
františek s ester vymysleli cestu. já se svým strachem z velkýho provozu a velkejch postavenejch věcí jsem nebyla příliš nadšená. díkybohu souběžně se silnicí vedla i cyklostezka. na tom mostě foukalo tak, že jsme museli šlapat z kopce.
0 notes
Photo
esťa v lánech. ale né těch prezidentskejch
1 note
·
View note
Text
věci se dějou
rychle, dobře a občas i špatně a pomalu.
co vám budu vykládat. jsme zaneprázdněný a sobecký. snažíme se z posledních dnů vytěžit co nejvíc času. věřte mi, jde to těžko -ten zmetek je narvanej v přesně zarovnanejch 24 hodinách. jsme sobecký, protože jsme se už týden “neobtěžovaly” napsat, co se děje. jak se máme. kdo se vymlátil na kole a kdo na koho, co vylil. stihly jsme jeden pořádnej výlet na kolech, dát si trochu vína, pracovat a zase pracovat. estin budík odmítá už delší dobu spolupracovat a já včera jela na kole domů v pěkný bouřce. máme se pořád rády. potkáváme se po večerech šťastný, smutný, šílený. jakýkoli.
p.s - nejvíce se omlouváme našim maminkám a tatínkům, kteří se touto formou informují o svých milovaných ratolestech a dmou se pýchou, když píšeme o výplatách a dospěláckých věcech.
p.p.s - nevim proč, ale celou dobu, co tohle píšu si v hlavě zpívám “it’s toooo lateeee to apologizeeee”.
1 note
·
View note
Text
den čtyřicátý třetí
zamluvenej stůl pro 20 lidí, řikám si: “to bude nějaká rodinná oslava.” a ono ne, došla skupinka kluků a holek v rozmezí 15 - 18 let, holky nezklamaly, všechny v croptopech. a utratili tam přes 300 liber. jejich dotěrné, uječené hlásky se ozývaly po celý restauraci až do půl hodiny po zavíračce. nechali nám dýško 5 liber. štědrost sama! jogitu vyhodili z práce, z minuty na minutu. neb nás všechny neuvěřitelně rozčilovala. rozloučila se s námi pěkně, zařvala “bye” a třískla dveřma. milé.
2 notes
·
View notes
Text
den čtyřicátý druhý
jogita je se mnou na baru. bere to hrozně vážně, všechno neustále leští, komentuje a zapisuje si to do deníčku. vykládá mi o tom, jak jí chce její ex zabít, jak její máma zná mafiány a jak už pět dní nejedla. jsou to furt ty samý sračky dokola. naučila jsem se to ignorovat. jsme tam teď samý holky. ariana to na začátku týdne vzdala a niki a cathy se vrátily z prázdnin. občas si odskočím od baru dolů do skladu a něco jim tam sním. něco málo. něco málo si vezmu domů...
1 note
·
View note