#ne každý den je posvícení

[tescont-dneska-udelala]

11.12.2023

Nic, vůbec nic, dneska byl breakdown den, pořád jsem jen řešila požáry a tak jsem si odpoledne záměrně sedla a přestala cokoliv dělat, jelikož na co jsem sáhla, to se změnilo v hovna

Takže jsem si vlastně užila celkem dlouho BG3

[tags-sk]

Ne každý den je posvícení. Dnes jsem chtěla udělat suprčupr palačinky ALE! Místo lívanců trhacen😃. V neděli se měnil ča... https://ift.tt/2N5vmoH , https://tags.world

[autoring]

S některými lidmi se za volantem rychlých, výkonných a speciálních superaut “něco” stane. Všimli jste si toho také někdy? Krom toho, že se často začnou úplně jinak tvářit, přestanou často používat selský rozum. Tedy, taková je má zkušenost a vycházím z toho, co vídám kolem sebe na silnicích. A má slova tak trochu potvrzuje i přiložené video.

V to se představí hned dvě superauta. Prvním je Porsche 911 GT3 RS asi s manuální převodovkou. Druhým je americká klasika v podání Shelby Cobra. Dvě rozdílnější auta byste asi jen těžko dali dohromady. Zatímco Porsche si Cobru vychutná v zatáčkách a na takovém Nürburgringu by jí ukázal záda po třetí zatáčce, Cobra německému sportovnímu autu ukáže, jak se jezdí sprinty.

Nové Porsche 911 GT3 RS by mělo zůstat u atmosférického motoru, výkon bude vyšší

A přesně to také řidič Cobry posádce v Porsche dost důrazně vysvětlil. Upřímně nechápeme, jak řidiče Cobry vyzývat na semaforech. Možná opojení z evropského auta? Těžko říct. Každopádně jejich krátký závod kromě jiného názorně ukáže, proč Porsche prodává drtivou většinu svých 911 ve všech verzích hlavně s převodovkou PDK. Ono totiž není úplně snadné tuhle stuttgartskou bestii s manuálem ukočírovat.

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Podle všeho by to mohl řidič 911 z videa potvrdit. Nejen, že na plné čáře prohrál ten malý sprint, ale ještě si spálil spojku. Hned po nepovedeném rozjezdu se mu z pod auta vyvalilo celkem hodně kouře, Od pneumatik to opravdu není. Ostatně, i autor videa komentuje to, že mu zápach kouře nápadně připomíná spojku. No, ne každý den je posvícení.

Příspěvek Jak se zesměšnit v Porsche? Spálit spojku při marném pokusu porazit Shelby Cobra pochází z auto-mania.cz

[smutnyajtak-blog]

Začínáme... Vlastně končíme

A je to tady. Rozhodl jsem se sepsat pár svých myšlenek do blogu. Nikdy jsem si "blogísek" nepsal a už vůbec ne veřejně. Jenže se v mém životě stalo něco, co mi všechno otočilo, něco, na co jsem nebyl připravený a co mě dostalo do kolen. Doslova. Ano, je v tom ženská. Asi si budou někteří z vás říkat, že jsem sračka, bábovka, že nic nevydržím. Možná máte částečně pravdu. Když ale nad tím přemýšlím, vydržel jsem toho dost. Víc, než si dokážu přiznat. Čtěte, uvidíte.

Pro úvod bych rád poznamenal, že jsem v tuto chvíli značně ovlivněn svými pocity. Jsem ve stádiu, kdy si odvykám od člověka, se kterým jsem si v posledních osmi letech neustále psal, volal a v posledních třech letech žil. Tohoto člověka, tuto ženu jsem ztratil. Ne, nezemřela, opustila mě. Detaily se dozvíte. V těchto dnech se sžívám s tím, že už to nebude jako dřív, snažím se pochopit, co se všechno vlastně stalo a moje nálady se pohybují někde mezi lítostí a nasraností. A tyto nálady asi budou i zasahovat do mých příspěvků.

Tak, jdeme na věc!

Moje přítelkyně je/byla už od začátku našeho vztahu vážně nemocná. Známe se od základní školy, už tehdy jsme po sobě malinko pokukovali, a v podstatě od konce ZŠ má zdravotní potíže. Potíže takové, které ji značně ovlivňovaly život. Znovu jsme se potkali ve druháku střední školy. Potkali jsme se na nádraží a zírali na sebe, že chodíme na stejnou střední. Začali spolu jezdit vlakem, byli moc dobří kamarádi a postupem času padla první pusa. Byla nádherná, doteď si na ni vzpomínám.

Střední skončila, přišel čas, kdy jsme se přestali vídat každý den, ona studovala ve Zlíně a bydlela na kolejích, já zůstal doma a studoval v Brně. Ano, je to "kousek", ale na každodenní dojíždění to není. Vracela se mi na víkendy a já je v drtivé většině strávil s ní. Byl jsem vždy tak šťastný, když přijela... O to těžší bylo každo-nedělní loučení.

Nevím, jak se nám to podařilo, ale oba jsme bakaláře protáhli na čtyři roky. Ten poslední rok byl značně volný, a tak jsem jí navrhnul, jestli by nechtěla bydlet se mnou. Našli jsme si krásný byt v Brně. Doteď si pamatuji, jak jsme seděli v Lužánkách na lavičce, ona se na mě dívala ustaranýma očima a ptala se, jestli to zvládneme. Říkal jsem jí, ať se nebojí, že se o ni postarám.

A tak jsme bydleli. Zařídili jsme si krásný pokoj. Ano, díky ní. Trochu jsem se bál, že s bíl��m nábytkem budou problémy, ale podařilo se nám sehnat v podstatě všechno ve stejném designu. Bylo to tady jako v pohádce.

Aby to tady zútulnila, objednala krásnou nálepku na zeď. Obrovský listnatý strom. Její nalepení byl oříšek všech oříšků. Ale užili jsme si to. V podstatě celé odpoledne jsme se smáli a lepili. I když, jak jsme později zjistili, ty hrdličky dole jsme měli nalepit všude kolem. Ale to nevadí.

Nastala krušná doba. Oba jsme studovali a pracoval jsem jen já. Asi si dovedete představit, o čem teď bude řeč. Ano, nájem v centru není levný a její bezlepkové jídlo také ne. Měl jsem před sebou těžké rozhodnutí, dál to nešlo. V práci jsem se domluvil, že mi navýší úvazek. Ale co škola? Byla jediná možnost, přerušit. Ano, půl roku do státnic. Bylo to těžké rozhodnutí, ale já jsem s ní byl moc šťastný, i když každý den nebylo posvícení. A se školou by se náš sen rozplynul jako pára nad hrncem. Udělal jsem to kulišácky. Aby se necítila "blbě", nahrál jsem to na zkoušky. Prostě mě "vyhodili". Ona dostudovala, udělala státnice a já dělal znovu přijímačky do prváku. Mimochodem, měla parádní bakalářku. Opravdu, klobouk dolů, tak obsáhlá a odborná publikace bakaláře se jen tak nevidí.

Byl podzim, ona si našla práci a já se vrátil do poslucháren. Všechno bylo ok až na jednu věc. Chodila z práce strašně utahaná. Přišla, najedla se a šla spát. Den co den. Byla to hrůza, veškeré koníčky šly stranou.

Uběhl rok. Nastal Nový rok 2018 a velké drama. Její nemoc se opět projevila a opět šla na neschopenku. Ale tentokrát to bylo jiné. Doktoři jí navrhli speciální léčbu. Navrhli to už dřív, ale tentokrát to bylo dost razantní doporučení. V podstatě ji k tomu dotlačili.

Nastává nejhorší období v mém životě. Pokračování příště...