reckopersky

[reckopersky]

Korítsi mu!

Baví mě pozorovat, jak se v různých jazycích promítá kultura a tím pádem jsou některé výrazy skoro nepřeložitelné. 

Třeba když bych vám řekla, že mi v mých třiceti prodavačky na trhu říkají “dceruško moje!” Ze začátku mi to připadalo opravdu divné, když jsem si to v hlavě se svou začátečnickou řečtinou přeložila. Jsem přece cizí dospělá žena, proč by mi tak měly říkat? Pak jsem si ale zvykla, že řecké dámy tak slečnám prostě říkají. Teď už mi to ani nepřijde, tahle fráze se stala běžnou součástí mých nákupů na sobotních trzích. 

[reckopersky]

Ze sedmi různých zemí, ale přesto jedna rodina. To na životě a práci tady miluju.

[reckopersky]

Jak vypadá řecká krize: Saronida

Kostry nedostavěných domů jsou tu a tam všude. Nikde jsem jich ale neviděla takovou hustotu jako včera na kopcích Saronidy.

Místo dobré, autem do Athén tak za hodinu, krásný výhled na moře, takový ideální satelit by to býval byl. Kdyby nepřišla krize. Cestou dolů z kopců jsem to vzala hlavní ulicí, uprostřed níž před pár lety vysázeli palmy, jinak ale vypadala jak po vymření. Skoro všechny restaurace či kavárny zrušené, už se majitelé ani nenamáhali s lepením těch žlutých nápisů “na prodej” nebo “k pronájmu”. Je tu ticho.

[reckopersky]

Řecký novoroční dort, Vasilopita. Uvnitř je schovaná mince, význam má asi jako ta v anglickém vánočním pudinku. Aby byly vyrovnané šance, musí se nakrájet na přesně stejné díly a distribuovat v přesném pořadí podle věku a postavení...

[reckopersky]

Jedna z včerejších želv. Během celého dne jsem potkala tři. V Athénských kopcích jich asi bude dost, za poslední dva roky jsem jich viděla cca deset. Už nejsem nadšená tak jako u té první, ale vždycky mě setkání s temahle samotářskýma stvořeníma potěší. Jen kdyby přede mnou vždycky nezalézaly do krunýře. To pak musím nehnutě čekat, než se odváží vykouknout a začít nečekaně rychle kráčet směrem ode mne. #athens #greekhills #turtle https://www.instagram.com/p/Bpm0aYfBYuz/?utm_source=ig_tumblr_share&igshid=8rmuvh65zrfl

[reckopersky]

Východ slunce za kostelem aneb když už člověk vyráží ven bez snídaně (to já fakt nerada), aby stihl vyřídit pár věcí na poště hned po otvíračce (a nemusel tam pak trávit dvě hodiny čekáním), tak aspoň má za odměnu takový pěkný výhled.

Ty dlouhé fronty tam jsou mj.i díky té krizi, co jsem o ní psala nedávno, protože rušili i pobočky pošt, takže teď jedna musí zastat davy lidí minimálně za dvě.

Paní pošťačky za přepážkou se bohužel liší od populace průměrných Řeků skoro nulovou angličtinou, minimálně ty naše na pobočce pošty v Argyroupoli. Alespoň mám kde trénovat řečtinu, i když hned po probuzení mi to jde extra ztuha, takže mluvím většinou jen v jednotlivých slovech a jsem ráda, když odhadnu, kdy mám říct to naučené “obyčejně” nebo “doporučeně.”

Stejně ale mám dobrý pocit, kdykoli se mi podaří se obejít bez angličtiny, a po té menší procházce mi pak snídaně o to víc chutná.

[reckopersky]

Na řeckých trzích se neprodává jen ovoce a zelenina, ale i různé druhy ořechů a sušeného ovoce. Poslední dobou často kupuji mandle z kterých pak dělám domácí ořechové mléko. A mezi moje oblíbené ovoce patří sušené kiwi, které jsem zatím jinde nepotkala, kteždo kandovaný zázvor ráda zobu už od nějkaých patnácti...

[reckopersky]

Jak vypadá krize

Občas se mě někdo ptá na řeckou ekonomiku. Zas tak moc Řeků ale bohužel neznám, takže o dopadech krize na místní domácnosti nemám moc představu. Můžu vám ale říct, jak se to pozná při běžné procházce po ulici. 

Ještě před čtyřmi roky vypadalo všechno docela normálně, na to, jak moc se o krizi mluvilo, my jsme si na dva týdny přivezly celou hotovost z Česka, co kdyby zas nešlo platit kartou a na bankomaty byly fronty... Tehdy, v druhé polovině léta, ale nic na první pohled nenasvědčovalo, že by se ekonomika hroutila. Když jsem se sem před rokem a třičtvrtě stěhovala, už to začalo být v athénských ulicích znát. 

V centru ani moc ne, ale v naší čtvrti i ostatních kolem byly k vidění prázdné obchody. Vystěhované, na výzloze jen cedule s nápisem “k pronájmu.” Tehdy to byly hlavně pobočky bank, telefoních operátorů a podobně, kteří začali šetřit.

Když jsem si po nastěhování potřebovala jít vybrat z bankomatu, našla jsem si dvě nejbližší banky na google mapách. V reálu tam ale už nebyly a musela jsem o dalších pár bloků popojít. Potom začaly mizet i menší obchůdky se smíšeným zbožím, tak každý měsíc, dva jsem zaznamenala další uvolněné místo s tou velkou žlutou samolepkou přes výlohu. Před dvěma měsíci dokonce zavřelo i jedno rychlé občerstvení na hlavní křižovatce. Kupodivu se ale v jednom z prázných míst před měsícem objevila obnovená kavárna a o kus dál zase otevřeli novou restauraci s mořskými plody, takže se to možná zase pomalu začne zlepšovat...

[reckopersky]

Že už tu dlouho nebyla kočka? Dneska jsem potkala tuhle, co si hraje na sochu. Na některých sloupcích před domem jsem viděla lvi, seděli taky takhle...

[reckopersky]

Moře. Jednou za týden se zorganizuju na třičtvrtě hodinovou cestu přecpaným autobusem...

[reckopersky]

Fíky už rostou... včera bylo vedro kolem 40 ale vidina blížících se fíků mi pomáhá přežít moje v Řecku ne moc oblíbené roční období.

[reckopersky]

Řekové velice rádi stávkují. Alespoň jednou do roka si udělají týdenní stávku popeláři. Krom toho, jak to vypadá, si k tomu ještě přimyslete letní třicítkové teploty.

[reckopersky]

Řek v Čechách

No dobře, Řekyně nejsem ani trochu, i když si to sami Řekové občas myslí, ale na místní poměry jsem si za ten rok a kousek už zvykla. Ze svojí návštěvy doma tedy trochu odhaduji, co by u nás mohlo řecké turisty překvapit.

“Tak osvěžující zeleň! Tolik trávy a krásných košatých stromů!”

“Oni mi v restauraci nepřinesou vodu automaticky? A ještě si ji musím kupovat??” 

“Proč všichni čekají na přechodu na zelenou?” 

“Ta Praha má krásně čisté ulice a tolik zajímavých budov všude. Kutná Hora jakbysmet!”

“Ta okurka, rajče a paprika ze supermarketu nemají vůbec ale vůbec žádnou chuť. I když k tomu přidám řeckou fetu a řecké olivy (které v Bille mají :-) ), bude to mít k řeckému salátu na míle daleko.” 

“Tady jsou superzorganizovaní, na všech zastávkách autobusu jsou jízdní řády a mapy městské hromadné dopravy.”

“Tenhle národ je asi z většiny v depresi, skoro nikdo se neusmívá, prodavači v obchodech nejsou moc přátelští, a přitom tu nemají takovou ekonomickou krizi...” 

“Mají tu krásné kavárny, tady si s tím interiérem opravdu dají záležet. Ale chybí jim tu takový ten hlučný život přetékající do ulic, tady někteří okonce chodí do kaváren pracovat na počítači nebo si číst...”

“Rybník???” 

“Třetí den v kuse prší. Jak je to vůbec fyzikálně možné?”

“Tatranky, tvarohové koláče a makové buchty, mňam!”  (To je tedy opravdu spíš výrok navrátivšího se Čecha ;-) který si užívá, co v Řecku nemají... popravdě, neumím odhadnout, jak by na české dobroty reagovali) 

[reckopersky]

Č.3 ze série "řecké kočky" Vyšší pouliční vrstva, tahle má i auto.

[reckopersky]

Ticho před bouří. Možná poslední dešťové kapky před obdobím sucha.

[reckopersky]

Když jsem seděla venku v parku, psala článek a jedla u toho toust se šunkou... jedna z těch koček, co chodí každý večer do místní taverny. Ty, co se živí dumpster divingem, nejsou takhle fotogenické...

[reckopersky]

Rybička sice nezačíná na S, ale patří mezi zásadní komponenty stolu. Vzala jsem radši dvě, nechtěla jsem osiřelou. O to hůř se to ale fotilo ;-)