#spirituál kvintet

[jonsilverstone]

A song in Czech this time (although it's originally an English ballad, but whatever). :D

[linka-r9-vysocina]

Mrzí mě, že nikdo nezná song Potopa, taky od Spirituálů, a přitom je to taky takovej bengr, a navíc absolutně relevantní, protoze začíná:

"Dej nám déšť, Pane / obilí a réva suchem hynou"

a pokračuje

"pršelo den a pršelo noc / a čeho bylo málo je najednou moc"

a myslím, že na náš srpen a začátek září to sedí úplně přesně

Koukám ven z okna na tu průtrž mračen, takže děcka:

Jááááá mááááám...

[turnaj-taborovych-pisni]

Turnaj o nejtáborovější píseň, 1. kolo

Košilka: Jednoduchá a něžná, nemá víc, než potřebuje a nic jí neschází. "Do rána daleko k srdci kousek, krásné je když lidi milujou se." mluví za všechno.

Batalion: Já tu písničku mám prostě ráda. Už od dětství. Ze začátku tichá, pak všechno stoupá a vrcholí, opravdu je to jako by to někdo zpíval před bitvou. Čím víc lidí ji zpívá, tím větší má efekt. Jednou nás zpívalo asi deset a povedlo se nám rozdělit spontánně do čtyřhlasu, to byl jeden z nejlepších zpěváckých zážitků, který jsem měla.

[deetherusalka]

Czech playlist - Klidně

There was request for czech playlist. I decided name it 'klidně' which mean calmly. Also as much I tried I wasn't able to find lyric video to all songs. Enjoy! 

Kabát - Kdoví jestli

Mandrage - Siluety

Jelen - Jelen

Radůza - Studený nohy

Škwor - Síla starejch vín

Chinaski - Venku je na nule

Kryštof - Křídla z mýdla (ft. Jaromír Nohavica)

Divokej bill - Pocit

Spirituál Kvintet - Válka růží

Karel Kryl - Morituri te salutant

[annadelveys]

a true classic lmao

[mist-the-wannabe-linguist]

západní hudba se hrát nesměla, tak improvizovali nu

proč je většina starších písniček (a hlavně ty ze socialismu) remaky zapadních hitů? zuzko norisová, jaks mi to mohla udělat? i pátá.... jakoby nestačil kája gott a jeho nekonečný katalog....

[ilwinsgarden]

Tagged by @unwillingadventurer Thank you! :)

Nickname: Any real one. In my teenage years with my friend we called themselves with names of the characters of TV show or book we liked at the time few times but never had any real nickname.

Zodiac: Leo (but you would never guessed that if you knew me in real life)

Height: umm... something about 170 cm I think?

Last movie I saw: Fantastic Beasts and Where to Find them on TV (first movie. Well it was rewatch for me, but watched it with my parents.)

Last thing I googled: How to get old sweat stains out of the clothes. (yeah, really. That boring)

Favorite Musician: Eh, that would be too many, but to name at least few randomly... Beatles, ABBA, Claude Francois, Enya, Blackmore’s Night, Loreena McKennit, Hana a Petr Ulrychovi, Spirituál Kvintet, Klíč, Zuzana Navarová, Jiří Pavlica a Hradišťan, Tomáš Kočko,...

Song stuck in my head: For some weird reason it’s now the main theme from “Godfather” as sang as a song in czech by Eva Pilarová. I have no idea where did it come from, I even never saw the movie.

Other blogs: I have a sideblog for crochet Doctor Who characters I make, a sideblog for a scene like pictures with crochet Doctor Who dolls, sideblog for my Miraculous Ladybug fanart

Followers: 605

Following: 295

Amount of sleep: It depends, but about 7 perhaps?

Lucky numbers: Don’t think I would consider some number as my lucky, but I like better even than odd numbers (don’t know why)

Dream job: Don’t know unfortunately.

What I’m wearing: green T-shirt and a home-wear set of trousers and jacket in sort of a dark pink or pruple or whatever is the actual colour. (and of course I have underwear and socks too! ;) )

Favorite food: I don’t have any particular food that would be my absolute favourite but I like chicken meat and I really love cheese.

Language: my mother language is czech, then I can - more or less - speak english. I also studied French and German (and Latin actually) in the past but too little is left from those at the time. I’d like to refresh the skills a bit though (but that would have to be someone more organized and disciplined than me heh)

Can I play an Instrument: No.

Favorite song: I can’t say just one, I couldn’t even say like top 10 or something. Just pick some song from the musicians named above and it would be most likely one of my favourite songs (obviously). (plus hundred other songs *shrugs*)

Random Fact: I still use MC cassettes and VHS, I don’t have a smartphone nor a tablet and it really drives me mad how everyone everyone expects that everyone has a smartphone and facebook and instagram, etc.

Describe yourself in aesthetic things: green hills, stones, cup of tea, beads, yarn, paper and colour pencils, digital camera, trees, dragons, books

Tagging @gentianablue @smudgethistle @whatthefoucault @cookiepianos @stitching-in-time @forestagain @llywela13 @doctorloki40, @north-wyrm, @dayoldhakarl, @upslapmeal @bowser14456 (as usual, do only if you want to do it and if someone who wasn’t tagged would like to do it consider yourself tagged of course)

[krimifest]

JEDENADVACETILETÝ KRIMIFEST

Ten, co stromy sází podél cest...

(Na otázky paní Pavly Nováčkové z Městského úřadu Černošice odpovídá Jaroslav Kopic – autor „projektu“ KF)

 Kdy a proč vznikla myšlenka na pořádání Krimifestu?  Odpověď je stručně řečeno na román, protože přímých důvodů vzniku filmového festivalu s obalem všemožných doprovodných programů je dobře na tucet. Všechny jsou přitom hlavní a vrbily se mi v hlavě, asi a jaksi, od dětství. Nedaleko Karlových Varů. Rozhodujícím impulsem přitom ale nejspíš byla koncem devadesátých let poměrně nečekaná takzvaná blbá nálada v naší svobodné společnosti. Tenkrát jsem si řekl, že než lamentovat s ostatními nad aktuálním vývojem uprostřed Evropy, zkusím organizovat lidem zábavu. Přístupnou a pestrou. I s nějakou přidanou hodnotou něčeho jako zamyšlení, či dokonce poučení.

 Co je tedy hlavním smyslem, cílem akce?  Bavit účastníky, rád mluvím o nejširším okruhu sousedů, zajímavým filmem s krimi zápletkou. Nabízet pohádky pro dospělé, kde hrdina, policajt i prostý muž z lidu hájí právo a spravedlnost. Navíc bych rád publiku, i před biografem, poskytoval prostor k neformálnímu, svátečnímu, setkávání diváků s jejich ochránci zákona - republikovou policií, obecními četníky i soukromými šerify. Příležitost ke vzájemnému kamarádění se a hledání společných cest k poklidu života všech zúčastněných.

 To ale nebylo tady u nás u Berounky, před dvaceti lety - koukala jsem do internetu - jste začínal na Vysočině.  Je to tak. Asi dva roky jsem hledal místo, zeměpisně uprostřed republiky, dostupné po větší silnici, vlakem, vzduchem i po vodě. A naprosto ideálně mi vyšel Havlíčkův Brod. Hodil se mi do záměru i historickým propojením na můj novinářský idol Karla Havlíčka Borovského, přitom nedaleko leží rodiště mého tatí, a ještě jsem tam na radnici potkal neopakovatelnou paní inženýrku Janu Fischerovou a vzápětí skvělé vedení tehdejší okresní Policie ČR. Propojila se tam až ukázková parta lidí. Osudovým stínem otvíracího ročníku, tehdy s nastupujícím podzimkem, bylo 11. září. Celý košatý program jsme okamžitě proměnili ve výraz soustrasti Americe, obětem násilného pádu mrakodrapových dvojčat. Mnohé prvky – třeba bondovky nebo legráckový fotbal – jsme stáhli z nabídky. A mně tehdy do ideové, průzračné sestavy Krimifestu vedle nesouhlasu s jakýmikoliv běžnými kriminálními praktikami přibyl jasný odpor k veškerému terorismu!

 V propagačních materiálech se píše, že se Krimifest snaží smysluplně přispívat předcházení zločinnosti. Jak si to můžeme konkrétně představit?  V prvních ročnících Krimifestu se během zhruba týdne vedle promítání nejraději akčních filmů za účasti veřejnosti odehrávala jednání ministerského odboru prevence kriminality, občanům se představoval Bílý kruh bezpečí, měl tam autogramiádu tehdy velmi populární pan, řeknu prokurátor, Antl. Samozřejmě u toho započala nepřetržitá tradice koncertů Hudby Hradní stráže a Policie ČR. Což je pro mě to nejsilnější zosobnění, zhmotnění?, hudebních kvalit ve smyslu podobenství s kvalitami, hodnotou práce dominantního zdravého jádra našich strážců pořádku a bezpečnosti v zemi. Všude kolem nás.

 Kdy se festival přestěhoval k Berounce?  Začínalo to někdy před pěti lety. Mezitím jsem ale po změně kolem starosty v Havlíčkově Brodě přešel do Chodova u Karlových Varů, kam Krimifest starosta inženýr Josef Hora lanařil od prvních chvil existence projektu. A kde jsem kdysi dávno sám přišel na svět. Za své, tehdy na přelomu prvních dvou desetiletí tohoto tisíciletí, jak často zdůrazňuju, festivalové myšlenky a cíle přijal za vlastní také víceletý prezident akce Mário Hanáček. Velko pořadatel kulturního života ve městě a blízkém regionku, v soukromí básník. O skvělé spolupráci s vrstevníky u policistů a hasičů ani nemluvě!

 Vy sám jste někdy u Policie či jiné složky IZS pracoval?  To ne. Celý život, dnes si myslím, že už od nejútlejšího dětství, jsem novinář na všeobecném poli. A jsem tomu nadmíru rád. V nových časech mě ovšem Jiří Křižan, něco jako jeden z mých úhlavních osobních mentorů, nalákal k novinařině ve službách ministerstva vnitra. Takže jsem zhruba dvacetiletí popisoval policejní chlebíček a někdy mě přitom braly i chutě podílet se sám na pátrání a pomáhat potrefeným, napravovat nepříjemné, zlé věci. Což mi, vlastně, přijde jako ta nejsmysluplnější lidská, pracovní činnost. Ostatně jako pomoc druhým lidem, záchrana slabšího či nepřízní osudu, řekněme, postiženého člověka vůbec.

 Jak jde dohromady umění a prevence kriminality?  I to má víceleté souvislosti. Na střední karlovarské škole nám milovaný profesor Šimonovský neustále opakoval, že si máme minimálně jedenkrát týdně dopřávat hluboký citový zážitek, který nám víceméně pravidelně zušlechtí všední život. Chlapče modrooký, říkal i holkám! A posílal nás na koncerty, do kina, do divadla, na výtvarné výstavy. Takže jsem si řekl, že atraktivitou akčních filmů nalákám diváky třeba i k odbornějším, byť též zábavným, rozpravám se specialisty, odborníky na všelijaké zločinnosti a nedobré závislosti. Což se dosud občas zadaří. A jako další lákadla se postupně nabalovaly koncerty všeho druhu hudby. Stejně jako výstavy výtvarných či fotografických kousků.

 Prý jste jediná evropská, ne-li světová přehlídka detektivních filmů, snímků s kriminálním motivem a s dalšími policejními obsahy. Platí to pořád?  Příliš takovou konkurenci v moderních informačních zdrojích nevyhledávám, rentiér pořád nemá čas. Kdysi existovala italská televizní soutěž dramatických děl s kriminální tématikou, po několika letech skončila. Ve Španělsku pořádali koncem minulého století pravidelné sešlosti Semana Negra s kreslenými vtipy, s povídkovou tvorbou na krimi téma. Někde v Německu či Rakousku snad dosud dělají literární festiválky se zaměřením na detektivku. S velkou, dlouhou historií existoval takzvaný AIEP, celosvětová společnost autorů detektivní a dobrodružné literatury. Dokonce jsem měl to štěstí v ní bezmála deset let působit, každoročně se s nimi scházet. Leč její života běh někdy po roce dva tisíce utichnul. O současné filmové soutěži, či alespoň přehlídce podobně laděné filmové tvorby někde v zahraničí, dosud opravdu nic nevím.

 V roce 2013 jste kromě záštity policejního prezidenta získali také osobní záštitu několikanásobné olympijské vítězky paní Věry Čáslavské. Naše, po ní pojmenovaná, hala hostí několik posledních let velký koncert Hudby Hradní stráže a Policie ČR. Jak spolupráce s paní Věrou vznikla?  Souhrou šťastných náhod, které mě, musím přiznat, dost často potrefují. V Chodově, kde třeba kdysi závodil Emil Zátopek, míval často výjezdní jednání Klub olympioniků, do čehož byl propojený starosta Pepa Hora. Po několika střeleckých soutěžích v Havlbrodě, vstoupily s Chodovem do Krimifestu, jaksi programově za sport, krajské přebory v závodech mladých atletů a vzápětí i hasičů. Na paní Věru jsem měl i Křižanovo doporučení. A hned na první naší schůzce, v klubu Dejvického divadla, pak při delší, a moc milé zajímavé, rozpravě o životě přeskočila jiskra. Hala v Černošicích se navíc zrovna, pomalu a jistě, rodila a slovo dalo slovo. S úsměvem jsme si na její speciální garanci nad sportovními programy při Krimifestu – navěky věků - plácli skoro okamžitě. Když je to pro dobrou věc! Byl jsem za ní i přímo v centru v Černošicích. Jenom ten její odchod přišel pak, nějak, moc brzy...

 V rámci festivalu se promítaly filmy jako Teroristka, Všichni dobří rodáci, ale i Sedm statečných nebo pro děti Saxana. Podle čeho filmy vybíráte?  Krimifest chce být pro všechny, to tady už zaznělo. Tudíž od samých začátků nabízel v dopoledních časech filmy pro školáky. Nebo jsme i odpoledne a v podvečer pouštěli pohádky dětem někde v salonku a rodiče zatím sledovali vedle na sále mordýrnu. V Černošicích zatím něco podobného nenastalo. Spolupráci se základkou bych ovšem moc rád, a to hodně, rozvinul. Jinak filmy vybírám, musím přiznat, podle vlastního, dá se asi použít slovo, potěšení. Vedle základního krimi prvku v daném díle pohlížím na jisté aktuálnosti. Takže třeba Teroristka: skvěle nakombinovaný, až i komediální, černý kus. Možná jen s malou obavou kolem návodnosti toho díla. Rodáci: veledílo a nedávno s výročím Listopadu aktuálně potřebná  připomínka toho, co tu ani ne tak dávno bylo, oficiální či ideologická kriminalita. Rád bych zahrál někdy brzy i Markétu Lazarovou: tuzemské, domácí arcidílo, v němž je ta nejdrsnější vzájemná krutost, zločinnost. Pravda, v hodně starých časech, přesto možná někdy skoro dnešní. Dobré kovbojky do Krimifestu, třeba jako naše Smrt v sedle, rozhodně, ba přímo definičně, patří. Ale jednovětá odpověď zní: Chtěl bych nabízet jenom, hlavně, dobré příběhy s přesahem. A hned si třeba vzpomenu na filmové vyprávění o mladém muži s drobnou retardací a střelbou ze vzduchovky...

 V historii jednotlivých Krimifestů se kolem naplňování programů objevovali zajímaví umělci, výrazné osobnosti. Z koho jste měl největší radost?  Dobrá otázka, mnohem těžší odpověď - v danou chvíli jsem většinou velebil všechny. Tedy hodně namátkou a s omluvou těm, na něž zrovna nevzpomenu: Paní Jiřina Bohdalová v Chodově slavila kulatiny, Karel Vágner k nám přivedl zpívající potomstvo, Zlata Adamovská byla k zulíbání, Rudolf Pelar, Laďa Kerndl neopakovatelní, Jan Smigmátor a další kolem speciální svingové detektivky jedineční, Pavel Dobeš, Jiří Dědeček, opakovaně Spirituál Kvintet, Lenka Filipová s dcerou, Pilgrim Pimples, Čechomor v chodovském kostele sv. Vavřince, CK Vokál v černošickém kostelíčku skvělý, kolem výstav Jan Saudek, Jiří Slíva, Jiří Šalamoun, rodina J.A. Pacáka, samé strhující, podnětné zážitky. Takříkajíc v zákulisí nebo daleko v předsálí například František Bublan s velkým pochopením pro akci, letmá setkání s paní Helenou Langšádlovou, naposledy nadějné mihnutí kolem Václava Bendy... Ostatně setkání a jednání s představiteli nejrůznějších firem, s významnými jednotlivci, bylo nepočítaně a všechny pro mě dosud mají váhu. Nejen prezidentskou. Jednou si to budu muset, bez rozhovoru, seč to jen půjde, zrekapitulovat.

 Jedním z největších lákadel a stálicí festivalu je bezesporu závěrečný koncert Hudby Hradní stráže, kdy se na něj můžeme těšit letos a co nabídne?  Protože Krimifest již několik let vydávám za celoroční akci, je přesnější mluvit o vystoupení Hudby Hradní stráže jako o každoročním programovém vrcholu, to pro upřesnění. Navíc v poslední době používám, i se značnou osobní hrdostí, celé pojmenování toho tělesa: Big band Hudby Hradní stráže a Policie ČR. Načež vlastní odpověď: Po koronavirové pauze tentokrát plánujeme vystoupení celosvětově uznávaných muzikantů na neděli 14. listopadu v Hale Věry Čáslavské od 18. hodiny. Po Stoletém, státním a Svobodném, třicetiletém koncertu bych rád letošní koncert pojmenoval jako Sousedský, rodinný, tedy jako obvykle více generační. Na pořadu určitě budou skvosty hudební tvorby řady žánrů, muzikálové hity, několik ukázek vyloženě filmové, detektivkově policejní, zásadně i komediálně míněné dramatické tvorby. Sestava solistů se přitom ladí až opravdu vposled, podle osobních povinností zpěváků, především Gabriely Urbánkové či Tomáše Savky. Více, doufám, nabídnou obvyklé plakáty.      

 Vstupné bude opět zdarma?  Přesně tak. Odpovídá to dříve vysloveným záměrům: za dostupných podmínek poskytovat silný umělecký zážitek co nejširšímu publiku.  Lidé ale mohou přispět dobrovolným vstupným Nadaci policistů a hasičů, která se stará o děti policistů a hasičů, kteří zemřeli při výkonu povolání a o těžce tělesně postižené bývalé policisty a hasiče, kteří utrpěli úraz při službě. Vedete si statistiku, jakou částku se už během festivalu podařilo vybrat?  Otázka peněz kolem Krimifestu, musím přiznat, kráčí po celou jeho existenci trochu, nebo spíš docela, mimo mě. Nejsem ekonom, počtář ani obchodník. Hlavní režie akce byla a je na bedrech nejbližších obecních úřadů. V Havlíčkově Brodě, který představoval řadu let skvělého, chcete-li ukázkového, pořadatele, jaksi došel dech. Něco podobného se odehrálo, zhruba po šesti letech v Chodově, vedení města, které nastoupilo po více násobném starostovi Horovi, má jiné priority. Pořadatelství pak super obětavě převzal též již mnohaletý starosta Míra Bouda z Březové u Sokolova, kde tělem a duší zaštiťuje program Krimifestu místní, jak mu láskyplně říkám, ministr kultury Michal Bedeč. Tam mají na koncert Velké Hudby, bude 3.listopadu, stanoveno vstupné s tím, že veškerý výnos, opakovaně, míří právě do té vámi uvedené Nadace. Tady u nás v Černošicích trochu vařívám ze vzduchu a vody. Ale spolupráce s městskou kulturou pro mě nemá chybu. Bez Pavla Blaženína bych tu nezvládl nejspíš nic. A ještě, když dovolíte, drobnost, poslední přiznání: díky Krimifestu jsem zažil i úřední jednání na krajské úrovni při pokusu zřídit oficiální, profi, tedy hodně kontrolovanou, kasičku pro jednotlivé, případné příspěvky na přípravu veškerých akcí Krimifestu. S mým výrazným označením, že vstupné je pro-dobro-volné. Zatím se to nepovedlo. Věřím ale, že nějakou poklidnou, uvážlivou cestu k pokrývání nákladů na rozvíjející se Krimifest společně najdeme. A že to bude i cesta ke statistice o finančních částkách nejen pro Nadaci policistů a hasičů. Ostatně Černošice, pobývám tu od roku 1978, se mi zamlouvají - i jako pojmenování, obzvláště pak v angličtině, coby centrum a vzor snahy o předcházení zločinnosti šířený z centra Evropy - stále víc a výhledově nadějněji!

J.K.

[cysnews]

Poslední koncerty skupiny Spirituál kvintet

Poslední koncerty skupiny Spirituál kvintet

[jahodenka-angrestovka]

Brontosauři sou super, nejrači mam asi pjísničku Sedmikráska

Bratři Ebenové – celý album Malé písně do tmy, osobní favorit je Karlovy Vary

Spirituál kvintet je samozřejmje profláklej jak sviň, ale má jednu kriminálně pojceněnou pjísničku Až vzlétnou ptáci

vjím, že to as nemám dost pojzemní (underground), ale sou to fakt chytáky☆☆☆

Ma tu někdo nějaké dobré české písničky, nějaké neproflaknuté

[autistictortoise]

Nikdo:

Spirituál Kvintet v osmdesátkách: 

Já čekám dál, až se k nám právo vrátí.

A kdo se bojí vodou jít, ten podle tónu faraonu musí žít, mává, mává nám všem svobodná zem.

Ten příběh dávno odvál čas, jen krále neodvál, kus Mojžíše je v každém z nás, tak jak to bude dál? *mrk mrk*

[turnaj-taborovych-pisni]

Propaganda níže:

Kovbojův nářek: xxxxxx

Anděl: xxxxx

[linka-r9-vysocina]

i am an atheist but iI enjoy traditional christmas music so much more, cause there is... Emotion, passion, a sense of a story that is both dark and full of hope. Meanwhile the secular songs are like "I love Christmas because I see my family :))))" and like, I get it, but - do you have any thoughts about what we are actually celebrating? (I have huge beef with That's Christmas to me by Pentatonix, because it destills the "Christmas is when tree and lights and family" sentiment.)

One of my favourite Christmas songs in Czech is Hanba nám by Spirituál Kvintet (which is adapted from a "wasn't that a shame" gospel I think?). The sentiment of the song is basically "Shame on us for how we greeted our King". And man, the emotion in it.

Not that you can't do happy music like this as well. I just really like when stuff sticks to the story of darkness and hope.

one good thing about christmas music is that the contrast of secular vs traditional christmas songs is deeply funny and most christmas playlists will just mix them together as if "Frosty the Snowman was a jolly happy soul :)" in any way belongs on a track list next to "FAAAALLLLLL ON YOUR KNEEEEEES, OH HEEEEAAAR THE ANGEL VOICEEEEESSS"

[mezimraky]

for the 3 songs: 8, 22, 27

“the three songs” ask set / @molluscprelude thanks very much for this ask hope you have a wonderful dayyy

8. three songs that remind you most of summer and vacation (these are all from the scouts’ camps where i’ve been going since i was six an d yes)

hlidač krav by jarek nohavicarosa na kolejích by wabi daněkpískající cikán by spirituál kvintet

22. three songs you listen to when you’re sad

welcome to castle irwell by crywanki’m tired and i hate this song by cyberbully mom clubi was all over her by salvia palth

27. three songs that you sing while drunk

lokomotiva by poletíme?studený nohy by radůzaláska je jako večernice by vladimír mišík (that purely because it’s permanenly stuck in the back of my mind and when i drink it just comes aloud)

[jirsen-blog]

Zemřel zpěvák Spirituál kvintetu Dušan Vančura. Bylo mu 82 let

Ve věku nedožitých 83 let zemřel zpěvák a kontrabasista legendární kapely Spirituál kvintet Dušan Vančura. Informaci na dotaz TN.cz potvrdil manažer skupiny Jiří Holoubek.

“Je to tak, informaci bohužel mohu potvrdit. Dušan Vančura zemřel náhle dnes, po krátké nemoci,” řekl TN.cz ve čtvrtek odpoledne Holoubek. Dodal, že on osobně doufá, že to fungování skupiny s mnohaletou tradicí výrazně…

[ilwinsgarden]

Rules: Tag Nine People With Excellent Taste

Tagged by @dayoldhakarl, thank you!

Colour(s): Autumn colours, pastel tones.

Last band t-shirt I bought: The only band T-shirt I ever had was The Beatles one and it was in the package with CD and little posters (so I wasn’t buying particularly the T-shirt, though it was one more reason to buy the package :) ), it’s years and years ago and the fab four is hardly visible on it lol.

Last band I saw live: Spirituál Kvintet

Last song I listened to: weirdly enough I don’t have music on right now (I have almost always when I’m at home) so that would be something I listened to yesterday, but I was listening to soundtracks so what could it be... don’t know, maybe something from Dirty Dancing, let’s say... 

Last movie I watched: rewatched Fantastic Beasts and Where to Find Them but something new I saw... don’t know, probably haven’t seen anything new in a while... is that possible? (it is, I was actually reading quite a lot lately, yay!)

Last three TV shows I watched:  if I don’t count rewatching some oldies goldies (like Návštěvníci :) ) then in last few years it would be Pushing Daisies, Orphan Black and Miraculous Ladybug

Last 3 characters I identified with: Alison Hendrix (in a way), Marinette Dupain-Cheng (again not completely) and Turlough (this is old but it still runs and I couldn’t think of more newer ones)

Book I’m currently reading: Lichožrouti by Pavel Šrut :D

And I tag - if you want to do it - @llywela13, @gentianablue, @cookiepianos, @forestagain, @unwillingadventurer, @doctorloki40, @upslapmeal, @smudgethistle and anyone else who would like to do it