#sakra mně chybí přednášky z epigrafiky

[myryathedreamer]

*nasadí si epigrafické/paleografické brýle*

Termíny majuskula a minuskula neznamenají nutně velká a malá písmena, tak jak je známe z hodin češtiny. Tohle dělení říká jenom, jestli se dané písmeno dá vepsat do dvoulinkové, nebo do čtyřlinkové osnovy.

(vystřiženo z: ROHÁČEK Jiří: Epigrafika v památkové péči, Praha 2007, str. 27)

U majuskulních písem (podobně jako na téhle desce) je celkem běžné, že se versálky (takže první písmena ve jméně) napíšou větší.

(Epitaf Anny Blovské z Kozolup, sekundárně v západní vnitřní stěně hlavní lodi kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plzni, vlastní foto)

Nahňahňaná písmena ve jméně (nebo v jakémkoliv slovu) jsou taky celkem běžná, viděla jsem nápisy, kde se to kameníkovi nevešlo tak moc, že musel tesat mimo nápisové pole.

Zkratky jsou minimálně ve středověku poměrně běžné, ale pro zkratku Bedř. obhajobu nemám. To je zhovadilost.

Moje oblíbená pamětní deska

Aneb grafický design je moje vášeň

Podívejte, jak krásně autorovi došlo místo. Jak naňahňané na sebe jsou ty písmena ve jméně. Majuskula použitá jako minuskula. Zkratka Bedř.

Nádhera