#není tam odkaz

[mist-the-wannabe-linguist]

ok ale vole jako proč se mi příspěvek neobjevuje pod tagem čumblr

[budutinahrobnositmandarinky]

nedávno jsem viděla MIDI lidi naživo a došlo mi, že esence Petra Marka je tak nějak přesně můj typ mužů, ale nemyslím si, že bych to mohl říct někde jinde než na čumblru

(na videu MIDI lidi a jejich Existence II na Magnesii Liteře 2023, chtěla jsem hodit jen odkaz na youtube, ale není to tam, takže jsem to nahrála z iVysílání)

[jajafilm]

Nadpřirozené myšlenky

Ačkoliv se seriál Criminal Minds (Myšlenky zločince) odehrává ve fikčním světě, ve kterém nejsou žádné prvky fantasy, fanoušci docela často a rádi tento prvek do FF přidávají, nebo tvoří crossovery s jiným fandomem, který ho obsahuje. Já sama nejsem žádnou výjimkou. Ráda čtu o tom, jak se hrdinové z BAU musejí poprat s tím, že nadpřirozeno existuje a jak to naruší jejich dosavadní vnímání světa. Původně jsem chtěla vytvořit jen seznam CM/SPN, což je asi v tomto tématu ten nejpopulárnější crossover spojení, ale pak jsem si uvědomila, že se nejedná pouze o jedno spojení fandomů a že bude mnohem lepší, když to uchopím celé.

FF pouze na Criminal Minds s fantasy prvkem

Restless

Autor: phantomeyeswriter

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://www.fanfiction.net/s/13541928/1/Restless

Anotace: Reidova nechuť k dotykům byla v poslední době zjevnější. Pouze Hotch ví proč.

MP: Reid je postřelen a zemře, neopustí však tento svět. Zůstává jako duch, aby dál pomáhal svému týmu. Jediný kdo zná pravdu o Spencrově stavu je Hotch. Postupně se to však dozvídají i ostatní a rozhodnou se Reida přivést zpět ze záhrobí. Povídka bohužel není dokončená.

Assault of Empathy

Autor: Moriarty-Mastermind

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://www.fanfiction.net/s/10879718/1/Assault-of-Empathy

Anotace: Dr. Spencer Reid je empat. Cítí emoce a duševní stav ostatních, může ovlivňovat jejich vlastní emoce a cítí emoční otisk zanechaný na objektech. Tuto moc měl již od dětství a naučil se ji udržovat v tajnosti. Ale jak dlouho to může držet před členy BAU? Zvláště když se jeho schopnosti začnou vymykat jeho běžnému stavu.

MP: Povídka bohužel není dokončená. Reid má telepatické schopnosti, které před týmem tají. Tyto schopnosti dostal, poté co byl zabit na střední svými spolužáky a následně stal z mrtvých. Po mnoha letech jeho tyrani ze školy začnou vraždit a zdá se, že je za tím jiný člověk, který má podobné schopnosti, jako Spencer.

Unwound

Autor: wednesdays__child

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: Hotch/Spencer

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/14752068

Anotace: Při vyšetřování jednoho případu je Hotch vystaven pramenu mládí, což má za následek ztrátu paměti to, že se z čtyřiceti pětiletého muže stane znovu teenager. I když se Hotchovi postupně paměť i věk vrací, stále to je veliký šok a problém jak pro jeho rodinu, tak pro celý tým BAU.

MP: Za mě dost šílená fantasy věc, kterou bych asi od fanouška CM nečekala. Hotch se zde chová OOC, což je jasně dáno tím, že prostě je mu najednou čtrnáct a tak je to nadržený sem tam sprostý dospívající (nikoliv galantní gentleman), tak jak to u dětí občas bývá. Svádění Reida je legrační a trochu oplzlé, chtěla bych, aby toho tam bylo míň a autorka se více soustředila na další aspekty problému, když hlavní vedoucí jednotky takto najednou omládne. Chtěla bych více interakce s Jackem a více problému na pracovišti. Nicméně i tak se mi ta šílenost líbila a dost jsem se u toho pobavila.

Extraordinary (Nové)

Autor: KatyTheInspiredWorkaholic

Pár: Hotch/Spencer

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/34075051/chapters/84766717

Anotace: V rámci FBI existuje specializovaný tým plný elitního výběru lidí. Jedineční jedinci s velmi zvláštními dovednostmi. A jejich úkolem je vzít neobvyklé případy: ty, které je třeba nejen vyřešit, ale není jisté, zda je nesubjektem člověk, nebo něco úplně jiného.

Ve světě plném upírů, nelidských tvorů a neznámých poddruhů existuje jen tolik informací, aby je bylo možné vágně regulovat. Pravidla, která jsou tak snadno a násilně porušována, a to vše skrytá na očích nic netušící veřejnosti.

MP: BAU je speciální jednotka FBI, která řeší těžké zločiny a je tvořena nadpřirozenými bytostmi. Hotch je upír, Emily čarodějnice, Morgan vidí lidské aury, Rossi je nesmrtelný kněz, JJ manipuluje s veřejným míněním, Penelopa ovládá elektřinu a počítače. Jediným člověkem v týmu je Reid, který je prostě jen své příliš chytré já. Povídka popisuje jak případy, tak vztah Hotche a Spencra, kdy Reid nechá Aarona, aby se jím krmil, protože ho miluje.

Setkání v Římě

Autor: MaryBarrens

Jazyk: Čj

Pár: Hotch/Spencer

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/663027

Anotace: Když Morgan dostane od svých dětí dovolenou v Římě, potká někoho, koho viděl naposledy před lety. Někoho, kdo měl být už dávno mrtvý.

MP: Reid je zde nesmrtelný. Pěkné, jako skoro vše, co Mary napíše.

Náznaky

Autor: MaryBarrens

Jazyk: Čj

Pár: Hotch/Spencer

Odkaz: https://archiveofourown.org/series/48613

Anotace: Reid byl vpravo od něj a zuřivě se rval s Watersem, a opravdu, neměl teď ležet na zemi, na zádech, s rukama a nohama rozhozenýma a s kulkou v hrudi?

MP: Reid je upír. První povídka ze série „Tajemství“.

Criminal Minds/Supernatural

Na tento crossover má MaryBarrens skoro celou sekci. Nebutu tedy vyjmenovávat všechny její díla. Já sama jsem také dvě napsala, jedná se o povídky „Skutečná FBI“ a jednodílné pokračování „Zbylé zlo“.

No Way Out III

Autor: KelinciHutan

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/4401734

Anotace: Sérioví vrah se po své smrti stane démonem a na stanici se objeví dva lidé, kteří předstírají, že jsou agenti FBI.

MP: Jeden z těch nejlepších crossoverů na tyto dva fandomy.

Sour Cherry Pie Life

Autor: FaithDaria

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://www.fanfiction.net/s/7050961/1/Sour-Cherry-Pie-Life

Anotace: Dean odešel do civilního života. Škoda, že tohle nikdo neřekl sériovému vrahovi, který v současné době pronásleduje teenagery v Indianě.

MP: Dean po zastavení apokalypsy začne žít s Benem a Lisou. Když se však v okolí objeví sérioví vrah, nemůže se ubránit a alespoň vypracuje geografický profil pachatele a domovskou ochranu dětí. K případu je pozvána BAU, na které Deanova práce zapůsobí.

A weekend with the Winchesters

Autor: just a little rain

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://www.fanfiction.net/s/10587993/2/A-weekend-with-the-Winchesters

Anotace: Sam a Dean vyšetřovali skupinu neobvyklých zmizení. Bohužel pro ně místní policie už zavolala do týmu BAU. Co se stane, když Winchester při práci na případu unese jednoho z agentů FBI?

MP: Dean a Sam pracují na případu, bohužel přitom je pozná JJ a tak ji Sam s Deanem unesou, aby nemuseli hned odjet z města a nechat případ ladem. JJ se bojí, unesli jí dva nejhledanější psychopati ve státech, brzy se však přesvědčí, že Winchesterovi nejsou tak špatní, jak se všichni domnívají.

Full of Surprises

Autor: Gozzer

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/20707580

Anotace: Spencer Reid býval lovcem. Ne druh, který zabíjí zvířata, druh, který ničí monstra. Myslel si, že se dostal ze hry, dokud se to zas všechno nerozesere, zatímco pracuje se svým týmem na případu.

MP: Spencer je před týmem, že je lovec a zná bratry Winchestrovi. Bohužel jednou Dean uvízne v BAU jako hlavní podezřelý a tak Reid musí s pravdou ven. Moc povedená jednohubka.

Monsters in Your Closet

Autor: Jomacblack

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Typ: crossover (Supernatural, Criminal Minds)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/19464364/chapters/46330363

Anotace: Když ABU zatkne Castiela, Dean se Samem unesou Reida, a chtějí ho za svého anděla bez schopností vyměnit. Tým FBI se bojí, protože bratři jsou hledaní známí sérioví vrazi, kteří by neváhali jejich člena rozčtvrtit a tak k výměně nakonec svolí. Spencer mezitím ujišťuje, že jeho únosci nejsou nic takového, co si o nich agenti myslí.

MP: Jedna z nejlepších crossoverů, které jsem četla. Strašně by mě zajímalo číst pokračování, ve kterém Reid využívá co se od Winchestrů naučil.

Natural Minds Meet: Crossover Fan Fiction

Autor: ??

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://stunudo.tumblr.com/post/161623033088/natural-minds-meet-a-crossover-fan-fiction, https://stunudo.tumblr.com/post/163570065613/natural-minds-chat-a-crossover-fan-fiction

Anotace: Reidovi bolí hlava, lékaři mu tvrdí, že je to psychomatické, což je blbost. Až ho navštíví Dean a vysvětlí mu, že se jedná o ducha, projde s ním poslední případy, na kterých pracoval a když spálí malou sošku chlapce, Reidovi se konečně uleví.

MP: Moc pěkný Gen crossover, ve kterém se Spencer dozví pravdu o nadpřirozenu.

SPN/Criminal Minds crossover: This Bitter Earth

Autor: art_savage

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://art-savage.livejournal.com/21902.html

Anotace: Winchesters a jednotka FBI pro analýzu chování vyšetřují stejný případ, řadu záhadných úmrtí na základě plantáže v Jižní Karolíně.

MP: Duch, Dean je jako podezřelý zatčen ABU, mírné přátelství Morgana a Deana.

The Devil Made Me Do It

Autor: FireflyFanatic3x

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://www.fanfiction.net/s/9676438/1/The-Devil-Made-Me-Do-It

Anotace: Abaddon něco chystá a Sam, Dean a Cas musí zjistit co dřív, než bude příliš pozdě. Ale když se v Libanonu v Kansasu objeví 7 těl, je povolán tým BAU, aby chytil dva z nejvíce hledaných sériových vrahů. Neodpočinou si, dokud Winchestrové nebudou v base. Jaký bude profil lovce? A jak zachráníte svět z vězení?

MP: V této povídce se Penelopa zná se Samem ze Stenfordu. Nemůže uvěřit, že její bývalý přítel je nebezpečný sériový vrah. Cas je padlý anděl a již nemá nadpřirozenou sílu. Abaddona ho unese a chce proměnit všechny lidi v démony. Tým BAU se dozvědí, že existuje nadpřirozeno a po několika důkazech nakonec bratřím pomůže.

Spree

Autor: littlejareau

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://www.fanfiction.net/s/9803515/1/Spree

Anotace: Sam a Dean Winchester jsou vrazi. Ale jsou to opravdu oni?

MP: Zde Sama zná JJ. Jedná se o jejího přítele z dětství. Sam JJ zavolá a chce se nechat zatknout, jen však, aby dokázal, že všechny ty vraždy nemají na svědomí on a jeho bratr, ale jejich dvojníci leviatani. Povídka pokračuje dále FF „Hunt“ a měla mít i další díly, bohužel je nedopsaná.

Rain Check

Autor: Partly

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://www.fanfiction.net/s/6624165/1/Rain-Check

Anotace: Vyšetřování zavede Hotche do Harvelle's Roadhouse.

MP: Hotch se při jednom vyšetřování setká s Jo a Ellen, ale sotva pochopí, že se nachází v loveckém doupěti.

Officially, This Didn't Happen

Autor: Fitz

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/3829519

Anotace: Hotch jde navštívit Halyn hrob, když narazí na Winchestery.

MP: Tohle se mi docela líbilo. Škoda že v povídce není lépe prodaný motiv odhalení nadpřirozena… nicméně interakce Hotch a bratři Winchesteři je moc pěkná.

Drowned

Autor: eden22

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/2703341

Anotace: Sam a Reid jsou uneseni mořským koníkem, nebo co je to za monstrum. Spencer si myslí že Winchesteři jsou sérioví vrzy. BAU mezitím zatkne Deana.

MP: Klasický crossover těchto dvou fandomů. Líbí se mi, jak jsou zde bratři považováni za podezřelé až do úplného konce. Žádné vysvětlení pro FBI, že nadpřirozeno existuje.

Monsters are Real

Autor: whiskygalore

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/5424113

Anotace: Hotch se setká s dvaadvacetiletým Deanem, který ho rozčílí. Později se dozví od Gideona, že nadpřirozeno je skutečné a že Winchestrové tyto monstra loví... Aaron si však i tak myslí, že i když John svého syna nemlátí, není dobrým otcem a duševně ho týrá.

MP: Na začátku trochu více přisprostlé, než by bylo nutné, ale pak se povídka ubere tím správným směrem. Líbí se mi jak Hotch i po té co se dozví pravdu, vidí, jak John Deana směřuje a že to co mu vsugerovává do hlavy, není správné. Tedy John zde není bezohledný vrah, ale ani svatoušek (tak trochu obyčejný parchant) a Gideon na to není o nic lépe.

Chasing Ghosts

Autor: Blondie 20000

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://www.fanfiction.net/s/13796958/1/Chasing-Ghosts

Anotace: BAU ve městě vyšetřuje řadu úmrtí. Civilisté trvají na tom, že je to duch. Duch? Duchové neexistují. Že jo? Ukázalo se, že nejsou jediní, kdo vyšetřují tento podivný případ.

MP: Hotch s Reidem na hřbitově potkají dva muže vykopávající hrob sériového vraha. Nejdříve si myslí, že ti dva jsou nebezpeční, možná i jejich neznámý. Jenže pak se ukáže duch onoho sériového vraha a agenti tak zjistí, že nadpřirozeno existuje. Nemůžou ovšem o tom říct zbytku svému týmu, protože, kdo by jim věřil? Moc pěkná jednohubka. Přesně to, co člověk chce od tohoto crossoveru.

Prove to Me (It's Real)

Autor: HildegardBi

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/24890686/chapters/60224605

Anotace: Spencer vidí něco, co by neměl. A ani neví, jestli je to skutečné... Spencer je vystaven nadpřirozenému a je přesvědčen, že má halucinace.

MP: Reid je zachráněn Winchestery před upírem, nedokáže tomu ovšem uvěřit. Bratři jsou přeci sérioví vrazi a upíři neexistují, ne?! Když zjistí pravdu, rozhodne se klukům pomoci s dopadením upírského hnízda.

A Family Matter

Autor: Heavenstands

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/33395932/chapters/82951750

Anotace: Z rukou Hankela je Spencer unesen Winchestery. Ti mu tvrdí, že je jejich bratr, snaží se ho vycvičit a přimět ho, aby jim daroval svoji krev na nějaký rituál. Tým je nervózní a domnívají se, že jejich nejmladší člen trpí stockholmským syndromem.

MP: Taková klasika na toto téma, bohužel zatím nedopsaná, takže se těžko soudí, jaká povídka bude dál.

Double Trouble

Autor: Practicalsome

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/33346318/chapters/82814545

Anotace: Winchesterovi objevili nového démona, sériového vraha známého jako George Foyet. Přirozeně se rozhodnou, že nejlepší způsob, jak to vypátrat, je unést agenta, kterého Foyeta pronásledoval, aby viděli, co ví. Měli ten plán trochu víc promyslet.

MP: Kluci jdou po Foyetovi, unesou Hotche, aby se zeptali na detaily. Problém nastane, když takzvaný démon napadne agentovi rodinu a ukáže se, že to vlastně není nadpřirozené monstrum, jen monstrum.

and i'll find strength in pain (Nové)

Autor: pinkzelink

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/17504609

Anotace: Měl to být normální, přímočarý případ.

No, v jejich případě „normální a přímočarý“ obvykle znamenalo stopu zlomených a krvavých obětí. Přidejte k tomu město s počtem obyvatel přibližně o velikosti Spencerovy třídy absolventů střední školy a přetíženou kancelář šerifa a dostanete BAU na dosah ruky.

BAU narazí na případ, který je víc, než se zdá, a Hotchovi a Morganovi se otevřely oči do zcela nového světa. Naštěstí pro ně má Reid v tomto oddělení nějaké zkušenosti.

MP: Spencer, Derek a Hotch jsou na případ, kde je démon. Reid naštěstí ví, co má dělat, protože se již s nadpřirozenem setkal. O Deanovi tu je jen zmíňka.

Just Another Day (Nové)

Autor: Franklin_T0rtle

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/28705998/chapters/70380081 

Anotace: Jednotka behaviorální analýzy nikdy neviděla tak matoucí případ s tak spletitou časovou osou. Nesubjekty nemají zjevnou MO, preferovanou metodu zabíjení nebo typ oběti. Přesto jsou odhodláni to rozlousknout. Ale pokud si myslí, že těmto bratrům dokážou dát smysl, čeká je další věc. Nikdy předtím nestáli proti Winchesterům a odpovědí na jejich otázky je mnohem víc, než o co se domlouvali.

Sam a Dean Winchesterovi byli – opět – zatčeni. Zdá se, že policejní vazba na ně nikdy neulpí a není žádným překvapením, že sedí v cele. Přichází s územím, znají cvičení. Už jsou na to zvyklí – ale také se nikdy předtím nesetkali s BAU.

MP: Celkem klasicky crossover s těmito fandomy, kdy jsou kluci zatčeni a pak se na stanici objeví démon a BAU pochopí, že nadpřirozeno je skutečně. Hezky napsané, ale nic zvláštního.

Swerve (Nové)

Autor: colls

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/976773

Anotace: Během roku, kdy byl Dean v očistci, Sam skončí zpět ve vazbě FBI.

MP: Sam je po smrti svého bratra zase zatčen. Je však unavený předstírat, že nadpřirozeno neexistuje. Naštěstí pro něj i BAU. Spencer sleduje léta jeho případ a je ochoten připustit, že by mohl být nevinný. Navíc Sam FBI pomůžu s vyřešením případu. Cítím z toho takovou melancholii.

Feds, Felons, and Pie (Nové)

Autor: sesshachan

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/3357020/chapters/7343108

Anotace: Byl to jen další případ, dokud nebyl Spencer proklet. Teď vypadá na čtyři roky a netuší, kdo ho proklel. Naštěstí zná lidi, kteří se na podobné věci specializují.

MP: Reid je proklet - omlazen do svého čtyřletého já. Zachová si však své dospělé vzpomínky. Naštěstí ví komu má při příležitosti s čarodějnicemi zavolat. Tým se tak setkáva se Samem a Deanem. To, že existuje nadpřirozeno, BAU tedy zjisti docela brzy a důkaz toho mají přímo před sebou v podobě situace jejich kolegy. Což ubírá té povídce na té pikantnost. Jinak je to fajn krimi řešení nadpřirozeného případu. Zajímavostí je, že Spencer se ze svého prokletí nevymaní, do budoucna zůstává mladým chlapcem, který musí znovu vyrůst.

The Kids are All Right (Nové)

Autor: SeeEmRunning

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/838321

Anotace: Co když v Criminal Minds 6.09 byli zajati chlapci z Winchesteru?

MP: Sam se neustále sleduje v obdobích, které má na starosti BAU. Končí to smrtí Jess. Výjimečná povídka, protože zachycuje období Samova dospívání.

No Difference (Nové)

Autor: The_Bookkeeper

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/666525

Anotace: Derek byl v mnoha špatných situacích. Ten se snadno dostane do první pětky. Nebo ano, pokud by se Dean a Sam Winchester ve skutečnosti chovali jako sadističtí psychopati, jak od nich očekával. Místo toho Dean odkazuje na Star Trek, Sam uklidňuje Reida a Derek nikdy nebyl tak zmatený.

MP: Sam s Reidem a Derek s Deanem zůstanou nějakou dobu zavalení v jeskyni, kde kluci lovili wendigo. Sam s Deanem se na nebezpečnou psychopatii chovají míle.

Open your eyes, take a look behind the curtain (do you like what you see?) (Nové)

Autor: Hannitah

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/24125812/chapters/58083571

Anotace: BAU se dozví o existenci nadpřirozena a jde k Winchesterům pro pomoc, ale oni právě získali Samovu duši zpět a mají své vlastní problémy, se kterými se musí vypořádat. Když se objeví nový případ, kdy jsou ženy zabíjeny v zamčených místnostech, musí odložit své neshody a pokusit se spolupracovat.

MP: Tým BAU se setkají s upírem, zachrání je neznámý lovec. Řeknou si, že se budou muset o nadpřirozenu dozvědět víc, aby to uměli rozpoznat od svého normálního případu. Kontaktuji Winchestry, jako své konzultanty, ti však mají svých starostí dost. Oproti ostatním povídkám, tady je zajímavé, že k setkání bratrů s týmem FBI dojde na základě toho, že je BAU sama vyhledá s prosbou o školení. Také je v této povídce pachatelem tulpa, což též není moc časté.

Fanning the Flames

Autor: mandraco

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: Demian/Barnes

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/436415

Anotace: Někdo vraždí podle Chuckovích. Členové ABU si myslí, že by to mohl být někdo nábožensky založený. Sam s Deanem se domnívají, že by to mohl být rozzlobený duch. Jen jeden tým má pravdu.

MP: Tradiční crossover se však netradičním canoním párem. Líbí se mi, že na konci ABU nejsou přesvědčeni, že nadpřirozeno je skutečné… je to jen otevřená možnost.

When it Rains, it Pours

Autor: Chaotic_Librarian

Pár: Aaron Hotchner/Dean Winchester

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/48044065

Anotace: Hotch zjistil, že monstra jsou skutečná, když se George Foyet ukázal jako upír. Upír, který zabil svou bývalou manželku a jejich syna a kterému Hotch musel utrhnout hlavu holýma rukama. Co jiného tedy bude dělat, než vyhledat jediné dva muže, kteří mohou odpovědět na jeho otázky?

MP: Poté co Hotchova rodina byla zavražděna upírem, skonči agent s prací pro FBI a rozhodne se vyhledat a spojit s nechvalně známým bludným sériovým vrahem Deanem Winchestrem. Protože evidentně jeho bludy jsou skutečné. Dobrá jednohubka, která pokračuje ne tak zdařilou kapitolovou povídkou „My Love Pours Over You Like Rain Pouring Down Your Face“.

One Year On

Autor: Chaotic_Librarian

Pár: Spencer Reid/Dean Winchester/Sam Winchester

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/45324532/chapters/114032719

Anotace: Rok poté, co byl Spencer Reid umístěn pod ochranu svědků, jeho tým konečně dostal šanci sejmout muže, před kterými byl Reid chráněn. Ale Spencer se zabydlel ve svém novém životě jako Mark Porter, knihovník. Jak se může vrátit do života, o kterém už necítí, že mu patří?

MP: Závěrečný díl série „It Wasn't Supposed to be This Way, But Perhaps It Was Always Meant to Be“. Reid žije pod ochranou svědků jako knihovník, protože ho několikrát unesli Winchestři. Problém je, že svýmu týmu nikdy pořádně nevysvětlil, že ony únosy mu vlastně zas tak nevadili. Sam s Deanem evidentně nejsou sérioví vrazi, ale lovci monster. Jenže to se těžko vysvětlí týmu, kteří na nadpřirozeno nevěří. Spencer navíc po čase odloučení od BAU si uvědomí, jak byla pro něj práce v FBI špatná, a že chování v týmu nebylo vždy OK. Nakonci je Aaronovi a Garcie odpuštěno.

Criminal Minds/Harry Potter

Lord Potter at the BAU

Autor: pwebes

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/24991303

Anotace: Harry Potter je jeden velký magnet problémy. Na jeho „dovolené“ v Americe je najednou zatčen a vyslýchán americkými mudly o smrti Amelie Wintersové. O oné ženě nikdy neslišel, takže požádá o svůj jediný telefonát a zavolá Ministrovi magie Kinglseymu Shacklebotovi.

MP: Harry je zatčen BAU za vraždu ženy, o které ani nevěděl, že existuje... a tak zavolá na ministerstvo Kinglseymu. Kraťounká jednohubka, která neohromí ani nezamrzí. Nebylo by špatné si přečíst pokračování.

Fighting for Freedom

Autor: dreamsofmermaids

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/28560360/chapters/69990969

Anotace: Na konci děsivého čtvrtého roku Harry zaslechne něco ve vlaku zpět do Londýna, které uvede do pohybu řadu událostí, které odhalí pravdy, změní rozhodnutí a pošlou Harryho na cestu skutečné svobody. Ale nic nepřichází bez boje.

MP: Harry je Hotchův syn, to se však dozví až poté, co zjistí Brumbálové zákeřné intriky i zradu svých nejlepších přítel. Rozhodne se vymanit z Brumbálova vlivu. Pomocí skřetů z banky se očistí od viteálů, emancipuje a vytvoří rituál, aby kouzelnický svět na zlého ředitele upozornil a rozloučil se. Rozhodne se zkusit odjet do Ameriky a nalézt svého otce. Když ho však konečně najde, Hotch mu nevěří a odstrčí ho. Což se agentovi FBI šeredně vymstí, když Harryho pak unese sériový vrah. Povídka zatím nedokončená.

Adoptivní otec, zlý Brumbal.

What Fades Away

Autor: Magi Silverwolf

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/12864201

Anotace: Jason Gideon si konečně všiml, že jeho svěřenec si našel nového přítele. Rád by řekl, že je to dobrá věc, ale nemůže. Problém je v tom, že strávil příliš dlouho lovem příšer, než aby nepoznal, že se jedná o trénovaného bojovníka. V jeho mysli není pochyb, že doktor Harry Black je víc než obyčejný knihovník.

MP: Gideon si všimne, že kolem jeho mladého svěřence se motá jakýsi knihovník a to mu není třikrát po chuti. Pozná totiž z jeho postoje a pohybů, že se jedná o nebezpečného člověka. Možná voják, špión, nebo neznámý... A tak se rozhodne, že by bylo lepší, kdyby záhadného Harryho Blecka od Reida odloučil, nebo ho alespoň prověřil. Jedná se o celou sérii, ve které se přátelí Reid, Harry a Lenka. Harry je zde mocný pán smrti.

The Housekeeper

Autor: enchanted nightingale

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: Hotch/Harry

Odkaz: https://www.fanfiction.net/s/7496865/1/The-Housekeeper

Anotace: Po smrti Haly si Hotch najme chůvu na hlídání jeho syna Jacka. Jedná se o zelenookého laskavého muže, do kterého se náš agent FBI nakonec zamiluje. Netuší však, že jeho „chůva“ je ve skutečnosti válečný hrdina a mocný kouzelník.

MP: Většina crosoverů HP a CM je zaměřena na vztah Hermiona a Reid. Dává to smysl, dva inteligentní a mladí lidé… Nicméně, žádná z těch povídek nedosahuje kvality i originality této. Povídka má vše, co bych od takového tématu chtěla. Rodinný pohodový život, napětí v tajemství a anagnórisis (odhalením) toho, že je Harry čaroděj, pozadí s řešením případů, či sladká romantická zápletka.

Criminal Minds/ Fullmetal Alchemist

Do tohoto crossoveru jsem se také zapojila v povídce „Zákeřná pravda“.

God Complex

Autor: BatRak

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: Edward Elric/Roy Mustang

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/47947276/chapters/120889489

Anotace: První případ Edwarda Elrica s BAU: Unsub, který svým obětem sundá pravé nohy.

MP: Součást série „Construct Small Wings and Try to Fly“. Roy a Ed se propadnou skrz alchymistický portál do našeho světa. Začnou tam žít jako normální USA občané. Ed chodí na univerzitu, kde si ho všimne BAU a po čase začne s týmem pracovat. Je však podezřelé, jak dobrý je agent, co byste od bývalého státního alchymisty čekali? Povídka zatím není dokončená.

When They Pick Through the Wreckage

Autor: AngelSelene

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: Edward Elric/Roy Mustang, Derek Morgan/Spencer Reid, JJ/Will

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/27130303/chapters/66251269

Anotace: BAU se dozvěděli o Royově a Edově automailu, ale Ed skrývá další tajemství a jeho svět se chystá narazit do jejich. „No tak, zvedni to sakra. Vím, že jsi ve třídě, ale neobtěžoval bych tě, kdyby to nebylo důležité. Vím, že jsi naštvaný, ale kurva mi zavolej, jo? Tohle je... Je to naše věc. Možná budeme mít cestu domů. I když jsi na mě pořád naštvaný, nebo ne…“ Zastaví se a zhluboka se nadechne. I když už nechceš, abychom tam byli... Myslím, že bys i tak chtěl jít domů, pokud můžeš." Napíšu ti adresu. Prostě zavolej. Prosím?“

MP: Podobně jako v povídce „God Complex“ i v této FF Roy a Ed jsou vrženi do našeho světa a Erlic se připojí jako profiler do BAU. Hrdinové z CM s jeho vztahem s Royem nesouhlasí, ale sotva mají relevantní názor, když neznají jejich celou historii. V této povídce se však jejich světy střetnou. Do našeho světa je přivedena alchimie. Ed, JJ a Morgan uvíznou v Amnestisu, zatímco Roy musí policistum vysvětlit, že alchimie skutečně existuje, vše, co viděli, není halucinace a že je třeba chitit spolupachatele, jenž provedl lidskou transmutaci. Závěrečný díl série „Wreckage“. Z této série ještě doporučuji povídku „Nothing Beautiful About the Wreckage“, kde Eda unesou a Roy na to má vtipnou reakci.

Criminal Minds/ Mrtví jako já (Dead Like Me)

I do tohoto crossoveru jsem přispěla a to dílem: „Neodhalené tajemství rána“.

New Life, Same Face

Autor: walrusface

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: Mason/Rube I Gideon

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/359394/chapters/582497

Anotace: Poté, co odešel, aby se očistil, se Mason znovu objeví v Rubeově životě. Rube, který pracuje v BAU, netuší, jak Mason zapadne do jeho života coby Gideona.

MP: Mason je zde docela OOC, ale jinak je to docela milý crossover.

[dalsimoravskyblog]

Už brzy začne turnaj štramáků a pro další obsah nebude moc místo, tak jsem si řekla, že sem jedno povídání o Nemocnici na kraji města narvu ještě teď. Jdeme na to.

tento díl, nazvaný Hnízdo, je perfektním exemplářem žánru Nemocnice, který jsem si pro sebe právě teď pojmenovala jako tiché emoční poškození (audio to shrne asi nejlépe)

ale nejdřív věci, co mě totálně nerozdrtily, here we go

zdravotní sestra Janžurová, které všichni říkají, že je blbá, najde zalíbení v pacientovi, který jí řekne, že je blbá, but in a cute way

Eliška Balzerová se rozejde s Němcem (obrovský win pro Preiss girlies) a divákovi vysvětlí nesoulad parasociálních vztahů (velmi současné jakože); ta rozchodová scéna je nicméně velmi na hranici emočního poškození ngl

(look at them, they're so cuuuute)

Kopecký se svleče do půli těla #oldmenporn

definitivně si myslím, že o Cvachovi mi kulturní osmóza lhala, on prostě není zloduch, jenom trochu arogantní loser, což je daleko smutnější; ve scéně, která mi v tvrdých flashbacích připomněla rozmluvy nad stavem mé diplomky (co si budem, i bakalářky), mu bylo sděleno, že by si měl najít jinej flek (a on se ani nehádal, ani nekňoural nebo nesmlouval, byl jenom smutnej! i mean... velká kendall roy energy pro ty z vás, co slavíte svátek Succession)

hospodyně Ema umřela, můj šestý smysl a fotky z pohřbu a článek na wikipedii nelhal, všichni jsou z toho smutní, ale jak už jsem na sebe dříve práskla, mě to nijak zvlášť nestresuje

anyway

(spoiler: evil, EVIL)

velmi mě bavila Kopeckého cringe fail dceraTM, tak teď už mě nebaví, protože stojí za naprosto nejhorší linkou tohoto dílu – už minule přišla, řekla si o prachy a dostala je, teď dorazila znovu a chtěla další peníze (na nákup hader btw), tentokrát ji Štrosmajer poslal do háje (tento kus dialogu mnou trochu otřásl ngl: „kdyby jsi byl otec, co aspoň trochu myslí na svou dceru, tak (mi teda půjčíš)“ - „moje štěstí, že to nejsem“), tedy ona se vrátila, vlezla na lékařák a okradla ho, Štrosmajer a kolegové přišli a on objevil, že mu z vejplaty chybí 700 korun (nemám kalkulačku přepočtu na dnešní měnu, ale průměrný plat byl tehdy asi dva a půl tisíce), načež vrchní sestra (aniž by o té krádeži slyšela) oznámila, že tam byla jeho dcera; všichni jasně pochopili, co se stalo, a Štrosmajer koktal něco o tom, že se na tom s dcerou dohodli; myslím, že to bude moje zlodušská backstory, nekecám, jsem otřesená a nasraná (a tomu říkám tiché emoční poškození)

co bych tak ještě... v nemocnici začala pracovat Jana Boušková, proč ne, odkaz na Prostřeno mi moc chyběl

(tohle s ničím z předchozího nesouvisí, ale žeru hororovost tohoto snímku, snad ho také oceníte, jako takovou třešničku)

🏥😵 and that's what you missed on Nemocnice na kraji města, díl 8/20 🧬🏥

[karelmagazine]

Jak Karel zvládá multitasking

Karel si prošel dost zajímavou zkušeností. Během pandemie se musel z kanceláře přesunout do svého vyhřátého domova, kde to musel přizpůsobit tomu aby tam měl vše co k práci potřebuje. Nejen chlebem živ je člověk, ale je potřeba si to zpříjemnit. Pár receptů najdete i tady. Hitem je naše desatero toustovače, nebo předchozí článek o guláši. 

Ale co je cílem tohoto článku. Karel se musel naučit jedné dost těžké věci a to je multitasking. Řekněte mi, kdo zvládá být jednou nohou v kanceláři na meetingu, druhou u kopírky, a zároveň jít udělat kafe, nebo vyřídit pár e-mailů.

Hodně firem zrušilo svoji kancelář a přemístili se na home-office. Jednou za čas se sejdou někde v kavárně a krásně všechno stíhají. 

“Jak si to usnadnit?” - Říká si Karel

1. Google - Kancelář na jednom místě

Google nabízí spoustu různých aplikací, které ti usnadní tvoji práci. Už to není pouze jenom Gmail. Najdete v něm adresář, kde můžete ukládat svoje kontakty. Nebo Google Kalendář, Poznámky, Překladač.

Potřebuješ vyřídit schůzku. naplánuj si ji přes Google Meet. Bude se schůzka konat pravidelně? vytvoř odkaz, kde se můžete připojovat, kdykoliv kdy se domluvíte.

Nenahraditelnou věcí každé kanceláře je archivace důležitých smluv. Od toho ti poslouží Google Disk. Naučte se správně “složkovat” a najdete pak všechno rychle snadno a i z aplikace v telefonu.

Potřebuješ vytvořit prezentaci, dokument, nebo tabulku? To všechno Google nabízí. Let’s work.

2.  Clickify - Pípačky můžeš mít i doma

Pípačky, kniha příchodů jde lehce nahradit super aplikací, která se jmenuje Clockify. Můžeš si zaznamenat kolik jsi nechal času na určité zakázce pokud pracuješ jako freelancer na volné noze. Nebo aby ti šéf uvěřil, že pracuješ a za práci ti zaplatil. Nezapomeňte čas jsou peníze.

3. Figma

Potřebuješ pracovní plochu, kde můžeš vytvářet prototypy, nebo si nějak s kolegy rozvrhnout plány? použíjte Figmu. Je to multifunkční pracovní plocha. Je hlavně vytvořena pro to aby se přes ní tvořili webové stránky, ale lze vytvořit všechno.

[zlutyzakaznik]

Měsíční souhrn: červen 2024

(1. 7. 2024) Bedliví čtenáři z ICE invest, konec školního roku a kávové degustace.

V posledních týdnech se mi sešlo několik reakcí na blog, přičemž dvě – ano, i to se stává – byly vyzněním velmi pozitivní a ta třetí dalším a modelovým příkladem nepochopení a nepozorného čtení.

Nejprve se začátkem května k mému překvapení ozvali z RASTu (ex-Kafe Halasák) s tím, zda jsem na ně nezapomněl a pochlubili se, že jejich baristi dostávají lepší peníze než v podnicích, které rád chválím a které mají „úroveň“.

Za rok čtení a sledování jsem se od nich dočkal poděkování s tím, že ač se vždy jedná o kritiku, tak z větší části mám prý pravdu. :-) Podnik jsem povzbudil a dodal, že by chtělo ještě vylepšit fasádu trafiky, kde jsou i nyní výrazné stopy bývalého provozu a majitel slíbil, že na tom zkusí zapracovat.

Nutno dodat, že zde určitě a velmi brzo otevře další kavárna, protože uvnitř je lednička, barel s vodou, profesionální jednoskupinová Faema Enova, pravděpodobně mlýnek Quamar a také nadepsaná cedule s kávovou nabídkou a názvem podniku. I Instagram je založen a balíčky s kávou na polici. :-)

Dále mě na Facebooku kontaktoval čtenář s tím, že ho baví recenze a postřehy, ale vznesl dotaz, zda v Brně někdy vzniklo něco správně. :-) Odvětil jsem, že zcela určitě ano a pár jmen, které tady opakuji pořád, uvedl. Rozloučil se slovy: „To co píšete je kritické, ale ne zlé. Konstruktivní kritika je přitom dárek pro toho kdo chce poslouchat.“ Kéž by to tak bralo více podnikatelů v brněnském gastru.

Jako třeba jednatel nejen zmrzlinového impéria ICE invest, který by, tak jako pan Pikola nebo provozní z Mr. Gelato, mohl využít kritickým kolegou zmiňovaný a fiktivní manuál „Jak (ne)reagovat na kritiku.“ Jakoukoli produktivní diskusi není možné vést s člověkem, který v Messengeru pozdraví, představí sebe a firmu, je si vědom (zcela správně), že proti jeho osobě nic nemám a pak uvede: „Chtěl jsem se zcela upřímně zapsat - z čeho prameni Vaše pomlouvačná a ve většině případu lživá nenávist?“ (sic).

Toto opravdu není dobrý začátek názorové výměny a třebaže dotyčný nabídl prohlídku zmrzlinové výroby i pražírny, slušně jsem odmítl s tím, že s firmou nechci mít cokoli společného a přidal odkaz, který vystihuje a shrnuje příčiny mé averze.

Mým nezadatelným právem – jako zákazníka i kritika – zůstává říct na webu i v jakékoli kavárně, tedy i tišnovském Lykke, že firma ve svém provozu na Bayerove neměla první den mlýnek a přitom nabízela espresso a z něj odvozené nápoje zákazníkům, že složení zmrzliny z její produkce je přinejmenším diskutabilní nebo i to, že má na webu jazykové nedostatky (nejen vyškolený baristýcký tým zde) a že kávu od Rebelů považuji za kvalitnější.

Konstruktivní není ani pohrůžka právními kroky: „Každopádně buďte ujištěn že já už Vám rozhodne psát nebudu, ale vězte, že budeme bedlivě sledovat Vaše články a při sebemenším náznaku pomluvy nebo zavádějící informace ohledně naší společnosti Vás bude kontaktovat náš advokát. Zcela jistě jako pedagog a vysokoškolsky vzdělaný člověk musíte rozumět co znamená ochrana dobrého jména a jeho případně pošpinění.“ (Opět sic a trvalo to šest a půl roku a 400 článků, než přišla hrozba právníky. Na druhou stranu: kdo se může pochlubit čtenáři, kteří deklarují, že Vás budou bedlivě číst?) :-)

Vlídně jsem pana jednatele ujistil, že jeho slova proberu se dvěma právníky (už se tak stalo) a se třetím se, pokud vše vyjde, v nejbližší době zaměřím na problematiku ochrany dobrého jména právnické osoby a vztah kritiky a podnikatelů v gastronomii.

Na námitku dvou kamarádů-čtenářů, proč jsem nevyužil nabídky a nešel se podívat do zmrzlinové výroby ICE invest, jsem odvětil, že to považuji za zbytečné, protože podrobné složení je to, co se počítá a poskytuje představu o kvalitě či nekvalitě zmrzliny.

A samozřejmě jsem tak učinil a hned další den si je na pobočce Na Zmrzlinu na Kozí od ochotné slečny vyžádal. A ono tam tentokrát bylo. Dotyčná sice musela vytáhnout plastové vaničky, protože na kelímcích k prodeji prý tato informace není, ale bylo tam!

Pročetl jsem si mango a pistáciovou a potvrdil si, že nejsem vůči firmě ani trochu nespravedlivý a tímto vybízím čtenáře, aby si na pobočku na Kozí (bývalé působiště Mlsné holky) zašli a podrobné složení přezkoumali. Asi to bude nepohodlné pro obsluhu, ale není nad vlastní názor a transparentnost. A pokud by tam plastové vaničky s etiketami čirou náhodou nebyly, je jasné, odkud vane vítr...

A ještě jeden postřeh. Nejen u jednatele ICE invest, nýbrž i dalších a větších firem v gastru, vnímám v poslední době snahu o kvalitativní poměřování se s podniky, které jsem na webu opakovaně vyzdvihl.

Výkon divizí nebo úspěšnost firmy při nahrazování konkurence na trhu je známka obchodního úspěchu, nikoli kvality výrobků. Solitérní kavárna, zmrzlinárna nebo cukrárna může označovat své výrobky za řemeslné. Lze ale toto označení uplatňovat pro údajně největšího provozovatele zmrzlinových stánků ve Střední Evropě? Nejsem člen dozorčí rady ani akcionář firmy, nýbrž spotřebitel a zákazník a pro mne je tedy prvořadá kvalita a chuť, nikoli hospodářské výsledky.

Když už jsme u kritické a zákaznické reflexe, vřele doporučuji přečíst si negativní Google recenze k San Giacomu na Jakubském náměstí. Dlouho jsem se tak nepobavil a to, co jsem uvedl v příslušných Prvních dojmech, je jen slabý odvar reality, kterou líčí naštvaní a zklamaní zákazníci...

Otočíme-li na pozitivnější stranu červnového dění, nemohu se nezastavit u kávových ochutnávek v brněnských podnicích. Tentokrát jich bylo znatelně více než jindy a důvod je jednoduchý: kávovar šel totiž po pěti a půl letech na větší servisní zásah a i když mou konzumaci z 80 % tvořila moka konvička, přece jen jsem si tu a tam dopřál nějaké espresso či doppio. A jak to dopadlo? 1) espresso (Rebelbean, Otavio Reis, Brazílie), 15/20, ŽZ 2) doppio (Pikola, Etiopie naturální, Kafe Skácel), silných 14/20 3) doppio (Fiftybeans, Kolumbie, Komár Kafe), skoro 14/20 4) doppio (Pikola, Etiopie naturální, Kafe Skácel), 13 – 14/20 5) espresso (Pikola, Etiopie naturální, Kafe Skácel), 13/20 6) doppio (Doubleshot, Panama Finca Hartmann, 70 % promytá, 30 % naturální, Coffee Fusion), 13/20 7) espresso (naturální Etiopie, Šestá větev), 12 – 13/20 8) espresso (Doubleshot, naturální Panama, Monogram), 12/20 9) doppio (Black, Etiopia Bombe Natural, Jinde), 12/20 10) doppio (QB, promyté Mexiko, Scuk na České), 11/20

Asi nepřekvapí přední pozice anaerobní Brazílie, které jsem si při posledním „dotankování“ v Poli koupil raději dva balíčky.

Velikou radost mi udělal nejlepší ze tří vzorků od nejskromnější z trojice baristek v Kafe Skácel, protože tato oproti kolegyním (a i ty byly milé a ochotné, nechci, aby to vyznělo nepatřičně) dokázala potlačit výraznou a až ostrou chuť černého čaje ve prospěch hebkosti, krémovosti a smetanovosti naturálního zpracování. U kávy za 75 jsem nechal dýško 15, pochválil a avizuji, že tato postupuje do výročního souhrnu nejlepších.

Kávy od Michala Kocmana i velice sympatického a pečlivého baristy Monogramu mají společné jedno: konzervativní surovinu ze spodních pater kvality Doubleshotu, který zamlžil portfolio relativně novým(?) rozdělením na tři kvalitativní úrovně: Start, Era a Extra.

Nevím, zda to měli dřív než Rebelové, ale dívám se velmi kriticky na údajnou snahu „zpřehlednit“ nabídku. (Mimochodem: pramalou radost mám z velmi opožděného zjištění, že Ozone dokončili akvizici Hasbean, které jsem si dříve rád objednával přímo z Anglie.)

Kafe u Komára jsem si vybral proto, že to mám, stejně jako Skácela, na cestě ze školy a i když mohla být slečna za kávovarem vřelejší – chápu, že ne každý je z mé maličkosti nadšený, holky ve druhém z uvedených podniků byly ovšem o poznání přívětivější – doppio bylo v pořádku.

Možná byla nervózní z na mě se culícího majitele, který mezitím vydával u pultu naproti zmrzlinu a tentokrát se na mě nevrhal s telefonem ve snaze pořídit společné selfíčko. Na dotaz mi bylo řečeno jen Kolumbie od Fiftybeans, což je na mé standardy trochu málo; káva ale byla dobrá, i když na horním stupni intenzity acidity, třebaže slušně strukturované. Ještě se to dalo, ale obávám se, že pro drtivou většinu lidí by to bylo přes míru.

Kafe v Jinde a Na scuk bylo navzdory špičkovému technickému vybavení (včetně v Brně dosud nespatřeném a v rohové parcele na Vachove umístěném ultranákladném mlýnku) povedené nejméně, přičemž promyté Mexiko od QB byl opravdový „bahňák“. Jako v Monogramu a Kocmanově podniku, i tady jde vina za surovinou a nikoli neochotou nebo nepečlivostí v přípravě.

S určitým zpožděním jsem zaregistroval konec Cupcakekárny v pasáži u Komerční banky. Charisma v pasáži Typos je zavřené už pár měsíců a místo letité a obyčejné hospody Tenkrát na Západě hned naproti zabral nový bar.

K pronájmu je La Gaviota Terazza se střešní zahrádkou na Svoboďáku a město se pokouší za 70 tis. Kč měsíčně oživit 877 metrů čtverečných parcely, kde fungovalo covidové centrum a ještě předtím díky Ano, šéfe! neblaze proslulá divadelní restaurace Bohéma.

Rebelové měli klasicky velké oči, když na webu avizovali otevření nejnovější pobočky Hybeška v květnu (aktuálně je zahájení na jejich webu posunuto na 8. července a hovoří se o zkušebním pop-up provozu).

V (širším) středu města se chystá anebo již otevřelo několik nových provozů (káva, burgery, zmrzlina, dezert Pavlova nebo knedlíky, viz úvodní foto) a má naděje, že bych se během letních měsíců mohl věnovat odlehčenějším tématům, tak možná částečně vezme za své. Uvidíme. V uplynulý pátek se rozdalo vysvědčení a já ukončil první rok působení (na plný úvazek) na střední škole. S kamarády a věrnými čtenáři to proberu osobně a na tomto místě uvedu jen tolik, že pociťuji spokojenost a daleko větší naplnění než z vědecké, odborné publikační nebo administrativní práce na dvou univerzitách, protože člověk může alespoň trošku nasměrovat studenty k inspirativním a zajímavým věcem.

Snažím se jim ukázat, že se neučí nepoznávají kvůli škole, nýbrž sobě a svému rozhledu, přesně v duchu allenovského a Markem Twainem zpopularizovaného Nikdy nedovolte škole, aby stála v cestě Vašemu vzdělání. :-)

Když k tomu připočtu 59 směn brigády v divadle a dva semestry specializačního studia, byl to docela nabitý první školní rok a jsem opravdu rád, že dneškem začíná hlavní benefit práce: 8 týdnů letní dovolené/prázdnin.

A od září v nové roli a s úplně jinou úrovní administrativy. Ano, třídní učitel a ještě lépe: manažer 30 dětí a 60+ rodičů. :-)

Právě jste dočetli článek s pořadovým číslem 400. Moc a moc děkuji všem čtenářkám i čtenářům za jejich přízeň a příští pondělí načneme pátou stovku. Krásné léto všem.

[lieselotte-sky]

Mimochodem, to mě tak napadlo v souvislosti s tou facebookovou událostí. Vybavíte si stránky ssman.cz coby parodii na seznam.cz? Tam byly takové krásné věci jako „Vyhladit“, „Rozšířené vyhlazení“, „Zyklon-B“… A dole odkaz „poslat e-hail“ a „udej svoje rodiče“, „udej svého souseda“ atd., což je přesně to, čím mi to ten facebook připomněl. Nojo, v nějakém 98 jsme si z toho dělali srandu, no teď nám ten úsměv zmrznul… Tehdy to bylo vtipné, no dneska už moc není. BTW kdybyste někde vyhrabali hit cigosi94.mod tak sem s ním. Na oplátku mohu nabídnout hity jako Jakesh.mod či Zamilovana.mod…ale to jsme v roce 92, kdy progresivní svobodomyslné porevoluční úřady zakázaly v ČSFR/ČR Internet. Nic politického za tím nehledejte, byl to starý dobrý klientelismus, tak typický pro pozdější ČTU, v podobě „podpory“ firmy Videotel. …když přemýšlím nad tím kolik toho pamatuju, úplně cítím jak mi kornatí tepny…

[ceskelithium]

Máme alternativu k lithium-iontovým bateriím?

V diskuzích k těžbě lithia se často objevují vědoucí komentáře: “Lithium je zbytečné, protože pokrok jde dál. Vždyť jsou k dispozici i články na bázi sodíku!” Jak to je doopravdy?

Nezbytné elektrochemické minimum

Abychom mohli na otázku v titulku odpovědět opravdu komplexně, je třeba úplně základní uvedení do elektrochemie: odpusťte mi to a přijměte to s trpělivostí, prosím.

Okřídlenou historku o italském lékaři Luigim Galvanim, kterému se cukala žabí stehýnka, pravděpodobně znáte. Galvani pohyb přisoudil živočišné elektřině; ve skutečnosti proud elektronů přecházel mezi zinkovými svorkami a měděným drátem. Zinek (jako neušlechtilý kov) se chtěl oxidovat (tedy: zbavit elektronů), měď naopak redukovat. Galvani to jen popsal, ale nerozuměl tomu; to se povedlo až mladému Alexandru Humboldtovi (tu scénu čtivě - až hororově - zachycuje v jedné kapitole románu Vyměřování světa Daniel Kehlmann, vřele doporučuji kliknout na odkaz). Zinek s mědí tvoří elektrody tzv. Daniellova článku, jeho napětí je asi 1,1 V a v návodech k pokusům pro mladší školní věk ho najdete obvykle pod názvem např. “ovocná baterie” (zapíchnete plíšek z mědi a zinku třeba do citronu a pociťte na jazyku ránu; o to ovoce pochopitelně vůbec nejde, citronová šťáva tam funguje jako elektrolyt). Dnes říkáme, že zinek má nižší standardní redukční potenciál než měď. “Chemické nepřátelství kovů” - rozdíl v potenciálech - je napětí, které může průchod elektronů mezi oběma kovy (elektrodami) přinést. Lithium má z celé periodické tabulky standardní redukční potenciál úplně nejnižší, konkrétně -3,04 V. Račte se sami přesvědčit v tabulce. A teď už můžeme na baterie.

Požadavky na skvělou baterii

Budete-li vynalézat nový typ baterie, musíte při hledání kovů pro jeho elektrody vzít v úvahu následující podmínky:

Co nejnižší standardní redukční potenciál (aby baterie dávala slušné napětí, potřebujete nějaký málo ušlechtilý kov s hodně zápornou hodnotou potenciálu)

Co nejvyšší kapacita (obvykle vztažená vůči hmotnosti)

Netoxicita

Vysoký počet nabíjecích cyklů

Ekonomická, technologická a politická dostupnost (máme to kde získat? je tam stabilní režim?).

Podívejte se na tuhle tabulku (zdroj):

Tady je vidět, že ty nejlepší možnosti už jsme vyzkoušeli: Když pomineme toxické, drahé a těžké kovy, moc nám toho nezbývá. Z uvedených prvků má nejnižší standardní potenciál právě lithium.

Porovnáme-li lithium s jeho nejbližším příbuzným sodíkem na druhém grafu, vidíme, že jeho gravimetrická kapacita je asi 3x vyšší. Třetí graf (zdroj) ukazuje to stejné, přidává ale ekonomický a geografický aspekt: Zatímco zdroje lithia jsou rozmístěny nepravidelně a není jich mnoho, o sodíku (resp. sodných iontech) to neplatí.

Chceme-li tedy procházet jen potenciálně konkurenceschopné varianty, stačí prozkoumat jen několika málo případů.

“Dostatečně dobré” baterie

Otcem (prakticky ve všech významech toho slova) moderních baterií je John B. Goodenough (1922-2023), nositel řady ocenění, včetně Nobelovy ceny za chemii z roku 2019. Vedle mnoha jiných významných objevů má na svém kontě i lithium-iontové baterie. Z výše uvedeného je zřejmé, proč Goodehough sáhl právě po lithiu. V závěru života (v 94 letech!) publikoval objev nového typu článku, tzv. skleněné baterie. Mezitím se ale začaly objevovat baterie sodík-iontové. Pojďme se podívat na jednu po druhé.

Lithium-iontové baterie

Goodenough vymyslel několik baterií na bázi lithia. Nejčastěji se vyrábějí lithium polymerové baterie (elektrolytem je polymerní gel) s LiCoO katodou a grafitovou anodou, anebo s fosforečnanen lithno-železnatým LiFePO4, v elektromobilové branži označovaném jako LFP), případně s lithiem a oxidy manganu nebo LiNiMnCoO2. Kromě lithia takové baterie tedy obsahují i další kovy, jako je nikl, kobalt, nebo mangan.

Česká inovace

Baterie HE3DA je vynález Čecha Jana Procházky, se kterým se snaží prosadit někdy od roku 2010. Opět jde o Li-ion baterii, rozdíl je v konstrukci; to má přinést až dvojnásobnou hustotu skladované energie. 

Baterie se od roku 2020 vyrábějí; podnik má ale podle průběžných mediálních zpráv problémy. Pro naši otázku (“Máme alternativu k Li-ion bateriím?”) je technologie HE3DA pořád je Li-ion baterií.

Sodík-iontové baterie

Zásadní inovací, o níž se hovoří, jsou Li-ionkám analogické sodík-iontové články. Hlavní výhodou je dostupnost sodíku, vyrobitelného třeba elektrolýzou chloridu sodného (kuchyňské soli). Nevýhodou má být nižší energetická hustota (tedy vyšší hmotnost baterie, kterou je třeba do elektromobilu/kola dát) a nižší počet nabíjecích cyklů, tedy nižší životnost. Oběma parametry Na-ion tedy proti Li-ion neobstojí. Pro stacionární ukládání elektřiny, kde nevadí vysoká hmotnost (třeba přebytky z domácí fotovoltaiky) by nový typ mohl být vhodný; u aut bude výhodnější Li-ion. V konkrétních číslech: Na-ion má dosahovat 160 Wh/kg, zatím Li-ion běžně dosahuje 200-300 Wh/kg; výše zmíněná HE3DA deklaruje cca dvojnásobek.

Technologie je relativně nová a málo vyzkoušená. Po internetu proto koluje řada informací, obvykle nadšených: Zejména čínská produkce hlásí nastupující boom a velké ambice ve věci odstranění výše zmíněných nedostatků. Za projekty stojí velké čínské automobilky, které jsou na dodávkách lithných surovin z Austrálie a Jižní Ameriky závislé a stejně jako Evropa hledají cestu k surovinové soběstačnosti. Jestli jsou výhledy na 70% cenu (někdy ale taky jen čtvrtinovou) a zároveň srovnatelné technické parametry reálné, zatím nelze posoudit. I v přejících textech se píše o neúplných dodavatelských řetězcích a problémech, které výrobu podle všeho potkají.

V Evropě se Na-ionkám v průmyslovém měřítku věnuje jen švédský Northvolt, v Kalifornii výrobu chystá Natron (více na webu firmy). Informaci, že čínský investor staví na Slovensku gigafactory k produkci sodík-iontových baterií, nelze ověřit. Z veřejných zdrojů vyplývá, že podnik bude vyrábět klasické Li-ion akumulátory. 

Skleněné baterie

Posledním typem je tzv. skleněná baterie, za níž opět stojí John Goodeough. Její elektrody jsou opět z alkalického kovu (tedy, zase z lithia nebo sodíku), sklo má funkci elektrolytu. O efektivitě se vedou debaty; pro zodpovězení naší otázky ale stačí tvrzení, že se opět jedná o upravenou Na-ion, resp. Li-ion baterii.

Nenahraditelné lithium? Jak kde

Nelze vyloučit, že v budoucnu lidé vynaleznou zcela jiný typ baterie; s dosavadním poznáním to ale není pravděpodobné. Jak vidíme i na zmíněných inovacích, prakticky vždycky se jedná o konstrukční (HE3DA) nebo chemické (Na-ion) alternativy k Li-iontovým bateriím.

Sodík-iontové baterie si umím dobře představit pro domácí přebytky elektřiny z fotovoltaiky; vzhledem k nižšímu počtu nabíjecích cyklů ale bude ekologičtější i ekonomičtější vyrobenou elektřinu rovnou spotřebovat nebo prodat, například prostřednictvím smart-grids, komunitního sdílení elektřiny nebo jinak.

V automobilech (elektrokolech, koloběžkách ad.), kde každá zátěž navíc zvyšuje provozní náklady, je lithium špatně nahraditelné. Pokud chceme šetřit lithiem, ideální je, když budeme vyrábět méně aut (jak upozorňuje třeba Asociace pro mezinárodní otázky). 

Výstižně to shrnuje predikce International Energy Agency, který do grafu zpracoval Jaroslav Kopřiva z AMO: Majorita poptávky po lithiu je způsobena očekávanou poptávkou po elektromobilech.

Bez lithia se tedy - při zachování dosaženého standardu a zároveň žádané dekarbonizaci ekonomiky - v dopravě neobejdeme. To ovšem není generální argument pro jeho těžbu za jakoukoli cenu. 

Ke studiu: 

HOUSECROFT, Catherine E. a SHARPE, A. G. Anorganická chemie. Přeložil David SEDMIDUBSKÝ, přeložil Ondřej BENEŠ, přeložil Karel HANDLÍŘ, přeložil Petr HOLZHAUSER, přeložil Irena HOSKOVCOVÁ, přeložil Jaroslava KALOUSOVÁ, přeložil Jan KOTEK, přeložil Václav SLOVÁK, přeložil Jarmila ŠPIRKOVÁ, přeložil Miroslav VLČEK. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2014. ISBN 978-80-7080-872-6.

[elolsovska]

Převod textového a grafického materiálu do HTML

Rozhodla jsem se pro tento úkol využít materiály z minulých úkolů k tomu, abych napsala jakýsi úvodník ke kurzu pletení.

Jako první jsem si do VSCode vložila obrázky s citacemi, které jsem si odcitovala minulý týden, stačilo jen přidat hypertextové odkazy a naformátovat citace.

---

Update: První verze stránky v elfu je na světě. Ano, budu ji muset upravovat a nepočítám s tím, že to je má finální verze. Kód totiž potřebuje hodně stylizace a vyčištění.

Tentokrát mi i v generování textu posloužil ChatGPT, s tím, že jsem v některých pasážích upravovala, ale tentokrát se musím přiznat, že nešlo ani moc o tu náplň jako o ten kód.

Celkem dost jsem pokročila s tím, jak kód píšu a kde beru inspiraci. Inspirovala jsem se napřed u starších ročníků, pak jsem se inspirovala u Andrey a když ani to nestačilo, koukla jsem se přímo do zdrojového kódu některých příspěvků v kurzu.

Největší potíž jsem měla s formátováním obrázků. Chtěla jsem je mít oba vpravo i s citacemi a až teď se mi je i citace podařilo sladit tak, abych s tím byla spokojená a nebyl to mess. Už jen to počítám jako vítězství.

---

Update2: Už se ve svém kódu lépe orientuji, snažím se do toho kódu implementovat poznámky, co kde je. Není to jen pro mou potřebu, ale i pro kohokoli, kdo se bude chtít na kód podívat a případně si z něj i něco vzít. S tímto jsem právě nejvíce bojovala, co se týkalo propůjčování elementů. Doufám, že to někomu pomůže...

Teď už hlavně upravuji kód v rámci elfu. Už si ani tak moc nevybírám inspiraci. Jen upravuji ve struktuře a koukám se, jestli např. text nepotřebuje sem tam doladit.

Dávám sem link na můj první HTML soubor. Obrázky z něj jsou tu také, jelikož jsem je předtím zdrojovala ze svého počítače. Aby fungovaly, přesunula jsem je i do Disku.

(Později jsem zdroje pro elf v elfu upravila a odzdrojovala je z Tumblru.)

Pokud nebude žádný nový Update, zde je závěrečná podoba kódu z elfu (ve formátu Dokumentu Google).

Snažila jsem se i dát přímo odkaz na mou stránku v elfu, ale nepodařilo se mi, takže připojuji screenshot:

[pepikhipik]

„Opuštěné“ ptáče

Zachraňovat či nezachraňovat?

Nechat se strhnout emocemi není dobré řešení ve většině životních situací. To ví každý. Což neznamená, že emoce vždy ukočírujeme. Ale nesnažit se jim „přitáhnout otěže“ je sotva užitečné řešení.

Nechat se strhnout emocemi není dobrý nápad ani při setkání s „opuštěným“ mláďátkem. Mimo jiné i proto, že ty uvozovky jsou na místě v naprosté většině případů (hned vysvětlím). Emocím sešlápnout brzdu, rozumu sešlápnout plyn. Jak konkrétně?

Pojďme si situaci a její možná řešení s jejich plusy a mínusy projít pěkně po pořádku. Mým modelovým příkladem bude nejčastější scénář, tedy právě „opuštěné kosátko“.

Co dělat se zraněným ptákem?

Obecný postup najdete zde.

Pokud jste si mládě odnesli domů, tak místo pomoci jste ptáčeti ublížili. Při nálezu mláděte je až na zcela výjimečné případy nejlépe nechat ho na místě, obzvláště v případě, že nebylo nijak zraněno. Je-li na silnici apod., poponést ho do trávy, do keřů, na vyvýšené místo, na větev… Naším dotykem rodiče neodradíme a ti si svoje mládě vždy najdou, neboť mládě je přivolá svým pískáním. U většiny druhů pěvců totiž rodiče krmí svá mláďata ještě 2 - 3 týdny po opuštění hnízda. Takováto mláďata ještě nemusí umět ani sama létat.

Máte-li mládě již doma, tak nejlepší co můžete udělat, je vrátit ho zpět tam, kde bylo, a zjistit, zda je jeho rodinka stále na lokalitě přítomná (vyžaduje to však trpělivost při pozorování). Zůstane-li u vás doma, pravděpodobně zahyne. Zatím všechny mně známé případy pokusu o domácí odchov drobných pěvců skončily úhynem mláděte (odchov se někdy podaří u větších druhů). Naopak návrat na místo nálezu byl většinou úspěšný a rodiče začali krmit své mládě, i když bylo už třeba přes den v lidském zajetí.

Před vrácením do přírody uložte mládě v klidu a teple, např. do tmavé papírové krabice, a dejte mu napít a najíst (podrobněji níže v odkaze 10 rad).

Ve skutečně výjimečných případech se můžete pokusit mládě odchovat sami a následně vypustit zpět do přírody. Je však třeba mít na paměti, že my lidé nejsme schopni mláďatům poskytnout takovou péči, jako jeho rodiče. V lidské péči mládě s největší pravděpodobností zahyne. Odchyt a chov jakýchkoli ptáků z přírody však nedovoluje zákon, respektive je to možné jen s platnou výjimkou (podrobněji: Zákonná omezení odchytu a chovu ptáků)

Pro případ, když se běžného pěvce či jiného drobného ptáka nikdo nechce ujmout a chcete se pokusit o něj postarat sami, předkládáme 10 rad.

[jajafilm]

Light není Kira

Death Note je dle mého rozhodně jedním z nejlepších anime, jenž si zaslouží pozornost. Žánrově toto dílo spadá do thrillerového krimi s prvky fantasy. Kromě toho, že tu máme silný motiv boje dvou géniů, za hlavní téma a premisu můžeme označit debatu o trestu smrti, jeho morálností i důsledcích. V diskuzi nad tak vysokým trestem, je jedním ze silných argumentů i hledisko omylnosti justice. Vzhledem k tomu, že i sám detektiv L, při chytání svého zločince, nebojí jít do extrémů, není divu, že někteří fanoušci se ve své tvorbě právě zajímají o téma neviny a omylu policie. Dumají nad tím, jak by se změnil děj, kdyby Light vlastně nebyl Kira. Mladý Yagami a Ryuzaki jsou si docela podobní, byli by v takovém případě nakonec skutečnými přáteli, nebo i něco víc?

O povídky orientované na téma „Light není Kira“ jsem se začala zajímat díky tomu, že jsem psala na tento fandom článek do Fanpolis. Toto motiv mě zaujalo natolik, že jsem přečetla hromadu takto zaměřených FF a tím pádem jsem se i rozhodla vytvořit tento seznam.

Kdybych měla doporučit jen jednu jedinou povídku, asi by to bylo: „I and Who Are You?“. Je mi jasné, že co čtenář to jiné preference a vkus, takže pokud vás toto téma také zajímá, rozhodně doporučuji se mrknout i na ty ostatní FF. Toto je jen takový můj osobní tip.

Again for you

Autor: TruTru Kanashiko

Jazyk: Čj

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://vivereporta.estranky.cz/clanky/ff-na-jine-pary/again-for-you/

Anotace: Light Yagami se vrátí do svého dřívějšího já, aby se znovu setkal s člověkem, kterého připravil o život. Jeho návrat ale není jednoduchý, protože kvůli novému začátku uzavřel dohodu s anděly smrti a stal se jedním z nich.

MP: Povídka má mnoho pravopisných a gramatických chyb. Také mi sem tam vadilo, jednání postav. Ne, že by jednaly nelogicky, nebo že by byly moc OOC. Jen ty jejich plány se nezdají tak promyšlené a speciálně Light si několikrát impulzivně naběhne na problém, bez toho, aby o situaci lépe popřemýšlel, takže to vypadá, že není tak chytrý. Přesto, jsou to spíše neduhy nezkušenosti autorky a zároveň je povídka z roku 2014, takže předpokládám, že autorka se za tu dobu stačila posunout. Tak jako tak je to čtivá FF se zajímavým námětem.

Death Note Redemption

Autor: doughnut_mind_if_I_do

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/38590248/chapters/96465849?view_adult=true

Anotace: Když Light zemře, vrátí se zpět ke svému sedmnáctiletému já, než přišel na Zápisník smrti. Vyzbrojen svými vzpomínkami a hanbou za své minulé činy, Light přísahá, že se nikdy nestane Kirou. Avšak to, že se Light odmítl stát Kirou, neznamená, že by se nikdo jiný nezaujal jeho místo. Light se musí pokusit vystopovat nového majitele Zápisníku smrti a zároveň se stává znovu podezřelým. Navíc se nečekaně se zamiluje do poslední osoby, kterou očekával.

MP: Námětově hodně podobné s Again for you, na rozdíl od české povídky je tato zatím nedokončená. Zajímavé je také fakt, že zde Light skutečně zpytuje svědomí a trápí ho vraždění, které v minulém životě provedl. Také se zde přímo nestává Shinigamim.

Take Two

Autor: CardcaptorGhost

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/24133822/chapters/58106821

Anotace: Light je usvědčen z toho, že je Kira, a odsouzen k smrti. Po jeho smrti král shinigami přináší Yagami do říše Bohů smrti s posláním - najít skutečnou Kiru. Light, vyzbrojené očima Shinigami, je posláno zpět v čase ke vzestupu Kiry a je rozhodnuto očistit své jméno a zajmout onoho vraha dříve, než bude pozdě.

MP: Light byl obviněn a odsouzen za Kirovy zločiny k trestu smrti. Jenomže byl nevinný, král shinigami ho posílá zpět v čase, aby Kiru vypátral. L Lighta stále podezírá, navíc zažívá ve snech náhledy do jeho předešlé časové osy, kdy je vidět, jak po trestu smrti se jeho rodina rozpadá. Yagami své vyšetřování spojí síly s Naomi. Také tu je problém ten, že mladý Yagami je stále vlastně mrtvý, takže občas při spánku nedýchá několik hodin a podobně. Taková dobrá depka, škoda, že to není dokončené.

Death Note

Autor: orphan_account

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/22678234/chapters/54203473

Anotace: Light bere Death Note, ale odmítá jej použít. Nechá ho tam, kde ho našel, jen aby ho vzal někdo jiný. To zažehne řetězec událostí, které z Lighta dělají nevědomého hlavního podezřelého z vražd Kiry a činí z něj posedlost skutečné Kiry. Light musí dokázat svou nevinu a přitom se jen snažit zachovat si zdravý rozum.

MP: Další povídka na téma "Light není Kira", tentokrát i tak vlastní zápisník i když do něj nepíše. Kirou je jako obvykle Mikami, jenž Yagamiho miluje a považuje ho za Boha. Light je zároveň poloviční shinigami a před svým otcem, L a ostatními, skrývá, co všechno o případu ví. Docela dobrá povídka, ale postupně se z toho vytrácelo ta detektivní hra na kočku a myš, bylo to víc fantasy a akční. Konec mi tolik nesedl.

Leave the Light On

Autor: Ne Quittez Pas

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://www.fanfiction.net/s/6034012/1/Leave_the_Light_On

Anotace: Light se s obdivovateli zabýval už dříve, ale nic takového. Mezi neznámým stalkerem a masovým vrahem s Božím komplexem je nepravděpodobné, že by Light ještě někdy usnul... pokud mu nespavý detektiv nepomůže obojí zastavit.

MP: Jedna z mnoha dalších FF na námět „Light není Kira“. Začne to stolkerem Mikamim, který získá Zápisník smrti a rozhodne se, že zabíjet zločince je to, co by jeho idol chtěl. Případ Kiry začne vyšetřovat L, jenž se také do Lighta zamiluje, ale tím zdravějším způsobem. Společně Mikamiho chytnou a Yagami pak začne dělat modela, aby si trochu našetřil peněz na výcvik svého psa. Seznámí se s Misou, která také měla svého stalker, a stanou se z nich kamarádi. Až na to, že Misa je také do Lighta zamilovaná, a když pak je její stalker zabit a dostane zápisník, rozhodne se, že Kira měl pravdu – tento svět je shnilý a její milovaný Yagami by s vražděním zločinců souhlasil. Spolu s Mikamim a Beyond Birthday unesou Lighta. Light a L poslu zde moc geniálně nesoupeří a Light zde více pomůže vyšetřování prostě tím, že je ve středu dění a Mikami i Misa jsou do něj zamilovaní. Zajímavým prvkem je zde Sayu, která se zde zdá vážně chytrá. Jinak jo, pěkná povídka.

After School Enigma

Autor: orphan_account

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/26527960/chapters/64660204

Anotace: Lovi je předán případ týkající se řady zavražděných mladistvých. Light Yagami je jeho podezřelý číslo jedna. Rozhodne se vyšetřovat v utajení a zapíše se do školy jako student. Mezitím má nevinný Light tajemství, ale ne tak morbidní, jak se slavný detektiv domnívá.

MP: Další téma Light není Kira. Tentokrát bez Zápisníku smrti, řeší se úplně jiný případ. Někdo vraždí studenty a L, aby případ vyřešil, zapíše se na školu, kde se to děje. Podezírá Lighta, protože je to geniální student, již nechce být detektivem a protože má tajné informace FBI o samotném L. Celkem fajn, bohužel to není zatím dokončené.

I and Who Are You?

Autor: orphan_account

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/28389348/chapters/69561267

Anotace: Light byl příliš dlouho podezřelý, že je Kira. Poté, co jeho přítelkyně Misa Amaneová upadne do podezření kvůli skutečným důkazům DNA, které ji spojují s případem. Light pak jde do uvěznění. Nicméně i poté, co zašel do krajnosti, aby dokázal, že neexistuje způsob, jak by mohl být Kirou, L o něm stále pochybuje. Protože L prostě ví, že Light Yagami je Kira. Jediný způsob, jak se L může ujistit o Lightově nevině nebo vině, je dát mu pouta. Bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat, L dostane přiznání. Bez ohledu na to, co musí udělat, zjistí pravdu. A Light udělá cokoliv, aby si zachránil život, aby přesvědčil L, že není Kira. I za cenu vlastního rozumu. Tohle všechno je jen hra, ale hra, která může být smrtelná.

MP: L si myslí, že Light je Kira. Slavný detektiv je ochoten udělat vše, aby dostal přiznání, traumatizovat svého podezřelého předstíranou popravou, svázat ho k sobě, ilegálně ho sledovat a omámit i zneužít jeho city. Dojde to tak daleko, že hoch spáchá skoro sebevraždu. Poté Lovi dojde, že to vážně přehnal a že vlastně Lighta miluje, ale už je dost pozdě, nebo není? Po letech se spolu setkávají, detektiva užírá vina. Near, Matt a Mello mu chtějí pomoci, ale je obtížné znovu opravit vztah, který je takto hrozně rozbitý. Jedna z nejlepších FF na téma Light není Kira. Dost citová vydíračka a drsné, ale je tam všechno, co by člověk od toho tématu čekal. Líbí se mi zde nástupci L, které jinak moc nemusím.

A Light That's Always Burning Bright

Autor: Anonymous

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/33772210/chapters/83950249

Anotace: Když Light zahodil svůj Death Note, neměl v úmyslu změnit svět. Ale dělá to a musí prokázat svou nevinu a zároveň bojovat s vlastními vnitřními démony. Když Misa začne zabíjet, nečeká, že se jí bude zabíjení líbit. Ale ona ano a je odhodlaná dostat to, co chce. Když se L zaplete do případu Kira, nečeká, že se do něj tak, no, zaplete. Ale on ano a brzy se ocitne ve velmi jasném střetu zájmů.

MP: Light není Kira, ale našel zápisník. Pokusil se ho zničit a i když ho vyhodil a polil inkoustem, stále je s existencí zápisníku a shinigami obeznámen. Ryuk ho všude doprovází. Misa je zde hlavní záporná psychopatická osoba. Fajn povídka. Celkem se mi líbí, že tady je ten záporák Misa, to je celkem neobvyklé. Škoda, že to není dokončené.

The Number 8

Autor: majorprocrastinator_mkh

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/49841479/chapters/125818759

Anotace: Zápisník smrti stále míří na Zemi a vláda Kiry stále začíná. Ale Light Yagami je opravdu nevinný! Kéž by mu detektiv L uvěřil, aby mohli skutečně dopadnout pravého vraha. Nepomůže, že Light skutečně skrývá tajemství, jen ne to, o kterém je L přesvědčen. Ne, tajemství, které Light skrývá, je, že vidí jména všech lidí, které vidí, a když zemřou. Ale to asi není důležité...ne?

MP: Light není Kira, ale má oči shinigami a je Lův hlavní podezřelý.

Narcolepsy and Insomnia

Autor: NocturneProductions

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/6959488/chapters/15867439

Anotace: Light si vždycky přál, aby byl dokonalý, ale to byl jen sen. Přesto se této naděje držel, protože možná kdyby to udělal, jeho otec by ho znovu miloval. Ale pak potká světoznámého detektiva L. Být dokonalý pro rodiče bylo vždy Lightovým snem, ale teď už možná nemusí.

MP: Light není Kira, ale trpí narcolepsií. Což je nemoc, která zapříčiňuje to, že neustále nekontrolovatelně usíná (má narušený cyklus spánku). Jeho otec ho však za to odsuzuje a trpí, že je líný. Detektiv Lighta nejdříve podezírá, že je vrah, když však hocha pozná, dojde mu, že dospívající nejen, že je nevinný, ale také potřebuje pomoci a to jak se sebevědomím, vztahem s otcem, tak nemocí. Docela dobré, bohužel zase nedokončené. Nejvíc mě asi zaujala ta jeho nemoc.

Cold Hearts

Autor: reaperlight

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/429058/chapters/723974

Anotace: Po střetu se smrtí se Light rozhodne chytit Kiru, aniž by věděla, že je podezřelý.

MP: Light má zde trochu roli Misi. Je před svou smrtí zachráněn shinigamim a dostane Death Note a Rem, což mu pomůže s vyšetřováním záhadného vraha Kiry. Nicméně se také stává Lovým hlavním podezřelým. Detektiv ho uvězní, nechá hladovět a zdroguje, než mu dojde, že je nevinný. Poté se i přesto L s Lightem dají dohromady jako milenci. Není to špatná povídka, ale už jsem narazila na lepší. Hlavní problém je, že Light vlastně ihned L jeho zacházení odpustí a zamiluje se do detektiva. Nemá k němu za jeho chování žádnou zášť, což je divné a nelogické. Argumentuje se tím, že by sám sebe také podezíral, že je Kirou, že odpovídá profilu a není divu, že se L spletl. Problémem je, že to co detektiv udělal, bylo tak jako tak dost nemorální, a i když Ryuzaki za to pociťuje, že má černé svědomí a Rem ho obviňuje a vyhrožuje mu smrtí, není za to od samotného Lighta, od jeho rodiny a vyšetřovací skupiny potrestán. Není divu, že si někteří z policistů myslí, že se jedná o vztah založený na Stockholmském syndromu, ale to by se měli kluci po čase rozejít, což se nestane. Na závěr dodám, že důvodem, proč to vyznívá tak, jak píši, je vlastně to, že povídka rychle ubíhá a dostatečně prostě neprozkoumává jednání postav a jejich důsledky. Což je tvrdá kritika pro povídku, která mě vlastně docela bavila.

Just another AU story

Autor: melissen

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/689608/chapters/1266697

Anotace: Light je se svým životem naprosto spokojený. Ale pak potká otcova šéfa - zpackanou výmluvu muže, který si říká Ruyuzaki. Light je velmi zvědavá osoba, zatímco Ruyuzaki je shodou okolností záhadou. Existuje také možnost, že Ruyuzaki je učeň velkého detektiva L. To Light nemůže nechat jen tak. Potřebuje dokázat, že on by byl mnohem lepší volbou, aby převzal velení po největším detektivovi na světě. Jen bohužel věci nikdy nejsou tak jednoduché.

MP: Light není Kira. Jedna z mála povídek. Light pozná Ruyuzakiho, ale myslí si, že je to jen spolupracovník slavného detektiva. Spolu řeší případ Kira a Light Ryuzakiho svádí, aby se dostal k L, ale pak si však uvědomí, že mu na slavném detektivovi tolik nezáleží a miluje svého kolegu.

Will You Love Me Even If I Lose?

Autor: lawtism (minki)

Jazyk: Aj, nepřeloženo

Pár: LawLight (L/Light)

Odkaz: https://archiveofourown.org/works/46093177/chapters/116031754

Anotace: Light Yagami se maskoval, aby byl dokonalým modelem různých archetypů. Dokonalý student, dokonalý syn, kamarád přítel, perfektní přítel. Bylo to, jako by odmítal nechat proklouznout jedinou chybou. Ve chvíli, kdy L vstoupí do Yagamiho světa, Light vymyslí dokonalý plán: předstírat flirt s L a přimět ho, aby se vzdal svého skutečného jména. L ho však prokoukne, ale předstírá, že souhlasí s Lightovými romantickými návrhy v naději, že se vrah nakonec sám přizná. A tak můžeme sledovat hru – „kdo první podlehne“. Problémem je, že Light při svém uvěznění ztratí část vzpomínek a tak hranice mezi tím, co je hra a skutečnost, není tak jasná, jak by si všichni přáli.

MP: Light je Kira, ale také gey. Pomocí toho, že svede L, chce slavného detektiva zničit, ale city jsou dvojsečnou zbraní. Navíc při chytání Kiry z Yotsuby na svoji pravou identitu zapomene a o to se vztah s Ryuzakim zdá skutečnější. Celkem fajn povídka, bohužel zatím nedokončená.

[jagersmanjensen-blog]

Nový rok — něco končí a něco začíná

Všechno má svůj vývoj. Na začátku tohoto projektu byla idea, že je potřeba udělat svět lepší a že na to nestačí člověk sám. Jenže to nejde nutit. Nelze to vyžadovat, nařizovat a ani prosit není vhodné. Dokud to člověk necítí v sobě, není to přirozené a přesně takové by to mělo být. Dokud to není přirozené a nejde to samo, něco je špatně. Ale to nevadí. Úspěch je postaven na mnoha neúspěších. Člověk se nesmí vzdát a musí pokračovat dál.

Jediné, co tedy nakonec mohu ovlivnit, jsem jen já sám. Postupně si nalévám čistého vína a přestávám lpět na ostatních, abych něco změnil. Ano, sám toho člověk moc nezmůže, ale zmůže toho víc, než kdyby nedělal nic. Když pak stojíte sami a i sami pomáháte, tak pomáháte za sebe a pro sebe. Těší vás to a máte pozitivní emoce. Ale, když se rozčilujete nad tím, že ostatní nepomáhají, tak to zase vzbuzuje jen negativní emoce. Shrnuto — když hledáte někoho, s kým byste chtěli začít pomáhat, naděláte víc nepříjemností než užitku. Kdo tedy potřebuje vlastně pomoc? Vy, nebo Ti, kdo jsou na tom opravdu špatně? Hm. Odteď každý sám za sebe. Když se pak jednou potkáme a řekneme si, kdo jak pomáhal a co dokázal, třeba toho bude v součtu víc, než kdybychom pomáhali společně.

Tento projekt, končí, aby začaly nové. Oddělil jsem investiční aktivity od všech ostatních. Ty budou mít zastoupení jinde v mém životě. Budu nadále se věnovat průzkumu charity a moc se mi líbilo sedět u předvánočního streamu na podporu Ukrajiny. Prostě mi pak došlo, že tohle můžeme dělat každý podle sebe. Na začátku jsem se jen bál, aby se to nepodělalo. Tak tedy budu věřit, že to dopadne dobře.

Tak tedy…tady, pod účtem jistého fiktivního Jägersmana Jensena budu nadále psát o svých amaterských investičních patáliích. Mám rád historii a myslím si, že evidovat si své počínání dává smysl a to hlavně mě, protože bych rád věděl, co se mi honilo tenkrát hlavou, když jsem koupil něco, co po pár letech krachlo. Jenže finance jsou osobní věc. Výše investic nikoho zajímat nemusí. Nechci, aby tady někdo investice bral jako něco jen pro znuděné zbohatlíky nebo zoufalé chudáky. Ne, mě to baví. Za většinou investic mám nějaký svůj osobní příběh. Vím, že riskuji, ale do toho s tím jdu. Třeba to všechno prodělám, třeba vydělám. Je to jako hazard, ale největší riziko pro mě není pravděpodobnost, ale já sám. Čím víc investuji, prodělávám, vydělávám, tím víc se učím nové věci nejen o trhu, ale hlavně o sobě samém. To vše bych zde rád popsal bez strahu, že mě někdo z mých známých nebo z rodiny bude soudit. O tom to není. Nechci, aby tento profil pana Jensena byl spojen s mou reálnou osobou. Každý máme právo na soukromí, ale přesto máme právo na to psát o sobě jak pozitivně, tak i negativně.

Je zajímavé, když člověk začne na sobě pracovat, jak moc se začíná měnit. Minulý rok bylo spousty plánů, které se nedaly stihnout a to mě frustrovalo. Ale časem jsem zjistil, že tu člověk není od toho, aby pracoval, ale aby žil. Všechny ty činnosti spojené s ubíráním životní síly začaly oslabovat. Plány se začaly prioritozovat úplně samy. Do nového roku vykračuji plný naděje jako do dalšího zápasu v boxu. Jsem o rok starší, uvidíme, jaké rány život přinese. Tak pokud máte se mnou procházet můj vlastní příběh a hledáte inspiraci, tak zůstaňte.

Centrem veškerého dění bude Twitter (odkaz naleznete v profilu) a tam už doufám s větší frekvencí budou přibývat mé investorské statusy.

Díky a šťastnou cestu.

[opily-zajic]

Josefínka. Má nejoblíbenější malba. Má manželka. Jednou jsem si ji přinesla ze smeťáku. Vidět její zarámovanou reprodukci na hromadě harampádí místní skládky jsem považovala za dílo osudu. “Máme tady i mnohem hezčí obrazy, pokud chcete,” říkal mi tehdy laskavě pan skládky, ale já jsem se smála a držela láskyplně zaprášený rám s mou ženou. Hezčí obraz neexistuje. Josefínka si mě našla i po letech. 

Když jsem ji společně se socialistickými zaprášenými vinnými sklenicemi vítězoslavně donesla na byt a pověsila ji na naši zeď, tak mi má spolubydlící pohrozila vyhazovem. "Tak to ne," zasmála se. "Takovou ženskou odmítám mít na zdi". Ale stejně tam byla - visí tam dodnes. Stala se hlavním argumentem a jasným příkladem, proč mám už zakázáno dále zdobit naši ložnici. Spolubydlící jí říká hanebně Jožka a já se na Jožku stále zamilovaně koukám ze své postele. Má žena v mém pokoji. O Josefínku jsem se vlastně nikdy nějak zvláště nezajímala. Visí mi na zdi a mně stačí, že tam prostě je, kouká na mě a já z postele koukám na ni. Reprodukce je stará, vybledlá, zmodralá. Rám býval bílý, dnes už starobně zežloutl, stejně jako papírová pasparta, ve které se reprodukce nachází. Josefínka má své roky. S největší pravděpodobností toho viděla už mnohem víc jak já. Třeba se na ni někdo několik desítek let předtím díval stejně zamilovaně, jako teď já, existovala místo mé ložnice někomu v obýváku, kde se láskyplně usmívala na jinou rodinu, vyměňovala si pohledy s jinými lidmi. Josefínka mi nikdy nebude patřit, i když jsem ji deklarovala za mou manželku - je manifestací ženskosti, jejíž krásu jako Afroditu cenilo několik generací přede mnou. Zajímalo by mě, jestli na ni její předchozí majitelé mysleli tak, jako já teď na ni. 

Vlastně ani nevím, kdy jsem se do ní stihla zamilovat. Byla jenom dalším obrazem z mnoha obrazů probírané látky, jenom dalším slidem v unavené, zmatečné a nicneříkající prezentaci mé středoškolské dějinářky umění při jednom zatemnělém studeném zimním dopoledni, ale stejně se záznam "Josefína - Josef Mánes (1855)" objevil v rožku sešitu, poté v dotazech nejmenovaného search enginu a najednou jako reprodukce nad mou postelí. Josefínka mi visí už pět let v mém dětském pokoji ve formě maličké pohlednice, co jsem si koupila v Národní galerii, a teď už i na univerzitním bytě. Bydlím s Josefínkou. Vlastně ani nikdo pořádně neví, kým Josefínka je, nebo spíše kým byla - teď je ale pouhým objektem, znázorněním ideální ženy, ideálních prsou. Nevidím v ní konkrétní ženu, ale ideu. Možná ji dokonce objektivizuju, dívám se na ni svýma hladovýma mužskýma očima a v hloubce duše doufám, že jí tak neublížím. Že doopravdy není konkrétní ženou, ale ideou. Dívám se na její hezká prsa, na její chybějící bradavku, na záhyby jejích zelených šatů, na roztomilou ruku se začervenalými klouby a ještě roztomilejší úsměv. Tahle reprodukce je stará a nekvalitní a není na ní téměř nic rozpoznat, a tak si všechny detaily vybavuji zpaměti. Tahle reprodukce je takovým portálem k originálu, “tahákem” Josefíny. 

Vlastně ta dívka ani není tak hezká - kdybych ji viděla na ulici, tak bych si řekla, že asi není můj typ. A přitom jsem se do ní zamilovala a obsesivně si ji vyvěšuji jako nějaký svatý obrázek na zeď. Možná tady nejde o Josefínu jako takovou, o nějakou holku z devatenáctého století, která Josefovi seděla modelem, ale o její ideu, možná snad tu lásku a podivnou Mánesovu obsesi její krásou, která z obrazu vyloženě čiší a je tak silná, že ke zprostředkování této silné emoce stačí i pouhá vybledlá reprodukce. Koukám na Josefínku a koukám na ni Mánesovýma očima. Naše nejoblíbenější malba. Naše manželka. 

(Pardon za debilní fotku, Josefínka je za sklem a proti oknu, takže se docela dost leskne. Pokud si ji chcete prohlédnout v plné kráse, tak zde je odkaz na sbírku NG, kde ji můžete sledovat až do posledního tahu. Když se nudím a mám chuť vypnout, tak tuhle stránku navštívím a jenom se na ni koukám.)

Jinak nebojte se napsat, jakou podivnou obsesi máte vy. Potřebuju vědět, že nejsem sama, kdo se obsedantně věnuje nějaké hyperspecifické věci bez nějakého zjevného nebo vysvětlitelného důvodu. 

[hluchymuz]

Judas Priest - Invincible Shield (Deluxe Edition) (2024, Sony Music)

(15. 3. 2024)

Od Judas Priest očekáváme nejkvalitnější heavy metal a to v podobě, která nebude změkčilá ani mainstreamová. Jelikož se jedná o jedno z největších aktivních jmen v současné hudbě a historii metalu vůbec, fanoušek očekává, že produkce a zvuk bude příkladný a udávat trendy ostatním.

Jelikož je kapela na scéně 55 let, na album jsme čekali let 6 a předchází ho ve všech směrech perfektní Firepower, jsou očekávání extrémně vysoká. Proto se budu detailně věnovat i jednotlivm skladbám a pocitům z nich.

Pojďme na to. Design obalu desky je barevný jako obal nějaké videohry, ale budiž. Můj názor je subjektivní, ale ubral bych jásavosti. Uvidíme, co se skrývá uvnitř.

Prvních 45 vteřin celé desky mě donutilo si zkontrolovat, zda skutečně poslouchám Jidáše. Nepustil jsem omylem nějaký synthpop, či snad Carpenter Brut? Za další půl minuty už je vše v pořádku, ale to synthové intro jsem nepochopil. Asi hudební vtip ze strany Judasů?

Myslím, že Panic Attack je poměrně slabý otvírák a na desce jsou lepší skladby. Ano, je tam hodně přechodů, ale copak by tohle obstálo ve srovnání s Painkillerem, na který tam slyším odkaz? Není ani drsný, ani kreativní. I ta délka pět a půl minuty je na otvírák hodně, ten má být svižný. Ani velké finále této skladby neposadí posluchače na zadek.

Následuje The Serpent and the King, který opět přináší “painkillerovský” Halfordův vokál. Jako celek je skladba pohříchu kandidát na nejslabší vál desky. A může za to refrén, který se nepovedl; navíc ho provází hnusný filtr. Nejvíc mě bavila štěkavá výměna kytarových názorů. Já osobně na Painkiller nepřísahám, mám raději Hallforda v klidné střední poloze.

Zde si dovolím malou odbočku právě na téma refrénů. U úvodních dvou skladeb se v refrénu opakuje repetitivně název dané skladby. Což je pravděpodobně dramaturgický záměr, ale ve výsledku to evokuje jistou textařskou prázdnost a zkratku. 

Skladba Invincible Shield doplňuje úvodní trojlístek válů. Jestli jsme se měli z úvodu posadit na zadek a měl nás přikovat k přehrávači, tak na mě příliš nefungoval a byl jsem spíše vlažný. “Invincible” není chytlavé slovo pro skladbu či dokonce název desky. Skladba má dost zvláštní a složitou výstavbu, jako celek moc nedrží pohromadě. Říkám si, že kapela přece umí skládat lépe! Název mě donutil se zaposlouchat o něco pozorněji do textu, který staví na myšlence nepřekonatelného štítu, který chrání metalovou komunitu (nebo je jejím symbolem?).

Skladbou Devil in Disguise začíná (pro mě nejpříjemnější) prostřední část desky. Lehce bluesová kytara, odpočinutý a klidný Halford. Skladbou prostupuje pohoda, má jasný plán a kapela zní velice jistě. Na rozdíl od předchozí skladby má vše pevně v ruce. Nakonec mě jen trká Halfordův “dvojhlas” (více na konci) a jeden úchylně znějící chorálek. Halfordovi přece není potřeba při zpěvu pomáhat… Nahrál bych to jinak a pak by to byla perfektní skladba. Gates of Hell je vrchol alba a za mě nejlepší skladba. Kromě toho, že se jedná o značně chytlavou vypalovačku, má i velice povedený text. Co může být lepší námět pro heavymetalovou skladbu než peklo a motiv kněze (priest), který mu vládne?! Tato skladba mě jednoduše nadchla. Perfektní stavba, refrén, riffy, texty, agresivní vokál… Dokonalost.

Chytlavý refrén

We'll go screaming through the gates of hell We got fire in our veins

jednoduše nedostanete z hlavy.

Crown of Horns bude posluchače rozdělovat, jak ukázala například videorecenze Metalshopu vedená tandemem Balčírák/Korej. Druhý jmenovaný ji označil za slabé místo alba, pravděpodobně proto, že z balady cítil více romantiky než těžkých kovů. Já skladbu hodnotím jako druhou nejpovedenější po Gates of Hell. Je to krásné vyznání heavy metalu od kapely, která ho už 50 let táhne kupředu (takže to asi myslí vážně).

Balady prostě k Judas Priest patří, nebraňme se jim a nebraňme se ani tomu, že se nám líbí. To se může stát a nebudeme mít kvůli tomu cover alba Turbo vytetovaný na čele (zdravím Out in the Cold).

Že bylo dost bylo romantiky, poznáte jasně podle důrazného As God is my Witness. Úžasný refrén, který je využitý naplno.

Trial by Fire je jeden ze singlů, který byl vypuštěn už před vydáním desky. Ano, je to ten černobílý klip v lese, evokující dojem, že se Judas Priest vrhají na black metal. Bohužel k tomu nedošlo a vznikla “pouze” další povedená skladba, která byla zjevně napsána s citem k Halfordovi a nechává ho vyniknout v dramatičnosti a důraznosti, které tak dobře ovládá.

U Escape From Reality si kapela řekla, že nahraje skladbu pro Patient Number 9 (či Sabbaťárnu). Tempo, riffy, barva Halfordova hlasu i použité filtry jednoznačně odkazují na Ozzyho. Až uslyšíte refrén

(Get lost in a psychedelic haze) Levitating to a place that will amaze (Trance-sending in a void of time and space) Hallucinations from another worldly place Levitating to a place that will amaze Hallucinations from another worldly place

budete mít taky pocit halucinace. Kde se v této sloce vzal Ozzy?!

Zpátky do reality. V Sons of Thunder opět exceluje Halford a produkce si hraje s background vokály. Je to taková hříčka, u které přemýšlím, jak byla přesně zamýšlena. Příjemné je zejména kytarové sólo.

Giants in the Sky mi docela připomíná Firepower, což je samo o sobě velký kompliment. Méně pozorný posluchač by si zde opět mohl splést album, které poslouchá. Záměr? Určitě ano, vidím v tom hravost kapely a produkce. A je tam ještě jeden hudební vtip!

Zde končí standardní edice. Deluxe Edition nese oproti standardní edici, která má 11 skladeb, navíc 3 bonusy. Bonusové písně se jmenují Fight of Your Life, Vicious Circle a The Lodger.

Zaječíme si u Fight of Your Life. Velice melodická skladba s hitovým potenciálem. Sedí do celku? Sám nevím, ale rozhodně není špatná. Je z ní cítit Halfordova radost. Proč je skladba v bonusech, když má koncertní potenciál, je otázkou; zřejmě proto, že by se nehodila do setu, který je u Jidášů vždy historickým průřezem tvorby.

Předposlední skladba Vicious Circle je takový standard Judas Priest, který neurazí, ale ani příliš nenadchne. Klasická stavba, klasický refrén. Uvědomíte si zde, že i takový průměr kapely, jako je Judas Priest, stále ční vysoko nad “hevíkovou” konkurencí.

The Lodger připomíná poslední skladbu na Firepower, která je rovněž pomalá a mohla by vyvolávat pocit zbytečnosti. Nicméně skladba Sea of Red na Firepower nepůsobí tak markantně odlišným dojmem jako The Lodger zde. Pokud něco “hejtit”, tak právě tuto skladu. Iritoval mě sbor kleštěnců na pozadí refrénu “Vengeance is mine”; je to opravdu vlezlé.

Co jsem si z alba odnesl? Rozpaky při prvních několika posleších. Důvodem je asi to, že kapela na rozdíl od Firepoweru více experimentuje (dobře, spíše produkce) a album není tak úžasně konzistentní jako Firepower.

Další vnitřní pnutí mi způsobuje mix vokálů a hodně efektů na nich. Nemyslím tím nic špatného vůči Halfordovi, zpívá pořád úžasně a vokály jsou vůči hudbě dobře namíchané, ale je to na první poslech něco zvláštního. Já v tom slyším vrstvení více vokálních linek přes sebe, které zjevně nahrál Halford a v mixu tvoří vícehlas. Místy to na mě působilo až nadužívaně, protože Halford to nepotřebuje a já jako posluchač nejsem na takový “schizofrenní” duet zvyklý.

Občasný podivný pocit z výsledku umocňuje použití background vokálů, či řekněme chóru, v několika skladbách (např. Sons of Thunder). Nejsem na to u Judas Priest zvyklý.

U skladby The Lodger je myslím jasně slyšet, že se na vokálu podílel i někdo další - byť to produkce na obalu alba nepřiznává. Zde není jen Halford.

Další věc, kterou nemám příliš rád, jsou konce skladeb do fade-outu, který je použit u několika skladeb. U metalu jsem zvyklý na hudební výpověď, která je většinou naléhavá. Poslední takt, prásk a jedeme na další vál. Fade-out patří do balad či k Dire Straits.

Verdikt? 8,5 z 10. Po rozpačitém prvním poslechu jsem k desce pořád musel vracet, prvotní rozpaky ubývaly a nakonec ji teď aktivně poslouchám skoro denně. A to je kouzlo Judas Priest. They did it again.

Kdyby se ten obal víc povedl a nebyl tak rozjásaný, tak bych ji snad i dal na poličku. Takto deska zůstane v digitální podobě.

A nezapomeňte - The more (volume) the merrier! We'll go screaming through the gates of hell!

Největší pecka - Gates of Hell, Crown of Horns.

Cechi

[zlutyzakaznik]

Extrakce na kolejích 2022

(17. 10. 2022) Čekej dlouho.

Nejlepším vlakovým zážitkem letošních letních toulek pro mne byla 1. třída EC 285 Metropolitan Slovenská Strela, která vyjíždí ve 20.01 z Kolína a další zastávku má až ve 22.07 v Brně-Králově Poli. Dva zřejmě týden nemytí kotlíkáři byli okamžitě vyexpedováni průvodčím do dvojky, wi-fi ZSSK fungovalo nejlépe ze všech, co jsem vyzkoušel, klimatizace příjemná a nikoli mrazák, starší a kultivovaný pár na druhém konci vozu neslyšný a sedačky nevychozené a tak kvalitní, že se na nich vůbec nepotila záda.

Stokrát nic umořilo osla. A to platí i pro prázdninové cestování s vlaky Českých drah. Jízdenka na léto je báječný a fantastický produkt a velmi rád jsem jej využil v deseti z dosavadních jedenácti let platnosti, ale v uplynulém červenci a srpnu poznamenalo amortizaci no-limit kartičky tolik infrastrukturních problémů, že jsem si chvílemi říkal, zda to člověku stojí za to. Stojí. Musíte být ale připraveni na určitá ale.

Produkt má smysl pro toho, kdo dokáže během týdne či 14 dnů uspořádat aspoň dva delší a jednodenní výlety a/nebo plánuje putovat po šňůře lokalit v rámci ČR. Vzhledem k všeobecnému růstu cen, který se nevyhýbá ani ČD, je kartička ojedinělou příležitostí, jak za pár korun poznat kávové a další krásy vlasti. (Pokud tedy nezvolíte elektromobil, který prý nemá jedinou nectnost, jak tvrdí člověk, jenž i na kavárnách nenachází žádné nedostatky.) 

Úvodní den prvého čtrnáctidenního turnusu jsem vyrazil do Prostějova, protože během lijavce jsem do Canallu ještě nezavítal a život je změna.

V kavárně jsem byl za ty dva roky poměrně často a tentokrát jsem za momentku vybral “schovku” za kávovarem, jehož nerez nabízí transparentní odkaz na používané mléko. :-)

V kávové pauze na obvyklé potulce Prostějovem. Tentokrát v části města, která na mě působila jako z průmyslové revoluce.

Sámoška/večerka v Prostějově.

Vlna za vlnou a kávová specialita v podniku kousek od radnice.

Pro pocit ontologické jistoty aneb Zvířátko a květinka. Též Prostějov.

Uveďme pro lepší představu o výhodnosti produktu několik příkladů “zpáteční” jízdenky do vybraných destinací. Zpáteční v uvozovkách, jelikož tato jízdenka automaticky generující slevu 5 % byla ČD před časem zrušena. Výsledná suma je součtem cen jízdenek 2. třídy tam a zpět ve stejný den a za nejlevnější variantu preferovaného spoje při nákupu na e-shopu ČD den předem.

Brno vs Zlín 298 Kč Brno vs Hradec Králové 682 Kč (přes Kolín) Brno vs Český Těšín 781 Kč (přes Břeclav a Ostravu) Brno vs Plzeň 850 Kč (přes Prahu)

Jak patrno, investice 1290 Kč do čtrnáctidenní varianty se může vrátit velmi rychle. Za sebe vřele doporučuji týdenní doplatek do 1. třídy, letos poprvé navýšený z 250 na 350 Kč, který při vlastnictví In Karty (bez jakékoli nahrané aplikace, stačí fyzický nosič) zlevní jízdenku o 200 Kč. 

První třída je nutností i proto, že letní prázdniny a dovolené jsou pro mnoho lidí příležitostí, aby si ve vlaku s odpuštěním zařvali a nemusí jít jen o trempy s kytarou či pankáče ležící na podlaze už v 11 hodin, protože ti jsou díky těžké opilosti aspoň potichu. Opravdu mě nezajímá slet tet, jejichž jadrný projev může být slyšet na druhé straně open space vagonu. A zrovna tak nejsem zvědavý na mladé a “ambiciózní” hochy, kteří si hrají na velké šéfy a dlouhé desítky minut machrují telefonem a okázale obtěžují ostatní.

Cestou přes most do The Black Cup v NMNM... :-)

Všichni uvedení a mnozí další se sice v 1. třídě občas vyskytnou, ale z 90 % je záhy vylifruje průvodčí. Oni si totiž “nevšimli”, že ta prázdná půlka vagonu s novými, většími a červenými sedačkami a velkými jedničkami na dveřích a žlutým pruhem venku není 2. třída. Uf.

Čekej dlouho anebo Čekej s méně lichotivým oslovením je častou výtkou ze strany militantních petrol heads a nutno přiznat, že kdybych platil normální a výše uvedené ceny, asi bych byl ze služeb ČD pořádně otrávený, protože pokud máte díky výlukám, jež letos dosáhly zběsilého maxima, absolvovat dva nebo tři přestupy cestou tam i zpět a na každém je zpoždění 20 a více minut, dokáže to za jeden den udolat i nejzapálenější.

Letos nebyla výjimkou zpoždění 90, 120 i více minut na páteřní trati mezi Břeclaví a Ostravou, což Vám, máte-li smůlu, dokáže spolehlivě nabourat jednodenní výlet do ocelového srdce republiky i polského pohraničí. I proto jsem se pro baltic porter vypravoval nejméně třikrát a rezignoval na návštěvu mnoha původně plánovaných míst.

Říkají si taky Hradečáci, že je tam těch kaváren opravdu moc? Do podniku jsem nakoukl druhý den a jelikož se mi moc nezdála jejich prezentace Guatemaly z Dos Mundos, řekl jsem si, že zkusím Red Velvet.

Měkké srdce jsem si ovšem mohl odpustit, protože dort byl chuťově docela hrozný a vůbec ne nadýchaný a mechový. Krém pak umělý a chutnající po něčem rostlinném. Skoro 11/20 a půlka šla bohužel do koše. Aspoňže jsem to měl se 40% slevou ze standardních 79 Kč.

Na Velkém náměstí v Hradci jsem narazil na pekařství V mouce, které jsem loni asi přehlédl, protože podle všeho funguje od května 2021. Zkusil jsem loupák za 15 Kč a i když se vrchní část leskne, střída ani chuť mě nenadchly, protože to bylo suché a potvrzené máslo se jaksi nedostavilo. Dojíst se dal (skoro 12/20), ale i tady jsem si vzpomněl na haylerovské Harmless enough.

Kreativní využití pytle od sladu v Hradci.

Found art v Hradci? To, že současné umění může být interpretačně ošidné, víme přinejmenším od časů Duchampova pisoáru nebo Merda d'artista. :-)

Tady, kousek od nádraží, bývalo první hradecké Cona Coffee. Nyní je to podle všeho vietnamský pokus o třetivlnnou kavárnu. Pokoušel jsem se sem dostat začátkem července i na konci srpna, ale bez úspěchu. Každopádně jsou ceny ve výloze opravdu kuriózní: espresso tonic a latte macchiato za 59, flat white a cappuccino po 55 a chai latte za 59 Kč.

Dvojí návštěvu Hradce Králové a cestu 4 hodiny a 10 minut tam a necelé 4 hodiny zpět může absolvovat toliko zarytý příznivec kávy a moderní architektury. Jak příjemné a pohodlné to bývalo s přímou cestou do Pardubic (hodina a čtyřicet minut) a pak R, Sp či Os do Hradce a okolních městeček. 

S ohledem na uvedené asi nepřekvapí, že jsem na cesty vyrážel mezi desátou a jedenáctou, kdy už jsem měl odbyto ranní latéčko i svačinové cappuccino a nehrozilo, že se během zastavení vlaku v polích objeví příznaky kofeinového deficitu. Poobědové či odpolední doppio za odměnu se pak bez výjimky odehrálo v některém z prověřených podniků.

Úvodní depka v Pardubicích...

Deprese pokračuje. Proč mám pocit, že to tu propadlo ze Staromáku?

Relativně solidní ulice v Pardubicích. Cukrárna s kávovarem nalevo a židličkami napravo byla ovšem zase deprese.

Tady bude jistě nová kavárna (Pardubice).

Jestli je v Pardubicích něco opravdu kouzelného, není to tamní perník ani Café Bajer, jež zřejmě léta neaktualizovalo web, ale Machoňova pasáž, která po citlivé rekonstrukcí patří k nejhezčím v ČR. Vedle zřejmě opominutelné pražírny Golden Goose je tu totiž nástupce předchozí kavárny a soudě dle takřka plné zahrádky, i v Pardubkách dokáže lidi zaujmout Meinl, pokud je tento nabízen za normální ceny.

Když už člověk váží takovou cestu, cíleně si vybírá podniky, které jej v minulosti zaujaly a je rád, pokud za kávovarem stojí lidé, na jejichž standardy, energii a přístup si zvykl. Umělce a řemeslníky si jeden také, pokud je to jen trochu možné, vybírá podle jejich kvalit.

Největší překvapení je, že navzdory dlouhému covidovému škrcení a válce zatím pokračuje kavárenský boom i v regionálních centrech a menších městech a zejména Hradec Králové a Zlín se, jistě i díky významnému vlivu univerzity, mohou pochlubit velkým počtem nových gastronomických provozů.

Moc hezký koš v Hradci Králové. Letos jsem měl víc než kdy jindy pocit, že se tady na české poměry daří designu a současnému umění.

A tenhle náborový plakát mě nadchl. Nepůsobí ve srovnání letáčky DPMB poněkud suchopárně?

Zdůrazňuji slovo počet, protože tento nic nevypovídá o kvalitě nebo dokonce inovativnosti a s potěšením konstatuji, že aspoň někde platí, že ty nejlepší podniky se stále drží: zlínské KAFÖ, hradecké Café na kole a Kavárna Vozáb a prostějovský CANALL. Do všech uvedených jsem zajel v průběhu července a srpna dvakrát a kromě Hradce, který je v současné éře výluk z Brna obtížně dosažitelný, se dá do Zlína i Prostějova dopravit takřka v rámci IDS JMK.

Uvedená tři města jsem za posledních 10 let navštívil nejméně sedmkrát a jedno a každé z nich představuje důvod k návštěvě pro milovníky architektury a ty, co se rádi toulají po širším centru a pozorují místní život. 

Opravený industriální areál a univerzita dělá ve Zlíně strašně moc. 

Letos jsem nebyl líný a poprvé se podíval do velkého obchodního domu kus od středu města. Na Zlín je to impozantní stavba a dle parkoviště jsem měl dojem, že si tu d��vá dostaveníčko velká část pražské byznysové smetánky.

Ach, nová úroveň kavárenské hipsteřiny! Podobnou věc s koženými úchyty jsem viděl o pár dní později v Pardubicích, ale třetí kavárně Pikoly prvenství nikdo neodpáře. Škoda tedy, že jsem tu zažil po vstupu dovnitř zvláštní čmuch. Tak jako naposled v Olomouci. 

Cihlový tovární areál Zlína je jako miniaturní Středozápad a tahle část zase tak trochu Hong Kong.

Po červencové návštěvě jsem začal systematicky sledovat instagramová storíčka zlínské kavárny, protože jestli je v tuzemsku někdo, kdo posouvá kupředu umění digitální koláže, je to tahle parta. To by mohla být krásná studie! 

I mimo Brno se však neudrží vše a perfektním příkladem je Prostějov a tamní SPOT KAFE, které jsem nalezl na konci srpna vyklizené po zhruba půlroce provozu. Přidalo se tak k před delší dobou uzavřenému Botanico Café s jednou z nejúchvatnějších zahrádek (a nejšpinavějších násypek), co jsem kdy viděl. Protest na letáčku na dveřích bohužel nijak nepomohl ochutnávkovému výčepu na místním nádraží a to, že podivná pobočka brněnské Dokonalé kávy skončila také, jsem zmiňoval už několikrát.

Město na Hané i Hradec jsou ve stínu lépe dopravně napojených a z obecného pohledu turisticky atraktivnějších sousedů, což je ale zatím výhra pro ty, co preferují příjemnější a méně komerční atmosféru.

A i když jsou Kotěra a Gočár nejpřednějšími jmény a Hradec i Prostějov mají upravená i historická náměstí, na turisty je zřejmě prvé z uvedených svou architekturou až příliš odvážné. V tomto mne po dvou letech udivily Pardubice, které působí stále víc coby cyklistická nebo jen kořalková destinace pro Pražáky. 

Když člověk sleduje devastaci průčelí v centru Brna (Masarykova, Orlí a mnohé další) neubrání se úžasu, když narazí na dům, do něhož byl organicky začleněn současný gastro provoz. Ač mě Dhaba Beas jídlem neoslovilo, od jejich hradecké pobočky jsem nemohl odtrhnout zrak. Strašně moc dělá samozřejmě ten dům, v jehož nejvyšším patře by mohl bydlet Batman s Vicki Vale... :-) Co jsou ale platné všechny investované peníze a šikovný architekt, když ve zcela prázdném podniku hrálo vlezlé rádio a paní za pultem koukala do telefonu. 

Po osmi letech jsem zavítal do Kroměříže a od dětství poprvé do Luhačovic a bohužel musím konstatovat, že největší moravské lázně mě znechutily tak jako loni Mikulov nebo Mariánské Lázně v roce 2018. Už od nádraží se objevují ty nejukřičenější gastronomické i ubytovací návnady, jež jen nabývají na intenzitě cestou po hlavní třídě do centra. A kdybych neměl jasně daný důvod návštěvy v podobě doppia v Jizbě, utekl bych pravděpodobně takřka okamžitě.

Kroměříž stihl podobný osud jako Olomouc. Město se díky mnohokrát mediálně zdůrazňovaným přednostem (Arcibiskupský zámek a zahrady na seznamu UNESCO + od roku 1997 údajně nejkrásnější historické město České republiky) stálo cílem jednodenních a víkendových turistů a třebaže tu zatím nejsou takové špalíry jako v Mikulově, vliv masové turistiky je velmi patrný. Pokud chcete vidět město s podloubími a krásným náměstím, z něhož navzdory neumětelství živnostníků nezmizel genius loci, velmi bych doporučoval třeba Svitavy.

Příjemná Lennonova ulička zkracuje cestu z hlavního kroměřížského náměstí do ulice Ztracená, kde je hned několik kaváren a barů...

Bohužel je tu však i obchůdek, kde mi dáma odmítla cokoli sdělit o původu zrnek s tím, že prý to od nich dříve vyzvěděla konkurence a pak si začali objednávat napřímo. Nepomohl odkaz na příslušnou legislativu a kontrolním orgánům prý příslušné materiály ráda ukáže. Něco takového se mi nestalo od jisté kavárny v Blansku před pár lety.

Slogan Mňamky jako od maminky ani interiér na mě důvěryhodně nepůsobily, ale buchta za 35 Kč vypadala na plechu pěkně a tak jsem to risknul. A dobře jsem udělal. Textura slušně vláčná, posypka příjemná a ovoce dodávající potřebnou a nepřehnanou kyselost (silných 13/20). Kdyby aspoň takto chutnaly věci ze všech těch domácích bister, bylo by na světě hned veseleji.

To, že jsou “Hanácké Atény” orientované na turisty a podporu místních gastro podnikatelů, pro mne podtrhlo zjištění, že centru prakticky neexistuje malý a do historické zástavby začleněný supermarket. A když jsem měl v nohách hodinu a půl ve městě a vysvitlo sluníčko, přihlásila se i žízeň a tak jsem se po marném pátrání a konzultaci místních uchýlil k nouzovému řešení v podobě třetinky Fanty za 20 Kč v místní kebabárně. 

A zjevně jsem nebyl sám, protože chvíli předtím jsem v hned vedle umístěné potravinové zlevněnce potkal skupinu sportovců, kteří zoufale pročesávali regály a hlasitě reptali nad tím, že ve městě není k mání obchod, kde by byla snadno dostupná voda.

A kávy celkově? Kromě vzorků vyzdvižených v rámci měsíčních souhrnů jsem samozřejmě potkal i doppia méně povedená a v rozmezí 12 až 13/20. Nejlepší z nich byla hodně konzervativní Kolumbie MOK v novoměstském The Black Cup, kde jsem prý dostal druhou kávu z nových zrnek, jež ještě nebyla “zajetá”. 

K double z jizbí Rwandy v kroměřížské Novákově zahradě (s pěknou a divokou zahradou), jež byla uprostřed naznačeného rozmezí, jsem detailní poznámky poslal provozovateli a vyjádřil naději, že příště se holky nespolehnou na volumetriku místo váhy. A olomoucké Love Coffee, ač prakticky umístěné naproti nádraží a obsluha jako vždy milá, pro mne i kolegu doručilo svou zatím nejslabší kávu (stěží 12/20 a ploché a chuťově banální, a to jsme ještě zvolili údajně odvážnější variantu!) a musím říct, že od Kikafe jsem měl mohem lepší věci.

Možná překvapí, že v rámci fotek tentokrát nejsou uvedena designová zvěrstva. Ne snad, že bych během cest žádná nepotkal a nezaznamenal, ale výjimečně jsem si nechtěl narušovat náladu cestopisu a pozitivní vyznění fotek něčím, pro co bude prostor v dalším článku o tuzemském gastro designu.

Senzorický vrchol, který stál za tu štrapáci takřka osmihodinové cesty (tam i zpět) do polského Těšína a druhá nejlepší kobliha, jakou jsem kdy měl (silných 15/20, lepší byl už jen exemplář ve Varšavě). Jahodová náplň (truskawka, anglické popisky jsou stále spíš výjimkou) v ještě teplé a ideálně pocukrované  koblize byla úžasná a kombinace nebeské nadýchanosti s jemnou elasticitou způsobila, že jsem slastí přivíral oči...

Při ceně 5 PLN (25 Kč) je to absolutně zadarmo a po 10 minutách jsem se vrátil pro druhou, stejně dobrou a obvyklé pirohy si pak už nedal. Dezertína i Mlsná holka, která je stále dělá jen jednou denně (ráno), mohou z donutů/koblih dělat sebevíc fancy záležitost, ale tohle je prostě špičkový “street food” a obrovský rozdíl. Bohužel i zde kvalita kolísá (v závislosti na náplni) a o pár týdnů později jsme na ovocné s kamarádem neměli štěstí a shodli se, že “cappuccino” je stěží za 13/20 (suché těsto a náplň v podobě podivně chutnajícího prášku upomínající na Nescafé 3 v 1). I proto se zdráhám vydat jednoznačné doporučení, abyste tam okamžitě vyrazili, protože i tady musí mít člověk štěstí. 

[lieselotte-sky]

Temelín ještě jednou

Vystoupení toho člověka z Temelína na které jsem sem před časem dávala odkaz bylo opravdu něčím otřesným. Probírala jsem to ještě s dalšími lidmi, převážně z automatizace (bohužel nikdo z nás nemá zkušenosti z jaderného průmyslu), no a jsem z toho ještě zmatenější než na začátku. Objevily se určité řekněme myšlenky. Předně. Nikdo z nás neví zda ten člověk skutečně pracuje tam, kde tvrdí, že pracuje. Pokud tam i nakrásně pracuje, nikdo z nás neví zda to není „sociální kolečko“, tzn. má-li ten člověk opravdu na něco vliv. Toto byl v podstatě odkaz na Obendraufa, který tahal za nohu celou ČR zhruba dvě desetiletí, připusťme, že se to může opakovat. Toto byla snaha věřit v to, že věci jsou v podstatě v pořádku, celé to vystoupení bylo hodně divné. Jsou tady ale horší scénáře. Shodli jsme se na jediné věci — je potřeba to vystoupení popularizovat a udělat kolem toho bugr. Jestli to nemá s realitou nic společného, pak se na to někdy v průběhu příjde a rozbijí se nějaké nesmyslné pověsti, což může mít jedině pozitivní dopad. Pokud je to řekněme reálné, je potřeba zásadním způsobem změnit směr kterým se to celé ubírá, už jen s ohledem na skutečnou dobu využitelnosti toho zařízení. Ta věc zatím nějak zásadním způsobem nebezpečná nebude, ten hardware je rámcově 30 let starý, s dobrou údržbou má před sebou klidně dalších 10 let spolehlivého života, ale více opravdu ne. 60 let staré součástky v kritické infrastruktuře s potenciálem vyhladit půl Evropy jsou receptem na seriozní katastrofu.