#střet se srnou

[autoring]

Srážka osobního automobilu s divokou zvěří nevyjde levně. Podle dat Generali České pojišťovny průměrná výše škody, kterou taková nehoda na vozidle napáchá, přesahuje 40 000 korun. „V posledních letech stoupá výše pojišťovnou vyplacené částky po srážkách se zvěří. Za rok 2019 Generali Česká pojišťovna vyplatila motoristům na škodách způsobených střetem se zvířetem přes 430 milionů korun. To je oproti roku 2014 o 250 % více. Počet pojistných událostí se rovněž oproti roku 2014 zvýšil o 170 %,“ uvádí Patrik Nauš, ředitel likvidace pojistných událostí motorových vozidel Generali České pojišťovny.

Rozptyl škod je přitom do značné míry závislý na tom, s jakým zvířetem se jaké auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s divočákem. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí majitelům vozidel z kategorie SUV.

Střet se srnou klidně za půl milionu. Kolizí se zvěří přibývá

SRNA index počítá škody na kilometr silnice

Podstata SRNA indexu spočívá ve výpočtu výše škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. „Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku spočítané podle metodiky CDV,“ vysvětluje Michal Bíl, expert na problematiku střetů se zvěří Centra dopravního výzkumu. Index pracuje s daty Policie ČR a údajů CDV.

Prvenství si co do výše škody na kilometr komunikace drží stejně jako v minulém vydání indexu Praha. Z dat vyplývá, že se škoda ze střetu ze zvěří na pražských silnicích snížila z 31 202 Kč/km na současných 18 217 Kč/km. Následuje Středočeský kraj s 11 401 Kč/km a Zlínský kraj s 9 013 Kč/km. Pořadí krajů se tak proměnilo; zatímco za období duben–září 2019 byl na druhém místě Moravskoslezský a Ústecký kraj, nyní jsou tyto kraje co do výše škol na majetku a životech spíše průměrné.

Nejčastější obětí jsou prasata

Podle SRNA indexu došlo k nejvíce srážkám vozidel se zvěří ve Středočeském kraji, konkrétně tam policie eviduje 1 430 nahlášených nehod. Na druhém místě se umístil Ústecký kraj s 825 nehodami a v závěsu za ním kraj Vysočina, kde je evidováno 786 střetů se zvěří.

V porovnání s minulým sledovaným obdobím (duben – září 2019) se v Česku v zimní sezoně událo zhruba o tisícovku méně srážek se zvěří (nehod v absolutních číslech přibylo pouze v Jihomoravském a Zlínském kraji). I to je jedním z důvodů, proč v rámci Česka plošně klesla výše škod na jeden kilometr silnic. Z dlouhodobých dat však vyplývá, že jde pouze o sezónní výkyv – v zimě totiž bývá pravidelně počet srážek se zvěří nižší než v letních měsících.

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Jaká zvířata končí pod koly aut nejčastěji? „Za uplynulé zimní období ve statistikách evidujeme jako nejčastější oběti srážek divoká prasata. Na jaře a v létě to bývají zase srnci,“ uvádí Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu. Důvodem proměny nejčastějších obětí srážek s vozidly je změna chování zvěře v průběhu roku. „Srážky se srnčí zvěří jsou skutečně četnější vždy v období od dubna do října. Souvisí to s teritorialitou této zvěře, která od dubna do srpna obývá poměrně malé úseky a nikam se z nich nevzdaluje. Snížení počtu srážek za poslední zimu je zároveň ovlivněno velmi teplým počasím a tím i větší potravní nabídkou na jejich standardních územích,“ vysvětluje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty. Pokud právě jejich územím vede nějaká silniční komunikace, srážka na sebe nenechá dlouho čekat. Naopak divoká prasata se v jarních a letních měsících pohybují v lánech řepky, obilovin a kukuřice, které jsou pro ně ideálním prostředím. Tam je auta vyruší jen výjimečně.

Zasáhl koronavirus

A jak se bude podle myslivce množství srážek se zvěří vyvíjet v následujícím období? „Nyní v době koronaviru se dá předpokládat pokles srážek se zvěří díky menší hustotě dopravy. Faktorem, který může počet srážek naopak zvyšovat, je zase historicky nejvyšší počet lidských návštěvníků přírody – a to včetně jejich psů. Dochází k neúměrnému plašení zvěře, která při útěku vbíhá pod kola automobilů,“ dodává Miloš Fischer.

Problémy s hlášením sražených zvířat stále panují v Jihočeském (17 případů) a Plzeňském kraji (94 nehod). Tato krajská oddělení policie statistiky v režimu, který dlouhodobě vykazují jejich kolegové z ostatních krajů, nevedou. S neúplnými daty z těchto krajů v našich statistikách nepočítáme. Tamější motoristé se tak na výsledky SRNA indexu bohužel zatím spolehnout příliš nemohou.

Nejrizikovější úsek v Česku

Nedílnou součástí SRNA indexu jsou mapy ze všech krajů Česka, na kterých je zvýrazněný konkrétní úsek, kde se střety se zvěří v uplynulém období koncentrovaly. V rámci České republiky byl suverénně nejrizikovějším úsekem ten v Libereckém kraji – konkrétně se nachází v katastrálním území obce Bílý Kostel nad Nisou. Od října 2019 do března 2020 tam na 750 metrů dlouhém úseku silnice I/13 mezi Bílým Kostelem nad Nisou a Rynolticemi došlo k 42 nehodám a celková výše škod se vyšplhala ke 2 937 000 Kč.

Některé rizikové úseky se oproti datům za březen–září 2019 proměnily. „To však neznamená, že už nejsou nebezpečné. Stále na nich dochází k významnému počtu srážek se zvěří,“ doplňuje Michal Bíl.

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Jak vyřešit vzniklou škodu?

Následky střetu se zvěří řeší dva typy pojištění:

ve formě připojištění střetu se zvěří k povinnému ručení – hradí škody do 100 tisíc, a to se spoluúčastí 1000 Kč.

v rámci havarijního pojištění – záleží, jakou pojistnou ochranu si klient navolí (typicky allrisk). Riziko střetu se zvěří je k dispozici i ve variantě havarijního pojištění pro starší vozy.

V obou případech platí, že pojištění kryje střety se zvířetem – jakýmkoliv. Tedy nejen divoce žijícím, ale také těmi domácími.

Příspěvek Za uplynulých 6 měsíců došlo k téměř sedmi tisícům srážkám se zvěří. Víme, kde si dát pozor pochází z auto-mania.cz

[autoring]

V posledních dnech evidují policisté zvýšený počet střetů motorových vozidel se zvěří. Není výjimkou, že na lince 158 přijmou operační důstojníci i 12 takových oznámení v průběhu jedné noci. Střety vozidel se zvěří se stávají nejen v lesích či v neobydlených částech, ale také v blízkosti větších měst. 

Například na dálnici D11 museli dálniční policisté z Prav ke střetu se zvěří vyjíždět v posledních třech dnech hned čtyřikrát. Všechny čtyři dopravní nehody se staly pozdě večer či krátce před svítáním. Ve třech případech se vozidlo střetlo se srnou, v jednom případě s divokým prasetem. U všech řidičů přitom dechová zkouška vyloučila přítomnost alkoholu, z toho je zřejmé, že přestože je řidič plně soustředěný na jízdu a dodržování pravidel, může ho komplikace v podobě střetu se zvěří potkat. Samotná srážka se zvěří je pak nemilým překvapením, které může náhle změnit chování řidiče, jehož reakce může v důsledku ovlivnit bezpečnost a plynulost silničního provozu a vylekat a popřípadě ohrozit i ostatní řidiče. 

Právě na dálnici řidiči díky oplocení silničního tělesa vstup zvěře nepředpokládají, ale opak je pravdou. Zde dochází nejčastěji ke střetu vozidla se zvěří v okolí nájezdů a výjezdů. Právě tam by řidiči měli dávat největší pozor. 

Střet se srnou klidně za půl milionu. Kolizí se zvěří přibývá

Ačkoliv ke srážce může dojít v kteroukoliv denní dobu, má vysoká zvěř tendenci pohybovat se za svítání a za soumraku. Obzvláště aktivní jsou pak v době páření od října do prosince. Zvíře při nočním oslnění světlomety vozu ztratí možnost identifikovat polohu přijíždějícího auta, protože noční živočichové vidí ve tmě lépe než za světla. Oslnění světly tak zvíře zmate, to pak zůstane stát strnule na silnici a neuteče.

Prevencí střetu je snížená rychlost, zraková kontrola obou stran silnice a soustředění se na možnost náhlého objevení zvířete. Je běžné, že řidiči ve tmě spatří záblesk očí zvířete dříve, než zvíře celé. 

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Co dělat v případě hrozícího střetu se zvěří?

Nikdy nestrhávejte volant ani nekličkujte. Když je střet se zvířetem nevyhnutelný, je lepší do něj najet, než se pokoušet o riskantní vyhýbací manévr. Podle dostupných odhadů odborníků může až třetina všech nehod, při nichž auto vrazí do stromu, vzniknout proto, že se řidič snaží vyhnout zvířeti. Jakmile se zvěř objeví na silnici, je třeba vypnout dálková světla, přibrzdit a pomalu pokračovat. A být dále na pozoru. Divoká zvěř se často pohybuje ve stádech. Proto je dobré počítat s dalšími kusy v okolí silnice.

Co dělat, pokud ke střetu došlo? 

Když střetu nezabrání ani prudké brzdění a stane se nehoda, řidič by měl ihned poté zapnout výstražné blikače a postavit na silnici varovný trojúhelník. Pokud dojde při střetu dopravního prostředku se zvířetem ke smrti zvířete, je řidič povinen nahlásit to mysliveckému hospodáři dané honitby, který přijede a označí uhynulé zvíře žlutou plombou. Usmrcené či zraněné zvíře by motorista určitě neměl ze silnice odklízet. Mohlo být nemocné, a to laik jen stěží pozná a zraněné zvíře může člověka ošklivě poranit. Kontaktujte proto bezplatnou linku 158. Operační důstojník ví, koho pro bezpečné odklizení zvěře z komunikace kontaktovat. Zvíře nenakládejte do auta. Mohlo by to být později posouzeno jako pytláctví.

Příspěvek Na zvěř dávejte pozor na silnicích pozor u větších měst i na dálnici pochází z auto-mania.cz

[autoring]

Kolize se zvířaty na silnicích nejsou bohužel nic výjimečného, ba naopak – pojišťovna Allianz eviduje meziroční růst škod způsobených zvěří. Zatímco před pěti lety jich nebylo ani tisíc, jenom za loňský rok se jejich počet zvýšil téměř trojnásobně.

Za rok 2013 klienti Allianz nahlásili 947 srážek se zvěří, o rok později jich bylo 1477, v roce 2015 je zaznamenáno 1975 škod, v roce 2016 už 2669, loni se číslo vyšplhalo na 2801 případů a jenom za letošek už jich je přes dva tisíce. Skutečný počet střetů se zvířaty je však mnohem vyšší, protože ne každá srážka je nahlášena jako dopravní nehoda.

„Průměrná výše škody byla v uplynulých pěti letech třicet dva tisíc sto dvacet korun. Nejvyšší pojistné plnění jsme vypláceli minulý rok ve výši více než půl milionu korun, kdy se řidič luxusního vozu střetl se srnou na silnici první třídy v Karlovarském kraji,“ říká analytička Allianz pojišťovny Martina Červenková.

Jak správně postupovat při srážce s divokou zvěří?

Při střetu se zvěří musíte vždy zavolat policii, bez ohledu na výši škody. Nezáleží přitom ani na tom, zda zvíře po srážce uhynulo nebo uteklo. Řidič nesmí zvíře odvézt, to lze kvalifikovat jako pytláctví, a stejně tak nesmí poraněné zvíře zabít. Policie vytvoří záznam o nehodě, který zároveň bude sloužit jako důkaz pro pojišťovnu, že nejde o pojistný podvod.

Příspěvek Střet se srnou klidně za půl milionu. Kolizí se zvěří přibývá pochází z auto-mania.cz