#Nikoli Mendell | Explore Tumblr posts and blogs

zlutyzakaznik · 7 years ago

Text

Měsíční souhrn: červen 2018

(2. 7. 2018) Uplynulý měsíc bych nazval obdobím konsolidace. Mnoho nových podniků otevřelo, ale výrazně se navýšil i počet prostor k pronajmutí. Někteří nadšenci také, nepoučeni zkušenostmi jiných, zahájili provoz před letními prázdninami. Inu, kdo chce kam... Pár věcí na kávové frontě mi ale udělalo skutečnou radost.

Kafe Friedrich si udrželo svůj standard, ale červen mi jen potvrdil dojmy z prvních sedmi návštěv, na jejichž podkladě byla psána recenze, tj. že i zde jsou určité rozdíly mezi jednotlivými členy crew. Všechny slečny se pohybují kolem 16/20, přičemž jedna a tatáž i v červnu dokázala připravit jedno doppio atakující úroveň 17/20. Opakovaně méně povedené dvojité kávy jsem však bohužel dostal od jediného muže ze zdejší party. Nebyla to žádná hrůza, ale v porovnání s vysokým standardem kolegyň je rozdíl prostě patrný, což je zajímavé, neboť většinou jsou to baristi a nikoli baristky, kdo excelují v espressu a cappuccinu. Jedno zdejší doppio z Kolumbie však bylo úplně jiné než všechna ostatní. Acidita úplně chybějící a v chuti mléko. Nevěřil bych, že je to možné, neboť Kolumbii od Rebelů jsem zde měl nejméně 10x a zajímalo by mne, čím to bylo způsobeno.

Další pozoruhodnou kávou měsíce bylo již před čtyřmi týdny zmiňované doppio z Rela v L CAFFE v Lužánkách. Vyzkoušel jsem zde, navnaděn jeho vysokou úrovní, ještě pár espress z různých zemí od uvedené značky a také doppio do přineseného hrníčku (do vlastní nádoby je sleva 10 %, což vychází přesně na 49.50 Kč za dvojitou kávu s sebou; na kolika místech v Brně můžete toto dnes ještě najít?). Kvalita přineseného porcelánu dle předpokladu udivila zdejší baristku a musím s potěšením konstatovat, že většina zdejších káv se pohybovala blízko hranice 14/20. Při ceně 34 Kč za espresso je toto velice dobré a můj tip na kávu, budete-li v okolí lužáneckého parku. Já to mám z práce cestou dolů přesně 13 minut.

S Relem se zřejmě rozhodli pracovat i v 23. května otevřeném Botanic Bar & Bistro na místě bývalé Españoly. Na zdejších toaletách jsem během dosavadních dvou kávových návštěv nebyl (měla by zde hrát hudba z filmů a seriálů upomínajících na dětství, a proběhly i konzultace s potenciálními zákazníky na Facebooku; snad vybrali aspoň tohle a ne tohle), ale káva byla v obou případech připravena velmi kompetentně usměvavou a šikovnou baristkou. Její espresso z Rela (Peru) mi znovu potvrdilo, jak intenzivní a dlouhou dochuť může mít i běžnější 100% arabica, nemluvě o lákavém aroma linoucím se z šálku (téměř 15/20, i když je nutno zmínit, že výsledné espresso bylo de facto výběrem ze čtyř shotů, první výsledek z dvoupáky ji neuspokojil a z druhé dvojice jsem dostal lepší šálek – druhý byl nabídnut kolegovi na směně :-)). Její doppio při druhé kávové návštěvě už bylo servírováno napoprvé a byl to ten výjimečný případ, kdy je doppio o trochu méně povedené než espresso (zde i tak velmi pěkná káva a 14 – 15/20).

Tento podnik dokázal dát po necelém měsíci fungování svou nabídku na Facebook, což většina kaváren nedokáže po celé roky. Na druhou stranu, abych nepřechválil, neměli při první ani druhé kávové návštěvě lístek s cenami kořalek nad barem a napoprvé mi bylo řečeno, že to ještě ladí a napodruhé mi pár cen řekli po konzultaci s kasou. Nechápu tento přístup a nechápal jsem to ani první měsíce u dnes tak slavného Baru, který neexistuje. Je to v rozporu s platnou legislativou (§ 12 Zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a interpretace ČOI je v tomto jednoznačná, tj. nabídka musí být psaná). Podnik je trendy konceptem i jazykově a na nabídku zdejších koktejlů si jistě udělají jejich milovníci vlastní názor. Já jen přemítám o tom, že i těch “in” barů, kde se také vaří, začíná být v Brně docela dost, mj. Atelier na Kobližné a to nás zanedlouho(?) čeká otevření pátého podniku lidí z Baru, který... na Zelném trhu.

Další pozitivní kávovou zkušenost jsem učinil v Rotatoria Caffé Medlánky na místě bývalého Coffee Clubu. Jejich dezerty zde během čtyř červnových návštěv kolísaly od velmi dobrých (bábovka, štrůdl z Buchtičkárny) po daleko méně povedený tvarohový vdoleček od stejné slečny. Ale káva (já volil vždy DoubleShot) je zde pravděpodobně nejlepší v širokém okolí Medlánek a za velmi férovou cenu (více včetně fotografií v dalších prvních dojmech).

Gastronomicky se to zahušťuje i na Pekařské. V červnu jsem se konečně odhodlal navštívit Kafe & Kobliha, které se před časem opravdu dlouho připravovalo. Současná mánie koblih, donutů anebo cupcakeů (strašné, vím, před pár dny navíc otevřeli Funky Donuts i na Kobližné, přesně v té části, která vypadá trochu jako ghetto) mne nechává chladným, neboť koblihy si snadno mohu udělat doma a když už nějaké, rád bych ochutnal ty, o kterých sní Homer Simpson (předposlední odstavec této recenze). Kafe & Kobliha podle všeho s odbytem problém nemá, protože v předposlední červnovou sobotu několik minut před polední otvíračkou postávalo venku pár lidí a a během chvilky se podnik zaplnil zákazníky. Já zkusil z opatrnosti toliko espresso od dánských La Cabra (naturální Brazílie) a i přes soutěžní mlýnek a kávovar opatřený spoustou nálepek to byla docela běžná káva (13/20), připravená mladým mužem, kterého si můžete pamatovat z působení V melounovém cukru. Naživo se ovšem tvářil téměř stejně kysele jako na propagačních obrázcích bývalého působiště.

Hned vedle je další, mnou dosud nevyzkoušená speciálka, která, jak jsem zjistil, dodává i do lepších “farmářských” obchodů, např. do “čerstvě” otevřeného na konci Starobrněnské (vedle stánku Kofi Kofi), kde dříve býval otřesný textil (a zdá se, že nového nájemce pomalu nachází i dlouho zavřený bar Šilingrák na téže ulici).

Baristi, a to i na nevýběrové části scény, se podle všeho stávají skutečnými celebritami. Vedle vystoupení pro seriózní média (YouTube kanál Margit Slimákové) se toto projevilo ve vizuální podobě i v na kávu méně zaměřených periodicích než je třeba Standart. Dodejme, že místo firemního podniku Lucaffé, kde odkazovaný barista dříve působil, funguje na Štefánikove 61 od 1. června Koncept. Kávu prý berou od pána s hezkým obchodem s kávou a mokka konvičkami u kostela sv. Jakuba a na čepu je Pivečka – pro mne tedy během prvního dne provozu zatím nebyl důvod ke zkoušce a uvidíme později.

Ve výběrové kategorii bylo mediální událostí měsíce světové mistrovství baristů v Amsterdamu, kterého se účastnil i poslední český šampion z Monogramu. Bohužel však tentokrát skončil již v úvodním kole (na 49. místě z 56 účastníků) se ztrátou 181.5 bodů na třetí v pořadí Agnieszku Rojewskou, která později celé mistrovství vyhrála (jako první žena vůbec).

Díky upozornění na Facebooku jsem narazil na blog Nordbeans a některé věci ohledně ultra-komplexního espressa mne opravdu zaujaly, nemluvě o – konečně(!) – pozornosti věnované v českém kontextu mléku (jakkoli to v DM čerstvé není).

Zkusil jsem po delší době espresso v Košilce a v Café Mendel a obojí bohužel hrůza (tak 8/20 a pouze jedno usrknutí), ale rusky hovořící youtuberka, která si v Košilce chvíli přede mnou dala americano a pak natáčela před Hluchou zmijí na Veveří (hospodu ale neznala), mi doporučila na kávu SKØG. Ehm. :-) Na Zelném trhu jsem opět zahlédl Dobrokávu, ale neměl jsem odvahu to zkoušet znova. Ale podívám se, zda tam sypou něco lepšího než zpočátku.

Būcheck v červnu stanovil nové rekordy v počtu vydaných porcí za jednotku času – nebýt u brány cca 11.27 – 11.30 znamená, že se během 5 minut vytvoří slušná fronta o 12 – 20 osobách, což jsem sám viděl jednu sobotu a insider z okolí reportoval v jiný den frontu táhnoucí se až k hospodě U Dřevěného vlka – a po zhruba čtvrt roce jsem si zde dal trhané vepřové, jejich podle firemního FB nejúspěšnější věc. Porce byla štědrá a bylo to opět velmi dobré, ale kdyby byl coleslaw položen do krabičky bokem, bylo by to lepší, protože takhle výrazně ochladí maso. Ještě o chlup víc mne však, zhruba podvacáté, zaujal pulled pork v Bistru Paragraf ve Štefánikově čtvrti. Podnik se rozhodl změnit lokalitu, ale přesun do NC Královo Pole (měli by zde otevřít 4. 7. 2018) vzbudil ve FB diskusi rozmanité názory. Sám souhlasím s těmi, kdo se domnívají, že očekávání majitelů jsou až příliš optimistická a že původní lokalita byla lepší.

Na konci června byly s jistými problémy zveřejněny výsledky 3. ročníku gastronomické ankety TIC Brno a vše podstatné k této záležitosti jsem už napsal zde. V červnu jsem si také koupil knihu o víně, nakoupil pár jiných čokolád, než o kterých jsem referoval tady a znovu poukázal na důležitost detailů.

A zas a znova se rozčílil nad ostudným přístupem k zelenině u Alberta a Lidlu. A to, že se nic nezměnilo a oběma zmíněným firmám je to jedno, dokládá i úvodní fotografie. Ano, když pobočce na Halasově náměstí vybouchne skadovací mrazák pro 38 palet, je to samozřejmě problematická situace a chladicí kamion nestačí vše odvézt. Ale vytisknout na tiskárně v kanceláři na bílý papír A4 upozornění, že zákazníci nemají sahat do chladicích boxů, případně chladničky zabezpečit lepící páskou jistě jde. Až na dva chlaďáky v prodejně označení zcela chybělo a hygiena by nad výjevem na obrázku musela šílet. Pro jistotu jsem v dané pobočce 14 dní nekupoval žádné pečivo.

Od zítřka do soboty budu prodlévat na výletě ve Varšavě a stejně jako za pobytu v Itálii, Kodani a Amsterdamu bude i během této cesty každý den večer nahrán krátký příspěvek s klíčovým obrázkem dne (bez diakritiky, vyťukaný na mobilu).

#mesicnisouhrn

0 notes