#mrzení

[witchwitchglam]

Mohlo bejt větší mrzení - třeba “přidej perex pičo”

tady bude text tady bude text tady bude text tady bude text tady bude text tady bude text tady bude text tady bude text

[slovy-vyjadreno]

????????????????? 

Vinted je taková vysoká škola šikany. Možná budu pro příspěvky na tenhle blog chodit jenom tam. Tam se to hádá hlava nehlava, podle mě už to ve většině případů hraničí s kyberšikanou. A admini zřejmě nic neřeší, když se tam uživatelky v každém druhém vláknu napadají. 

Už několikrát mi počítač předhodil reklamu na Vinted a já prostě místo, kde si ubližují lidi, podporovat nebudu.

[kocourmokroocko]

Když už jsem tady ve svý plechovce od solenejch kešu ořechů načal téma poruch osobnosti, tak si k té příležitosti ještě na něco zanadávám. Pokud nemáte nadávání rádi, přeskočte tento příspěvek.

Mrtě, strašně moc, do morku kostí mi vadí, jak se některý duševní poruchy devilizujou, zatímco ty ostatní jsou akorát vtipnej meme/dobrej fanfiction námět pro sympatickej relajtable charakter/braný jako strašně uwu a bezelstný. Neexistuje nic jako uwu duševní porucha, a stejně tak neexistuje nic jako STRAŠLIVÁ PEKELNÁ INHERENTNĚ MORÁLNĚ ZATRACUJÍCÍ HUR DUR duševní porucha. Překvapivě, a já to děsně nerad říkám, ale když už tady máme ten upřímnej pokec, jen mezi mnou a váma, nikomu ani muk, vono ZÁLEŽÍ. Zaprvý: Tou duševní poruchou vždycky nejvíc trpí ten, kdo jí, neuvěříš, Janku, má. Zadruhý: Jasný, super, lidi s hystrionskou poruchou osobnosti občas neutáhnou emoce a vylítnou na nechtěnou horskou dráhu pocitů a reakcí, kterou se jim v tu chvíli nedaří úplně kočírovat, ale taky bejvaj vnímaví, empatičtí, zábavní a, pokud se ten konflikt nedotýká přímo jich, dobří mediátoři. Coby člověk, co má takový lidi ve svým milovaným sociálním okruhu, to můžu dokonce z první ruky dosvědčit. Hádejte, co nemá moc devilizujícího stigmatu? Moje vole já nevim nějaký OCD. Hádejte, co by devilizující stigma klidně mít mohlo? Moje vole nějaký OCD! Někdy, když mám fakt, fakt špatnej mentální den, můžu bejt z popudu svýho OCD (a protože to zrovna nezvládnu ukočírovat, to říkám, aby bylo jasný, že jsem za to samozřejmě taky nějak trochu zodpovědnej) nepříjemnej a na společný soužití složitej člověk. Mrzí m�� to pokaždý, když se to stane, ale alespoň k tomu osobnímu mrzení nemám milion zlounů s OCD ve filmech a hromadu zlejch dezinformací v populární literatuře, který by mi během už tak dost složitýho procesu říkaly, že když mám OCD, jsem prakticky inherentní padouch a hrůzačlověk a každý by se mi měl obloukem vyhnout. To samý bohužel nemůžou říct lidi se schizofrenií, bipolárkou, BPD apod. A to mi rve srdce a je mi to strašně, strašně líto, protože prakticky jakejkoliv "negativní" aspekt povahy v člověku, co n��čím podobným trpí, se přičítá jako hrozivý důkaz jeho poruchy, zatímco ty pozitivní aspekty jsou jen ojedinělý zázrak jeho tajného a dobře skrývaného zdravého já, a ono to tak prostě. Neni. Promiňte, že jsem z toho tak nakvašenej, ale tohle je téma, se kterým spoustu mých milovaných lidí denně bojuje a já jsem prostě. Unavenej. Unavenej za ně, a smutnej, že v roce 2022 jsme se pořád neposunuli k tezi, že člověk je vlastně děsně komplikovaná entita a věci, co ho trápěj, jsou možná jen jedna strana mince, co na odvrácený straně obsahuje nějaký dobrý kvality (ne že je jich zdrojem, jen že je obsahuje), který v tom člověku neexistujou oproti očekávání, ale jakože zároveň a pospolu s těma těžšíma aspektama osobnosti. A zatímco se s těma těžšíma aspektama učí pracovat a sžívat a korigovat je, aby nebyly detrimentální pro jeho život, bylo by možná fajn, kdyby jeho nesmazatelný nastavení mozku nebylo devilizovaný jako kompletní a stoprocentní eror v lidskosti, zatimco za to dobrý v sobě údajně vděčí nějaký zbývající živořící špetce normality, která s tou zlou, špatnou, fuj částí nijak nesouvisí a je jí panensky nepoznamenaná. TLDR: Dokud lidi nezačneme vnímat jako komplexní celky, ale jsme pořád u nějaký bizarní představy "v mém těle jsou dva vlci" a binárního boje vzájemně ufouních dobrých a zlých sil (jejichž dobrost a zlost je btw třízená z našeho osobního morálního úsudku), jsme pořád sto let za jezevcema. A jo, tohle celý je jenom můj názor, budiž v mém inboxu safe-space pro vaše hejt anony.

[jejivelicenstvoona]

dny nejsou deštivý

každej si můžem dělat co chcem

takže milej zlatej

budu o tobě psát dokud to nepřejde

to mrzení

není to dobře ani špatně

prostě každej si můžem dělat co chcem

topit se ve vodce

v rumu

dělat nový jizvy

polykat prášky a sperma

_

takže milej zlatej

budu o tobě psát dokud budu mít slova

protože nic jinýho ani neumim

není to dobře ani špatně

prostě každej si můžem dělat co chcem

a stejně bychom se časem začli nenávidět

_

takže milej zlatej

budu o tobě psát ale aspoň se mi nechce brečet

dělat hlouposti

trhat stránky knížek

prostě zas se budu probouzet v cizích postelích

šeptat jména co zejtra zapomenu

polykat slova

emoce

sperma

[autoring]

Bond je vždycky James a Peugeot byl odpradávna ten s trojkou na začátku. Nejnovější 308 je hrdým nástupcem předchozích modelových typů s označeními šest a sedm a zároveň poměrně často skloňovaným synonymem pro rozumný rodinný automobil. Co je na tom pravdy? Na tachometru svítí už skoro čtyři tisíce ujetých kilometrů – čím za tu dobu 308 překvapila a na co se naopak těžko zvyká?

Uhrančivá perleť

Peugeot 308 už má tři roky po decentním faceliftu, který – jak je u výrobců v současné době běžné – zvenčí jen kosmeticky poupravil přední masku a nárazníky. Do modernizace taky tohle auto nemělo vpředu mlhovky v bočních výklencích ani logo lvíčka v mřížce chladiče. Vypadá teď o něco málo luxusněji, voní novotou.

Zub v předních světlometech je asi tím nejodvážnějším designovým prvkem na celém autě. Celkově atypická francouzská umírněnost v případě 308 nicméně není na škodu, na autě zanechala poměrně stylový dojem. Zvlášť ladně vypadá až obloukové provedení karoserie v kombíkové verzi. Byť nemá tak dlouhé převisy jako třeba 508 (naopak potěší gigantickým rozvorem), srší kastle dynamikou a jen tak se neokouká.

V bílé perleti září tenhle pegeout podobně jako křídové útesy tyčící se nad anglickým Doverem, ke kterým přes Lamanšský průliv vzhlíží celá Evropa. Čistě praktickým minusem je pochopitelně trvalé riziko absolutního zaneřádění laku blátem, prachem, hmyzem a poletující flórou, ať už parkujete kdekoli. Bezvadně to ale perleťové sekne s černým dekoračním balíčkem, který přidává ebenové osmnáctky nebo třeba černou mřížku sání.

Jde si zvyknout?

GT Line je to nejvíc, co můžete u 308 SW dostat. S testovanou motorizací začíná v akci na 570 tisících. Mimo jiné to znamená, že zvenku máte ledková světla, uvnitř pak černý strop, 3D navigaci s dotykovým displejem o úhlopříčce skoro deset palců a řadu dalších pěkných detailů. Tohle konkrétní auto ještě disponuje gigantickou prosklenou střechou a třeba taky parkovací kamerou. Oboje za příplatek. V záplavě asistentů mi chybí systém pro sledování mrtvého úhlu, který pořídíte k této výbavě za 13 tisíc.

Dlouho jsem Peugeotu vyčítal ovládání adaptivního tempomatu přídavným modulem, který ční ze sloupku řízení vlevo dole. Na něj jsem si ale celkem snadno po několikatýdenním používání auta zvykl a ovládám ho poslepu, dokonce bych řekl, že ho používám častěji než u jiných aut právě proto, že ho už umím automaticky nahmatat a během pár vteřin použít. O to důležitější je si auto osahat na déle než týden, po který standardně probíhají motoristické testy. Jak vidno, zvyknout si nakonec jde na ledacos.

To bohužel neplatí v případě vyvýšeného přístrojového štítu, který mi kompletně zastiňuje věnec volantu a mnohem lépe na něj vidí spolujezdec než řidič. Naštěstí budíky nejsou digitální (protože 308 ještě nemá nejnovější i-cockpit), a tak aspoň na analogových tachometrech lze odtušit kousek svrchní části budíků v místech, kde se ručička pohybuje nejčastěji. Jak moc kdekterým inovativním řešením fandím, tady je to pořád mrzení. I po 4000 kilometrech.

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Příkladná spolupráce

Nebyl to jenom drobný make-up, kterým v roce 2017 poupravil Peugeot stárnoucí 308, tento facelift přinesl také zcela nový dieselový agregát 1,5 BlueHDI 130 (namísto šestnáctistovky), který má 96 kW už v 3750 otáčkách. Je to poměrně nizoučko a auto disponuje slušně hutným zátahem, který polevuje ve vyšším spektru otáček. Točivý moment činí 300 Nm.

Důležité je, že osmistupňová automatická převodovka od japonského Aisinu naftovou jednotku zbytečně nevytáčí a jeho nepříliš působivou sílu tak spolehlivě maskuje. Tahle spolupráce funguje neznatelně, jemně, bez jediného zaškobrtnutí.

Nejenom díky tomu se Peugeot 308 SW velmi pohodlně ovládá, je měkký, běžného řidiče potěší neutrálním jízdním projevem, který nevybočuje z širšího průměru třídy. Což je plus i minus, záleží na vaší nátuře.

Šetřílky možná Peugeot naláká na velmi nízkou spotřebu 3,6 litru, kterou je ale nemožné s autem docílit. Po Velké Británii s ním jezdím za průměrných 5,2 litru, přičemž na tom má lví podíl nízká povolená rychlost na ostrovech. V Česku si umím představit spotřebu kolem šesti litrů, což je očekávaný standard.

Menší kola by třeba apetit dokázala teoreticky ještě zmírnit, nemluvě o ještě větší komfortu na palubě, který je ale už teď pěkně vybalancovaný, a pokud se nějaká z náprav hlasitěji ozývá ve vymletých důlcích a na retardérech, tak pak je to ta jednoduchá zadní. S tím ale nic nenaděláte. Právě nad zadními koly se mimochodem vznáší megalomansky pojatý kufr (610 litrů), asi největší deviza Peugeotu 308 SW. S ním auto spolehlivě naplňuje úvodní premisu rozumného rodinného kombíku.

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Technické údaje: Typ vozu: Nový Značka: Peugeot Typ: 308 SW GT Line Motor: 1.5 BlueHDi 130 Motor: řadový čtyřválec Objem válců: 1499 ccm Plnění motoru: turbodmychadlo Palivo: nafta Pohon: předních kol Výkon: 96 kW/130 koní při 3750 ot./min Točivý moment: 300 Nm při 1750 ot./min Zrychlení 0–100 km/h: 9.7 s Maximální rychlost: 205 km/h Převodovka: osmistupňová automatická Spotřeba paliva (l/100 km): 4.1 / 3.3 / 3.6 Emise CO2: 95 g/km Objem nádrže: 53 litrů Délka: 4585 mm Šířka: 1804 mm Výška: 1472 mm Rozvor: 2730 mm Provozní hmotnost: 1394 kg Objem zavazadlového prostoru: 610/1425 litrů Ceník: k nahlédnutí zde

Matěj Skalický, autor je redaktorem Českého rozhlasu

Příspěvek Test Peugeot 308 SW GT Line 1,5 BlueHDI 130 po 4000 ujetých km (2020) pochází z auto-mania.cz

[snowflakesandmorningstar]

Občas z Tebe mám pocit, že se uzavřeš do tajemného mikrospánku, kam nikdo nemůže. Tvůj výraz se vyprázdní a já do Tebe najednou nevidím, nevím, co se v Tobě děje a nad čím přemýšlíš, což je samozřejmě v pořádku, ale většinou se mi daří alespoň tušit, jakou máš náladu.

Přála bych si znát, na co zrovna myslíš a kde se zrovna touláš ve své fantazii. Možná bych Tě lépe pochopila a ušetřila si spoustu hloupých dotazů, které způsobují akorát oboustranné mrzení. Je mi z nás čas od času smutno, jak jsme sami se sebou bezradní a smutní z toho, že pořádně nevíme, co vlastně chceme. Možná jenom tušíme, co bysme zažívali nejradši, ale ostýcháme se to realizovat natož pak žít naplno. 

Nebo alespoň ve správný okamžik vytušit, že není správná chvíle na hloupé vtipy nebo otázky. Někdy mě napadá, že nápad společného bydlení Tě neoslňuje, že je to možná spíš společenský tlak, kterému jsme vystaveni, ale ty toužíš po určité formě autonomie, kterou já Ti ráda zachovám. Protože ji chci taky. Díváš se na mě v takových okamžicích hrozně zvláštně, chováš se zvláštně a já taky. Jsme spolu tak málo času, od toho přece nelze usuzovat, jestli se budem nebo nebudem štvát

[iron-council]

🇮🇱️ 🇵🇸️ 🇺🇸️ 🇨🇿️

Americký prezident Trump označil před rokem Jeruzalém jako hlavní město Izraele a zahájil proces přesunu velvyslanectví USA do tohoto města. Zeman nezůstal stát stranou, hlasitě tleskal a také doporučoval přesun české abmasády. Jediný při smyslech tak zůstal Babiš, který názor Zemana i Trumpa odmítl.

Podle plánu OSN z roku 1947, který rozdělil historickou Palestinu na židovské a arabské státy, získal Jeruzalém zvláštní status území s mezinárodní kontrolou. Tohle postavení bylo založené na náboženském významu Jeruzaléma pro všechny tři abrahamské náboženství. (Pozn.: 🇮🇱️ Izrael je stále oficiálně sekulární stát).

Ve válce v roce 1948 převzaly sionistické síly (skutečně se tak nazývaly) kontrolu nad západní polovinou města a připojily ji k Izraeli. Během další války v roce 1967 připojil Izrael i východní polovinu Jeruzaléma, který byl pod jordánskou kontrolou. V roce 1980 Izrael schválil tzv. "Jeruzalémský zákon", v němž deklaroval "Jeruzalém, jako úplným a jednotným hlavním městem Izraele", čímž formalizoval svoji anexi východního Jeruzaléma. Tento zákon označila OSN za neplatný. Jeruzalém jako hlavní město Izraele neuznává žádný stát na světě.

Jeruzalémským Palestincům nebylo nikdy uděleno izraelské občanství navzdory k de facto připojení východního Jeruzaléma k Izraeli. Dneska má asi 420 000 Palestinců ve východním Jeruzalémě jen průkazy o trvalém pobytu. Mají také dočasné jordánské pasy bez národního identifikačního čísla. To znamená, že nejsou ani jordánskými občany - potřebují pracovní povolení k práci v Jordánsku a nemají přístup k vládním službám a jiným výhodám. Žijí tak v podstatě bez státní příslušnosti a v zapomnění - nejsou občany Izraele, Jordánska ani Palestiny.

Izrael s nimi zachází jako s cizími přistěhovalci, kteří tam mohou žít jen z jeho laskavosti, i když se tam narodili. Jsou nuceni splňovat mnoho požadavků, aby si mohli udržet právo pobytu v jejich rodišti, které může být kdykoliv zrušeno. Podle izraelské neziskové organizace pro lidská práva B'Tselem zrušil od roku 1967 Izrael pobyt 14.000 Palestincům.

I když Izrael tvrdí, že Jeruzalém je jeho nedělitelné hlavní město, pro ty kteří tam žijí nemůže být skutečnost odlišnější.

Zatímco Palestinci žijí v jasných podmínkách apartheidu, Izraelci mají pocit normálnosti, který jim zaručuje jejich stát.

Skoro všechny problémy na Blízkém Východě začaly čmáráním tužkou do mapy bez ohledu na jiné souvislosti. Nebylo to jinak ani v případě Jeruzaléma. Přesunem ambasády USA do tohoto města začne další veliké mrzení. V případě Izraele bychom měli umět jasně oddělit tragédii holokaustu židovského národa a současnou kritiku Izraele za agresivní politiku apartheidu, kterou uplatňuje proti Palestincům.

Zdroj: můj archívek + Al Jazeera, B��Tselem, The Guardian, iDnes

[nemankovinatripu]

Úterý 13-3-2018

Zdravíme vás, lidi dobré vůle!

Při našich nekonečných pěších vysokohorských pochodech jsem si nemohl nepovšimnout mírného mrzení. Zaregistroval jsem totiž naprosto kritický nedostatek eskalátorů. Vyhodnocuji to jako zásadní nedostatek a zaroveň díru na trhu rekreace pro městský děti.

Zatím vůči tomu svévolnému zlu volím formu pasivního odporu (přivolávání špatnýho počasí), ale doma budu žalovat a tatínek vyhlásí válku!

Namasté✌🏽

[rumcajs-kin]

tak se mi tu poved takovej nešťastnej přešlap:

byla jsem velmi citlivě informována, že tenhle retro fetiš vtip nebyl úplně na místě, neb kocourův post měl za hrdinu trans muže, který v potu tváře a naprosto validně kompletuje nový život, takže se omlouvám a prosim vás, abyste tuhle verzi nešířili, když jí uvidíte! díky! a omlouvám se za zmatek a všechno případné mrzení ✌

"poslyš mám tady objednávku"

"to ti velmi přeji, ale Páťa ja na mateřský"

"doprdele. a jak dlouho bude Páťa na mateřský??"

"doprdele kurva pyčomoreako asi sedm měsíců ještě, nejmíň"

"proč kurvaže tak dlouho???"

"no než to vyrobí a porodí asik, ne"

"tyvoe huča. by se jeden posral. dobře Páťa, ciwe"

"dobře Páťa"

"ok tak já jim du písnout že objednávka neni"

"ne vole, počkej. moment. Páťa se s tim taky nesere a jede na dlouhou trať a nepřestane vyrábět celýho tadytenc, člověka, jakože neřekne si 'né, dneska nebudu vyrábět nohu a voko' jenom proto, že to trvá dlouho. doprdele to Páťa nedělá"

"....tak to my taky nemůžem, to by bylo trapný. to by si vo nás Páťa myslel."

"to jako teda."

"ok, du jim napsat, že vobjednávka BUDE"

"NALOŽ JIM TO, HAJZLE"

"PÁŤÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!"

"PATRIKURVAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!"

[prazskytankista]

VIDEO To je nářez. Orbánův ministr zahraničí utíral naštvanou moderátorku BBC. Šlo o imigranty

To jsou ale ošklivá slovíčka. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó poskytl rozhovor britské veřejnoprávní BBC. Je z toho velké mrzení, neříkal hezké věci. K videu se vyjádřil i Bohumil Kartous. Stejně jako reportérka BBC nechápe, proč Maďarsko zůstává v Evropské unii. source http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/VIDEO-To-je-narez-Orbanuv-ministr-zahranici-utiral-nastvanou-moderatorku-BBC-Slo-o-imigranty-542503