#tomáš halík

[apesoformythoughts]

“In his Homily on the Gospels, [Pope St.] Gregory presents [Mary Magdalene] as a paragon and chiefly as an example of patience: patient faith, patient love, patient searching. Mary was the first to see Christ because she patiently remained at the tomb when the others had left. ‘Perseverance is essential for any beneficial work, as the voice of truth tells us: Whoever perseveres to the end will be saved,’ Gregory writes, and continues: ‘At first she sought but did not find, but when she persevered it happened that she found what she was looking for. When our desires are not satisfied, they grow stronger, and becoming stronger they take hold of their object. Holy desires likewise grow with anticipation, and if they do not grow they are not really desires. Anyone who succeeds in attaining the truth has burned with such a great love. As David says: My soul has thirsted for the living God; when shall I come and appear before the face of God? And so also in the Song of Songs the Church says: I was wounded by love; and again: My soul is melted with love.’”

— Tomáš Halík: Patience with God

[hoerbahnblog]

Kath-Akademie Aktuell: Theol. Terzett mit Ulrich Greiner, Annette Schavan und Jan-Heiner Tück

[vc_row][vc_column][vc_column_text]   Kath-Akademie Aktuell: Theol. Terzett mit Ulrich Greiner, Annette Schavan und Jan-Heiner Tück Hördauer: 78 Minuten An diesem Abend wurden vorgestellt und besprochen: Tomáš Halík – Der Nachmittag des Christentums. Eine Zeitansage Jon Fosse – Ich ist ein anderer Hans Joas – Warum Kirche? Selbstoptimierung oder Glaubensgemeinschaft Ulrich Greiner, 1945…

[onancientpaths]

“The depiction of the Last Judgment in Matthew’s Gospel tells us that Christ passes through history and our lives anonymously, and only on the threshold of the eschatological future does he shed his many disguises: yes, the poor, naked, sick, and persecuted people—they were me! Already, on our journey, the parousia, his Second Coming—and at the same time his judgment on us—is occurring in those in need. The last crisis, the Last Judgment, will only be the consummation of this hidden process. Our life and the history of the Church is an adventure of searching for the hidden Christ.”

Tomáš Halík

[linka-r9-vysocina]

v gaze působí Lékaři bez hranic:

tady můžete koupit eSIM a zařídit někomu spojení se světem

(tady článek z The Guardian o eSIMkách, pokud jste skeptik jako já)

tady výzva, pod niž se podepsali mj. Tomáš Halík a Anna Šabatová:

kterou lze podepsat i jako petici zde:

Gaza.

Ve mně tyhle věci kvasí dlouho, ale když vykvasí, tak mám pocit, že musím najednou udělat všechno. Což nejde. Sám člověk svět nespasí.

Dlouho jsem se k tomu nechtěla moc nahlas vyjadřovat, protože celá ta diskuze je nejen v českém prostoru úplně pokroucená, a nepřišla jsem si úplně povolaná to nějak komentovat, ale postupně ve mně vykrystalizovalo toto, za co jsem schopná se bít: ať už si o legitimitě státu Izrael myslím cokoliv a ať už je historicky na vině kdokoliv, všechny strany konfliktu by se měly snažit o co nejmenší množství civilních obětí. A to se neděje. Neděje se to, a naši politici se tváří, jako kdyby někdy byly tisíce civilních obětí zkrátka nutností.

Když už mám něco, za co jsem schopná se postavit, píšu maily.

Pojďte psát maily se mnou.

Otevřeně říkám, že momentální politiku s ohledem na duševní zdraví jen velmi málo sleduju. (Vím ale, že třeba náš milovaný Petr Pavel letěl do Izraele na návštěvu, zatímco Mezinárodní soudní dvůr projednával, jestli to, co se děje v Palestině, není genocida.) Tudíž nemám přehled o tom, jaké kdo na celou věc má názory, a za cíl pošty jsem zvolila dva lidi: premiéra Petra Fialu a ministra zahraničí Jana Lipavského.

Pojďte psát maily se mnou. Pojďme ukázat, že nám to není jedno.

Pojďte jim napsat, protože i když třeba nemusíte mít jasný pohled na to, zda "from the river to the sea", nebo ne, myslím, že se shodneme na to, že by nikdo neměl umírat kvůli něčemu, co nespáchal. Pojďte apelovat za co nejrychlejší ukončení konfliktu, nebo alespoň za klid zbraní.

Pomůže to něčemu? Já nevím, ale asi je to efektivnější než křičet na zeď, což jsem mentálně praktikovala až doteď.

Pokud nevíte, co a jak psát, použijte můj mail jako mustr (ideálně si ho samozřejmě upravte, ať to není copypasta, já se snažila fakt být aspoň nějak osobní):

"Vážený pane premiére,

obracím se na Vás ohledně konfliktu v Gaze. Vím, že jsme dlouhobě spojenci státu Izrael a že útok Hamásu ze 7. října nemohl zůstat bez odezvy. Zároveň Vás naléhavě žádám - prosím, obraťte pozornost české diplomacie ke konfliktu v Gaze a zasaďte se o jeho urychlené ukončení nebo alespoň o příměří. Přes milion lidí bylo vysídleno, nemají pořádně přístup k čisté vodě, lékařské péči, ani kam jít. Jsou ničeny nemocnice, školy, kostely, mešity, v takové míře, že to žádný teroristický útok nemůže ospravedlnit. Umírají nikoli teroristé, ale nevinní lidí, často děti. Stejně tak svět přichází o palestinské kulturní dědictví.

Velmi si cením postoje Vaší vlády ke konfliktu na Ukrajině. Myslím si ale, že pokud chceme být demokratickým, lidským státem a plnohodnotným členem mezinárodního společenství, musíme se snažit zabránit zbytečným obětem všude ve světě a nejen v Evropě, i za cenu kritiky našich spojenců. Není přijatelné, aby bylo právo Izraele na obranu chápáno jako povolení k masovému zabíjení palestinských obyvatel. Není přijatelné, abychom si jako stát řekli, že "někdy jsou civilní oběti prostě potřeba". Všichni jsme prožívali situaci Mariupolu - nevím, proč podobnou optikou nemůžeme vidět město Gaza. I tam umírají civilisté, jsou ničeny obytné budovy, knihovny, školy, nemocnice.

Přidávám dva apely Lékařů bez hranic, kteří jsou přímo na místě a kteří už v konfliktu také přišli o své kolegy:

https://www.lekari-bez-hranic.cz/clanek/gaza-civilistum-uz-zbyva-jen-par-moznosti-kde-vyhledat-zdravotni-peci

https://www.lekari-bez-hranic.cz/clanek/udelali-jsme-vsechno-co-bylo-v-nasich-silach-lekari-bez-hranic-vyzyvaji-svetove-lidry-aby-se

Opět Vás prosím, abyste vliv, který jako premiér máte, použil v rámci mezinárodního společenství k ukončení konfliktu. Myslím, že síla Česka spočívá v tom, že se dokážeme postavit za to, co je správné. Bylo by mi líto, kdybychom v historii byli po loňském podzimu a letošním začátku roku zapsáni v historii ne jako národ, který bránil Ukrajinu, ale jako národ, který přihlížel masakru a možná genocidě palestinského národa. Jsme možná malou zemí, ale stále se můžeme zastávat velkých hodnot, i za cenu toho, že budeme kritizovat své spojence.

Děkuji,

[podpis]"

email na Petra Fialu: fialap@psp.cz a petr.fiala@ods.cz

email na ministra zahraničí: ministr@mzv.cz, jan.lipavsky@pirati.cz a (?) lipavskyj@psp.cz (nedohledala jsem, ale emaily poslanců by tak snad měly fungovat)

Budu ráda, když budete reblogovat, budu ráda, pokud pošlete nějakej mail <3 Pokud neradi píšete/nejde vám to a pomohlo by vám, kdybych sepsala něco, co by šlo prostě zkopírovat a vložit, dejte vědět, dám něco dohromady.

[sakrumverum]

Ein Zeichen des Andersseins

Der tschechische Priester und Soziologe Tomáš Halík kritisiert die gegenseitige Entfremdung von Kirche und Gesellschaft. Der Glaube soll Menschen mutiger machen: Ein Widerspruch zum Zeitgeist könnte die Menschen erneut anziehen. https://www.die-tagespost.de/kultur/feuilleton/ein-zeichen-des-andersseins-art-237209

[rafaelofaria]

Reza a lenda que, na véspera da Batalha da Ponte de Mílvia, apareceu ao Imperador Romano Constantino o sinal da cruz no céu e ele ouviu a declaração: “Sob este signo vencerás!” Então, ordenou que uma cruz fosse presa aos escudos de suas tropas. Ele venceu seus inimigos e, como sinal de gratidão, concedeu à Igreja, até então perseguida, legitimidade e diversos privilégios. Mais tarde, o cristianismo se tornou a religião oficial do Império Romano.

Não me sai da cabeça a pergunta como a história do cristianismo, da Europa e do mundo teria transcorrido, se o Imperador Constantino tivesse compreendido aquela aparição extraordinária com maior entendimento.

Talvez a Igreja, sem os presentes de Constantino, não teria desenvolvido todo seu potencial cultural; talvez o cristianismo, se não tivesse tido a oportunidade de se expandir tanto no espaço público daquele reino no qual o Sol nunca se punha, não teria conseguido penetrar a sociedade com toda a sua força terapêutica. Ela não poderia ter construído instituições educacionais e sociais e não teria colhido a rica safra do fruto bem-aventurado de sua influência ao longo de milênios. Talvez. No entanto, é possível também que, nessa versão imperial do cristianismo, algo essencial tenha sido esquecido e não desenvolvido – que talvez até tenha sido traído e distorcido.

Tomáš Halík, Toque as Feridas

[manuscripts-dontburn]

We Have Always Lived in the Castle

Author: Shirley Jackson

First published: 1962

Pages: 158

Rating: ★★★★☆

Considering how short this book is, it manages to swallow the reader up in one gulp. Weird and slightly creepy, it is unsettling and the characters of Constance and Merricat evoke both feelings of compassion and almost horror. It is also beautifully written. I only do wish it was longer, at least a little bit.

The Assassination of the Archduke: Sarajevo 1914 and the Romance that Changed the World

Author: Greg King, Sue Woolmans

First published: 2013

Pages: 432

Rating: ★★★★☆

As is his nature, Greg King spices up things a bit and focuses on the scandalous whenever he can. that said he can also tell a story in a quite balanced and engaging way. It is not easy to make Franz Ferdinand likeable, given his reputation, but somehow this book does make him worthy of (if nothing else) an actual pity. I suspect this is hardly an exhaustive work on the subject matter, but in my opinion, it is more than an appropriate gateway into the world of this controversial man, his family life and his untimely death.

The Silence of the Girls

Author: Pat Barker

First published: 2018

Pages: 325

Rating: ★★★★☆

This is a brutal book one should not pick up unless they are willing to take on the topics like sexual violence, dehumanization and slavery, as well as some graphic war imagery. It is quite faithful to the original myth and at the same time manages to stand on its own. I was glad to see a powerful female (even if forced into submission) character who manages to be strong without being forced to think and speak like a woman of our times (something many historical fiction books love to do and I despise). I was only a bit let down by the fact that as the book progresses this becomes a story about Achilles rather than the "girls" promised in the title. Why is he given a voice where so many other voices have not yet been heard? Perhaps I would not have been bothered if the book´s main selling point wasn´t the "female view" of the Trojan war.

Noci běsů

Author: Kateřina Šardická

First published: 2020

Pages: 312

Rating: ★★★☆☆

Toto dílko mělo spoustu velmi pěkných ingrediencí, z nichž bezpochyby nejzajímavější bylo bohaté využití slovanského folklóru, bohužel nakonec se přeci jen celá kniha čte pro mne osobně příliš "mladě". Jsem si vědoma toho, že ve svých 30+ letech nejsem cílové publikum, na druhou stranu dobrá kniha je dobrá kniha a na cílových skupinách by nemělo až tak záležet. Druhá věc, která mne frustrovala byla má neschopnost z knihy odvodit odpověď na otázku "Kde jsem?" a hlavně "KDY jsem???" Jak si představit technologii či módu? V jakém jsme dějovém období??? Nikdy se mi to nepodařilo vypátrat. Dobrý nápad na příběh, který si zasloužil více propracovat.

We Are Displaced: My Journey and Stories from Refugee Girls Around the World

Author: Malala Yousafzai

First published: 2018

Pages: 224

Rating: ★★★★★

This is one of those important books everybody should read right now. Timely, accessible and heartbreaking.

Theater Street

Edited by: Tamara Karsavina

First published: 1930

Pages: 362

Rating: ★★★★☆

A charming portrait of a culture and a lifestyle lost. Karsavina strikes one as a level-headed artist conscious of her great abilities and yet heaping praise and admiration on all others at the same time.

Love and Fury: A Novel of Mary Wollstonecraft

Author: Samantha Silva

First published: 2021

Pages: 317

Rating: ★★★★★

The fascinating life story of Mary Wollstonecraft is told rather than shown within the pages of this book, yet I cannot help but give it, at least for now, a very high rating. It was the experience of reading the book which I thoroughly enjoyed. What a fascinating person she must have been! The writing in this is beautiful, often bordering on swallowing the reader up in the visual poetry it conjures up.

The Archive of the Forgotten

Author: A.J. Hackwith

First published: 2020

Pages: 365

Rating: ★★★★★

I am enjoying the ride with this series so much! The characters, the humour, the touching moments and above all the respectful yet lively treatment of different cultures! Cannot wait for the third instalment.

Tell the Wolves I'm Home

Author: Carol Rifka Brunt

First published: 2012

Pages: 355

Rating: ★★☆☆☆

I suppose this book was just not for me. For one I went into it expecting a story dealing with the new, unknown and terrible disease which AIDS was back in the 80s (the terrible remains even today), but it turned out to be a mere backdrop for a troubled teen emotional learning curve. Not that in itself would not be a serious and interesting topic, but it was not the selling point of this book. The relationships seemed either cliché or plain weird (I am sorry, I did find the main character´s fixation with her uncle uncomfortable, even more so since she was 14, not 5). No, not for me at all.

Čas prázdných kostelů

Author: Tomáš Halík

First published: 2020

Pages: 179

Rating: ★★★★★

Zamyšlení Tomáše Halíka jsou vynikající přípravou a doplňkem k době velikonoční, ale zároveň pohlazením po duši, povzbuzením a důkazem, že křesťanství je živé, má budoucnost a změna v nás samých nezbytná.

The Downstairs Girls

Author: Stacey Lee

First published: 2019

Pages: 374

Rating: ★★★☆☆

I really enjoyed this one and would heartily recommend it to anyone craving a good historical fiction that touches upon not very familiar issues and is written in a very uncomplicated and straightforward way. To me the relationships between many a character felt a bit too convenient and more like something from a soap opera than bitter reality. I would have also liked more of the main character actually being a journalist and perhaps her columns and advice felt a bit too basic. Still, very readable and pleasant.

[jajsemvelmiprohumor]

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., dr. h. c. tímto prosí doc. ThDr. PhDr. MUDr. Jaroslava Maxmiliána Kašparů, Ph.D. Dr. h. c. mult., prof., aby nedělal ostudu.

[olqhblog-blog]

Unexpected Lent - A Word from Deacon Jim

I think that all of us would agree that prior to Ash Wednesday, Feb. 26th,  none us could have foreseen what has now changed in the way we practice our Catholic faith: no public masses, meetings, educational and formational groups canceled, social distancing, sanitizing our church, in fact all the things that are changing each day with which we can barely digest, etc. Without question, the challenges seem overwhelming.

 In this Lenten season, ironically, we have a context in which we can interpret these massive changes in the practice of our faith let alone the countless suffering of so many at virtually every level of our culture. Our current crisis is facing the ubiquitous damage that the Corona virus has done and continues to do to humanity. At this writing, over 358,00+ people on earth have been affected; 15,000+ having been identified in the USA as infected; Italy has surpassed China in recorded deaths – the list goes on and on and changes daily.

 From a faith perspective, as paradoxical as it sounds, we are being given an opportunity in the midst of this tragedy. In Luke 5:4, we read, “After he had finished speaking, he said to Simon, ‘Put out into deep water and lower your nets for a catch.’” We are being told, wisely, to “shelter” ourselves and limit our contacts.

 It is Lent (actually the essence of our faith relationship) that allows us to reconsider “not avoiding crises but taking up one’s cross – to be one of Christianity’s most valuable contributions” (Fr. Tomáš Halík, Night of the Confessor). Fr. Halík is one who suffered under Communist rule in Czechoslovakia. Besides being a licensed psychotherapist, he served the Czech Conference of Bishops and is currently a professor of philosophy and sociology at Charles University in Prague. This Lent, Fr. Halík’s words more than ever before remind us of our need for others when we can’t gather, and our opportunity to lift up in prayer, so many who are suffering: from those have contracted COVID-19, those who have died, the thousands and thousands who have lost their jobs, the thousands of nurses, doctors and caregivers, hospital and clinical workers who are on the frontlines of dealing with this virus. This is certainly taking up part of one’s cross.

 When exhausted from fishing and returning with nothing, Jesus asks his disciples, experienced fishers all, to go back and lower their nets again for a catch that they had difficulty imagining. They had to abandon the knowledge they had relied on from experience. Jesus asks them to trust him and abandon their own wisdom.

 Today and in the coming weeks and months, we will have countless opportunities to pray for the suffering, to mourn with those who have died or fallen ill, to be patient with those who have lost their patience, those who are having a hard time with all the adjustments they have had to make, the social isolation and so on.

As people of faith, let’s continue to “lower our nets for a catch,” hopeful in the midst of so many bearing their cross. Let’s be willing to embrace the crisis in front of us, trusting that Jesus is with us in this present darkness, offering us the light and hope of his love. Our needs are very present to Jesus.

 Be assured that our staff is available to serve you as much as we are able. We lift you up in prayer each day and will continue to do so. We love you and we miss you all.

[apesoformythoughts]

“It seems to me that awe—that profound religious primal experience—has faded from the modern form of religion. Awe is a reaction to the ambivalent character of the sacred, the holy, that paradoxical unity of opposites, complexio oppositorum, as Nicholas of Cusa described God. The holy is mysterium tremendum et fascinans—both enticing and terrifying. The biblical concept of God as an inapprehensible mystery (let us recall the Book of Job or the story of Abraham’s sacrifice) has been gradually and inconspicuously replaced by the banal image of a God who lacks any dark side.”

— Tomáš Halík: “Imagine There's No Heaven nor Hell”

[hoerbahnblog]

Kath-Akademie Archiv: Theol. Terzett mit Heinz Bude, Annette Schavan und Jan-Heiner Tück

Kath-Akademie Archiv: Theol. Terzett mit Heinz Bude, Annette Schavan und Jan-Heiner Tück

[vc_row][vc_column][vc_column_text]   Kath-Akademie Archiv: Theol. Terzett mit Heinz Bude, Annette Schavan und Jan-Heiner Tück https://literaturradiohoerbahn.com/wp-content/uploads/2022/09/Kath.-Akademie-Archiv-Terzett-Bude-upload.mp3 Hördauer: 78 Minuten Als der Soziologe Heinz Bude vor der Veranstaltung gefragt wurde, welches Buch er zur Besprechung vorschlagen würde, antwortete er: „‚Reform‘…

[hicapacity]

"Tomáš Halík úgy látja,

 a teológusok túl sokáig keresték a hitetlenség okát a hitetlen ember hiányosságaiban, így például a gőgöt feltételezve okként. A II. vatikáni zsinat fordulatot jelentett ezen a területen is, kijelentve, hogy az ateizmus fő oka az, hogy a hívők nem tesznek kellően tanúságot hitükről.

Az ateizmus több fajtájával lehet találkozni: a könnyelmű ateizmus például eladja a hitet egy tál lencséért, a másik pótisteneket keres, a gőgös az emberi egót akarja középpontba állítani. A felszabadító ateizmus Isten feltételezett zsarnoksága (valójában az illető saját projekciói) ellen lázad; a megrendült ateizmus a saját s a világ fájdalma láttán nem képes hinni – utóbbi válhat értékes partnerünkké.

A hit az értelembe vetett ősbizalom, míg a hitetlenség mögött ezzel ellenkező élettapasztalatok állnak: a képtelenség átélése, az értelem hiánya, Isten hallgatása. Ezt a hallgatást a hit is ismeri, de a hit többek között éppen az, hogy kibírjuk, elviseljük Isten hallgatásának időszakait. Ami magától értetődő, az nem kér hitet; a hit pont a hallgatás, az alkony idején jelenik meg. Isten rejtettsége, a világ számos paradoxona értelmezhető úgy is, ahogy a hitetlenek értelmezik: hogy nincs Isten; mi azonban tudunk más értelmezésről is. Hit, remény és szeretet kell hozzá, hogy türelemmel átvészeljük Isten távollétének idejét. Az előadó hit és ateizmus fő különbségét ebben a türelemben látja, a türelem útjában, mely átvisz a sötétségen. Ez hossz�� utazást jelent általában, de tudjuk, Isten nem a felszínen lakik. Ritkán kiált valami olyan erősen Isten után, mint távollétének tapasztalata."

https://www.magyarkurir.hu/hirek/lelki-gondjainkrol-nem-csak-plebanosoknak-es-teologusoknak?fbclid=IwAR2aU4eU9-687pNCHiEkai4qyErQalg4nFMz5zuH06l3n2r9uwsgvii-ByI

[viviendopraga]

Hoy 28 de agosto se presenta oficialmente la campana cuyo peso suma el número de ellas robadas por los nazis. Exactamente esta campana conmemorativa llamada #9801, representa a todas las campanas que los nazis se llevaron del Protectorado Checo Moravo a Alemania durante la Segunda Guerra Mundial. La creación del monumento lo propuso la asociación Sanctus Castulus, que organizó una colecta pública para su producción. La campana la realizaron los maestros en la fábrica de campanas más antigua de Austria, Grassmayr, en Innsbruck, y llegó a Praga esta semana en barco. Mide 187 centímetros, pesa 9.801 kilogramos y su manto está decorado con fragmentos de campanas destruidas durante la guerra. El peso de la campana conmemorativa viene dado por el número de campanas que se llevaron del Protectorado de Bohemia y Moravia en el verano de 1942 a las fábricas de guerra de Hamburgo. La inauguración tendrá lugar después de las 17:00 con la bendición del sacerdote Tomáš Halík y posteriormente los campaneros de la asociación Sanctus Castulus la tocarán a las 17:30. A partir de las 19:00 horas habrá una programación para el público con espectáculo de luces y música. Donde quedará una pequeña exposición hasta que la campana sea trasladada a la isla de Rohan. Recaudación de fondos Con fondos recaudados de capital privado se ha podido fundir la campana replicable para conmemorar miles de campanas de iglesias y torres checas. Robadas y fundidas por los nazis en el verano de 1942, a partir de las cuales se fabricaron armas para el conflicto. La campana pesa &nbsp;9.801 kilogramos y estará ubicada en la isla de Rohanský. La campana es la segunda más grande de la metrópoli después de la campana de Segismundo y es una iniciativa de la asociación Sanctus Castulus, dijeron hoy a la prensa los impulsores del proyecto. La ubicación en la isla de Rohanský está prevista tentativamente para 2024, después de lo cual la capital se hará cargo de la campana. El proyecto lo apoyó el año pasado el Comité de Cultura del Ayuntamiento de Praga y, según Boháč, cuenta con el apoyo de los actuales representantes de la metrópolis. Según los representantes de la asociación, el peso de la campana se determinó sobre la base del número de campanas que se llevaron del Protectorado de Bohemia y Moravia a las fábricas de guerra de Hamburgo en el verano de 1942. La ubicación de la campana y el nuevo campanario, es decir, la isla de Rohanský, también se eligieron sobre la base de eventos históricos. El sonido de las campanas Solo unas pocas docenas de las 9801 campanas se devolvieron después de la guerra, ya que la mayoría las habían fundido. Muchos campanarios en la República Checa permanecen vacíos hasta el día de hoy. Casi las tres cuartas partes de las campanas que existían antes de la guerra siguen desaparecidas. La gente podrá escuchar el sonido de la campana el 2 de septiembre a las 8 de la tarde en el Concierto para Europa, que será interpretado por la Filarmónica Checa en un escenario flotante cerca de Střelecký ostrov. El concierto es parte de Prague Sounds y se presenta como parte de la presidencia de la UE de la República Checa. Si bien la campana se transportó principalmente desde Austria por tierra, el tramo final entre Mělník y Praga se realizó por el río Moldava en barco. Esto fue simbólico, ya que las campanas confiscadas se sacaron de Praga en barcos. Recuerda que puedes ir a ver la campana cuyo peso es el número de ellas robadas por los nazis durante la Segunda Guerra Mundial.

[azspot]

One doesn't become a Christian by believing that "God is" but by believing that God is love.

Tomáš Halík

[bahaipraha]

Zástupce Bahá’í společenství na setkání představitelů světových náboženství. Tajemník pražské Místní duchovní rady K. Tesař se v posledním prosincovém dni zúčastnil mezináboženského setkání v Trauttmandorffském paláci na Hradčanech. Setkání pořádali zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání, a Iniciativa zástupců abrahámovských náboženství Společný hlas. Smyslem akce bylo připomenout oběti pandemie, vyzvat k jednotě a společně popřát do nadcházejícího roku. Setkání se dále zúčastnili představitelé křesťanských církví, judaismu, islámu, buddhismu a hinduismu – mezi jinými prof. Tomáš Halík, biskup Václav Malý či Rabín Karol Sidon.

https://praha.bahai.cz/

[jajsemvelmiprohumor]

Bratři a sestry, válka si žádá oběti od nás všech. Jeden přišel o vše, druhý má dražší naftu, třetí se cítí kremelskou agresí osobně zklamán. I já jsem se uskromnil a v přebírací řeči Comeniusprijs mluvil jen velmi málo o mně. Nebyl to dlouhý proslov, to víte, válka, ale bylo v něm mnohé. Mimo jiné jsem načrtl pozoruhodný tranzitivní panevropský intelektuální šestiúhelník. Moderní Evropu totiž chápu přibližně takto: Descartes nejprve předal Komenskému "kontinent jistoty", jenž obhospodařuje bdělý rozum. Komenský pak spolu s Pascalem nasadili "brýle iluzí" Havlovi. Jenže mu je nasadili špatně a navíc do srdce, Havel si proto vzal od Komenského ještě i "vládu nad našimi záležitostmi" a vrátil ji lidu. Pak přišel Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., což je já, a předal Nobelovu cenu míru Zelenskému a lidu Ukrajiny. Když vám to teď popisuji, zní to jako záznam podivného snu, ale vlastně je to hezká řeč, vždyť si ji nastudujte sami. Jen mě mrzí, že k převzetí ocenění nedošlo již před válkou. Měl jsem nachystán projev, ve kterém srovnávám Kšaft umírající matky Jednoty bratrské s očkovací kampaní.