#ekoterorista v zácviku

[humrpocesku]

najděte si k sobě někoho, kdo vás bude milovat tak, jako pan dvořák miluje sinice.

[humrpocesku]

učim se na zápočet ze sinic a řas, kerej píšu za pár hodin, avšak přemejšlim nad tim, že ještě před půl rokem jsem se musela šprtat na zpaměť stovky jmen všemožných i nemožných umělců a že šprtání se vědeckejch názvů organismů vlastně neni vo tolik jinačí. jen mě možná trochu víc baví. protože maj mnohdy roztomilý český ekvivalenty. strašně se bojim, že ten testík budu muset psát znova, protože hrozně prožívám, že sama sebe vnímám jako neznalýho idiota a bojim se taky toho, že mě ostatní vnímaj jako debila, bo jsem na střední chodila na grafku. byť si to tam nejspíš nikdo nepamatuje - proč by, že. a cejtim hroznou potřebu furt někomu - a sobě - dokazovat, že tyvole ačkoli jsem před chvilkou sotva věděla, co je buněčná stěna, tak to nakonec musí jít nějak zvládnout.

[humrpocesku]

děkuji, děkuji, děkuji bohu. nižší rostliny budou. chemie zatim ne. vono to přijde. ale zatim ne.

[humrpocesku]

zatím za sebou nemám ani týden na vysoký a vím, že budu muset hrozně máknout, abych všechno zvládala, vzhledem k tomu, že jsem předtím chodila na umělku... ale tyvole, ač to bude bída a utrpení, poteče pot, slzy i krev, tak se alespoň budu učit věci, co bych eventuelně umět chtěla, a tyvole, mně je na oboru s přírodovědnym zaměřenim o tolik líp :(( ačkoli sem se mnou chodí i pár ichtylů, co byli pro změnu na střední s mou přítelkyní a jeden je až tak ichtylovatej, že mi o něm vyprávěla ještě předtím, než jsme odhalily, že budu nucena existovat v jeho přítomnosti.

[humrpocesku]

taková blbost, taková kravina, proč mi nejde zakliknout povinný povídání o sinicích?!

[humrpocesku]

přec dovolim si sem přidat nějaký povídání o těch určitejch rodech a skupinách z pohledu naprostýho laika, co se to všecko učí, jen ponáč musí. nebožák má radějc zviřátka, no. třeba se mně to pak bude líp pamatovat? inu, mezi moje oblíbený sinicový zástupce patří třeba chroococcus. chroococus, protože má vtipný chrochtavě znějící jméno, jak kdyby to vymysleli někde v nizozemsku. a jsou docela hezký, hustý. maj buňky zabalený ve slizovym pouzdře. jedinej jejich neduh je, že nemaj bičík. miluju bičíkatý potvůrky!

dalším rodem, kterej si prej mám pamatovat, je snowella. byť opravdu může trochu připomínat třeba nějakou tu sněhovou vločku, svůj název dostala po svém pojmenovateli. plankton.

microcystis je toxická potvora, tvoří nám všem známej vodní květ. plankton.

o merismopedii nám vyučující říkal, že prej vypadá jak tabulka čokolády, mně spíš připomíná ramky. připadá mi hustý, jak jsou vyskládaný. ale zdržujou se spíš u dna, benthos.

oscilla, oscilla, oscilla, oscilla, oscillatóórium! trichální a tedy vláknitá potvůrka. vytvářejí hormogonie, což jsou buňkový vlákna spojený slizem k čemuž dochází jakmile se dostanou do stresu. stačí, aby se třebas jen dostaly do nového prostředí. pletou se mi s jinejma trichálníma sinicema, ale maj kulaťoučký čepečky na koncích!

planktothrix je plankton. a to se mně líbí, dobře se to pamatuje.

arthrospira je známá spíš pod zastaralym názvem spirullina, se kterym se můžeme setkat třeba v obchodech, kde se prodává v pytlíčkách jako zázračnej doplněk stravy. vlní se, je wonky!

microcoleus je půdní sinice. taky má ráda kaluže. narazit na ni můžeme i v poušti, kde na povrchu tvoří jakýsi krusty. je to snad nejvýznamnější autotrofní organismus pouští a jiných suchých oblastí. existuje druh, co se menuje microcoleus vaginatus. nevim proč. a ani to vědět asi nechci?

anabaena! ty se mi celkem líběj. respektive se mně líběj heterocyty, ty divný velký buňky, co se tvářej jako prázdný se dvěma pólama po stranách. maj je vláknitý sinice a sloužej k vychytávání dusíku. ještě jsou u nich k vidění třeba akinety. akineta je nepohyblivá klidová buňka, která vzniká pro přežitý nepříznivých podmínek. má jinej tvar a barvu než normální buňky. no a nakonec má taky aerotopy, ale ty měl třeba i planktthrix. aerotop je vlastně plynovej měchýřek, který sinicim slouží k pohybu ve vodnim sloupci. maj tmavší barvu než jiný buňky, protože kvůli vzduchu, kterým jsou naplněný, maj jinej lom světla. plankton nebo benthos.

aphanizomenon je název, co mi dal zabrat, ale nakonec si ho pamatuju, protože opice a agamemnon. pokud si je člověk přiblíží pod mikroskopem, ale ne moc, připomínaj jakýsi divný vlásky, maj dlouhý vlákna, je jich hodně a jsou blízko u sebe. plankton.

nostoc! nostoc má kůl název. v češtině se jmenuje jednořadka, ale to věčně zapomínám a stejně na aKADEMICKÝ PŮDĚ čeština takřka nikoho nezajímá. v některejch kulturách je jedli, možná pořád jedi. když zmokne, vypadá jak celkem nechutná slizovitá hmota.

a to by byly sinice!

přesunem se k řasám ze skupiny rhodophyta. červený řasy, nebo tak něco. v taxonomii je hroznej bordel, vlastně ani nevim, čemu věřit, čemu ne... v češtině se jim někdy říká taky ruduchy.

batrachospermum. má heterotrichální stélku, tvoří větvená souměrná vlákna. jméno dostalo po tom, že připomíná slizovitý obaly s žabíma vajíčkama.

audouinella je trichální ruducha, co se objevuje třeba v akvárkách.

porphyru snad každej zná, snad každej ji někdy jet,já ji mám dokonce zrovna schovanou ve skříňce vedle sebe. řasa, do který se balí suši, onigiri, ... docela komplikovaná řasa s pletivnou stélkou.

učim se na zápočet ze sinic a řas, kerej píšu za pár hodin, avšak přemejšlim nad tim, že ještě před půl rokem jsem se musela šprtat na zpaměť stovky jmen všemožných i nemožných umělců a že šprtání se vědeckejch názvů organismů vlastně neni vo tolik jinačí. jen mě možná trochu víc baví. protože maj mnohdy roztomilý český ekvivalenty. strašně se bojim, že ten testík budu muset psát znova, protože hrozně prožívám, že sama sebe vnímám jako neznalýho idiota a bojim se taky toho, že mě ostatní vnímaj jako debila, bo jsem na střední chodila na grafku. byť si to tam nejspíš nikdo nepamatuje - proč by, že. a cejtim hroznou potřebu furt někomu - a sobě - dokazovat, že tyvole ačkoli jsem před chvilkou sotva věděla, co je buněčná stěna, tak to nakonec musí jít nějak zvládnout.

[humrpocesku]

chara, podle tý se to celý jmenuje charophyta. pletivná stélka. vyskytuje se v oligotrofních vodách.

a poslední skupinou je euglenophyta. krásnoočka. takový řasy neřasy, no, moc tomu nerozumim :(

euglena je monadoidní, má stigma a hlavně paramylon. paramylon je zásobní látka krásnooček. zrna paramylonu jsou uložená v cytoplazmě. eugleny uměj docela obstojně měnit tvar.

phacus! kulatý a tlustý cosi s bičíkem.

a na úplnej konec trachelomonas. vyznačuje se tim, že má loriku.

učim se na zápočet ze sinic a řas, kerej píšu za pár hodin, avšak přemejšlim nad tim, že ještě před půl rokem jsem se musela šprtat na zpaměť stovky jmen všemožných i nemožných umělců a že šprtání se vědeckejch názvů organismů vlastně neni vo tolik jinačí. jen mě možná trochu víc baví. protože maj mnohdy roztomilý český ekvivalenty. strašně se bojim, že ten testík budu muset psát znova, protože hrozně prožívám, že sama sebe vnímám jako neznalýho idiota a bojim se taky toho, že mě ostatní vnímaj jako debila, bo jsem na střední chodila na grafku. byť si to tam nejspíš nikdo nepamatuje - proč by, že. a cejtim hroznou potřebu furt někomu - a sobě - dokazovat, že tyvole ačkoli jsem před chvilkou sotva věděla, co je buněčná stěna, tak to nakonec musí jít nějak zvládnout.