menechybne-blog - Tumblr blog

menechybne-blog · 8 years

Text

Íránská renesance

Včera jsem se dozvěděl, že se v Íránu pomalu ale jistě schyluje ke kulturní revoluci. Existuje zde hnutí íránské renesance, což jsou lidé, kteří se snaží kulturně navázat na předislámskou dobu. A vůbec se jim nedivím, území Íránu, jeho lidé a kultura jsou enormně vlivné na celou indo-evropskou kulturu a společnost. Zoroastriánské náboženství pak, zdá se, je prekurzorem pro křesťanství, buddhismus, ale i ovlivnilo a humanizovalo judaismus. Rozhodně bych si rád přečetl více. Něco mi říká, že toto kulturní obrození, nasměřované proti Islámu, může být do budoucna důležitým spojencem Západu. Nezapomínejme, že celý ten zlatý věk Islámu, kdy vznikaly zásadní kulturní a vědecká díla, byla dílem Peršanů, tedy dnešních Íránců, kteří byli podrobeni Muslimy a byli přinuceni psát v arabštině. Arabové, kteří okupovali Persii, rozhodně neměli žádný pořádný základ ve vědě, vzdělání a umění, aby ex nihilo vytvořili tak bohatá a důležitá díla. Byli to Peršané, kteří setrvačností pokračovali ve svých dílem, až do invaze Mongolů.

Měli bychom Írán pečlivě sledovat. Přibližně 70 % obyvatel Íránu jsou lidé do 30 let, čímž se Írán řadí mezi nejmladší státy vůbec. A zdá se, že tito lidé mají už dost tragického a brutálního vlivu náboženství, které nikdy nebylo jejich. Poté, co museli přijmou Islám, jej snažili humanizovat a přiblížit svému původnímu náboženství. Odtud můžeme vysledovat vznik Shia Islámu. Mladí Íránci se chtějí ale vrátit ke kořenům a to nikoli politickou revolucí, ale kulturní renesancí. Pokud se jedná o skutečnou vůli místních mladých lidí, Západ by měl přehodnotit svou dosavadní agresivní politiku vůči Íránu. Spíše než import demokracie bychom tentokrát měli vyčkat, protože existuje šance, že se Írán transformuje zevnitř, což by přineslo nejen lepší vyhlídky na normální život v Íránu, ale zároveň by to znamenalo další stabilní zemi v chaotickém regionu. Předislámský Írán byl kolébkou vědy, kultury a spirituálního života. Pokud by se k tomu mohli v moderní formě navrátit, zjistíme, jak moc má Írán společného nejen s Evropou, ale i s tím, čemu říkáme Západní svět. Sledujme mladé Íránce a držme jim palce.

#írán #česky #čeština #menechybne #renesance #islám

0 notes

menechybne-blog · 8 years

Text

Evoluční pohled na politické problémy

Více a více se v posledních dnech přikláním na stranu hodnot, se kterými jsem donedávna nesouhlasil. Přestože se úplně neshoduji se vším, co příznivci a teoretikové těchto hodnot prosazují, vidím, že existuje docela velký průsečík, kde se naopak shodujeme.

Má metamorfóza nastartovala, když jsem začal číst vědecké články týkající se biodiverzity mezi lidmi. Proč je to důležité? Inu, stále se zdá pravdivá teze, že naše chování je ovlivněné tím, že jsme zvířata, o něco více vyvinutí primáti, a proto bychom měli naše chování a rozhodování studovat v evolučním rámci. Abychom toho byli schopni, je dobré vědět něco o tom, jak se lidé vůbec vyvinuli z předchozích humanoidů. K tomu momentálně slouží dvě hlavní teorie z evoluční paleoantropologie: první nazvaná Out of Africa tvrdí, že moderní člověk Homo Sapiens se vyvinul na jednom místě v Africe, přibližně tam, kde dodnes žijí křováci (Bushmen). Druhá, ač méně populárnější teorie, říká, že bylo hned několik ohnisek, kde se nezávisle na sobě vyvinuli moderní lidé.

Důležité je, že lidé, kteří vyšli z Afriky, se mísili s Neandrtálci a tzv. Denisovany, což jsou předchozí evoluční stupně vývoje humanoidů, jejichž evoluční větve, zdá se, vymřely, pokud tedy nepočítáme, že část jejich DNA přežívá v moderních lidech, mimo Afričanů. Jak moc je tato archaická část lidí důležitá? Zatím věda na tuto otázku jednoznačně nedokáže odpovědět, kromě několika teorií, které polemizují s tím, že neandrtálská DNA nám poskytla určitou výhodu v imunitě, ale i zvýšené riziko závislosti na nikotinu. To neznamená, že by neandrtálci holdovali kouření, ale pouze se jedná o fakt, že mechanismy způsobující závislost na nikotinu, byly kdysi během životů neandrtálců užitečné, a proto zodpovědné geny přežívaly a dále se šířily. DNA těch záhadných Denisovanů se pak objevuje především v asijské populaci a dnes víme, že Tibeťanům pomáhá s dýcháním ve vyšších nadmořských výškách. Tak či onak, jednalo se o jednu z mnoha informací, kdy mi legitimní a mainstreamová věda říkala, že biologie lidí není rozhodně tak homogenní, jak jsem si myslel.

Otázkou ale není jen, jak moc se liší lidé po kvantitativní stránce, důležité je také to, jak se tyto rozdíly projevují kvalitativně. Zde jsem narazil na fenomén inteligence aškenážských židů, který mi opět otevřel oči. Jejich historie, persekuce, praktikování nevědomé eugeniky, kdy bohatí a chytří měli nejvíce dětí, včetně důrazu na vzdělání a matematicko-verbální schopnosti z aškenážských židů učinili populaci lidí s nejvyšším průměrným IQ. Uvádí se, že jejich IQ je přibližně někde mezi 108-115 body, s tím, že jejich verbální skóre je na astronomických IQ 125 (standardní IQ test se dělí na verbální a neverbální část). Jinak řečeno, průměrný ažkenážský žid má skoro o dvě směrodatné odchylky vyšší verbální IQ, které zahrnuje nejen práci s jazykem, ale i symbolické uvažování obecně, tedy i matematiku, než průměrný Evropan. A to je drastický rozdíl. Zároveň víme, že vizuálně-prostorové IQ v této židovské populaci je naopak lehce podprůměrné ve srovnání s evropským průměrem, což bude důsledek toho, že židé pro své přežití a vzdělání zrovna nepotřebovali mentální rotaci 3D objektů, případně další schopnosti, které souvisí s tímto druhým typem inteligenci testovaným v IQ testech. Jen na základě IQ skóre bychom mohli predikovat, že tito židé budou mít velkou reprezentaci v oblastech, kde symbolické a abstraktní myšlení hrají důležitou roli, jako na příklad právo, matematika, humanitní a další vědy. Člověk ale při takové interpretaci si musí dát pozor, aby neargumentoval na základě toho, co již ví. Jedno přísloví říká, že pokud máme jen kladivo, vše se nám pak zdá jako hřebík. Faktem je, že od 18. století, když židé získali možnost se zapojit do veřejného života, si ostatní lidé začali všímat jejich inteligenci a schopností, což se dále projevilo v tom, že mnoho zemí zavedlo na univerzitách pro židy kvóty, protože až příliš židů mělo na to se na univerzitu dostat. Tuším, že univerzitní kvóty pro židy byly v Polsku, v Sovětském svazu, ale na přelomu 19. a 20. století i ve Spojených státech.

Pokud výše zmíněné je pravdivé, evoluce dokáže znatelně ovlivnit naší inteligenci, která se navíc nemusela vyvíjet u lidí stejně, což teorie evoluce předpokládá, pokud lidské populace jsou vystaveni odlišným situacím vyžadující odlišné schopnosti. Nezapomínejme, že sexuální výběr také hrál roli. Zatímco u židů byly ceněny intelektuální, především tedy vebální schopnosti, u jiných národů tomu tak nebylo. Na příklad zenový buddhismus mi přijde mnohem více vizuální a neverbální. Je to příčina toho, že východní Asiaté, kde buddhismus byl praktikován, mají v IQ testech vyšší skóre ve vizuálně-prostorové části testu? Je to má spekulace, ale jakmile vyjde najevo, že evoluce stále probíhá (proč by také ne? Americký šarlatán Stephen Jay Gould, který tvrdil, že se evoluce zastavila, byl buď intelektuálně neschopný, nebo cíleně chtěl oklamat lidi. Proč by to dělal? Inu, když je člověk ideolog a hlásá, že jsme všichni stejní, co mu zbývalo?), člověk se začne mnohem více zajímat o historický vývoj lidí, jejich kulturu apod., protože to vše ovlivňovalo evoluci lidí.

Je možné se třeba i na současné politické problémy dívat optikou evoluční teorie? Jsem toho názoru, že ano. Národy se nevyvíjely stejně, každý trochu jinak, neboť jejich lidé klady důraz na jiné hodnoty, ať už kvůli podnebí, náboženství, nebo jen vkusu žen, které si vybíraly určitý typ mužů.

Proč některé státy jsou bohatší než ostatní, proč židé dominují intelektuálním oborům, proč Asiaté jsou stereotypicky pokládáni za dobré inženýry a matematiky? Jak vůbec takové stereotypy vznikají? A co se týče stereotypů o pohlavích, je možné, že sto tisíce, či dokonce milióny let evoluce prostě způsobily, že ženy a muži jsou odlišní? Odkud se vzal stereotyp empatické a emocionální ženy a racionálního muže? Byla to konspirace patriarchální společnosti, kde muži začali lhát a tvrdili o ženách, že jsou empatické, přestože jednoduše nebyly? Nebo naopak tyto vlastnosti směřují na statistický průměr chování, kde průměrná žena je skutečně více empatická než průměrný muž? A pokud ano, jaká je příčiny? Může za to evoluce, která nechala přežít jen takové skupiny lidí, kde ženy jako rodičky byly empatické ke svému dítěti, které jednak díky tomu přežilo, a jednak si v sobě neslo geny pro empatii?

To všechno jsou otázky, které vybízejí se dívat na svět jako komplexní systém navzájem propojených částí, které se v čase vyvíjej, nikoli určitým směrem, což znamená, že se nejedná o teleologický mechanismus, ale přesto vyvíjej jako reakce na interakci prostředí a existující biologie člověka.

Pokud chceme chápat dnešní svět, přijmutí faktu, že nejsme stejní, že se různé populace lidí vyvíjely jinak a každá populace má jinou sadu dovedností, které jim umožnily přežít v daném kontextu, je nevyhnutelné. Jistě, vždycky můžeme namítat, že i když rozdíly existují, kvantitativní rozdíly neznamenají nutně rozdíly kvalitativní. Zcela souhlasím a netvrdím, že tomu tak být nemusí. Na co chci (a mnozí další) upozornít je, že ale i opačný případ může být pravdivý: kvantitativní rozdíly vytváři rozdíly kvalitativní. Budeme schopni se s touto alternativou vyrovnat?

#česky #čeština #gender #feminismus #evoluce #evoluční teorie #menechybne #inteligence #iq

0 notes