Text
Lidi se nemění
Povídali jsme si o tom, že se lidé nemění, to bylo jedno z mých témat, kterými jsem Vás chtěla provést, a tohle je moje první.
Cca ještě možná rok zpět nebo dokonce i méně, jsem si myslela, že se lidé mohou změnit, já si myslím, že já jsem se nezměnila, jen jsem se stala lepším člověkem, pochopila sama sebe a přijmula určitá fakta. Dost o mně ale, chci se s vámi podělit o tento příběh.
Tenhle příběh má 3 hlavní postavy, nebo možná jsou to dva příběhy rozdělené, odlišné ale i přesto úplně stejné.
Kdysi, není to zase až tak dávno, jsem se hodně zamilovala do kluka, a ještě tak 2. měsíce zpět, jsem si myslela, že to bude mít šťastný konec, nebo dokonce jsem o tom byla přesvědčená, že zůstaneme spolu a vybudujeme si hezkou společnost, byla to moje pohádková představa. Byl to člověk, který mě znal, já znala jeho, dnes když někde sedíme spolu s ostatními přáteli, je to pro mě vlastně naprosto cizí člověk. Každý z nás měl minulost, ale tenhle člověk mě každým dnem přesvědčoval, že se lidé mohou změnit, a já v to uvěřila. Kruci, to byla ale chyba. Každopádně, milovala jsem ho, a bránila bych ho úplně všude, prošla jsem si peklem, a myslela že na mě čeká vysvobození, že mě bude milovat. Ale nikdy mě nemiloval, nikdy, jen si mě hezky obtočil kolem prstu a pak mě tady nechal, zlomil mi srdce a nechal. Asi to ale většina lidí zná, nejsem vyjimka, nebo nějak odlišná. Každopádně jsem se spletla, což se stane každému a kdybych si měla tímto peklem projít znovu, udělám to, abych konečně pochopila tyto věci.
Příběh číslo dva, je trošku odlišný, ale má něco společného.
Na škole jsem potkala kluka, byl moc milý, hodný, a velmi důvěryhodný. Prožili jsme spolu fajn pár měsíců na škole, jako kamarádi ale, poté odešel jinam. I přesto jsme se kamarádili dál, sem tam zašli na kafe, zůstavali jsme v kontaktu. Až po nějaké době, se nějak neozýval, sem tam jsem viděla něco na facebooku, a říkala jsem si, asi se má dobře. Potom jsem zaslechla různé slova, prázdné slova, že bere drogy, říkala jsem si : Ten kluk? to není možný, ale nakonec to pravda byla. V lednu minulého roku jsem koukala na internet a nikdy nezapomenu ten šok, bouračka, velká, spousty zraněných lidí a na vině 20 ti letej kluk, panebože.. hned jsem věděla, co je to za auto. Začala jsem se ho hned všude zastávat, hádala jsem se i s dobrými kamarády, a udělala bych to klidně znovu. Každý udělá chybu, ale vrah to nebyl, není a ani nebude. 3. měsíce na to, jsem se za ním jela podívat, bylo to skvělý. vidět člověka z minulosti, kdo vám připomene jak dokáže být život fajn. Tak se náš vztah prohloubil, zažili jsme skvělé chvíle, brala jsem ho jako součást sama sebe, jako rodinu. Pustila jsem ty velké zdi dolů a pustila jsem si někoho k sobě. To byla asi ta chyba.. Věřila jsem, konečně, konečně mám příklad toho, že se člověk může změnit. Ale teď jsem zjistila, že zase propadl drogám a když si to on sám neumí přiznat, já umím, Zlomilo mi to srdce, úplně to roztříštilo moji duši, a ten den jsem si konečně přiznala, lidi se nemění, já je nemůžu změnit. Probudil se ve mně strach, ale jak už jsem psala, nenechte strach určovat to, kým jste. Někdy je prostě naprosto v pořádku, že ne všechno bude dobrý. Jako tohle, to také nebude v pořádku.
2 notes
·
View notes
Text
.
Po dlouhé době jsem se rozhodla, že sem zase něco napíšu. Po 2 letech se můj život hodně změnil, spousty věci jsem pochopila, určitě nejsem hrdá na to, jakým člověkem jsem bývala, nemůžu říct, že jsem hrdá na to, kým jsem momentálně, ale je to určitě velký pokrok. Trvalo mi strašně dlouho, než jsem pochopila některé věci, ale myslím, že jsem je konečně pochopila. Dovolte mi, abych vás zasvětila věcmi, které jsem se naučila, které jsem pochopila a i když mě některé možná úplně zlomily, pomohli mi abych se znovu postavila na nohy, a nechala některé věci plynout. Tady jich pár mám:
- Lidi se nemění.
- Je úplně v pořádku si přiznat, že některé věcí nebudou dobré.
- Sám sobě soudce, sokem i vzorem.
- Na konci temnoty, je vždy světlo.
-Miluji tě, ale vybrala jsem si temnotu.
- Je úplně v pořádku někomu důvěřovat, ale může to zanechat velkou ránu.
- Je rozdíl mezi tím, někoho milovat a být do někoho zamilovaný.
- Nedovolte strachu aby určoval to, kým jste.
Postupně Vás provedu těmito tématy, budu hodně psát, léčit svou duši, nebudou popořadě tak jak jsem je napsala, ale někteří z vás v něm možná najdou pochopení. Těším se.
0 notes