#přestaň mi říkat jak se ti na mě nic nelíbí

[kralovna-ne-stesti]

Táta: “Ty žíhaný kalhoty nenos. Přidávaj ti kila.” Máma: “Ty roztrhaný džíny, cos měla včera taky nenos, dělaj tě hrozně větší.” Já: “To jsou volný kalhoty, je jasný, že v nich nebudu vypadat jak v obtaženejch.” Máma: “No ale prostě jsi v nich jak mařena. Vyhoď je a vem si ode mě tyhle. A nos je. Ať máš taky něco hezkýho.” Já: “Nemůžu je vyhodit, jsou nový. Koupila jsem si je, tak je prostě budu nosit. Já nemám tolik věcí nebo peněz, abych si mohla dovolit je prostě vyhodit, jako ty.” Máma: “Tak si vezmi moje kalhoty. Chceš tyhle? Nebo tyhle?” Já: “Ne já nechci tvoje věci. Tak jsem prostě tlustá. Mě se ty kalhoty líbí. Nemusíš mi říkat, že nemám nic hezkýho a věnovat mi tvoje obnošený obléčení…”