my-thoughts-my-universe-blog

[my-thoughts-my-universe-blog]

Máma: Chci psa.

Já: Napiš Ježíškovi. Jestli budeš hodná tak ti ho možná dá.

Máma: Ale toho psa mi koupíš nebo si o seženu jinak.

Já: Nevyhrožuj nebo dostaneš úplný kulový.

Máma: Tak když už mi nechceš koupit počítač, tak mi kup psa.

Máma, 58 let.

Já, 21 let.

[my-thoughts-my-universe-blog]

Zápis do Ročníčku

 Ano, jsem to zase já. A zase, jak jinak (někdo mi dal něco do pití, jasněěě), po roce. Zdravím všechny své neexistující fanoušky, kteří dozajisté už plakali a vyčkávali na mé bludy o životě. 

Téměř při každé návštěvě si přečtu všechny své staré příspěvky, abych viděla svůj posun. No posun... jako jo můžeme tomu tak říkat. Hele, slavná pořád nejsem. Úspěšná taky ne. Bohatá taky ne. S vysokoškolským titulem taky ne. Ale hej... aspoň neberu drogy!.....Teda ne ty tvrdý. OK.

Ale nesmím na sebe být tak tvrdá. Dobře, nemám ani jednu z věcí, kterou jsem napsala, ale mám něco jiného. 

Je mi jednadvacet. Mám práci a vydělávám si své peníze. Mám vlastní byt. Platím si všechny svoje účty sama. Nejsem na nikom závislá. Bydlím nejdál od rodiny jako nikdo přede mnou sama v cizím městě. Když mi nevyšla vysoká, neběžela jsem se stáhnutým ocasem domů, ale postavila jsem na vlastní nohy. 

A taky můj smysl pro humor se vytříbil. A zrcadlo po ránu taky nepraská při pohledu na mě.

Takže tak nějak dobrý ne? 

[my-thoughts-my-universe-blog]

Nobody will ever truly know what kind of batshit crazy bitch I am and that´s fine. I´m fine with being the pretty adorable kind little thing.

Me again. 

[my-thoughts-my-universe-blog]

Ráda se považuji za inteligentně vtipnou. Důraz na slovo považuji

Já

[my-thoughts-my-universe-blog]

Changes. Changes everywhere!

A je tu duben. Duben 2019, abychom byli v obraze. poslední příspěvek je z června minulého roku. Den předávání našeho maturitního vysvědčení. Zdá se to jako by to bylo kdysi v době kamenné. Fakt že jo. 

Pak jsem si četla předposlední příspěvek. Konkrétně tu část s vysokou a zda budu potřebovat mačetu nebo nové játra či ledvinu. No upřímně jsem netušila, že je to tak divoké, ale v minutě, kdy mi při záškolováku v autobusu přistála v ruce pet lahev vína mi nějak tak docvkalo, že jsem to podcenila. 

Ale co se týče změn, nezměnilo se jen datum na kalendáři, ale já celá. Myslela jsem si, že má největší změna nastala po mém rozchodu s prvním přítelem. Haha. Tak teď dáme minutu životu, aby se mi vysmál a zatleskal mé naivitě.

Minulý rok jsem byla shopna identifikovat všechny změny menšího typu. Letos identifikuju jednu velkou změnu. Je tak jednoduchá, ale zároveň tak složitá, že ji nejde jednoznačně pojmenovat. Když nad tím tak přemýšlím, tak se téhle grandiózně velkolepé změně. která zhola nikoho nezajímá, vyjádřím v samostatném příspěvku.

Jako mimo jiné bych do změn mohla zařadit to, že bydlím v Brně s přítelem. Dokonce jsem už tak velká holka a našla jsem si brigádu. U České pošty a ne že se budete smát. Moje důstojnost zůstává a stejně tak i pýcha i když zákazníkovi kupujícímu si známku na pohled mám cpát aromavisačku do auta. Taky nevadí, že onen zákazník je paní postaršího věku, která vypadá, že je ráda, když vidí reklamu Penny Marketu na arašídy za 5,50. Však přeco co, že je nepokouše. 

[my-thoughts-my-universe-blog]

Velcí maturanti. 

Miluju focení skupinových fotek. Tolik póz nedělám ani u vlastního selfie. Skoro jako focení pro Victoria´s Secret. “Ty si sem, ty tam. Tady do  objektivu!” 

[my-thoughts-my-universe-blog]

But to understand a Gemini, Angel Devil is both him and I.

G-Eazy, The Beautiful & Damned

[my-thoughts-my-universe-blog]

Showtime

A je to tady. Je červenec a je toho za mnou už celkem dost. Mám za sebou maturitu. Ano, tamtu pověstnou zkoušku dospělosti. Maturity my ass, biatch. O nic moc dospěleji se teda necítím. Jako teď se mi častěji dělá šoufl, to ano, ale to je tak jediná změna, která nastala. 

A ano, v pondělí jsem byla na zápisu do zimního/letního semestru na Medelově univerzitě v Brně. Bude země velká vysokoškolačka. Jupííí... Jsem si jistá, že Židé měli stejnou radost při nástupu do vlaku. Nicmén�� je to pro mě další krok, který dost změní a trošičku si pohraje (zničí ho jako Bush dvojčata) s mým životem. Kdo si hraje nezlobí, no ni? 

Ale teď něco z depresivnějšího (a v mém případě i bezedného) soudku. 

Vždycky jsem si říkala, že maturita vůbec neověří to, zda jste dospělí nebo ne. Teď se mi spíš zdá, že maturita nám teprv ukáže pravou tvář života. Dospělí či nikoli, po maturitě už s námi bude každý teprv zacházet jako s dospělým. Teprv po maturitě začínáme řešit a myslet nad důležitými věcmi. 

Všechno začíná, když se začnete rozhodovat zda jít na výšku nebo jít pracovat. Jasně, v prváku si hodně z nás myslelo, že na vysokou půjde rozhodně. V průběhu se nám to, ale někomu změnilo. Já jsem ale zdá se born and bred šprt, a jak jsem si říkala už v sedmé třídě na základce, tak se i stalo. Na vysokou jdu. Ve svém okolí mám ale už lidi, co na vysokou nejdou nebo se nedostali. Takže to opravdu zajímavý vidět jednu spolužačku, která nastupuje do práce, další jak tlačí před sebou kočár, další která jde na práva. Fakt zajímavá směsice jak od Ládi Hrušky.

Zajímá mě, jak to bude na vysoké vypadat. Budu potřebovat mačetu, protože to nebude procházka růžovým sadem nebo si mám začít šetřit na novou levinu a játra? Kdo ví.. 

[my-thoughts-my-universe-blog]

I miss you,’ he admitted. ‘I’m here,’ she said. ‘That’s when I miss you most. When you’re here. When you aren’t here, when you’re just a ghost from the past or a dream from another life, it’s easier then.

Neil Gaiman, American Gods (via books-n-quotes)

[my-thoughts-my-universe-blog]

Ashes Remain - On My Own [HD Animated Lyrics]

[my-thoughts-my-universe-blog]

Hello, nobody.

No. Už je to přes rok, co jsem tu naposled byla. Pročetla jsem si co trapná Simča 2k16 version napsala. Chuděra. Vzdejme jí hold. Díky sladký Ježíši, že už leží six feet undergroung a čichá k fialkám zespodu. 

No naštěstí jsem se tu neproslavila (jak velice nečekané) , takže si nikdo není vědom toho, jak trapná jsem byla. Ale hej, každý z nás si tím musel projít. Nikdo se nenarodil úžasný. 

Za ten rok se toho událo mega moc. že se to ani pomalu shrnout nedá. 

Letos maturuju, čeká mě velký skok do dospělosti. To nevadí, že po takovém držkopádu budu potřebovat plastiku lepší než Michael Jackson. Si najdu Suggar Daddy a budu v suchu. Aspoň ten mě možná bude chtít.

No minulý rok jsem si prožila svůj úplně první vztah. Zábavné to bolo. Naozaj. Velmi cenná zkušenost do života na kterou horko těžko zapomenu. Ale co.... život jde dál. Ámen. (V poslední době mě ex vyhrožuje tím, abych si nebyla tak jistá, že nebudu matka jeho dětí. Ne, díky kámo. Radši porodím ježky než zvládat děti, které budou pod tvou výchovou. :*)

Rozhodla jsem se, že se budu snažit více využívat tuto platformu. Vést si deníček se mi nechce, ztratila bych ho a dlouho by mě to nebavilo. To samozřejmě neznamená, že tady nic neztratím. Pět minut po tom, co se odsud odhlásím, se mi s největší pravděpodobností vypaří heslo k tomuto účtu. That´s how I roll. 

Rozhodla jsem se dokonce přejmenovat tenhle svůj blog z The Real Me na Short Story Long. Proč? Zjistila jsem, že v tomhle jsem typická ženská a ráda že nevidím sebemenší důvod nechat krátkou historku krátkou. Není to zábavné a je to pak moc přehledné. Každá žena dělá ráda z jednoduchých věcí komplikované. Aspoň něco mám tedy se ženami společné. Jinak bych se nechala přeoperovat na kluka už je z toho důvodu, že se někdy stydím za holky a ženy obecně. Tolik času kolik stráví nad vytvářením problémů! Bože! Víte, kolik bych toho naspala a nažrala za ten promarněný čas?!

Uvidíme se u dalšího příspěvku.

[my-thoughts-my-universe-blog]

Být matka není jen pojmenování, ale schopnost. Ta moje matka to dokazuje každý den. Třeba dneska. Chci si udělat tousty protože ona prostě není schopná udělat oběd. Chci zapnout toustovač, ale brácha tam má připojený mobil na nabíječce. Vytáhnu nabíječku že zásuvky se slovy "Už tam má dost." A ta ženská na mě začne ječet:"Přestaň tady řvát. Ještě jednou a dostaneš přes hubu. Už tě mám dost!" V naší už tak jeblé rodině je tady to nevychovaný děcko ona! A takový děcka já nemůžu vystát a ráda bych jim vlepila jednu výchovou, ale vypadalo by to sakra divně a blbě dávat facku 53leté ženské, za to že se chová jako malej fracek.😤���

[my-thoughts-my-universe-blog]

Kamarád ukáže na nějakou větu v cizím jazyce. 

- Simi, co tohle znamená? 

- Ukaž!... “Tvůj nepřítel je můj nepřítel.”

- Díky. A co je to vlastně za jazyk? 

- Nemám tucha. 

A jen tak btw, jsem to přeložila správně :D 

Ale hlavně že  matice mám pravidelně okno! 

[my-thoughts-my-universe-blog]

"A co je na tom ježdění tak těžkého? Stejně na tom koňovi jenom sedíš." - Tuhle větu může z huby vypustit jen naprostý debil. No to teda nesedíš! Prdel mě bolí z vysedávání, a nohách ani nemluvě. Ale jsem na sebe pyšná že jsem nespadla. Pro mě úspěch😁😀 Už se těším na další trénink.😍

[my-thoughts-my-universe-blog]

Lidi mění účesy, kamarády, styl oblékání, jen já měním živočišný druh😂

[my-thoughts-my-universe-blog]

Dám vám hádanku. Máte doma veku a toastový chleba a zachtělo se vám dělat chlebíčky. Co si vyberete?

Veku?

.

.

.

.

TAK TO TEDA NE!

Podle mojí převelice chytré matinky si musíte zákonitě vybrat toastový chleba. A proč? No protože kdybyste si vybrali veku, ze které doma děláte chlebíčky vždycky, tak byste nikoho nenasrali. Přece nebudete plýtvat vekou na chlebíčky, když vaše dcera si koupila toastový chléb, aby si mohla dělat toasty, které má ráda. A nikoho pak už nemusí trápit, z čeho si vaše dítě bude dělat snídaně. Hlavně že vy ste si dokázali, že jste TOP, na vrcholu žebříčku, Johnny Depp mezi amatéry, královna všeho atd.....

TLESKÁM, MÁTI!!!!! Zase si mi dokázala, že ty s učňákem si z nás tady nejchytřejší!