#fakt už nevim

[kralovna-ne-stesti]

Jedna velice chytrá paní, která má rozsáhlé znalosti o zdraví a biochemii: "To, co ve svém šamponu rozhodně nechcete, je sodium lauryl sulfát. Způsobuje vypadávání vlasů,..."

Můj drahej, hypersensitivní, značkovej šampon z lékárny za tři sta šedesát devět na potíže s citlivou kůží a vypadávání vlasů, kterej jsem si minule nakoupila asi v osmi balení do zásoby, ve složení na prvním místě: sodium lauryl sulfát.

[alexvacice]

úděl každého studenta, vytvořit si nazačátku akademickýho roku estetický plánovač ať je všechno pohromadě a pak ho nakonec použít tak 2x

[pivo-rizky-svickova]

Pokud někdo vyslovuje zdvojené souhlásky, zaslouží pětadvacet na holou.

[lem0nicle]

nevim, co se přes noc stalo, ale koukejte, co všechno jsem vymyslela💀

jakože nevypadá to nic moc, ale chci se o to s váma podělit :)

berte to prosím jako rozpracovanou věc, můžu to taky celý ještě změnit (nebo třeba úplně zabalit)

zde jsou moje české oc z bbc ghosts :)

takžee asi zleva shora

oskar (bój), který jednou v životě chtěl dokázat, že není budižkničemu se utopil

čeněk (husita), tak natěšěný na bojování, že se předvečer své první bitvy se udusil jídlem

václav (katolický kněz) byl probodnut nožem po tom, co jako opilý pomlouval ženu jednoho urozeného pána

radim (rytíř), který se s kamarádem vsadil, že mu nesestřelí ten chleba z hlavy (fakt ne)

asi je to cringe, ale já se bavila :)

a taky už mám nápady na další😼

jsem otevřená veškerý kritice a nápadům, nějak historicky přesný to taky neni, ale popravdě mi neni moc dobře a hledat se mi to nechtělo, takže za to se omlouvam😅

p.s. kdyby se ke mně někdo chtěl přidat tak to vřele uvítám🥺👉👈

[morti0re]

Zase je tu moje "chození po doktorech abych se ujistil že jsem fyzicky stabilní a pak mám od toho na půl roku pokoj" období a musím uznat, nemůžu se dočkat až to budu mít za sebou protože:

při EEG se mi blbě dýchá (to poděkujte binderu)

po EEG mám vždy umaštěnou hlavu z toho gelu kterou vám dávaj do tý čepice aby, nevim, se líp propojila s kompem fakt nevim, ale hlavní je že mám vždycky z toho hrozně mastnou hlavu a blbě se to myje

při tom EEG usínám COŽ BY SE NEMĚLO DÍT

ty neustálý odběry krve jsou už tak otravný

neuroložka na mě řve kdykoli jen zmínim že jsem si jen třeba týden zapomněl brát prášky (vim, blbý, ale já se fakt snažím)

ona ta neuroložka je obecně poslední dobou na mě víc a víc nepříjemná ale já nic udělat nemůžu protože jsem tam u ní z její dobrý vůle (tak nějak)

je mi jasný že znim jak šílenec ale fakt díky že jste mě vyslechli plantážníci fakt si toho vážim, tenhle proces mě už sere dlouho a moc lidí komu bych to mohl říct nemám, takže díkes <3

[mikeinthestrawberryfields]

Beatles album ranking, protože nejsem originální

(je jich 12 protože jsem ješte neslyšel Let It Be)

1) Abbey Road

2) A Hard Day’s Night

3) Revolver

4) Rubber Soul

5) Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band

6) Magical Mystery Tour

7) Help!

8) The Beatles (White Album)

9) Beatles For Sale

10) With The Beatles

11) Yellow Submarine

12) Please Please Me

pokud chcete vedět moje názory více dopodrobna, jsou všechny pod čarou :)

to jest vše, užívejte zbytek dne!!

1) Abbey Road

- mám se vůbec vysvětlovat?? je tu vůbec nutné?? Tohle album je doslova masterpiece. Ta hudba je něco nepopsatelnýho, každá písnička je svůj kus umění. To jak do sebe zapadaj jako puzzle, že sami nevíte, kde jedna písnička končí a kde druhá začíná, je tak skvělý. Já to fakt nedokážu popsat. Oblíbená písnička je určitě I Want You (She’s So Heavy). Když tahle písnička začala hrát, já měl pocit, že jsem byl přenesen do jiného vesmíru, ne nedělám si prdel. Fakt tak dobrá ta písnička je.

2) A Hard Day’s Night

- já fakt nečekal že se mi jejich třetí album bude TAK moc líbit. Jako, já to ze začátku poslouchal tak, že jsem si k těm písničkám představoval moje OCčka a najednou se mi prý líbí každá písnička z toho alba?? Cože?? Jsem si řikal pozdějc že to není pravděpodobný, aby se mi fakt líbila KAŽDÁ písnička. Tak jsem si to album poslechl znovu, tentokrát bez toho představování a jo, fakt se mi líbila každá písnička. Doteďka nevím jak se mi to povedlo, ale teď mi to příjde spíš vtipný. Kdybych si z těch všech měl jednu vybrat, tak asi Tell Me Why nevim jestli do týhle blbý písničky přidali herák nebo co ale já si ji vždy pouštim nejmíň 3krát, protože je tak dobrá.

3) Revolver

- vy ani nevíte jak moc tohle album miluju. ten cover art je skvělej, opět beatlesaci navařili co se týče cover art designu. Ale ty písničky. Ty písničky, panstvo to je něco. Tohle byl fakt bod, kdy se jejich hudba začala měnit a já jsem byl 100 % pro. Moje asi nejoblíbenější písnička z Revolveru je Tomorrow Never Knows tohle je nejenom moje oblíbená písnička z Revolveru, ale jedna z mých nejoblíbenějších Beatles songů obecně. Tak dobrá je.

4) Rubber Soul

- tohle album bylo celkem dlouhou dobu u mě na posledním místě co se týče rankingu alb. Nevím na čem jsem v tý době byl, když jsem tohle poslouchal, abych se mi zalíbilo tak málo písniček, tak jsem si nedávno tohle album pustil znovu a kromě If I Needed Someone, se mi líbili úplně všechny. Bylo to jako bych reálně procitl, nebo co. Je to takové klidnější album, to jo, ale to se mi na něm líbí. Asi nejvíc se mi líbí Think For Yourself je to nejen fakt catchy, ale i celkem relatable.

5) Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band

- opět banger album cover. Týpci fakt navařili opět. Já nevim co říct o tomhle albu, co už nebylo řečeno dávno předtím. To jak ty písničky do sebe přelívaj je fakt něco. Obecně všechno o tom je skvělý. Kdybych si měl vybrat oblibenou songu, tak to určitě bude Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band (reprise) sorry guys, ta repríza je prostě lepší.

6) Magical Mystery Tour

- musím uznat, tohle album si držím mnohem blíž k srdíčku, než bych měl. Možná je to vinou toho nepopsatelně nádhernýho album coveru, jako pane na nebi, s tim oni fakt navařili. Ta hudba je něco fakt nádhernýho, tohle je fakt moment kdy mi došlo, že mám radši tu pozdější éru jejich hudby, cca 1966 - 70. Je to prostě takový víc kreativní?? idk jak to popsat. Oblíbená písnička z tohodle je stopro I Am The Walrus. Nedává naprosto žádnej smysl a já ji za to zbožňuju.

7) Help!

- Help! si asi budu muset znovu poslechnout, jelikož si moc těch písniček (myslím hlavně ty, které se mi líbí) skoro vůbec nepamatuju. Asi proto že mi moc nenaskakují když si pouštím hudbu, fakt nevím. Ale jinak je Help! fakt solidní album, kašlu na vás Dizzy Miss Lizzy je actually fakt dobrá songa, co s tim furt máte?? Anyways asi ta nej songa by asi byla obviously Help! co jiného se dalo čekat.

8) The Beatles (White Album)

- ah, to známé “Revoluce 9 album” Dělám si prdel, ale já silně uvažoval, že tohle album skippnu jen kvůli Revolution 9 a jsem mega rád, že jsem to neudělal. Jelikož je tu tolik písniček, je celkem těžký si vybrat jen jednu. Ale kdybych to měl rozdělit na ty dva disky, nebo jak je to rozdělený na Spotify, tak za první disk bych dal Glass Onion a za druhý Savoy Truffle Těch bangerů tam je samozřejmě mnohem víc, ale tyhle jsou asi moje nejvíc oblíbený.

9) Beatles For Sale

- musim se přiznat, i když je tohle album je jedno z jejich nejslabších, i když je lepší než jejich první. Doslova si nedokážu vybavit ani jednu písničku z tohodle alba u který bych na první pohled byl: “Jo to je z tohodle alba!” Ale i tak ty písničky, který se mi líbí, se mi fakt líbí. Ta nej z tohodle alba by asi byla I’ll Follow The Sun.

10) With The Beatles

- jejich druhý album a je určitě lepší než Please Please Me, ale pořád není nejlepší. Nevím jestli tohle album už bylo stopro originální, nebo jestli ještě obsahovalo covery, ale i tak je ok. Prostě v celku ok album, asi nej písničku bych dal Roll Over Beethoven prostě taková typická vypalovačka je to skvělý.

11) Yellow Submarine

- tohle je prostě jen album pro ten Yellow Submarine animovanej film. Jen pár písniček z tohodle alba bylo originálních, asi tři nebo možná čtyři jsou písnicky z minulých alb a zbytek je jen soundtrack ke filmu. Jediná worthwhile pisnička z tohodle alba je Hey Bulldog je to strašnej banger

12) Please Please Me

- ono dává smysl, že první album nebude to nejlepší. Ty písničky jsou dobrý, to neřikám že ne, jen prostě oproti těm ostatním je tohle to nejslabší. Kdybych si měl vybrat oblíbenou písničku, tak asi Do You Wanna Know A Secret? jelikož je prostě co se textu i hudby týče fakt dobrá.

[takovanormalnielie]

4.2.2024

Potřebuju sehnat červenej volnej crop. Nejlíp s nějakým potiskem. Mám to přesně v hlavě, ale nedaří se mi nic najít. Chci hrozně nosit cropy, ale stydím se za svoje břicho. Není moc pevný a hlavně chlupatý žejo. Chvilku jsem přemýšlela a napadlo mě, že to břicho vlastně nemusí bejt vidět. Do hlavy se mi dostal úplně perfektní outfit. Pár červenejch J's on my feet k tomu bílý oversized baggy fubu jeans, černá stahovací košilka (protože mám fuj fuj břicho),kratičkej fishnet top a přes to ten červenej crop. K absolutní dokonalosti už chybí jen krátká bunda. Jakože u mě v hlavě to vypadá fakt dobře lol, ale nevim připadám si na to stará. Asi chci něco dohnat. Na druhou stranu mě přesně ty kecy, že by se ženy měly oblíkat úměrně svýmu věku, děsně serou. Myslela jsem, že zmatený období už mám za sebou. Asi budu "nějak" zmatená celej život.

[kopretinovafialka]

neudělala sem dneska jízdy v autoškole a strašně sem se rozbrečela, ale úplně neskutečně, takhle sem nebrečela už dlouho,

šla sem potom městem a brečela, přišla domů a brečela, doslova řvala ale musela sem potichu protože sem měla někoho doma a lidé jsou dnes emočně negramotní, snažili by se mě rozveselit, lidem je nepříjemný když někdo brečí, neví co dělat a pak to skončí tak, že to já brečící uklidňuju toho, kdo mě přišel uklidňovat že to bude dobrý, nebo hit mýho domova - říkat vtipy nebo ještě líp dělat si z tý vaší situace srandu, a to jak má někomu pomoct? i kdyby jen v normálním stavu to nevím,

ani nevim jestli mi vadí že nemam řidičák, pořád mám ještě ty dva pokusy, spíš mě to už jen bavilo - brečet a líbilo se mi to, tak sem pokračovala a vzpomínala na všechny křivdy a ošklivý věci a u toho brečela a to bylo tak krásný,

tohle je definice katarze, po breku přišlo takový to otupění, co přijde když brečíte dlouho a hodně, ale tentokrát to bylo spíš tak neskutečně uvolňující,

a rozhodla sem se pokračovat, dneska bude crying day, prostě si budu brečet protože se mi neskutečně chce a držet to v sobě není zdravý, a lidem to je stejně jedno, takže je to dobrej nápad, rozhodnuto.

taky mi ta autoškola přijde jako nějaký volání po osvícení, učitel mi neustále říká že nevnímám co se kolem mě děje a že dřív dělám než přemýšlím a taky že sem tvrdohlavá, a že ta moje paličatá hlava mi to všechno kazí, a komisař mi dnes řekl úplně to samý,

pane učiteli a komisaři, kdyby jste jen věděli, že to není jen za volantem, představte si, že já takhle žiju, a je to těžké s tím hnout ale pomalými krůčky to zvládám, věřte mi ;)

a taky sem už asi dospěla, dřív sem tu chtěla psát hlavně deep a aesthetic věci, a hlavně krátký, dlouhý čtou totiž jen vyvolení a ještě k tomu musí být psaný dobře aby zaujmuly, a je mi to nějak jedno hele milý čtenáři, samozřejmě chci aby sis početl a bylo to přínosné, ale věřím v osud víš, a vždy když si přečteš něco dlouhýho, nebo cokoliv, v podstatě narazíš na něco, tak to protože prostě máš.

to bylo fakt dobrý na závěr, chválím se, a sem na sebe pyšná až se usmivam a zapomněla sem brečet, achjo

[tancimvdesti]

Za posledního tristvrte roku jsem se urvala snad vic, než za celej zivot. I když toho vlastne zpětne vubec nelituju, protože kdy jindy se chovat trochu nezodpovědně a hodně tápat, když ne teď.

R. Tys ke mne ze zacatku byl tak moc něžný a pozorný, ze jsem chvili fakt věřila, ze te miluju. Ale byla jsem porad tak zmatená, protože jsi mi nikdy nedával uplne najevo, co ke mne citis. A ten ignor, ve kterej to vyustilo, mi dával pocit, ze je těžký me milovat. Až když jsem odjela, zjistila jsem, jak moc ses na me upnul a ze ti tolik chybim. Jenže to už jsem si uvedomila, jak mi tvy chovani ublizovalo a ze už se k tomu nikdy vratit nechci.

S. Jsou lidi, kteří jsou v tvym zivote jen na určitej cas, aby te něco naucili a pak odchazi, i kdyz někdy boli nechat je jít. Tys byl presne ten člověk, kterej me naucil, ze se mezi lidma nemusim porad jen smat a pak trpět sama v tichosti. Že si muzu dovolit ukázat, kdyz mi není dobre, rict si o pomoc. Ze nemusim mít pocit, ze nekomu něco dluzim, když tu pro me je ve chvílích, kdy mi je tak uzko, až mám pocit, ze se nedoziju rana. A jemně jsi mi pripominal, jakou mám hodnotu, ve dnech, kdy jsem ji sama nevidela. Pak se naše cesty znovu rozešly, tak rychle, jak ses mi dostal do života, jsi i odešel. A ja jsem jen hrozne moc vděčná, ze jsem diky tobe mohla tolik vyrůst.

G. Tys pro me byl clovekem, kvůli kterymu jsem hodne trpela. Vic kvůli tomu, jak ztracenej jsi byl, než kvůli tomu, jak ses vůči me choval. Protože se v tvejch očích odrážela moje bolest a trvalo mi strasne dlouho přijmout, ze te nemuzu zachranit, ze pokud to nechceš ty, nikdo jinej ti nepomuze. Ze odejit neznamena vykaslat se na tebe, ale zachránit sebe. Často si na tebe vzpomenu. Kdyz mi zacne hrát L’altroieri, kdyz ctu nejakou Pasoliniho knizku a vzpomenu si, jak jsi mi o něm vypravel. A jen doufam, ze jsi v poradku, ze to všechno zvladas a třeba ti je i lip. Ale už vim, ze není na mne s tím něco udělat.

P. Nedokazu ani popsat, co k tobe citim. Možná proto, ze to vlastne nevim. Seznámili jsme se tak nahodou, ve 4 rano na Piazza Belini si povidali o zivote a v tu chvili jsem vedela, ze cokoliv reknu, ty to pochopíš. Jsi pro me clovek, se kterým muzu mlčet, který tu je, i když nemám co rict. Udělal jsi veci, který mi svým způsobem vrátily viru v lidstvo a taky v sebe. Protože když ses jen tak sbalil a prijel za mnou přes pulku Italie, uvedomila jsem si, ze není na miste spokojovat se s lidma, kterým nestojí za to prijet za mnou, i když bydlí ve stejným městě. Jsi pro me platonickou láskou, u který vim, ze musí zůstat platonicka, protože jinak by ztratila cely svy kouzlo. Ale platonicky te miluju a vždycky budu.

M. Tohle bylo tak kratky a tak moc intenzivní. Po par dnech jsem měla pocit, ze te znam celej zivot. Po dlouhý době jsem neměla pocit, ze se neumim vyjadrovat, protože jsi mi kradl slova z úst a ja jen nechapala, jak je možný, ze do me tolik vidis. Mohla jsem motat jazyky, kteryma mluvím (protože multilingvismus je svině a čím vic jazyku umíte, tím vic vám vypadávají slova v každým z nich) a ty jsi me doplňoval, protože to mas stejne. Jako první a jedinej jsi poznal, co znamená my tetování a nevěřícně jsi na me koukal, proč mi to prijde zvláštní, vždyť je prece uplne očividný, co znamená. Nasla jsem v tobe tolik nehy a lasky, jako nikdy predtim. Možná proto tak strasne bolelo zjištění, ze te musim nechat jít, ze to nepůjde. Protože jsem v tobe nasla presne to, co jsem ty dlouhý roky hledala, ale někdy v zivote ani to nestačí.

Protože zachránit sebe je to jediný, za co jsem zodpovědná a co musim delat. Teď už to konečně vim.

[bliju]

Saturday, 4.1. 2025

2024

LEDEN

Konečně jedeme do Ikey, takže mám šuplíky. Odpoledne jsem buďto ve fitku nebo je nějaká akce, takže první 2 týdny utečou ani nevím jak. Taky jdu k zuba��ce, která mi opět opravuje 2 stejný zuby, což mě trochu nasere. Odjíždím na prodloužený víkend do Sevilly. Je teplo, ale sluníčko jen jeden den. I tak je to fajn, hrozně to uteče a najdu nejlepší sangrii na světě :D Do Prahy dorazila krásná zima, kdy je nasněženo, sluníčko a dá se bruslit na rybnících, což využíváme. Víc cvičim, vařim, jim, chodim na elektromasáže, sleduju Oscarový (a jinak oceněný) filmy...Taky končně objednám botník, takže si dodělám chodbu a přijde instalater a doufejme, že to pomůže a vyřeší se prosakující flek v jídelně. Zahajujeme balkonovou sezonu, protože je nádherně.

ÚNOR

Misho s náma už skoro měsíc nekomunikuje a netušíme, co s ním je. Konečně se podaří dotáhnout poslední detaily a rekonstrukce je hotová. Počasí je vyloženě jarní. Trochu se zdá, že se nic neděje, ale jdeme na masopust, koncert, máme první knižní klub (což mě velmi mile překvapí, jak je super). Oslavíme několikery narozky a pořád řeším zubařku. Na konci měsíce mizíme do Malajsie.

BŘEZEN

V půlce měsíce se vracím z boží Malajsie a je jaro. Taky na mě má Chlapec hned čas. Máme další super knižní klub. Motám se v divný náladě, kdy moc nemám chuť někam chodit. Nemám náladu na pití a určitý lidi. Misho stále nekomunikuje a to je taky něco, co mě sere a ráda bych nějak vyřešila - i kvůli tomu, že spolu běžně podnikáme různý věci a já teď nevim, jestli je budeme podnikat dál nebo už s nim nemám na nic počítat. Pořád běhám k zubařce, což mě taky nebaví. Je Jeden svět, tak chodíme na dokumenty. Na Velikonoce jedeme do Pasek, kde sice za 3 dny vypijeme jen tak litr nealka, ale je to super a ukázněný a hlavně uděláme spoustu práce.

DUBEN

Začínáme totálnim létem. O víkendu je 28 stupňů. Krásný počasí je tak do poloviny měsíce, kdy chodíme jen v šatech a o víkendech se válíme na zahradě. Pak zas přijde zima (na horách fakt sněží). Pořád se vídáme s Chlapcem a je to pořád jen lepší a lepší. Pořád s náma Misho nemluví. Konečně se mi podaří získat stavebko, který mi založili prarodiče. Bára slaví 30, kde se letos poprvý opiju, mám konfrontaci s Mishem (ze který toho zas tak moc nevzejde). Oslava neni žádná divoká party a hezky jdeme z hospody o půlnoci. Jedu na Mallorcu, kde jsem si chtěla užít pláž a moře a místo toho celou dobu chčije.

KVĚTEN

O státní svátek jdeme na super výlet, začíná hokej a na víkend jedem do Pasek. Flek na stěně dál není mokrý, takže doufám, že toto je vyřešeno. Kupuju si po letech nový brýle a lidi překvapí, že brýle vůbec nosim :D Jdeme na hokej (bohužel na nás lístky neseženem), ale je to skvělý a Rakousko dá Kanadě 5 gólů ve 3. třetině. Žijeme hokejem a vyhrajeme zlatou!! Počasí je docela aprílový, pořád čekáme na pravý léto. Kupila jsem si LV kabelku.

ČERVEN

Za první týden přečtu 3 knihy. Konečně mi zubařka vše dodělá. Jsou závody v Troje, což teda vůbec nedávám a mám nejhorší kocovinu roku. A i když už se nás tam sešlo jen 5, tak je to super. Konečně začíná letní počasí. Do konce měsíce ještě přečtu 2,5 knihy. Po dlouhý době se nevídám s Chlapcem, protože léto :( Zato dostanu nabídku sexu od dalšího zadaného a překvapuje mě, že jsem překvapená. Začínám svou barista eru, máme neplánovanou velkou grilovačku a 2 oslavy. Nechávám si píchnout další dirku do ucha. Jedem na KVIFF a je to tradičně boží! Vedro, protancovaný střevíce, pitíčka, dokonce jeden film (hroznej) a nakonec úprk do Prahy za totální průtrže mračen.

ČERVENEC

Prodloužený víkend ve Stockholmu, kde jsem po dlouhý době na dovolený s více lidma a je to hrozně super. Pak následuje týden, kdy je krásně, ale bouřky z tepla. A stejně jsem celý týden v práci, kde je dost mrtvo. Letošní první pořádná party do rána s tancovánim na louce v dešti. Tradiční Ejpovice, kdy máme štěstí na pěkný počasí, na první noc se nás sejde dost a je to fajn. Po delší době se mi ozývá Chlapec, že potřebuje pauzu. Tak snad nebude moc dlouhá. Následuje zase týden v práci. Začíná Olympiáda, tak mám o zábavu postaráno.

SRPEN

Začínáme u notáře řešenim dědictví, což je extrémní bizár a zas dostaneme skoro nic. Hned pak jedeme na Povaleč, což je boží. Sice hodně prší, takže je všude bahno a kluzko, ale vlastně to nikomu nevadí. Chvílema jsem tam dost sama, ale vždycky se nějak zabavim a mega si to užijeme. Následně vyrážíme na tradiční "pochod" - tentokrát do Brd, což je dobře, protože naše auto už nespasí asi ani svěcená voda. Brdy jsou boží a máme super počasí na výlety. Dáváme kolem 20 km denně a vidíme fakt moc hezký místa. Pak následují týdny v práci a na zahradě. Na konci léta jedu na Slowpitch, kde tentokrát i něco odpálím a dám nějaký body. Je to super, ale trochu zjišťuju, že být střízlivá mezi ožralýma je občas otravný :D Prázdniny tradičně zakončim na Letní Letný s Circus Brothers, kam jdu nakonec sama, protože mi to kamarádka zruší a já se hodně těšila.

ZÁŘÍ

První týden je totální léto, takže si užívám zahradu, dáme grilovačky a večerní pivka. Už tak od půlky srpna nejsme schopný nějak mluvit s mámou, takže se sobě docela vyhýbáme. Pořád jsou venkovní akce, kde se posedává venku, popíjí drinčíky, hraje hudba a je to esence léta. Snažim se mnohem víc vařit a víc hlídat co jim - plánovat, nakupovat a připravovat si to. A relativně mě to i začíná bavit. Pak přijde změna počasí, týden leje a jsou povodně. Ale i tak je to docela akční a během týdne jsem doma jen jeden večer - jinak kina, hospody, posezeníčka...Jedu dochytat bronz do Itálie, což konečně klapne. Celkově září uteče jak týden.

ŘÍJEN

Pokračujeme v tempu, kdy jsem doma jeden večer z týdne. S vařením jednoho basic oběda strávim 3 hodiny :D Jdu ke kadeřníkovi a na super workshop výroby sklenic :D Taky koncert Circus Brothers, kde nás dost serou fronty všude. Tohle tempo se na mě podepíše a spolu s podzimnim počasim onemocnim. Naštěstí jsem za 3 dny jak rybička. Jedeme na pracovní akci a poprvý mě to tam docela baví. Kupuju si nový telefon. Jedeme na noc do Hradce na Báry promoce a užijem si nejlepší den v hospodě, hezky celej den na sluníčku. Klasicky jedeme na Bloudila, kde máme asi největší hrot za dobu naší party.

LISTOPAD

Slavím narozeniny a jelikož je to v sobotu, tak s Bárou a Mishem vyrazíme na výlet do Poděbrad, což je naprosto skvělá celodenní oslava spojená s krásnou procházkou. Jedu na 5 dní do Londýna a jsem naprosto zamilovaná! Jen ty ceny...:D Konečně připustím, že s Chlapcem je konec a za dva dny mi po skoro 4 letech napíše Kocourek?! Sejdeme se a nechápu vůbec. Dál taky nechápu, že o další 2 dny pozdějc ho potkám v práci s tím, že tam chodí do jiný firmy. Jakože, co je toto za erupce na Slunci :D Každopádně mám radost. Na konci měsíce ještě stihneme vánoční večírek, kterej je tradičně hrozně super!

PROSINEC

Pracovní večírek, kterej je docela povedenej. Tradiční adventní výlet do Hamburku, který nás moc mile překvapí a je neskutečně Vánoční. Jen nás cestou zpět pozmrděj Český dráhy. První "sníh" v Praze a taky trhy v Praze. Nějaký hospody, společný pečení, rodinná oslava a celkově docela pohoda. Jen teda skoro vůbec nemám vánoční náladu. Pohodový Vánoce, hezký počasí a tradičně party Silvestr v Karlíně.

Za mě celkově byl tenhle rok docela velký NE-E. Měl určitě i super chvíle a poslední měsíc a půl byly hodně super, takže doufám, že v tomto trendu bude následující rok pokračovat.

[jaksvetprichaziobasniky]

jak já to kurva nedovedu vystát.

Jestli mi někdy něco/někdo vadil, jakože fakt vadil, tak teď.

Jakože brutálně.

Řekla jsi, že jsme OBA JAK MALÝ DĚTI, co jsi myslela tím OBA? To, co já nevim?

Mám pocit, že jo.

Všechno ok, protože to říkám? Ani hovno. Jestli jsem někdy v něčem opravdu lhal, tak v tomhle. Neni to ok.

Vim, že až tam bude někdo jinej (jo, na výběr extra neni ((teď se upřímně ironicky usmívám)) přijde věta, jestli se uvidíme).

Proč nepřišla teď? Já bych přišel, i když byla noc a ty jsi psala, že bys chtěla, abych byl u tebe. Ale ani jedinej názak. Proč asi.

Proč jsem neměl takovej pocit, když "jsem se bavila s timhle a timhle"?

Vážně se ptáš? Asi nemusim odpovídat.

Já vim, že tohle by měly bejt otázky mezi náma. Ale víš, že já je nikdy nahlas nevyslovim.

Tak možná tohle je možnost k další konverzaci.

Možná, že ze mě všechny vyjdou naráz. A dozvim se to, co nechci. Zatim zůstanu ve svejch "hypotézách" a budu věřit tomu, co jsi mi řekla.

Ale zároveň pro mě znamenáš tak moc, že se snažím v tom tu důvěřivost najít. Asi zbytečně.

Taky jsem byl ten, kdo "nic neznamená" a "je to jenom přes písmenka". A možná jsem do teď. Co já vim.

Začlo to stejně. Přešlo to z jedný sociální sítě na druhou.

Ale úplně.

Vidim to samý, v čem jsem byl já.

A věřim tomu, že teď "na začátku" doufá v to samý, co já.

na závěr se omlouvám, až si tohle přečteš, jestli teda vůbec, za to, že jsem byl upřímnej, ale tohle jestli jsi chtěla vědět, co mi je a co mě trápí, tak tady to máš. asi je lepší někdy nevědět.

jestli jsem byl až moc upřímnej (a asi už nebudu).

[nevyletuju]

Já už fakt nevim.

Přistihla jsem kolegu v práci jak vytahuje z mikrovlnky hrnec i s pokličkou.

[morti0re]

No panečku to je krása! OP pls změň ten název, tohle je stopro kvalitní! Rozhodně bych to četl!

Fakt dobrej nápad, jako mega dobrej já nevim jak to že to zatím nikoho nenapadlo takováhle dystopická au!

anyways děkuji za zmínku, budu moje hudební blorbíky dále vyvíjet mezitím co budu sledovat kam se tenhle příběh bude potenciálně ubírat :)

(normálně bych to dal do tags ale co už)

Přicházím s nabídkou (ne)kvalitního příběhu

Plantážníci, čumblre, chci vám představit sci-fi, jemně dystopický příběh inspirovaný Foglarem, se kterým jsem přišel před pár hodinami. Um. Jestli jste někdy viděli She-ru, představte si to jako tento typ rebootu. tzn. víceméně stejné postavy, minimum stejných plotpoints, důležitý je zachytit podobný vibe)

Chtěl bych to vytvořit v komiksové podobě někdy o prázdninách. Převážně o prázdninách. A taky v angličtině, pro větší publikum ;3

Příběh by byl následující: V tomto světě (okolo 2050 ig) Mažňák (starší) vyhrál. Zabil Jana Tleskače, ukradl jeho vynález (který musím přemodelovat na něco aktuálně relevantního), založil firmu M, která ho masově vyrábí a vydělal miliony. Ve středu města tak vznikla elitní čtvrť pro boháče a kamarády od M, pobočky, továrny etc. Nikoho by tak ani nenapadlo, že M pochází ze Stínadel, zapadlé, ošklivé staré čtvrti plné v jeho slovech "nechutné spodiny" a pankáčů, co si říkají Vontové. Tato skupina je jeden velký rušivý element celého města a tropí problémy, kde jen můžou, ve jménu jednoho z nich - Jana Tleskače, který zemřel víceméně před 15-20 lety a oni jsou přesvědčeni, že s tím má M něco společného. Jejich tajný vůdce Širokko (pravý anarchista), se nezastaví před ničím, ale neví jak získat pozornost ostatních, nebo dokázat, co se doopravdy stalo. Proto se skamarádí s mladým studentem aspirujícím na novináře (tintin style), s Jarkou Metelkou. Ten by byl hlavní postavou, která se probírá starým domem M, hledá stopy po Jendovi Tleskačovi, nebo tahá classified informace z maminky, která pracuje v Mažňákově továrně jako sekretářka. Z prostředí školních lavic ho sleduje jistý klučina, Mirek Dušín. Nepříliš plot-relevantní postava, jenom love interest a totální nerd, který je do Jarky zamilovaný až po uši. Škoda, že si toho Jarka vůbec nevšímá...

Oukej, a už slyším, jak se ptáte: "Ale mistře Leopolde, kam do toho všeho zapadají RŠ? Kde je zbytek mých blorbíků??" Na to mám odpověď, ale nebude se vám líbit (!): RŠ stále existují, ale prostě nejsou pro tento příběh důležití. Jarka se s nimi nezná, ale díky @morti0re je z nivh teď kapela, kterou Jarka poslouchá a Mirek vede. Objeví se max jako Mirkovi wingmani, pardón...

Jinak by tam měli figurovat: Jarka, jeho rodiče, Širokko, Emil Hačiřík, Losna s Vláďou (okrajově), Mirek a nakonec i M.

Jo a btw, komiks by se jmenoval "M stands for Murderer"

[morti0re]

já už fakt nevim

[antidepresivnivojtech]

Byl to průser.

Teda aspoň co se týká mý už tak narušený psychiky.

"Dopřál" jsem hlavě mnohem víc, než na co byla připravená. A jako odměnu jsem si odnesl to nejlepší, co jsem mohl.

Bad trip jako z učebnice. Bad trip a derealizaci.

Každej, komu se tohle aspoň jednou v životě stalo ví, jaký je to svinstvo.

No, a u mě to málem skončilo tak, že jsem byl někde napumpovanej hadičkama a bůhví čim, jenom pro to, abych to ze sebe dostal, protože v tu chvíli by to bylo přece "jenom v mý hlavě".

Bylo to tam, to nepopíram, ale zárověň to bylo reálný. Hlasy nebyly jenom hlasy, měli konečně podobu. Představa toho, že jsem nesmrtelnej a zárověň krok od smrti byla čim dál blíž.

Pak vlastně nevim nic. Nějakym způsobem jsem se dostal zpátky domu. Bez poloviny věcí, co jsem měl u sebe. I když jsem je nikdy v životě nevlastnil. Byl to muj dokonalej život a zároveň poslední úrověň pekla. Věděl jsem, že když umřu, tak to nebude reálný, ale ráno už se neprobudim. Všechno se tak strašně mísilo dohromady. Všechny protiklady. Všechno dávalo smysl a bylo nesmyslný.

Je to pár dní, a já pořád nevim, jestli to, co se stalo během posledních několika hodin bylo opravdu, nebo jestli se najednou probudim, a zjistim, že až teď jsem se z toho tripu dostal.

Všechny ty doteky byly tak skutečný, jako nikdy předtim. Vim, že vždycky to bylo dokonalý. Ale tentokrát? Jak se vždycky snažim popsat ten pocit, tak teď fakt nevim, k čemu bych to přirovnal.

Dvě mokrý těla. Cejtil jsem, jak mi poi zádech jezdí konečky jejích prstů. Jak chutná její mokrá kůže. Každej můj dotek na její kůži jsem cítil duší. Nedotýkal jsem se jenom těla. Dotýkal jsem se duše. Pronikal jsem do duše. Tak hluboko. A teď se snažim dostat z toho, že to byl jenom sen.

Někde hluboko vim, že se to stalo. A že to bylo dokonalý. Ale ještě hlouběji je pocit, že jsem se pořád nedostal z toho špatnýho stavu.

Chci se zejtra probudit, a vědět, že ty doteky, city a vzrušení, že se mi to opravud nezdálo.

[takovanormalnielie]

21.3.2024

Ráno se opakoval skoro stejnej scénář jako včera. S tím rozdílem, že jsem v noci nespala. Věděla jsem, že se budu celej den potácet a budu trpět a tak jsem se radši zaměstnala, aby to uteklo. Vyžehlila jsem haldy prádla, vysála a utřela prach a protože to nemůžu přehánět s kofeinem, tak jsem vypila asi tři litry vanilkovýho rooibosu s mlíkem a hromadou třtinovýho cukru. Už jedeme třetí týden v kuse, kdy se akorát střídáme u dětí. Atmosféra houstne. N. má v práci navíc extra náročnej týden, takže je dost napjatá a naštve jí každá maličkost a já nejsem zrovna funkční bytost. Nevím jestli je to kvůli ADHD, ale chybí mi něco jako všímavost, nebo přítomnost v okamžiku. Zaseknu se na nějaký činnosti a nedojde mi, že už je vlastně teplo, takže bych měla vyvětrat a poslat děti hrát si ven apod. Asi jí i naštvalo, že jsem moc nejedla a nechala jí svoje jídlo, abych nemusela vařit. Já fakt nevim. Snažím se nebrat si to osobně, reagovat s klidem a soucítit. Je to její způsob vyrovnávání se se stresem. Za deset minut je po všem a já vím, že jí to mrzí. Musíme vydržet ještě pět dalších týdnů. Naštěstí jsou mezitím velikonoční prázdniny.