#opalovačka

[bliju]

Thursday, 5.1. 2023

2022

LEDEN

Začátek roku se rozjíždí docela pomalu, ale jsem za to poměrně ráda. V půlce měsíce jedeme s Mishem do Malagy a je to naprosto dokonalej výlet. Chodíme v tričkách, užíváme sluníčko, večery na zahrádkách, popíjíme, jíme, najezdíme 500 km a prostě je to úplně skvělý. Jedeme na jeden na hory a je to asi nejlepší lyžování za 10 let-sluníčko, žádný lidi, prázdný sjezdovky, prostě nádhera. Konec měsíce trávíme prakticky všichni doma s kovidem.

ÚNOR

Začíná Olympiáda. Jedeme na hory a je nejhnusnějc a Misho navíc jezdí pomalu jak důchodce :D Pak jedeme na víkend do Dublinu, což je super, i když město nás trochu zklamalo. Ale i tak je příjemný na víkend vypadnout. V Praze je konečně po dlouhý době sluníčko! Máme 2 “důchodcovský” dopoledne s brunchem a kinem, což je super. Začínám se učit přes švihadlo. Sice mě to fakt baví, ale zjišťuju, že jsem tak nekoordinovaná, že se divim, že zvládám vůbec chodit :D Vůbec mi to nejde a bolí mě z toho koleno, takže mi to vydrží asi 2 týdny. Kupujeme na květen letenky do NY (a modlíme se, aby to vyšlo)!!! Kovid je “zapomenut”, začala válka na Ukrajině a neřeší se nic jinýho. Sedíme u televizí a nechápeme....

BŘEZEN

Jedu na prodloužený víkend do Edinburghu a jsem hrozně nadšená. Je krásně a všechno v tý zemi funguje. Zas jsem se znovu zamilovala do Británie! Po hnusných 2 měsících je prakticky celej březen hrozně krásně! Začínám opalovací sezonu, podnikáme několik výletů a zahajujeme sezonu zahrádek a posezení na Letný. Jdeme na Matějskou a jedeme na výlet do Sapy. Hodně mi píše Chlapec, ale pořád jen sliby a pak nic...

DUBEN

S dubnem se zas vrací hnusný počasí, zima, sníh a zataženo. Střídá se hodně aprílový počasí a podle toho i naše aktivity. Někdy je týden, kdy se nic neděje a jindy jsme venku skoro každý den. Jsou Velikonoce - jedeme na jeden výlet za Prahu, jeden den se podaří opalovačka a v pondělí máme hezký rodinný oběd. Strašně nečekaně umírá Jitka, takže všichni smutníme a jdeme na pohřeb. Mám rande s Chlapcem!!! <3 Pár dní je docela léto a na konci měsíce slavíme Báry narozky.

KVĚTEN

Konečně začalo krásný léto! Jdu na očkování a tentokrát mě to sundá jen na jeden den. Opalovačky, zahrádky a aktivity venku. Často jsem unavená, takže možná očkování přeci jen něco udělalo :D Po dlouhý době se vidim s Rudou. Závody v Troji, kam jdu tentokrát jen na jedno odpoledne (jeden z dnů, kdy jsem unavená a neni mi úplně hej). Jedeme na akci s prací, musim vstávat před 6 a večer jdu spát už v 10 :D Na konci měsíce letíme do New Yorku. Mimo hromadu stresu, zrušený ubytko v den přízdu a málem zmeškanej let je to naprosto boží!

ČERVEN

Po návratu si to nedělám lehký a hned druhej den jdu na koncert a mám rande s Chlapcem. Pak slaví Misho narozky, což je super, ale nad ránem úplně paralizovaná ležim na gauči a nezmůžu se na nic. V práci si kolegyně bere dlouhodobou neschopenku, takže několik týdnů makám od rána do večera. Jsou závody v Tróji a tentokrát se zodpovědně ani neožeru do sraček a všechno si pamatuju. I tak je to super. Sam má první koncert, na který ho jdeme všichni podpořit. Pak je superletní víkend, kdy se poflakujeme v bazénu, grilujeme a užíváme si pohodu. Na konci měsíce jedu konečně zas do Lisabonu! Je to skvělý, jen letecká doprava je šílená a domu letim asi 10 hodin. Kolegyně má stále neschopenku.

ČERVENEC

Jedeme na den na KVIFF, což je tradičně super-krásný počasí, drinky, procházky po kolonádě. Jen tam je čím dál tím víc veřejných míst zavřených a místo nich stage, který přes den nejedou :( Na svátky jedeme do Pasek. Zodpovědně nepaříme do rána a pak chodíme každý den na delší výlety. Vyjde parádně i počasí, takže si to moc užijeme. V Praze pokračuje krásný letní počasí. Kolegyně začala chodit do práce. Začínám zase trochu běhat z čehož mě zase začne bolet koleno. Jedeme na pochod do Beskyd a jelikož máme auto, tak víc poznáváme okolí a míň chodíme. Ale vidíme toho hrozně moc, je nádherně (možná až moc) a hrozně si to užijeme. Jedeme do Ejpovic, který jsou úplně tradiční - pije se, spí se, jde se do Plzně a jelikož je krásně, tak se i docela koupeme :D Celej měsíc uteče, jako by měl týden.

SRPEN

Je krásný léto, ale měsíc začíná docela nudně, protože nějak postupně padaj všechny plány, takže jsem jen doma na zahradě. Druhej týden je ve znamení party (vtipná 2000s party a taky skvělej Pride), kdy zvládnu 4 za týden a z toho 2x přijdu domu po pátý ráno :D Umřel děda z Kralup, takže tam jedu na pohřeb. Konec prázdnin je dost hnusně, zima a prší, takže se zas to moc nic neděje.

ZÁŘÍ

Letní počasí nás asi opustilo. Slavíme trojstátnice. Konečně odkrýváme Mishovi jeho dárek a strávíme skvělej prodlouženej víkend v Budapešti - chodíme po památkách, ochutnáváme speciality, navštěvujeme bary a máme prostě chill. Celý měsíc je hrozně aprílový, takže se nic neplánuje, protože to vždycky vypadá, že bude tragicky a nakonec je docela hezky. Mám několik rande s Chlapcem! Jedeme tradičně do Portugalska, kde vychytáme nejlepší letní počasí a dokonce ho tentokrát trochu projedeme a nejsme jen v Lisabonu. Je to zas tak skvělý, že bych tam hned chtěla žít...ikdyž pár MHD pozmrzení mě zas vrátí nohama na zem :D

ŘÍJEN

Vracím se z Portugalska. V Čechách je poměrně hezky, takže jsou nějaký vycházky po Praze. Jinak si sluníčko užívám za oknem, protože jsem v práci :D Jedu na Sicílii, což je naprosto boží a hrozně si to užiju. Snažim se zas trochu víc vrátit ke cvičení, pravidelnýmu chození do práce a trochu klidnějšímu životu. Jedeme na Bloudila a zas nám vyjde nádherný počasí a celý je to super.

LISTOPAD

Stihnu akorát skvěle oslavit narozeniny s partou a pak jsem týden doma nemocná a nikdo neví, co to je. A venku je (navzdory předpovědím) a po tom, co se člověk prokouše ranní mlhou fakt krásnej podzim. Počasí se v půlce měsíce změní a je celodenní noc, déšť a první sníh. I tak oslavíme 17. na Národce a posezením v hospodě.

PROSINEC

Slavíme s Chlapcem 5 let a to dokonce tak, že se vidíme a přespím u něj (podruhý za celou známost). V hospodě se seznámíme s nějakýma klukama a jeden mi píše a já nemám sílu to odmítat :D Máme skvělej Mikulášskej večírek/F&F. Jedeme s Dragou do Istanbulu, kde je sice hezky, ale město není žádnej zázrak a ještě dojedeme na špatný letiště a pak se stresujeme v taxíku, ale stihneme to! Následuje týden, kdy mám 5 akcí/večírků a neni to úplně snadný :D Pak už následuje předvánoční klid a pohoda. Dokonce se vidím s Chlapcem. Rodinně si užijeme Štědrý den a pak se válim, koukám na pohádky a snim, na co přijdu :D Silvestr oslavíme klasicky a pohodově v Karlíně party do rána.

Tenhle rok pro mě byl úplně skvělej a nasadil laťku hodně vysoko. Ale 23 je moje nejoblíbenější číslo, takže doufám, že mě nezklame!!

[nomank]

Natural mexican opal faceted gemstone 💎 wholesale lot 10 cts per lot 100% Genuine & Natural #love #followback #instagramers #tweegram #photooftheday #20likes #amazing #smile #follow4follow #like4like #look #art #instagood #fun #instagramers #model #food #smile #pretty #followme #nature #lol #opal #opalring #opalstone #opaljewelry #opalaturbo #opaloval #opalovačka https://www.instagram.com/p/CUvBk6wB5n4/?utm_medium=tumblr

[srnavlese]

Jarní opalovačka

[chaosdesigner]

Opalovačka 🌞 @dr.cipi 😎👽🖖 #noFiLTEr ... (at Liberec, Czech Republic) https://www.instagram.com/p/CfpEXA6rOZk/?igshid=NGJjMDIxMWI=

[odpad]

Mořeplavci

Ať už se vydáváme na ostrově kamkoliv, všude nás to naprosto pohltí. Je to prostě krása nesmírná. Těžko se nám bude odjíždět (ale domečků na prodej tu mají plno, takže asi začneme šetřit)…

Druhý svátek vánoční je ve znamení prozkoumání další části národního parku a pak návratu na západní pobřeží, do Ferraria k termálnímu prameni. Tentokrát se tam vydáváme po severním pobřeží, projíždíme menší i větší vesničky, pohupujeme se v rytmu portugalské pop music, objevujeme nové výhledy a necháváme se pořád a znovu okouzlovat neuvěřitelnou zelení, která je všude okolo. To by člověka nenapadlo, kolik odstínů taková zelená může mít. Mechová, palmová, zelenkavá, brčálová, hrášková, tmavě zelená, olivová, listová, smaragdová, pistáciová, zelenožlutá, světle zelená, jedlová, trávová, kapradinová… no jejich vážně hodně a co je na tom nejlepší, všechny jsou tu pohromadě! 

U termálního pramene Termas Ferarria, který vyvěrá přímo v oceánu, je sice víc lidí, ale počasí je naprosto luxusní. Takže se ani nerozmýšlíme, jestli do vody vlezeme nebo ne, tohle se prostě musí vyzkoušet! Voda v oceánském bazénku je skvělá, jen vlny hodně hází a na dně jsou obrovské kameny, takže si člověk musí dávat pozor, aby se blbě neuhodil (nebo na někoho nebyl vlnou navalen). Je to ale další ze zážitků, na které nezapomeneme. Ještě krátká opalovačka, protože sluníčko si dává záležet a můžeme jet dál. Co dodat. Koupat se v oceánu o Vánocích? To zavání novou tradicí ☺

Cestou zpátky domů křižujeme další města, vesnice i vesničky. Někde nás navigace zamotá tak dokonale, že se pěknou chvíli ztrácíme v jednosměrkách, ale konec dobrý, všechno dobré. Naše “stará znám��” cesta směr Nordeste už je na dohled a na ní, kdo by to byl řekl, skoro žádné auto. Večer se u nás stavuje Ricardo (pan domácí) a veze nám další čerstvý chleba. Jen tak. Ptá se, jak se máme a jestli něco nepotřebujeme. Prostě jen tak. Nepotřebujeme. Máme se dokonale.

[lenkabenka]

. o otcích a dětech .

Poslední dobou si pořád na něco stěžuju, je ze mě úplně normální obsedantní kverulant (jsem jenom chtěla zamachrovat, že znám dvě cizí slova a ještě se k sobě hezky hodí). Stěžuju si pořád svýmu L. (a mnoha dalším lidem), že rekonstrukce trvá dlouho, že už v tom bordelu nedovedu normálně fungovat, že už jsem strašně unavená a nevyspalá, že jsem se za poslední dva měsíce odnaučila snídat a vůbec pravidelně jíst, že mě na střídačku pořád někdo vysírá a prudí a že je celej svět nespravedlivej a do toho mám poprvý v životě lupy! Souhrnem je tedy momentálně nesmírně milé se mnou žít. Rekonstrukce je velké téma, které jednoho dne celé sepíšu. Pravděpodobně na mě pak někdo podá trestní oznámení nebo se přinejmenším urazí, ale co se dá dělat. Jenom opětovně musím podotknout (všimněte si, že ve svých článcích seznávám, že něco musím podotknout, celkem často), že rekonstruovat byt a zároveň v něm bydlet, je VELKOU prověrkou vztahu a nápor na psychiku jako prase. Jestli jednou Bůh dá, a opravdu si postavíme náš snový dům, tak budu muset nakoupit pytel Bachovek a kapat je na tajnačku L. do jídla, jinak se navzájem zabijeme. Jelikož L. moje články nečte, poněvadž prý s některými věcmi v nich nemůže souhlasit a pěkně kecám (volná citace), tak si výše uvedené řeči mohu dovolit. Ale zase budu podotýkat, když řeknu, že ho i tak pořád žeru, i po téměř čtyřech letech můžu s klidným svědomím říct, že jsem pořád zamilovaná. Často naštvaná, uražená a iracionální, ale zamilovaná. Jedním z důvodů mé zamilovanosti je to, jakým je L. táta. I kdybych na něho byla sebevíc naštvaná, tak nemůžu říct, že by byl L. špatný táta. Naopak. Je boží. A o tom to dneska bude. O otcích a dětech, o těch našich mužích, a pak taky trochu o nás, matkách a té naší dovolené, která je fakt hrozně all inclusive opalovačka, TY VOLE!

Když jsem byla těhotná (taky docela obvyklá věta, těhotenství je takový předělovací nástroj, něco jako před Kristem a po něm), tak jsem tušila, že bude L. dobrej otec. Hezky se o mě staral, hladil břicho a chápal, že se opravdu nutně musím koupat pětkrát denně v plně napuštěné vaně. Když se malej L. narodil, tak ho L. od začátku přebaloval, choval, oblékal a koupal. Je fakt, že jsem byla kolikrát pěkně oprsklá a se slovy: “Zlato, přebal ho, prosímtě, já musím na záchod” jsem odpochodovala a na záchodě mezitím googlila poporodní blues. L. se s tím vždycky popral, i legendární prosrání až na záda zvládnul, sice s kecama, ale zvládnul. Jelikož o mých začátcích jste četli, tak si asi dovedete představit, jak úlevné pro mě bylo, když mi L. řekl, ať se seberu a jdu na hodinu někam pryč. Chodila jsem nakupovat, sama, brouzdala jsem po krámě a přemýšlela, co se asi děje doma a co s koupím, a po cestě domů sním. Courala jsem se tajícím sněhem a nechtělo se mi domů, zatímco jsem zároveň toužila po tom zase malého L. vidět. Nervózně jsem vždy strčila klíč do zámku a se zatajeným dechem čekala, co uslyším, až otevřu. Většinou to byl pláč malýho L., kterého L. nosil po obýváku a houpal ho. Trpělivě. Bez stresu. L. od začátku chápal a bral jako holý fakt, že mimina brečí. Pláč ho neiritoval a byl schopný ho hodinu poslouchat, aniž by hnul brvou, zatímco já jsem si zoufalstvím rvala vlasy z hlavy a brečela, že už to nezvládnu, že ten zvuk fakt nesnáším. Často mi říkal, že dítě není robot, takže nefunguje pořád stejně, den za dnem. Neusíná na minutu přesně tak, jako předešlý den, nevylučuje ani nechce jíst pořád ve stejnou vteřinu, jako včera. Mně to drásalo nervy, že malý L. nespí, když už (podle mě) spát má, nebo že ho kojím už potřetí za dvě hodiny. L. mi prostě do mého šestinedělí, a i poté, přinesl logiku a racionální uvažování. To už dělal i v těhotenství, když jsem za ním chodila v slzách, že se miminko už hodinu nehýbe a není to normální, protože včera se touhle dobou hýbalo, a on mi klidně odpovídal, že asi spí, nebo prostě jenom odpočívá a že nemám panikařit. Já místo toho vlezla do vany, zpívala do ochraptění Kočka leze dírou a když se mi pohnulo břicho, málem jsem se štěstím utopila (zatímco mi L. říkal, že mi to přece říkal!). Je fakt, že L. považuje za experta na naše dítě mě. Předpokládá, že vím, co se v malém L. odehrává a miminálně tuším, proč zrovna brečí a co ho trápí. Samozřejmě nějaké povědomí mám, ale musím mu někdy připomenout, že opravdu nevím, zda malého bolí bříško, rostou mu zuby nebo prostě jenom prudí. Absolutně zbožňuju, když vidím, jak si moji dva L. spolu hrajou. Takhle. Vidím zásadní rozdíl mezi hrou matky s dítětem a hrou otce s dítětem. Matka šaškuje, běhá sem a tam, schovává se, bafá na dítě, dává si na hlavu různé předměty, dělá zvuky, prostě se u hry totálně fyzicky odrovná. Táta považuje dítě tak trochu za psa. Sedí, někdy stíhá i pročítat ty internety, a dítěti něco hází a čeká, až to donese. Nebo udělá různá stanoviště a očekává, že si je dítě projde a u každého chvíli stráví. A ono TO DĚLÁ! Asi tak nějak tuší, že až bude na řadě máma (která neodpočívá, zatímco si dítko hraje s tátou, ale pravděpodobně uklízí, vaří nebo věší prádlo), tak si to na ní vynahradí. Pochopitelně nemohu nezmínit fakt, že chlapům to s dětmi sluší. Když vidím hezkýho chlapa a za ním cupitající dítě, nebo má na ruce roztomilé mimino, tak se prostě po něm otočím. Je to jako když vidíte pěknýho chlapa se psem, prostě se MUSÍTE podívat dvakrát. Mýmu L. to s naším dítětem sluší extrémě, což on pochopitelně ví, takže se v tom vyžívá a úplně vidím, jak mu dělá dobře, když se za ním otáčí buchty. Taky je hrozně vtipnej, hází hlášky na prodavačky v obchodech a ony se chichotají a já si říkám, jak mi hrozně připomíná mýho tátu, který pořád v krámě s někým džoukuje a máma jenom otáčí oči v sloup a jenom se dohaduje, nakolik je ta či ona prodavačka fakt pobavená, a nakolik je jenom slušná (a milosrdná). No nic.

Několikrát jsem už proklamovala, že bych nezvládla být svobodnou matkou. Jindy zase, že si jako svobodná matka připadám. To když je L. v práci a pak maká na bytě a já mám celý den malýho L. na starosti sama. Chovám obdiv k ženám, které jsou na děti samy a dokonce nemají ani babičky, které by jim trochu odlehčily. Dobrý táta je dar. Mám ve svém tátovi vzor, kterému je, v mých očích, velmi těžké dostát. Je pro mě obrazem naprosto úžasného táty, který mě toho hodně naučil, nikdy mi nemazal med kolem huby, často mě urazil svojí nekompromisní upřímností, a vždycky mě miloval přesně takovou jaká jsem a doteď mi je to schopný říct a ukázat v tom, jak se ke mně chová a co pro mě dělá. Přála bych našemu L., aby tohle viděl ve svém tátovi, já to tam vidím rozhodně, ale znáte děti, ony mají ty puberty a vzdory a pro stromy nevidí les. I tak věřím tomu, že se ti moji dva L. budou mít pořád rádi, tak jako teď. Budou nejspíš stejné povahy, oba lednoví kozorozi, takže to bude ještě zajímavé, ale jsem si jistá, že oba dva budou vždycky vědět, že tu pro sebe jsou. A tak to má být. Ten závěr je dost klišé co, ale to přežijete.

Pořád se potřebuju smířit s tím, že je toho hodně, co za den dělám a zvládám a nedostávám za to medaili ani pugét s takovou tou srdíčkovou bonboniérou. Hodně mluvím o tom, jak musím uklízet, vařit, pořád někam jezdit, nakupovat, zařizovat, vyřizovat, starat se o malého, vstávat k němu neustále v noci. Jsou to věci, které dělá každá máma, ale ne každá to musí neustále někomu omlacovat o hlavu, tak jako já. Je to asi tím, že nejsem stoprocentně srovnaná s tím, co všechno leží na mých bedrech. Cítím se trošku podvedená, protože být ženou a matkou je podle mě o dost těžší, než být mužem a tátou. Odpadá mi sice ta obří zodpovědnost uživit rodinu, tedy pracovat, ale i tak to pořád nevidím vyváženě. Moje hlava jaksi potřebuje potlesk za to, co moje tělo každý den zvádne a ráno začíná zas odznovu. Je to vyčerpávající, pořád dokola si říkat, jak jsem utahaná a jak je těžké být mámou. Jestli se rozhodnu příští rok dát si předsevzetí (zhubnout to nebude, dvacet let po sobě už to je trapný), tak to bude rozhodně touha přestat se cítit, jako že se obětuju. Přijmout svoji roli, sžít se s ní a najít si čas na sebe, abych měla to sžívání o něco jednodušší. 

Update na závěr. Malej L. nem�� furt ani jeden zub. Zato jsme si střihli první nemoc, horečky, extrémní závislost na mém objetí a snahu chytit moč do zkumavky. Jedno je jisté. My, matky kluků, to s tou močí máme o dost jednodušší, než mámy holčiček. Nevím, jak to děláte. Jste dobrý!

Lenka

[siluetyogawear]

Opalovačka❓ Vážně❓ no vlastně proč ne⁉️

[natyunter]

Přeju vám všem krásnou a pohodovou sobotu💜Ja už mam trénink za sebou a teď už me čeká jen prochazka a pak opalovačka💗 Užívejte‼️😘 (v místě Prague, Czech Republic)

[extracafe]

Opalovačka na Lipně | Lodní deník z Lipna

Opalovačka na Lipně | Lodní deník z Lipna

[fotozbranek]

Tak s opalovačkou na lyžích je už pro letošek asi definitivní konec.. může začít opalovačka bez lyží 😀 #jizerky #jizerskehory #jablonecnadnisou #bedrichov #skiing #crosscountryskiing #czechgirl #woman #spring #snow #mountains #jablonec #libereckykraj #czech #czechrepublic #europe #igerslbc #liberecgram #iglifecz #instadaily #instagram_pops #igraczech #loves_czech #fotozbranek #azfotky #skiing #pressphoto #editorial #canoncz #canonphotography (v místě Jizera Mountains)

[bliju]

Saturday, 2.1.2021

2020

LEDEN

První společný Silvestr s kompletní ejpovickou partou. Píše mi chlapec, slibuje rande, ale nic z toho neni. Lenka končí v práci. Kocourek pořád někde lítá s prací, tak se skoro nevidíme. Chodim na celkem dost party a oslav. Jedeme na hory a je krásně, ale příště si hodně rozmyslim, kam pojedu s rodinou. V Praze neni vůbec zima ani sníh. Natáhla jsem si sval a nemůžu do fitka, tak jsem začala cvičit doma jogu a dost mě to chytlo. Snad mi to vydrží. Bro odjíždí do Dubaje.

ÚNOR

Čekám až se mi ozve Kocourek, jak slíbil a jsem z toho smutná. Píše mi zase Lukáš. Vždycky doufám, že to dopadne nějak normálně a nikdy se tak nestane. Je strašně krásnej víkend a nikdo nemá čas něco dělat. Hodně fouká a prší, ale je i pár hezkých dní - Masopust a první opalovačka na balkóně. Jsem nemocná a nudim se doma. Píšu Kocourkovi, co se děje - prý na něj praskla nějaká aférka a teď musí bejt hodnej. Místo dělání drama queen umírám smíchy :D Wizzair nám ruší Bari :( Ke loňskýmu klukovi z autobusu přidávám kluka ze Hřebíka. 

BŘEZEN

Opalovačky na balkoně. Píše mi Chlapec. Film a debata s Janem Grarupem. Pár party. A pak to všechno končí, protože kvuli Koroně je zakázaný úplně všechno. LOL, tohle “úplně všechno” bylo nic. Pak zakázali divadla, hospody (a další podniky), kina, výstavy, fitka, koncerty, akce nad 30 lidí, cestování, knihovny...Jediný, co člověk může, je chodit do práce a jezdit MHD. Výhoda je, že Kocourek má home office a tak se můžeme vídat. U nás v práci se vedení tváří, že se nic neděje a nekoupí ani desinfekci. Všechno se mění ze dne na den. Dokonce i já už jsem doma a zavírá se všechno a je karanténa. Nechci to tady úplně vypisovat, protože na to asi hned tak nikdo nezapomene. Ale aspoň je hezky a můžu se opalovat.

DUBEN

Karanténa pokračuje. Jdu ven maximálně 1x za týden a vlastně mi to vůbec nevadí. Hrozně rychle jsem si zvykla, že jsem vyvalená na sluníčku, pracuju, cvičim, dělám si doma různý věci (maluju, přesazuju kytky, vyklízim věci...) a voláme si s Bárou a Mishlem přes facetime. Vidim se s Kocourkem a pak i s Chlapcem. Nic mi nechybí :D

KVĚTEN

Po 2,5 mesících se konečně vidim s Bárou a děláme si mimosaparty, což je super. Od 11. se věci rozvolňují, takže už o něco víc chodim do práce (1,2x týdně) a hlavně do fitka! Jdeme s Dragou na procházku vylidněnou Prahou (což je fakt super) a na drink na zahráce, kde svět vypadá normálně. Po 2 měsících jdu do fitka a jsem dost marná, ale mám z toho radost :D Je docela ošklivo, konečně si kupuju novou postel, jejíž sestavení je totální porod. Máma mi dohazuje práci, tak jdu na pohovor a hned mě berou, takže řeším konec u nás.

ČERVEN

Je hnusně, ale aspoň už můžeme do hospod, jdeme do divadla a na první koncert. Dost se bavíme tim, jak se nikde nedrží antikorona opatření a nechápeme, proč se někdo zabývá jejich vydáváním. Končim v práci a nastupuju v nový. Tam se ukazuje, že sice naslibovali všechno, ale skutek trochu utek. Po failu prvních dní jsem tam po 3 týdnech hrozně spokojená a doufám, že to tak bude i dál.

ČERVENEC

Prvního si poprvý beru žabky - tolik k letošnímu létu :D Dostávám se do divný hibernace, kdy bych hrozně někam chtěla jet, ale vždycky to zkazí počasí nebo návrat koronaopatření. Takže ani moc nikam nechodim, nikam nejezdim a jen sedim doma a čumim. Dostala jsem pokutu za nedobitou Lítačku, což dokazuje, jak divnej rok to je. Draga slaví narozky, což je hodně epic party :D Jdeme na pěší pochod do Jižních Čech. Sice ho zase nedojdeme, ale tentokrát se zachráníme sami a je to mnohem lepší a vidíme fakt krásný místa. Konečně je týden pořádný léto. Chlapec se rozchází se svojí holkou!!

SRPEN

Konečně závody v Tróji. Trochu mě mrzí, že tam nebyli lidi, se kterýma si rozumim nejvíc, ale i tak to byl super víkend. Mám rande s chlapcem!!!!!! Konečně domlouvám u čalouníka novou sedačku a cestou tam potkávám na přechodu Davida (v autě) :D Jedu za Luďkem do Liberce a dáváme 23 km ve 30 stupních. Ale i tak je to boží! Předěláváme podlahu v kuchyni, jelikož mi explodoval kohoutek :D Jedeme do Krkonoš, kde děláme menší výlety a pak prší, ale stojí to za to! Sice se s Chlapcem vídáme mnohem míň než jsem doufala, ale jsem úplně nechutně zamilovaná a šťastná! Díky všem omezením mám po delší době pocit, že jsem si léto (který bylo kvůli počasí dost krátký) fakt užila.

ZÁŘÍ

Jedeme do Ejpovic! Jsou super, ale přijdou mi fakt krátký a taky je hodně prospim :D Vrací se korona, tak máme střídavý HO. Ani nevim, jestli jsem za to vlastně ráda. Píše mi kluk ze Švédska :D Máme s chlapcem vážnou debatu o tom, jak to vidíme dál, která nemá žádný závěr. Pro oba je to víc než jen sex, jenže já bych chtěla víc s nim a on mi říká, ať se na něj nevážu a začnu víc randit. Ale pořád chce být v kontaktu. Jsou závody v Tróji a je to boží. Úplně vypneme a řešíme jen vodu, pivo, party s olympionikama a srandy. Vychází nejlepší počasí a hrozně si to užívám. Jen pak teda dospávám víc jak 14 hodin :D Mám trochu teplotu a nikdo se se mnou nechce vidět, tak koukám 12 hodin na Netflix. A stejně je hnusně. Ale korona to asi není, tak ještě jdeme s bráchou na Stalina (letos poprvý) a s Bárou na Circus Brothers. Nejlepší.

ŘÍJEN

Je tu bratr a užíváme si nejlepší víkend. Grilovačka, party, brunch, procházka za nejhezčího dne a hodně pivních barů. Nechávám si dělat tetování. Rovnou dvě. Pak chodíme ještě po hospodách a výstavách a trávíme spolu dost času. Od půlky měsíce se zase všechno zavírá a my máme trvalý HO (prý do konce roku). Začínám se pěkně nudit. Dokonce si píšu s klukama na Tinderu, ale to mě taky moc nebaví. Na víkend vypadneme do Pasek, což je zas super psychický odpočinek. Mám Tinder rande. Je ještě hezký podzim, tak jezdíme s Mishem na výlety za Prahu.

LISTOPAD

Slavim narozeniny s rodinou a je dodržena tradice, že nevim, jak se dostanu do postele :D Přeje mi Chlapec <3 Zvykám na pomalej režim - televize, cvičení, Netflix, něco doma a spát. Ale i tak mám pořád pocit hrozný nudy, protože všechno co dělám je doma. Máme dost povedenou party u Lea. Pokračuju ve svých Tinder randíčkách a taky s Mishem ve výletech. 

PROSINEC

Začínáme chodit do práce. Otevírají se hospody, takže hned jdeme a všude je milion lidí! Jdeme na menší Mikulášský výlet, ztratíme se, popíjíme svařák. Večer máme Mikulášskou party s yoyopartou- pečeme a zdobíme perníčky, děláme svařák a je to strašně super. Dokupuju poslední dárky a mám z nich hroznou radost. Jedeme s Dragou na tradiční adventní výlet do Brna, kde mají trhy, výzdobu a vánoční atmosféru, protože v Praze není. Peču všechno cukroví, protože moje rodina se vysrala na Vánoce. Vůbec mi to nejde a nebaví mě to. Nikdy víc! Máme vánoční večírek s Bárou, Mishem a Lucasem-dáváme si dárky, děláme perníkový chaloupky a je to boží! Mám v týdnu hned 2 rande s dalšim klukem z Tinderu. A jsou to normální rande, kde neskončim ožralá nebo s nim v posteli :D Přijíždí bratr, tak máme ještě jeden menší večírek s promítámím filmu u mě doma. Asi mě začíná bavit pořádání domácích party (až na ten úklid) :D Rok zakončuju vyvrknutym kotníkem a s berlema :D

Ač to byl dost divný rok, tak byl vlastně dost fajn. Žádný rok nikdy není ideální. Sice mi chybí cestování, ale myslim, že jsem toho prožila fakt dost! Tak uvidíme, jestli 2021 bude “normální”, stejný jako letošní nebo na nás vytáhne nějakou další libovku :D