#psychedelik

[djzentao]

#masterclass #IAart " Ancients Egyptians journalist School "

on twitter

https://x.com/psyartpsychill/status/1707099046408507787?s=61&t=ZJuf_VQ9QKd1PEwDdJXV4w

on telegram

[lownslowdisk]

"Follow the smoke toward the riff filled land."

Blasting Rod live at Bar Ripple 2022-11-20.

The best little dive bar in Nagoya

Set list:

1. Invocation: Sanctuary Rumble* >

2. Wheel Upon the Car of Dragonaut*^ >

3. Sin City Blues*

4. Mirror Moon Ascending >

5. Faded Green

6. The Elvis Posse

* with KK Rod, the Brad Gillis of Higashi Ura (KK Experience)

^ with नोरीको ओसुगी

📸 aree_distort1978 Takashi Ariga

📸 sleep49yard Tadayoshi Kuroe 黒江忠義

📸 Kenji in Nagoya

[caseyjunebugg]

psychedelik catz

[gdfsalchemical]

Bezpečnostní opatření při užívání psychedelik

Bezpečnostní opatření při užívání psychedelik jsou klíčová pro minimalizaci rizik a maximalizaci pozitivních účinků těchto látek. V souvislosti s těmito látkami se často zmiňuje také lsd shop, kde si mohou lidé psychedelika zakoupit. Zatímco nákup a užívání těchto látek může být lákavé, je důležité si být vědom základních pravidel, která zajistí bezpečné a odpovědné používání.

Prvním a nejdůležitějším opatřením je znalost látky, kterou užíváte. Před užitím jakéhokoliv psychedelika byste měli důkladně prozkoumat jeho účinky, možné vedlejší účinky a bezpečnostní doporučení. Zvláštní pozornost byste měli věnovat dávkování, protože užívání vyšších než doporučených dávek může vést k nežádoucím reakcím a nebezpečným zážitkům.

Důležité je také připravit se na psychologické a fyzické efekty psychedelik. Připravte se na možnost intenzivních emocionálních nebo psychických prožitků, které mohou být jak pozitivní, tak i negativní. Je dobré mít po ruce někoho, kdo vás může podpořit a pomoci v případě, že se vaše zkušenost stane nepříjemnou.

Dalším klíčovým faktorem je prostředí, ve kterém psychedelika užíváte. Vyberte si bezpečné, klidné a příjemné místo, kde se budete cítit pohodlně a uvolněně. Nepříjemné nebo stresující prostředí může negativně ovlivnit váš zážitek.

Pokud je to možné, užívejte psychedelika v přítomnosti zkušeného průvodce nebo terapeuta, který vám může pomoci zvládnout případné problémy a zajistit, že vaše zkušenost bude co nejbezpečnější. To platí zejména pro lidi, kteří mají méně zkušeností s těmito látkami nebo kteří trpí psychickými problémy.

Nakonec, pokud plánujete užívat psychedelika, ujistěte se, že jste v dobrém fyzickém a psychickém stavu. Ujistěte se, že nemáte žádné zdravotní problémy, které by mohly interagovat s psychedeliky nebo zhoršit vaši zkušenost.

Dodržováním těchto bezpečnostních opatření můžete minimalizovat rizika a maximalizovat pozitivní účinky užívání psychedelik, což vám umožní prožít tuto zkušenost co nejbezpečněji a nejpříjemněji.

[zeroground]

★

A tribe of psychedelik morons are making a festival of peace, love and so called happiness in de middle of open air prison. What could go wrong? ★

[nasalpoetryaddiction]

Selling beats By the sound like I smoke chronic by the pound

[still-single]

Heathen Disco show #345 (July 9th, 2023)

@oldshowbiz with the visual inspo this week. It's a living!

All mixed live by me, 85% from my own vinyl, give or take.

HOUR 1

Melvins – Your Blessened

Dog Faced Hermans – Jan 9

A Popular History of Signs – Stigma

Cerrone – Rocket in Your Pocket

Severed Heads – Petrol

Ben Chasny & Rick Tomlinson – Paths of Ocean Currents and Wind Belts

Nitzer Ebb – So Bright So Strong

FACS – Still Life

Swing Kids – Blue Note

Lifeguard – Ten Canisters (OFB)

Faizal Mostrixx – Passing Through

Die Letzten Ecken – Der Ritter

HOUR 2

Mutant Beat Dance – Drug Psychedelik

J Chrysalis – Latent Space

Cyber People – Void Vision

Baby Ford – Chikki Chikki Ahh Ahh (Promo)

Magnum Force – Cool Out

The Serfs – This Chorea

Black Duck – Light’s New Measure

B-Movie – Nowhere Girl

Turquoise Days – Hide

The Petticoats – Normal

Vanity Fare – Hitchin’ a Ride

White Plains – My Baby Loves Lovin’

Chicory Tip – Son of My Father

Huggy Bear – Her Jazz

Colin Stetson – Long Before the Sky Would Open

Miss España – Uno de Enero

HOUR 3

Dexter Wansel – Life on Mars

Equal Phaze – Skyline (Rhythm Mix)

The Garden of Eden – The Garden of Eden (The Bush Mix)

Ecstasy Club – Doin’ it Deep

Suzy Andrews – Coming at You

DAF – Kebab Träume

Eel Romance – Folding Tide/Breathing World

Tangents – Ready Recast Reset

Sam Prekop and John McEntire – A Ghost at Noon

[psychdeliks]

I. My Psyche

Who am I?

I am the creator of Psychedeliks, with fervent hopes to share my overall thoughts, reflections, perspectives, interests, and opinions on the many interests of psychology.

The term psychedelic was partly used to entitle this blog as its definition is to cause unusually strong experiences of color, sound, smell, taste, and touch, and other mental effects such as feelings of deep understanding or hallucination. The eloquence or substance of my sentences cannot even near the catalysis of a psychedelic experience, but I cling to the desire, to the possibility that my words might provide even the slightest bit of a sense of enlightenment.

The thorough study of psychology in its honest and intricate sense is beautiful, so that self-actualization is to be reached through the usage of psychology in didactic means. In this state of self-actualization to be yearned for, the aim is that everyday may be a psychedelic experience, that each occurrence of life is experienced by the psyche in its deepest and strongest form, through the senses, the sight and the imagination. It is so that the truest and intangible essence of life may be experienced even by the physical body.

If it's quite difficult to understand, I just hope that by understanding psychology and its implications in our lives, self-actualization may be reached. To me, self-actualization is the connection of the psyche to its surroundings in the deepest most loving extent, thus psychedelic experiences is experienced in the state of self-actualization. We become sensitive and magnetic to the mysteries of love within life, thus know what fulfills us and our purposes in this world.

Self-perception Pre-Psych 101

Now, I want to talk about me. How do I think about myself before getting seriously into psychology? I don't want to relate any conceptual and theoretical topics, I only want to explain the state of being I am currently in.

Before Psych 101, I can definitely say that I see myself as someone who is always trying, but never actually reaching in the context of this practical world. In my head, I feel that I'm always trying so hard in everything, yet it feels like I am swimming against a tide. I am a person that seems very carefree on the outside, but I have so much goals within myself and so much frustrations along with it. My psyche yearns for so many things that it cannot focus on one and make considerable progress. It can be said that the vessel of my psyche, my physical body and intangible mind, are not in the best shape to encourage the growth of my psyche. My physical body with its tiredness, laziness, exhaustion, heaviness, and my intangible mind with its volatility, inconsistency, anxious and depressive thoughts, it gets difficult for me to reach my goals. Although, I can say that despite all of these challenges, I am a true optimist. I do not give up nor have any plans to give up as the challenges of life fuel my passions for all of these goals. I also think that I am an individual that continues to aim for the most optimal state of body and mind, that I may let my passions grow into the physical world. I believe that whatever is in your mind or whatever you believe in will come true because at the end of the day, discounting the materialistic, the difference between myself now and my ideal self is only the state of the mind and body. I think of myself as someone who is open to many things, a curious individual willing to give any perspectives a chance to explain itself. Although this too gives me great difficulty as being open to all causes an individual to not have a focus on one, and this too creates doubts in things that I already believe in. I think of myself as someone who seeks to experience the mysteries of love that I can perceive in this life, and that is why I want the most optimal state of mind and body. It is so that I may experience the fullness of the beauty of this world. Reading this, I honestly cringe a little, but it is how I honestly feel.

----------

Draft

In the creation of this blog post 1, I started off with thinking about what to write about who I am as the creator of the blog, then, I started to think about my perception of my self before Psych 101. Before and while brainstorming the contents of this blog post, I genuinely felt very excited as I was given the opportunity and platform for my true thoughts and emotions to be expressed. I sincerely hoped that my thoughts would not be judged before putting them into words as I am extremely passionate about fully understanding the depth of life. I am so grateful that psychology becomes a truly important tool in that pursuit. Before creating my blog post, I took time to reassess on how I really felt and thought about myself and my pursuits in life. This blog post shows how I think of myself and my identity through brainstorming and reflecting.

Word Count of Self-Perception Pre-Psych 100, including draft: 587

March 24, 2023

[mistermixmania]

Emir Taha veröffentlicht seine neue Single “Astigmat” 📣 https://mister-mixmania.com/de/news/musik-news/emir-taha-veroeffentlicht-seine-neue-single-astigmat/ Tagged as Emir Taha Heute veröffentlicht der in London lebende türkische Künstler Emir Taha seine brandneue Single “Astigmat”. Der neue Song unterstreicht sein Talent, anatolische Psychedelik mit dem Bump and Grind von Südlondon zu ..... : #musiknews #musik #EmirTaha Foto Credits: Universal Music

[djzentao]

#psyworld #chamanmusic #electrotrib #shamanicsong #worldstep

follow on Telegram

on VK https://vk.com/wall185561345_1068

on flipboard

[keinjournalist]

Drogen sind (von) gut

Gerade bei Drogen stellt sich doch die Frage, wieso nicht präzise sein bei der Anwendung? Ehrlich beobachtet, vielleicht sogar notiert, wie wirkt denn mirinda überhaupt? Beim Sex will ja ebenso das „si vis amari“ (wenn du Liebe willst) wirken. Neuerdings und vollkommen generell ist hierzu das göttliche Denken von den obersten Quellen des Lichts herabgeströmt: benenn es schlecht und es ist schlecht (das Geschäft mit der Angst). Insbesondere „sozial“* gibt es hier echte Risiken. Denn der Raucher hat Recht, wenn er zornig irgendwas von Glaube, Gott und der lieben Schöpfung Nicotiana zwitschert. Sofern es das Rechte des Rauchers oder Menschen bzw. den menschlichen Zorn überhaupt gibt. Seine Lunge, der Zigarettenautomat, die psychedelische Erfahrung des Rauchens (jeder einzelnen Zigarette!), das alles liegt in Gottes** Hand (!). Genauso die Geschwindigkeit des Entzug, der Ersatz und – nicht zu vergessen – der Wandel.

_____________________________________________________________

*nicht zu verwechseln mit intellektuell oder akademisch.

**oder: was der eigene Glaube ist/ was das eigene „gut finden“ ist.

keinjournalist 09.02.2022 13:22

[worldwidepsyart]

https://m.facebook.com/jeremiahallenwelchart/

[serenitybasteela]

Psychedelik - Život je kolotoč Prostě píšu. Tak snad se to taky líbí...

„Detektive konstáble Cabble! Neviděl někdo z vás detektiva konstábla Cabblea?” zvolal patolog James Carleson, aniž by pohledem uhnul z těla. „Volal jste mě?” uslyšel nad sebou příjemný, lehce koketní ženský hlas. „To jste se asi spletla, drahoušku, tady není bordel, ten je o budovu dál. Tohle je místo činu.” „Nechci vám kazit iluze, drahoušku, ale vím jistě, že nespletla.” S dosti rozlobeným výrazem, na který si dnes obzvláště dával záležet, zvedl oči od těla. Sotva se pořádně nadechl, aby mohl říct od plic, co si o ní myslí, zarazil se. Byla krásná. „Detektiv konstábl Cabble. Ale můžete mi říkat Dana,” představila se s neskrývaným pobavením. Chvíli mnohem delší, než by se slušelo, se na ženu díval. Měla jasně modré oči, které mu připomínaly oblohu. Kaštanové lokny lemovaly malé uši, konečky splývaly s dobře padnoucím sakem černé barvy. V rukou držela malý poznámkový blok, připravena si zapisovat. „Aha,” na víc se nezmohl. „Tak co tu máme, doktore?” sklonila se nad tělo, čímž mu dala možnost vrátit se zpět k tomu, proč ji vlastně volal. „Tělo muže mezi 18 a 20 lety. Masivní krvácení z rány na temeni hlavy. Smrt nastala okamžitě.” Dana si tělo prohlížela. Vypadalo, jako by chtělo někam běžet, ale zamrzlo v čase. Ač se za to hluboce styděla, po smrti jí všichni přišli jen jako těla. Prostá schránka bez jediného znaku člověčství. „Našly se u těla doklady totožnosti?” „U těla přímo ne, peněženka ležela asi metr od něj,” doktor podával detektivce černou koženou peněženku. „Adam Stone, podle průkazu mu bylo včera čerstvých 19 let. Docela smutná oslava dne narození, nemyslíte, doktore?” „Hm. Tady už jsem skončil,” zavolal doktor směrem ke dvěma chlapíkům, kteří postávali s cigaretami u auta koronera. „Myslíte, že to byla sebevražda?” zeptala se se zvědavostí v hlase. Doktor Carleson se znova podíval na ženu před sebou. Ve skrytu duše nesouhlasil, aby ženy zastávaly vysoké posty v kriminálním odvětví. Podle něj neměly schopnosti a sílu. Totéž si myslel i o lékařkách. Nikdy to ale neřekl nahlas. A teď, když před ním stálo tohle něžné stvoření, cítil zvláštní pocit. Neuměl ho popsat, ale byl tam. „Vše tomu nasvědčuje.” „I ta zvláštní poloha těla?” „V čem vám přijde zvláštní?” Doktor pomalu kráčel ke dveřím svého malého černého Porche. „Je obličejem k nám,” následovala ho neodbytně detektivka. „To se tak někdy stává. Tělo se mohlo otočit.” „Nebo se na to nechtěl dívat,” vstoupil jim do rozhovoru ten vyšší chlap, když přenášeli nosítka s tělem do dodávky. Oba se za ním podívali. Když tělo zmizelo ve voze, Dana pokračovala se svými otázkami. „Nemyslíte si, pane doktore, že je to málo pravděpodobné?” „Víc vám samozřejmě povím až po pitvě. Jestli na těle budou nějaké stopy po cizím zavinění, najdeme je.” „Věřím vám. Ale přece jen,” Dana se při přemýšlení dívala na muže ve světlém kabátu opodál, jak přecházel od jednoho policisty k druhému. „Přece jen co?” „Nic, nic. Jeďte. A dejte mi, prosím, co nejdříve vědět.” Ihned po tom, co doktor spěšně odjel, prohlédla na vysokou budovu před sebou. Počítala okna odspodu až na střechu. Jedna, dva, tři, pět, devět, dvanáct. Zatočila se jí hlava. „Jste v pořádku?” uslyšela za sebou mužský hlas. „Ano. Já jsem jen,” více nestačila říct. „Bart Brickson, těší mě,” nabídnutá ruka ji polekala. „Promiňte, to jsem nechtěl,” muž o krok couvl, až se jeho kabát barvy velblouda lehce rozevlál. „Přejete si?” „Moje jméno vám nic neříká? Zjevně tu budete nová. Jsem z večerních zpráv. Zprávy v šest přinese vám Bricksonova pěst. Pořád nic? Dobrý večer, město, slyšte můj hlas, večerní zprávy teď přináším vám,” muž nejdřív předváděl úder pěstí do vzduchu, poté se snažil hlubším hlasem přednést svou úvodní větu. „Vždyť se vám to ani nerýmuje,” odpověděla Dana. Bart, značně zklamaný tím, že ho ta žena vidí poprvé, si promnul prsty rukou o sebe. Tohle dělal pokaždé, když ho něco vyvedlo z míry. Když si povšiml, že ho stále pozoruje, raději schoval ruce do kapes. „Můžete mi říct, co tady děláte?” „Teď čekám na svého kameramana, zase má zpoždění. To je už pošesté tenhle týden.” „Tak to nemáte moc úspěšnou bilanci.” „Jednou ho stejně zabiju. Aha, to jsem asi před vámi říkat neměl,” odtušil. „Pro tentokrát to pominu, ale až někde najdu muže v kostkované košili s kamerou místo obličeje, posvítím si na vás,” mrkla detektivka na moderátora, přitáhla si límec saka ke krku a odešla. „Promiň, byla zácpa,” křičel baculatý muž s kamerou na rameni, zatímco podával moderátorovi mikrofon. „Jasně, zase zácpa. Buď si vymysli konečně jinou výmluvu, nebo začni jezdit o hodinu dřív. A utři si tu šlehačku, máš ji až na košili.” „Promiň. Takže za tři, dva, jedna!” gestikuloval kameraman. „Dobrý večer, město, slyšte můj hlas, večerní zprávy teď přináším zas,” pozměnil na poslední chvíli moderátor svou slavnou hlášku. Kameraman, ve snaze svému šéfovi vlézt zase o něco víc do zadku, zdvihl palec nahoru. „Právě stojím u dvanácti patrové budovy nechvalně známé jako vstupní most do podsvětí. Lidé, bez ohledu na věk, sem několikrát do roka přichází ukončit svůj život. Nejinak tomu bylo i dnes. Podle mého informátora z řad policie došlo zhruba před hodinou k další sebevraždě skokem ze střechy. Jedná se o dvacetiletého Adama Stonea. Stone byl naposled viděn, jak odchází z vysokoškolské koleje neznámo kam.” Kameraman hlavou pokynul směrem k blížícímu se uniformovanému muži s pěstěným knírkem. Bart okamžitě pochopil, co mu jeho podřízený naznačil. „Bart Brickson, stanice R2T, vy jste detektiv konstábl Cabble? Můžete našim divákům říct více informací?” „Hledáte detektiva konstábla Cabblea? Ta před chvílí odjela zpět na stanici,” ukázal policista směrem na druhou stranu. „Odjela? Jak odjela?” „Detektiv konstábl Cabble je žena,” rozesmál se vousáč. „Ještě mi řekněte, že má kaštanové vlasy a černé sako.” „Takže už jste ji potkal.” Bart nahodil svůj zubatý úsměv, předal slovo do studia a vzteky zaklel. Maya Gleresová zrovna ukládala svou semestrální práci na externí disk, když uslyšela o smrti někoho z její školy. „Dej to nahlas, dělej,” přikázala Minervě, zrzavé dívce, která jí dneska dělala služku. Ta, ve snaze rychle se dostlat k ovladači, strčila omylem do psacího stolu své paní. Maya zavřela oči. „Jsi nemožná, Minervo. Zmiz mi z očí! A dej to konečně nahlas,” zakřičela. Malá zrzka se rozplakala. Když byla konečně pryč, zaposlouchala se studentka do zpráv. Adam, Adam, nic jí to jméno neříkalo. Buď tady byl krátce nebo se jednalo o nulu. V tu chvíli ztratila jakýkoliv zájem. Brunetka ve fialovém svetru zaklapla notebook, vložila ho do tašky a vyndala knihu povinné četby. Chvíli si četla, pak knihu zavřela. Dneska jí to už nemyslí. Chtěla vstát a odejít, když se ozvalo tiché zaklepání na dveře do učebny. „Ano?” „Máš tu volno?” do dveří strčil hlavu Kannten Mainne, nejhezčí kluk z celé školy. „Jasně, zrovna jsem si četla povinnou,” zamrkala svůdně dlouhými řasami Maya. Kannten, vysoké a svalnaté pravé křídlo fotbalového týmu školy, byl nejenom krásný a talentovaný, ale především chytrý. „Fakt? Tak to se k tobě přidám, Minervo, jestli ti to nevadí,” usmál se. „Maya,” zarazila se na chvíli studentka, ale stačil jeden úsměv a prominula by mu snad vše. „Znal jsi Adama Stonea?” ani nevěděla, proč se ho na to zeptala. „Adama? Proč se ptáš?” prohlížel si ji. „Jen tak. Já nevím. Před chvílí hlásili ve zprávách, že se zabil.” „Zabil?” „Skočil ze střechy dvanactipatráku,” dodala jen tak mimochodem. „Adam, Adam, to mi nic neříká,” odpověděl. Maya ho pozorovala. Nepřišlo jí, že by nevěděl, o koho šlo. „To už je tolik? Musím jít. Hele, líbí se mi, jak zpíváš, Minervo,” usmál se Kannten. „Maya, tak se jmenuji. A nezpívám.” „Ne? Aha, no, já myslel právě, že...” „Jsem roztleskávačka, Kanntene.” „Jasně, však jo, eh.” „Mayo.” „Jo, však jo. Tak ahoj na hodině, Mayo,” zamrkal na ni a odešel spěšně ven. Studentka zavřela knihu a povzdechla si. Venku Kannten okamžitě vytočil číslo pod přezdívkou Stoney. „Ahoj, tady Adam. Momentálně nejsem k sehnání, takže se nejspíš někde učím. Je-li to akutní, zanechte po zvukovém signálu svůj vzkaz.” „Adame, do prdele, kde jsi? Teď mi nějaká holka ze školy říkala, že někdo tvého jména skočil z dvanactipatráku. Okamžitě mi zavolej zpátky, až vzkaz uslyšíš.” Kannten schoval telefon do kapsy a rozeběhl se ke kolejím. Těsně před tím, že chytil za kliku dveří svého pokoje, mu zazvonil mobil. Cizí číslo, chvíli přemýšlel, zda má hovor přijmout. „Halo,” nakonec opatrně zašeptal, nechtěl vzbudil svého spolubydlícího. „Kanntene, můžeš mluvit?” „Adame? Jsi to ty? Do hajzlu, co se stalo?” Spolubydlící se zavrtěl. Kannten si rychle lehnul a přikryl se peřinou. „Já nevím, Kannty. Byl jsem slavit, víc si nepamatuju,” hlas kamaráda zněl roztřeseně. „Adame, ty vole, vždyť o tobě všude říkaj, že jseš mrtvej.” Adam zvlykl. „Sakra, uvažuj. Měl tvoji peněženku, tak jste se asi někde museli potkat.” „Mám okno, Kannty. Možná jsem ho potkal, já fakt nevím.” „Jsi doma?” „Ne, v baru U Johnnyho.” „Máš kam jít? Máš peníze?” „Něco jo. Kannty, pojedu tam. Třeba si na něco vzpomenu.” „Adame, neblbni, nikam nejezdi. Běž domů,” snažil se přesvědčit kamaráda. „Nemůžu. Určitě tam jsou fízlové.” „Tak jim aspoň vysvětlíš, že to byl omyl.” „Ne, pojedu tam. Ozvu se, až něco budu vědět. Zatím nikomu nic neříkej. Prosím.” Adam bez rozloučení položil telefon do vidlice na stěně baru U Johnnyho a podíval se do zrcadla vedle aparátu. Černé kruhy pod očima dělaly jeho už tak zničený obličej ještě více bledý. Vrazil si kapuci do čela a se skloněnou hlavou odešel do ulice. Před vchodem stál zrovna taxi. „Jezdíte ještě?” snažil se působit nad věcí. „A kam to bude?” usmál se taxikář. „K dvanactipatráku.” „Nechceš se tam zabít, že ne? To už bys byl druhý. Počkej, to jsi ty, že jo? No jsi to ty!” „My jsme se už viděli? Včera? Pamatujete si mě?” „No jasně, že jo. Byl jsi tedy pořádně pod obraz, ale určitě jsi to ty. Kde máš toho svýho poskoka?” „On se mnou někdo byl?” „Takový střízlík, pořád za vámi běhal.” „Nás bylo víc? Nepamatujete si jména?” „Ty, ten střízlík a ještě blonďák. Jména si ale nepamatuju. Každopádně blonďák vystoupil hned na druhé zastávce, vy dva jste jeli dál.” „Kam dál? K dvanactipatráku?” Adam se snažil vzpomínat. „Ne, na druhou stranu. Do nóbl bytovek.” „Takže jsem jel domů,” řekl Adam spíš pro sebe, „ale teď mě odvezte do dvanactipatráku. Prosím.” Řidič pokrčil rameny, ve finále mu to mohlo být jedno, co ten bláznivý kluk bude chtít udělat. Když o patnáct minut později dorazili na místo, kluk v kapuci se zachvěl. „Tak hodně štěstí, kluku,” rozloučil se řidič a odjel. Adam, krytý černou tmou, se sunul podél zdi ke dveřím. Byly přelepeny policejní páskou s oznámením o zákazu vstupu. Zprudka do dveří strčil. Uši rvoucí skřípavý zvuk se táhl nocí mezi vybydlenými baráky. Z přední kapsy svých džín vytáhl malou baterku, kterou si svítil na cestu po schodech. Dvanáct pater. Naštěstí měl fyzičku ve výborné formě, přece jen se mu bojový sport jednou vyplatil i mimo ring. Bez většího zadýchání dorazil na střechu. Vítr skučel mezi zohýbanými pláty lopatek vzduchových šachet. Adam se rozhlížel, kužel světla kroužil u okraji střechy. Nechápal, co tam dělá. Vždyť to tady určitě prohledávala policie, jestli tady něco bylo, dávno to mají mezi důkazy. Už se chystal zavolat Kanntenovi, když si vzpomněl. Zčista jasna to viděl všechno před sebou. Jak ho ten kluk, který jako kdyby mu z oka vypadl, tahal do taxíku. Jak ho doprovodil až ke dveřím baráku, kde se přetahovali o klíče. Jak se mu Adam vyškubl a utekl až sem. A jak toho kluka shodil ze střechy, když se Adama snažil zachránit před skokem do tmy...

[translucent-flashbacks]

Tonight after playing a nice set at Moby Dick from Antwerpen specially for a sooper cool and smiling 8 years old girl who stared at me as if i was her same age and wanting to play with me I return to #Aloardi Residency and find this dedication from beautiful couple Yoanna & Mathias. Thanks a lot colleagues, sis and bros, abbyses and children of the future!!! #soundart #wilvolador #PeruAvantgarde #AloardiFestival #sonicarts #art #arte #poesia #counterculture #psychedelik #wildergonzales #toorealtofeel (en Paviljoen aan het Water)