#reblogněte pokud byste to zkoukli

[hana-loves-bumblebees]

Jojo, všichni už známe a milujeme duo anděl a čert/démon/zmetek pekelnej, ale co teprve čert a vodník??

Chci vánoční pohádku o tom, jak spolu žijou čert a vodník sami v těsné blízkosti, vodník v nějakém rybníčku a čert v polorozpadlé chalupě/mlýně/jiné budově s krbem, a taky se maj už dlouhé roky rádi, ale nemůžou se dotknout jeden druhého, protože by je to bolelo, páč milujem ten angst.

No a jednoho dne se u nich objeví náhodný princ, který potřebuje pomocníky na výpravu za princeznou, a z nějakého důvodu (věštba, předpověď osudu, anebo prostě proto, že mu čert šlohl svačinu) si vybral je. Oni nechcou, ale princ jim vyhrožuje, že jejich malý koutek světa zabaví a prodá, ve stylu Lorda Farquaada, chápem. Tak musí souhlasit.

Tak teda jdou na výpravu. Jednoduché to není, protože princ je nafoukanej a sobeckej až hanba, jelikož mu všichni u dvora líbali zadek, a princeznu, pro kterou jedou, ani nemiluje, jen se chce prokázat a vychloubat se tím, jak ji zachránil. Čert s vodníkem ho ale důkladně převychovají, a u toho se celou dobu chovají jako dlouholetý manželský pár. Princ se tak naučí naslouchat lidem, být k nim laskavý, být skromný a nevychloubat se, být trpělivý, umět přiložit ruku k dílu a tak podobně.

Navíc se ale naučí, co znamená láska. Živě vidím tu scénu:

Vesnické dítě, ukazujíc na čerta a vodníka: to jsou tví rodiče?

Princ: cože?? Ne?? Ani nejsou pár??

Dítě: fakt? Chovají se úplně jako moje máma a táta

Princ, hledíc, jak se čert s vodníkem hádají: ale oni se hádají?

Dítě: no jo, ale to je protože se mají rádi

Čert a vodník, mezitím: *přestali se hádat a jen se na sebe láskyplně dívají, natahujíc špičky prstů, ale zastavujíc těsně, než by se dotkli*

Princ, kterého to trklo až teď: !!!

Princi totiž dojde, že jeho rodiče se nemilují a nejsou šťastní, protože jejich svazek je přesně jako ten, do kterého se teď žene on - že jeho otec zachránil jeho matku prostě proto, že byla krásná a urozená a on ji chtěl za manželku, aby se mohl všem chlubit, jak odvážně ji ‘zachránil’ (což jemu i jeho manželce, a vlastně oběma jejich urozeným rodinám, připadalo naprosto normální).

Takže princ zachrání princeznu, ale ne proto, že by ji chtěl za ženu, ale prostě proto, že chce udělat dobrou věc. Poté svým i jejím rodičům řekne, že už nechce dodržovat tuto tradici, která jen dělá královské děti do smrti nešťastnými a princeznu pošle zpátky do jejího království. Tím si vyslouží obdiv náhodné kouzelné postavy, která mu slíbí splnit přání. Princ toto přání přenechá čertovi s vodníkem, a ti, unaveni z nekonečně dlouhého života, ve kterém sledují, jak jejich lidští přátelé umírají, a z toho, že se nemůžou ani dotknout, si přejí stát se lidmi. Na toto naváže nejhezčí scéna pohádky, kdy se ti dva konečně poprvé dotknou a rozbrečí se. Princ se pak rozhodne svůj nástup na trůn ještě oddálit, a pomůže svým adoptivním rodičům zvelebit jejich bydliště. Možná se z něj stane sedlák/mlynář, kdo ví. Anebo z něj bude jeden z nejmoudřejších panovníků, kterého jeho dva oblíbení rádci neváhají okřiknout, když chce udělat nějakou blbost.