#sraz

[kralovna-ne-stesti]

Ozvala se třída ze základky, že bychom se měli sejít. Poprvé od konce školy. Neumím ani popsat, jakej silnej odmítavej postoj a hrůza mě v tu chvíli zachvátili.

[imaginejolls]

brněnský čumblr piknik volume 3: detaily

kdy: čtvrtek 20. 7. 2023 v takový čas, aby venku nebylo 35 stupňů. ještě upřesním dle aktuální předpovědi počasí

kde: u tanečního altánku Anthropos. (odkaz na mapu tady.) pokud s tím máte problém, hlaste hned, můžeme jít do Lužánek, ale potřebuju nějakej feedback.

pro mimobrněnské opakuji, že nemá cenu se sem trckat 4 až 6 hodin vlakem, doporučuji si uspořádat vlastní sraz poblíž rodné hroudě.

s sebou: deku/ručník pod sebe, pití, sluneční krém, repelent, něco drobného k snědku, jakékoliv crafts, co máte zrovna rozdělané

PROSÍM všechny, kdo jsou si na 98% jistí, že přijdou (stát se může všechno, nemocní jsme i v létě, atp.), aby mi to dali vědět buď v odpovědích na tento příspěvěk, nebo ve zprávě. abychom věděli, kolik lidí máme očekávat. děkuji mnohokrát, toť pro dnešek vše

[tbharashi]

Všechny gyaru věci v češtině co jsem našla na internetu .☆*

Ahoj ♥︎.* Dnes vám ukážu jak moc limitované gyaru informace v češtině jsou! Moc ráda bych řekla, že mi všechno trvalo dny dohledat, ale je toho tak málo, že to trvalo snad jen hodinu! D-:

Instagram

Na instagramu jsem toho moc nenašla. Ať už jsem hledala několik výrazů, nic zajímavého se neobjevilo.

"Czgal" mi vyhledalo jen náhodné profily které mají tenhle výraz ve jméně. Žádný účet nebyl gyaru a většina ani nebyla v češtině.

Jak můžete vidět, "czech gyaru" mi nevyhledalo nic.

Výraz "czech gal" mi vyhledalo české, ale ne gyaru účty. Většinou to ukázalo ženy a nebo posty o make-upu. Tohle není překvapení, když "gal" v angličtině znamená "holka" (když to nebereme v gyaru kontextu.)

"Česká gyaru" mi vyhledalo gyaru účty, ale v japonštině nebo v angličtině.

Tumblr

Co bych asi řekla? Na tumblr je to podobná story jako na instagramu. Vlastně, stáhla jsem si tumblr jen proto, abych zde našla nějaké jiné české gals, protože kde jinde než tady, že? No, nakonec to vypadá, že jsem tady jen já. (V současné době.)

"Česká gyaru" vám na Tumblru nenajde nic.

Oba pojmy "cz gyaru" a "czech gyaru", vám najde jen příspěvky ode mně.

Ale! Našla jsem jednoho českého člověka, který v letech 2014-2018 reblognul několik gyaru věcí. Nesnažila jsem se je kontaktovat, jelikož to vypadá, že na gyaru úplně zapomněli. Ale vidíme, že se někdo dříve zajímal!

Google

Snad nejvíce odměňující část tohohle všeho! I když pořád není moc, je to o dost více než na tumblru nebo instagramu!

Jeden z prvních odkazů, co se vám ukáže je právě tento facebook účet. Byl aktivní od roku 2017 až po rok 2019! Většinu postů na tomto účtě jsou hime gyaru outfit inspirace. Facebook mi bohužel nechtěl ukázat kdo těch 6 sledujících je.

A to nejlepší na konec, je tato livejournal komunita! Byla vytvořena v roce 2008 a poslední příspěvek na ní byl udělán v roce 2010, od "Sweetlolita" kde se ptá, jestli někdo na tomto fórum ještě existuje (ukázalo se, že ne.) Komunita měla dohromady 8 aktivních členů. Pokud se podíváme do sekce "Profile", je tam napsáno toto:

"*významně si odkašle*

Vítejte v czech_gyaru!

Tohle není nic jiného než komunita pro české a slovenské Gyaru, kde se můžete seznámit s někým takovým z vašeho okolí. Stačí kliknout na "Join this community". Psát můžete normálně česky/slovensky a to vaše Gyaru pokusy, outfity, tipy, zážitky, cokoliv. ^^

Jenom podotknu, že tohle celé vzniklo díky ManDy (kawaiiimandy), Hime (cawaii_baby) a mně (kawaii_and_core), tak trochu inspirace všemi těmi Gyaru komunitami, co tu jsou. ^___^

Snad nás tu bude co nejvíc a dáme nějakej ten sraz!!! *.*"

Podle toho, co jsem tam pročetla, sraz se nikdy nestal. Většinou tam lidé dávali gyaru wallpapers, nebo posílali své outfity atd. Fotky jsou v téhle době bohužel nedostupné. Všechny účty zmíněné v popisku, byli vymazány, ale našla jsem nějaké fotky, které na livejournal dala "kawaiiimandy", což mi dokázalo, že někdo českého původu v roce 2008 doopravdy praktikoval gyaru!

A to je vše! ♥︎○.

Jsme na konci! Snad vás tohle neunudilo k smrti a uviděli jste něco zajímavého! Jestli máte nějaké otázky o gyaru, tak mi můžete napsat do mého asku. <3 Mějte se!

[duch-z-bramboroveho-pytle]

Slyšte, slyšte!

Tuto neděli, 26.5. bude probíhat menší neofiko sraz Dírského discordu

Aktuálně se plánujeme potkat okolo 11. hodiny před hlavním vchodem výstaviště a pokud nám to počasí dovolí, půjdeme na Kraví horu. V případě nepříznivého počasí půjdeme do čajovny (pokud nás nevyhodí) nebo asi někam pod most.

Přestože je sraz pořádaný obyvately discordu, můžou se přidat i děraví fanoušci co do něj nezavítali ale doporučuji se do něj podívat kvůli organizaci a novinkám.

[takovanormalnielie]

16.2.2023

Díky @ceske-drahy za tolik různých zpoždění. Mohla jsem si z nich vybrat po tom, co se můj vlak zpozdil o 80 min a stihla jsem tak nakombinovat dva další zpožděný vlaky a budu v Praze ještě o pár minut dřív, než bylo původně v plánu. Navíc to bylo děsný vzrůšo. Ten nával dopaminu při usednutí do vlaku na poslední chvíli je ohromně návykovej. Mám radost, že nakonec všechno stíhám. Jedu na oslavu narozenin mý kamošky Z. a potkám se tam i s jednou známou/kámoškou/touholkoucoodstartovalamůjquestioningsvýmoutempředmnohalety. Chce se se mnou domluvit na náhravkách mojí tvorby. Nevím, jestli tuší, jak velkou roli v mým životě sehrála. No a aby toho nebylo málo, tak zítra mě ještě čeká sraz pastelek. Jsem vysoko na životě/sjetá životem. Sakra, v týhle čumblr věci cucám tak tvrdě. lol, ne fakt už končim.

[rianacoon]

Dnes ráno si usínám v metru a přede mnou reklama na jakýsi crypto-bro sraz...

"Přes 100 speakers ze zahraničí a 30 Cz & Sk"

Ta potřeba úplně zbytečně nahrazovat běžně používaný český slova mi přijde absurdní. To by to neznělo tak rádoby cool kdyby se prostě použilo "řečník"?

Nejvyšší čas na další národní obrození

[kvetyzlouky]

život děla divný divy

byl opět měsíc plný prvního Jana, několik večerů během jednoho týdne strávených nad alkoholem debatami do ranních hodin, blízkost a potom jsme se neviděli, podle mých poměrů dlouho, tolik bolavého toužení, potřeba všechno povyprávět, ale nepotkáváme se a já ti nenapíšu.

mezitím se odehrál třídní sraz, zpátky doma, jiskřivá noc, která končí v půl šesté, omrzliny, pusy na čelo a odsouzení Vítka do Haagu, píšeme si, ale stále mám takové lehké chutě utíkat, konverzace v kruzích, otázka, jaký to má význam, tlačení a vyčerpanost, až nakonec neodepíšu. mám z toho lehké výčitky, v něčem přinášel klid, přece jenom je starší a má překvapivě hodně emoční inteligence, mně možná ještě schází, kdoví.

v úterý jsme se viděli s prvním Janem, jedu domů v půl čtvrté, loučíme se, povídá “dlouho jsme se neviděli”, plesá mi srdíčko, že si všimnul mé nepřítomnosti, ale nic z toho samozřejmě, jenom kocovina a neschopnost dojít druhý den do práce.

dva dny na to potkávám v hospodě Jana III. se slečnou, s kterou jde pěšky k němu. štíplo to, ale vlastně to nebolí, žádné smutky. následující den vidím na hlaváku druhého, jak ve dveřích líbá slečnu. v podstatě mi to je jedno, jen si říkám, co to je sakra za náhody. mířím na vánoční večírek, z kterého se vracím až před šestou domů. s někým. kamarád přítele kamarádky. už jsme se několikrát viděli, ale vlastně spolu neprohodili ani slovo. ten večer jsme si zbyli, směju se, i to ráno v obří kocovině, kdy po pár hodinách spánku vyzvedávám mamku. domlouváme se, že druhý den půjdeme do kina. Chlapec a volavka a pivka. zase končí v mé posteli. pár dnů na to přichází za mnou a kamarády do Tečky, už mám v sobě relativně dost vodky. povídá se mi s ním tak jednoduše. je mi krásně a lehko. další den se ptám, co to vytváříme, říkám, že bych chtěla otevřený vztah, ale v žádném jsem nikdy nebyla, nejsem si jistá, jestli by se mi to líbilo, ale souzním s tím. bavíme se o tom jen tak mimochodem, se smíchem říká dobře, ale asi bych žárlil. vypráví o jeho rodině, známí umělci a významní architekti. bydlí na Malostranské. hraje na bicí a zpívá. trošku na mě doléhá, že jsem dítě ze sídliště, z dělnické rodiny. i když ani jednou se s žádnou informací nevytahoval. koťátko s laskavýma modrýma očima. jsem v Ikee, nepotřebuješ něco? - nepotřebuji, ale možná by se mi líbila nějaká pidi rostlina. - žádné pidi nevypadaly dobře, tak jsem ti vzal střední. břečťan v papírové tašce. zas u mě usíná. přes Vánoce pracuji, vyzvedává mě o půlnoci. psala jsem, že jsem nestíhala v práci jíst, jestli mi přinese jeden řízek. přinesl řízky se salátem a cukroví. snažil jsem se vzít co nejvíce kokosek, protože jsi říkala, že jsou tvé nejoblíbenější. taju. a pak už jsem doslova dojatá k slzám, když mi jako dárek dává kalimbu. tu jsem jen tak náhodně zmínila v konverzaci, že to je jediný hudební nástroj, na který bych snad zvládla hrát. proklínám se, že můj dárek pro něj je rýže.

tak moc mě hřeje fakt, že mě poslouchá a vnímá. že mi je s ním lehko. baví mě a přijde mi neskutečně zajímavý. plánuje věci se mnou.

za tu dobu jsem nepomyslela na prvního Jana, jen včera, když mě napadla tahle myšlenka, že na něj nemyslím, že je to dobře, zároveň jsem si řekla, že se k němu už nechci přibližovat, že by mě zase semlel, že jsem nad ním tak zbytečně moc ztratila energii, že teď se děje něco krásného, co si nechci nechat pokazit.

[shesareb3l]

"The Jump"

On the bridge of the Unyielding Legion, tension hung heavy in the air as alarms blared and lights flashed. The view on the central holoscreen was nothing short of apocalyptic. High Charity, the Covenant's holy city, was being consumed by the Flood and threatened to devour all in its path. Fleet wide communications were a mess -- with stressed broadcasts requesting support from all levels of the Covenant and confusing reports about the Jiralhanae murdering Sangheili, none of which could be confirmed amongst the chaos.

Iema ‘Zykuree, having been rescued from High Charity right as the Flood invaded, watched in grim silence as the once-mighty city became overrun by the infection. It was hard to process the level of destruction that was unfolding before her. "High Charity…" Her tone was hushed, green eyes never leaving the holoscreen, "It's falling. We don't have much time." The grip on her weapon tightened.

Hnro ‘Vadumee, the Special Operations Commander, received reports from various sections of the Unyielding Legion. The Flood had infiltrated the ship, and they were battling the parasitic abominations throughout the vessel. With an electronic sizzle, he drew his Energy Sword. "Ready your blades, I'm receiving reports of Flood on our ship," he relayed the grim news to Erdu ‘Cololee, who stood at a station on the bridge, his mandibles clenched with determination as information scrolled on the screen rapidly.

Erdu's deep, resonating voice broke through the tension. "Prepare for a slipspace jump. We cannot allow the Flood to take this ship." His commanding presence inspired a renewed sense of purpose in the room.

Ytol ‘Valasmee, ever the loyal warrior, stepped forward. "What is our heading?" he asked, even though he knew the truth. In this dire moment, there was no predetermined destination. They would have to jump randomly, into unknown territory.

Erdu turned to face Ytol, his eyes unwavering. "There is no heading. We must jump blindly, away from this nightmare." His words carried the weight of their dire situation.

Sraz ‘Rotumee, usually reserved and unyielding, couldn't contain his disbelief. "By the Rings… Alert the warriors." He muttered to himself, but his resolve remained unshaken. "I never thought I would see the day when the Unyielding Legion faced such a catastrophe."

The crew on the bridge moved with purpose, preparing for the desperate escape from High Charity and the encroaching Flood threat. The holoscreen continued to display the grim spectacle of High Charity's fall. In the face of overwhelming adversity, the Sovereign Guard would have no choice but to jump in to the unknown so they could fight another day.

[avubecjako]

Po tolika letech jsem se znovu potkala s Moru. Chyběl mi.

Znovu jsme jak puberťáci na střední. Čas se zastavil a my žvanili bez přestání.

Je to osvěžující pocit zas být ve svým živlu. Nezměnil se a díky za ty dary. Stále prdlej jako já.

A pak jsme se viděli ještě jednou a v plánu je sraz další.

Online si ani nepíšeme, jen domluvy, kdy se uvidíme. Má to svoje kouzlo, kdy si aspoň nevyčerpáme témata a o to víc se na něj pak těším.

Jak za starých časů, když internet byl na dovolení od rodičů.

Už se nerozdělujme.

[imaginejolls]

brněnský čumblr piknik

kdy: v neděli 26. 3. 2023, dopoledne (třeba v 10?)

kde: v Mariánském údolí, sraz na zastávce Mariánské údolí, což je konečná zastávka autobusové linky číslo 55

kdo: já, @moonwich @alenekecej @atempause-art @junanainen a kdokoliv z českého tumblr, kdo se zrovna v ten den bude vyskytovat v Brně. hlaste se v notách (haha) tohohle příspěvku.

pokud bude zima a hnusně, tak místo sezení v trávě se můžeme rychlým krokem otočit okolo rybníku a zase se rozprchnout to tepla a bezpečí svých domovů.

toť vše, díky za pozornost

[prospercz]

Den 52

Náš pojízdný hostel můj spánek moc neuspokojil. Co dvě hodiny jsme měli zastávky, a tak se z mého spaní staly jen útržky. Naštěstí mi nebylo během jízdy špatně. Měli jsme celou dobu otevřené střešní okno. Jak jsem poznamenal, radši zima než blití. A přesně tak to bylo.

Přijíždíme do Portlandu, k celkem pěkné budově vlakového nádraží. Kazí to zase jen ty proklaté stany. Přejmenovali jsme tyhle lidi se Stir it upem na zombíky. Abychom jim utekli, přejeli jsme městskou dopravou k zahradě plné rododendronů. Je evidentně v části pro bohaté. Vedle je golfové hřiště, všude krásně posekaný trávník a nikde žádní zombíci.

Zahrada je vážně moc pěkná, kromě asi tisíce rododendronů je tu i jezírko, ve kterém plavou kachny a nutrie. Máme tu sraz s Cruiserem a jeho manželkou Amy, která ho na pár dní přiletěla navštívit. Měl tu být i zbytek grupy, ale ti nakonec odletěli do Mexika. Amy je moc fajn, živí se jako umělkyně, kreslí obrazy, a Cruiser jí na ně dělá rámečky ve svojí dílně.

Jdeme všichni společně na oběd do asijské restaurace. Vyklubalo se z toho nejlepší jídlo, které jsme na trailu všichni zatím jedli. Všechno bylo naprosto vynikající a i obsluha byla parádní. Celkem jsme se tu díky té příjemné atmosféře zdrželi, tak už se Stir it upem musíme pelášit na bus do Cascade Locks.

Máme dva přestupy ve městě hromadnou dopravou, než se dostaneme k autobusu z města. No a jeden z těch přestupů se nám stane osudným. Zpozdila se tramvaj a bus nám ujel. Naštěstí má jet za dvě hodiny další, tak to není taková hrůza.

Kolem šesté jsme už v Cascade Locks, malém městečku na PCT. Vlastně je to nejnižší bod celé stezky a zároveň největší osada, která leží přímo na stezce. A to má jen asi 1500 obyvatel! Je to fakt rozdíl oproti těm velkým metropolím, kde jsme byli teď. Stany jsou tu jen naše a ostatních kempujících. Zombíky snad připomíná jen jeden ožrala, který křičí něco ve smyslu: Ježíši, pomoz mi očistit zemi od vrahů!

Jsem opravdu rád, že už jsme tu. Že už skončilo to cestování. I když ještě zítra nikam nepůjdeme (musíme počkat do pondělí na poštu), tak mě hřeje u srdce fakt, že máme PCT zase blízko a všechny další kilometry budeme šlapat hezky po svých. Sedím na molu na řece Columbia a dívám se na druhý břeh. Tam už je Washington. Ten mě čeká až za cca 3 měsíce. Ale je tak blízko, stačilo by přejít Bridge of the Gods, jak se tady jmenuje jediný most přes řeku v širokém okolí. Je to monumentální stavba, na kterou se všichni hikeři těší. A teď ji mám před sebou. I když tu správně vůbec nemám být.

Jsme první hikeři, kteří se tu objevili. Trošku jsme to čekali, ale stejně nás to překvapilo. Nikdo zatím neudělal stejný skok jako my. Kde se teda všichni schovávají? Odpověď nám určitě přinesou nadcházející týdny, kdy na většinu hikerů stoprocentně někde narazíme.

[brnomycity]

Může být například při orloji. Vzájemně budeme chodit po trzích a chválit si tkaničky ukradené Pavlovi.

[bloeienstuff]

Tehrianské setkání

So ji guys. I just wanna tell you that in Prague is therian meeting. It is today (3.11.) and it is startig at 15:00

Meeteing is in obora Hvězda.

Hrozně doufám že nekdo prijde, zatim nas pujde asi 5

[liberte-news]

NEJMLADŠÍ český VÝBĚR si to rozdá se Švýcary a Slováky

Česká hokejová reprezentace do 16 let se v listopadu sejde v Kravařích na tréninkovém kempu a odehraje čtyři přípravné zápasy proti Slovensku a Švýcarsku s celkem dvaceti třemi hráči v nominaci.

HOKEJ | Česká reprezentace do šestnácti let se v listopadovém srazu sejde v Kravařích, kde se kromě tréninkového kempu odehrají také čtyři přípravné duely – dva proti Slovensku a dva proti Švýcarsku. NEJMLADŠÍ ČESKÁ HOKEJOVÁ REPREZENTACE STAŇTE SE NAŠIMI PARTNERY Sraz začne v neděli 3. listopadu, kdy se tým sejde v odpoledních hodinách na stadionu a bude poprvé trénovat. Pondělí bude patřit…

[radiogornjigrad]

Hrvatsko-češki sraz u slam poeziji

DADAnti i Slam Poetry Czech organizirali su ovaj vikend (16. i 17.08 2024.) u Živogošću i Splitu slam derbi u kojem su boje dadantija branili; Željko, Marijo, Hrvoje i Velimir, a boje Slam Poetry Czech; Anatol, Šimon, Tukan i Honza. Na kraju je sve završilo nerješeno, bez izvođenja penala.  

[takovanormalnielie]

1.9.2023

Můj obličej je totalní katastrofa. Všude svědivá vyrážka. Netuším z čeho to je. Napadá mě mýdlo na obličej, krém, neustálý holení, make up, nebo zolpidem. Takže dávam antihistaminika a začínam vysazovat věci, co mě nejmíň trápí. První půjde mejdlo a pak zolpidem. Klidně se nevyspim, ale holení, líčení a hydratačního krému se prostě nevzdám. Dobře, krém možná oželim, ale nic víc! Snad se mi to do zítra zklidní a budu na ten sraz vypadat normálně. Chci se aspoň jeden den cejtit zase jako já.