#edukační aktivity

[kritikycz]

Logopedická prevence v mateřské škole - pracovní listy s různými profesemi

Hledáte zajímavé inspirace pro práci s předškolními dětmi? Pracujete v mateřské škole a vedete kroužek logopedické prevence? Máte doma předškoláka, který má potíže s vyslovováním některých hlásek? Tak je tato publikace určena právě vám. Autorka příručky Milena Lipnická je speciální pedagožka.  Publikace obsahuje 15 edukačních aktivit pro hlásky M, P, B, F, V, N, T, K, C, Č, S, Š,…- Více na https://www.kritiky.cz/logopedicka-prevence-v-materske-skole-pracovni-listy-s-ruznymi-profesemi/

[prahaeu]

Boj s cukrovkou se dá začít kdykoli, třeba v rámci Týdne diabetu

Mezinárodní diabetologická federace (IDF) odhaduje, že v roce 2017 trpí diabetem 425 milionů dospělých lidí na světě. To znamená, že každý 11. člověk ve věku nad 20 let je postižený cukrovkou. Tak obrovský počet pacientů je logicky spojen s ohromnými náklady na léčbu a komplikace s nemocí souvisejícími. IDF odhaduje, že tyto náklady celosvětově dosahují téměř 730 miliard dolarů.

 Epidemie diabetu zatím bohužel pokračuje a tato čísla budou dále narůstat, odhaduje se, že v roce 2045 postihne onemocnění diabetem až 629 milionů osob. „Přestože se v léčbě cukrovky dosáhlo zejména v posledních letech velkého pokroku (konkrétně se jedná o širší zavedení kontinuální monitorace glukózy – CGM – zejména pro pacienty s diabetem 1. typu a širší využití agonistů receptoru pro GLP-1 a gliflozinů pro pacienty s DM 2. typu), nedaří se uspokojivě zvládat onemocnění u velké části pacientů, což bohužel vede k rozvoji komplikací a zvyšuje to náklady na léčbu,“ upozorňuje doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., z Diabetologického centra III. interní kliniky VFN v Praze a 1. LF UK.

 Vyšší edukace pacientů: cíl Diabetologického centra VFN

Nové léky z poslední doby mohou ovlivnit i kardiovaskulární riziko pacientů a prodloužit jejich život nezávisle na ovlivnění hyperglykémie, s jejich použitím se ale bohužel často příliš váhá. Na druhou stranu sami pacienti mnohdy málo přispívají k ovlivnění své prognózy změnou životního stylu.

Ačkoliv se o nutnosti většího zapojení samotných pacientů do procesu prevence a léčby diabetu často mluví, konkrétních opatření směřujících k tomuto cíli je málo a očividně nestačí k většímu ovlivnění zdraví populace. Stále je podceněn proces vzdělávání pacientů a současné kapacity ke zvládnutí edukace v širším měřítku nestačí. „Diabetologické centrum VFN v Praze jako jedno z největších diabetologických center v ČR chce jít (nejen) v oblasti edukace pacientů s diabetem příkladem. Zajišťuje celou řadu vzdělávacích aktivit pro pacienty s cukrovkou obou typů a podílí se na jejich šíření v terénu diabetologických ambulancí. Bez širšího využití moderních edukačních metod, moderních technologií a moderních antidiabetik si dnes nelze kvalitní diabetologii představit,“ dodává doc. Prázný.

 Srdce a diabetes aneb jak zasáhnout dvě, či více, much jednou ranou

Diabetes a kardiovaskulární onemocnění jsou spolu úzce spjaty. Přítomnost diabetu zvyšuje riziko manifestace kardiovaskulárního onemocnění 2–4krát. Více než polovina pacientů s diabetem umírá na kardiovaskulární onemocnění. Cukrovka představuje sama o sobě významný rizikový faktor infarktu myokardu – nemocný s diabetem má stejné riziko, že prodělá infarkt jako pacient bez diabetu po již prodělaném infarktu. Mezi nemocnými s  nfarktem myokardu představují pacienti s diabetem asi třetinu. Lidé s cukrovkou mají po infarktu horší prognózu než pacienti bez diabetu. Zájem kardiologů o diabetes je tedy logický. Léčba zvýšené hladiny cukru (hyperglykémie) zprvu kardiology moc nezajímala, více se soustředili na kontrolu přidružených rizikových faktorů. „V novém miléniu se začalo ukazovat, že některá antidiabetika mohou prognózu pacientů s diabetem zhoršovat. Od roku 2008 vyžaduje FDA (Americká agentura pro kontrolu potravin a léčiv) u každého nově zaváděného léku na diabetes průkaz minimálně kardiovaskulární neutrality (nesmí zvyšovat KV morbiditu a mortalitu). Velkým současným skokem v léčbě diabetu jsou nové léky, které kardiovaskulární morbiditu a mortalitu dokonce snižují. Přes velký pokrok na poli farmakoterapie se nesmí zapomínat na lék nejúčinnější, s minimem nežádoucích účinků, který působí komplexně na celý organizmus: zdravý životní styl. Tedy dostatek pohybu, přiměřená strava, nekouření,“ vysvětluje MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., z Centra kardiovaskulární rehabilitace III. interní kliniky VFN v Praze a 1. LF UK.

 Předejděte komplikacím zdravým životním stylem

VŠTJ Medicina Praha se jako každým rokem připojuje ke Světovému dni diabetu, který připadá na 14. listopadu. Ve spolupráci s hlavním městem Praha pod záštitou Ing. Radka Lacka, radního pro oblast zdravotnictví a bydlení, organizuje mnoho edukačních aktivit nejen pro diabetiky, ale zaměřené na léčbu a prevenci cukrovky a jejích komplikací. Více informací a celý program Týdne diabetu, který se uskuteční od 13. do 18. listopadu 2017, najdete na webu tydendiabetu.eu.

V současné době se cukrovka vyskytuje u cca 8 % dospělé populace, další 1–2 % těch o své cukrovce neví. Život s tímto onemocněním nemusí být problém, pokud se neobjeví komplikace. „Rádi vás uvítáme na aktivitách, které jsme pro vás připravili v rámci Týdne diabetu za podpory hlavního města Prahy. Můžete si vyzkoušet různá cvičení (třeba jógu, pilates, aerobní aktivity), konzultovat s nutričními terapeuty, eventuálně s lékařem. Všude bude k dispozici edukační materiál, zápisníčky pro jídelníček, který s vámi v následujících týdnech ochotně prodiskutujeme,“ zve jeden z pořadatelů, MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., z Obezitologického centra III. interní kliniky VFN v Praze a 1. LF UK a VŠTJ Medicína Praha.

 Pochod proti cukrovce

Týden diabetu vyvrcholí Pochodem proti cukrovce, který se bude konat v Praze na Karlově náměstí, 14. 11. 2017 od 13:00 hodin. Již 14. ročník pochodu je manifestem toho, že i chůzí se dá účinně bojovat proti diabetu. Měl by povzbudit co nejvíce lidí, aby učinili první kroky k prevenci diabetu 2. typu. Součástí bude možnost změřit si nejen glykémii, ale i cholesterol v prostorách záchranného systému Golem. Hned vedle něj najdete stan Banding klub „U Golema“, v němž se budou po celý den diskutovat bariatrické operace. „Setkáte se zde s pacienty, kteří mají operaci za sebou a třeba se na nějaký čas cukrovky zcela zbavili. A nezapomeňte, začít se změnou života se dá kdykoliv,“ doplňuje Ing. Radek Lacko, radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví a bydlení.

[edtechpsychology]

Kognitivní zkreslení

Kognitivní zkreslení nejsou něčím, co by bylo pro online prostředí jiné nebo nové oproti běžnému vzdělávání. Přesto přináší některé důležité momenty, kterým je třeba věnovat jistou pozornost. Předně je dán podstatně větší prostor autonomii jedince, který není pod tak intenzivním dohledem vyučujícího. Sám si do velké míry vybírá zdroje, dohledává, co je mu nejasné atp. Tento přístup je spojený s různými školami autonomního či sebeřízeného učení či heutagogiky.

Jestliže tedy dojde k nějakému zkreslení, je nižší šance na jeho rychlé rozpoznání a také korekční mechanismy jsou náročnější. Pro studenta může kognitivní zkreslení znamenat trvalou nebo obtížně odstranitelnou miskoncepci, což může mít pro učení vážné následky. Pokusíme se ukázat některá vybraná zkreslení, se kterými by měl počítat designer online kurzu v případě, že chce dosáhnout dobrých pedagogických výkonů. Možností, jak pracovat s kognitivními zkresleními, může být více – od proaktivních přístupů, které vedou k tomu, že nebude vůbec pocítěno, až například pro cílené využití zpětné vazby nebo učení ve dvojité smyčce, kdy studující jistou posloupností kroků své zkreslení sám odhalí a odstraní.

Pokud jde o paměťové kognitivní zkreslení, tak pro učení lze s úspěchem užívat Efekt Zeigarnikové, který spočívá v tom, že si člověk pamatuje podstatně lépe nedokončené činnosti než ty, u kterých má pocit, že skončily. Lze jej užít jako nástroj pro krátkodobé lepší pamatování si nějakých faktů. Z metod, které lze pro lepší zapamatování využít, můžeme zmínit Von Restorff efekt, který spočívá v tom, že si člověk pamatuje informaci, která je oproti jiným výstřední či vyčnívající, nebo Efekt bizarnosti, který je spojený s některými paměťovými technikami, a který odkazuje na skutečnost, že si věci lépe zapamatujeme, pokud je spojíme s něčím absurdním, směšným či nepravděpodobným. Velká část paměťových zkreslení může posloužit jako pomůcka pro studium a lepší práci s pamětí. Existuje ale také tzv. Google efekt, který spočívá v tom, že lidé zapomínají informace, které lze snadno dohledat. Ty by z podstaty věci většinou neměly být předmětem zkoušení či testování. Z hlediska speciálních edukačních přístupů jsou zajímavé také poruchy paměti, jako je například kryptomnézie (přesvědčení o autorství něčeho). 

Sociální zkreslení jsou širokou rodinou špatných odhadů vztahu sebe a druhých, případně významu a fungování společnosti. Skupinová atribuční chyba je spojená s tím, že podle jednoho člena skupiny člověk posuzuje celek a všechny jeho vlastnosti. Jde o chybu, kterou je třeba systematicky odstraňovat vzděláváním, často spojeným s užíváním vhodných příkladů. Haló efekt je navázaný na první dojem z kontaktu s nějakou osobou. Je třeba s ním počítat například při prvotních interakcích tutor – student, při zakládání online učících se komunit atp. Worse-than-average effect je zkreslení vedoucí k podceňování sebe sama při plnění obtížných úkolů vůči celé skupině či průměru. Pro online kurzy může být velice nebezpečný v tom, že i jinak dobré studenty může demotivovat k ukončení práce v kurzu.

Důležité jsou také efekty, které souvisí s úsudkem, protože jsou z hlediska vzdělávání zcela zásadní v oblasti pochopení problému a nakládání se zdroji. Asi nejznámějším je Heuristika dostupnosti, která spočívá v tom, že první nápad či názor, který člověka napadne, je jím vnímaný jako nejlepší a nejpravděpodobnější. Výběr tohoto postoje může být ovlivněn emocemi a je těsně spojený s pamětí (čerstvé události se vybavují rychleji). Lze s ním pracovat pomocí dvojité smyčky nebo systematickou prací s argumenty. IKEA efekt má velice zajímavý edukační potenciál – lidé přisuzují větší hodnotu věcem, na jejichž tvorbě (například montování, doplňování, přizpůsobování) se sami aktivně podíleli než hotovým produktům. S tím je výhodné počítat při designu kurzu, kdy větší míra participace zvyšuje pocit ceny dané edukační aktivity.

Dále existuje například Efekt rámování, který upozorňuje na to, že velice záleží, kým a jak jsou informace podávány. Ze stejných informací v různém podání může být konstruován opačný názor. Další známý efekt spočívá v soudu komplexního problému z jednoho jeho aspektu (Efekt zaměření). Oba poslední zmíněné efekty by měly být uvažovány při konstrukci učebních textů či materiálů, aby vzdělávací linka oddalovala tvorbu hodnotícího soudu až do chvíle, kdy je informace dostatečně komplexní.

[edtechpsychology]

Sebehodnocení

Jestliže velká část vzdělávání probíhá v online prostředí, je třeba, aby student (libovolného věku) disponoval schopnostmi a nástroji pro vlastní sebehodnocení. Rozvoj této schopnosti je zásadní pro možnost efektivního a smysluplného fungování autonomních edukační modelů, ale také pro motivaci k libovolnému studiu. Sebehodnocení se často užívá také u offline aktivit nebo v prostředí zaměstnaneckém, jde tedy o komplexnější a univerzálnější kompetenci.

Jedním z nejjednodušších modelů, který lze pro sebehodnocení užít, je práce s pěti konkrétními kroky. Po každé aktivitě či časovém období zkusí student identifikovat, co se mu povedlo, co udělal zajímavé, co se mu nepovedlo, v jakém kontextu učení probíhalo a v jakém se on sám pohyboval a v neposlední řadě může provést vizualizaci (například myšlenkovou mapou) všech těchto aspektů. Tento model je velice jednoduchý a vede k základnímu reflektivnímu učení.

Pokud jde o komplexnější a pokročilejší metody hodnocení, lze zmínit například Rosenbergovu škálu sebehodnocení, která pracuje s pěti pozitivními a pěti negativními kritérii, které se střídají. Rogers a Maslow nabízejí svůj koncept sebehodnocení, který je spojený s humanistickou psychologií a klíčovým parametrem je sebeaktualizace. Právě její rozvoj a míra je klíčem k hodnocení sebe sama. Ta je spojena se dvěma základními dimensemi – být pozitivně přijímán druhými a rozvíjet své schopnosti a potenciál. Bandura pak pracuje s tradičním trojičním schématem, které zahrnuje vnitřní momenty, vnější determinanty a chování, které se vzájemně ovlivňují. Z nich vychází parametr, který se označuje jako vědomí vlastní účinnosti (self-efficacy). V pozitivní psychologii je známý test na identifikaci silných stránek od Selingmana, které se má člověk snažit rozvíjet.

Jednotlivé online kurzy mohou mít definované vlastní modely či škály sebehodnocení. Je třeba ale pamatovat na to, aby byly srozumitelné, přiměřené, mohly vést k reálnému hodnocení a jeho případné změně a měly primárně pozitivní charakter. Silně negativní nebo jednostranně negativní hodnocení (obzvláště spojené se sebehodnocením) je zásadně demotivační faktor, naopak takový systém, který vede k identifikování úspěchů a pozitiv, je silným motivátorem.

Samotné sebehodnocení přitom vychází z řady dílčích determinantů. Tím prvním je sociální srovnání, tedy to, jak daného člověka vidí společnost, co od něj očekává a jak se vidí on sám. Z této diference pak může vycházet část sebehodnocení. Niternější je napětí mezi vlastní ideální představou já a jeho percepcí – hodnocení pak vychází z rozdílu mezi ideální představou a samotným vnímáním. Třetím zdrojem může být něco, co se označuje jako pozitivní a negativní afektivita, což je jisté vnitřní nastavení vnímání svého chování jako spíše pozitivního či negativního, na základě celkové dušení pohody.

Sebehodnocení je relativně komplexní a univerzálně užívaná činnost. Může směřovat jak k člověku, který ji provádí, tak také může být určena dalším lidem (učitel, zaměstnavatel, rodič). Jednotlivé typy tohoto hodnocení se pak logicky liší. V naší perspektivě je přitom důležité především hodnocení pro sebe samotného, které sehrává podstatnou roli u sebeřízeného či sebeurčeného učení ve fázi evaluace dosažených výsledků. V případě sebehodnocení pro učitele je vhodné užít nějaký standardizovaný nástroj.

Sebehodnocení může být buď průběžné, což je pro reflektivní učení a vlastní seberegulaci edukačních, organizačních a dalších strategií důležité, tak také sumarizační. Oba typy hodnocení se často liší nejen rozsahem, ale například také formálností. Průběžné hodnocení je vhodné nastavit co nejjednodušeji a nejrychleji. Je třeba zdůraznit, že sebehodnocení by se nemělo soustředit jen na výstupy z dané edukační aktivity, ale může mít komplexnější rozměr (například studium vybraných metakognitivních změn, vztahu a pozice v komunitě atp.).