kristynakapounova - Tumblr blog

[kristynakapounova]

Pá

[kristynakapounova]

14_8_2017

Ráno jsem se starala o spolubydlící. Vypadla jako spolujezdkyně z motorky do příkopu (haha,zní to vtipně). Má sedřený celý nohy, úplně celý…ruce, záda. Nikdy jsem neviděla víc odřenýho člověka. Nemohla se moc hýbat. Ani vlasy učesat….no. Potom jsem se ve 6282 °C vydala 3 km na vlak (krosna je tak o 3 kg díky mušličkám težší a má tak 15-16 kg). To jsem zase nikdy neviděla spocenějšího člověka na světě. Cestou jsem si musela převléknout naprosto mokrý tričko a paní zelinářka ukazovala na můj obličej a smála se, že jsem mokrá…jízda vlakem byla krásná asi 3 minuty, než jsem si začla číst osmou knihu výletu. Opět z poválečné doby. A najednou jsem byla v Bangkoku. Ani tu přírodu jsem si neužila…hihi. V Bangkoku je ještě o 613 °C víc, než je vůbec možný. Už čekám na kraba, co mi před týdnem doporučila stará lékařka, babička. Byl v plánu ještě výlet, ale do odletu za dva dny, už zustánu v Bangkoku a budu se poflakovat a jíst dobroty. Takže se loučím. Thajsko je naprosto odlišný od Vietnamu, Kambodži, Malajsie, Indonésie a Srí lanky. Myslím si, i od ostatních států Asie. Připraveno pro turisty. Vše je hezké, upravené, čisté, designové, všude je slyšet angličtina. Jestli chceš zažít ,,opravdovou" Asii, tak do Thajska ne. Jestli chceš zažít hezkou a bezpečnou dovolenou, tak ano. A zajímavost. Hah. Ve většině připadů lidé znají Česko- Praha. V Thajsku znají Československo a nebo Rusko… Dík mamko, že jsi mě v tom podprovala ze všech nejvíc. A mám nejlepší kamarády na světě, kteří se o mě zajímali a nahrazovali, že tady opravdovýho kámaráda (s kterým se směješ, nebo na něco nadáváš) nemám. (Každý den poznáš spoustu skvělých lidí, ale to není ono. Haha:D) a dík instagrame, že skrze Tebe jsem se mohla dělit o to, jak je Asie skvělá. Cheche.

[kristynakapounova]

13_8_2017 Půjčila jsem si motorku a vyjela na hoďku a půl vzádelný vodopád. Cestou jsem se stavila na Železnici smrti z druhé světové války (stavěly ho tisíce válečných zajatců pod dohledem japončíků. Ve dne v noci, s minimem jídla, ve vedru a hrozných podmínkách. Pětina zajatců zemřela, proto Železnice smrti. U cesty je pomník padlým japonským vojákům – je to jako by v evropských koncentráčních táborech stál pomník nacistickým dozorcům 🙄. Buddhisti a karma....). Na vodopádu bylo asi milion lidí z celé Asie. Naštěstí má vodopád 7 teras a lidi jsou velice líní. Po hodině jsem vyšplhala uplně nahoru (bylo asi 76 °C), uklouzla jsem a málem rozdrtila pánev, ale voda byla příjemná:D. Po obědě jsem začla opuchat a vyrážka. Lékarnice pomohla, dala mi zyrtec, paráda. Zdrůrazňovala jednu tabletku denně...vzala jsem si dvě, stejně jako v Česku. Aha. Zyrtec má jiný složení a už 3 hodiny si připadám sjetá....na trhu jsem si koupila véču a z hostelu dnes raději nevylezu. Haha. Ps. myslela jsem si, že jsou paní trhovkyně hodný na všechny turisty, proto jsem se o tom nezmínila dříve. Ale že na trhu dostávám ochutnávky zadarmo, vždy mi dovolí si sednout do jejich zázemí, čaj mám zadarmo, říkají mi že jsem lovely se normálně neděje. Hehe. Většinou teda neumí anglicky, ale vždy si pokecáme 🤷🏼‍♀️. Jo a taky v celým Thajsko strašně frčí kondenzované přeslazené mléko. Davají ho do všeho 👀..

[kristynakapounova]

12_8_2017 Ach. Na snídani tuna ovoce, káva, výhled. V 9 jsem jela na slony ( http://elephantsworld.org ). Nezisková organizace na ochranu zvířat. Starají se o týrané slony zachráněné z turistického průmyslu. Ale tady už se mají dobře. Ovoce se čistí od pesticidů, bezzubákům se vaří rýže s dýní, koupají se v bahně, v řece a jsou obklopeni láskou od lidí. Vše jsem si za celý den vyzkoušela. Cena je vysoká (1600 Kč) ,ale veškeré peníze od lidí jdou do slonů (prej. Haha. Doufám). Na e-mail mi z ničeho nic přišla zpráva od UBERU, že se mlouvají za komplikace s policií a dvou hodinová jízda byla proplacena na účet. Juhuu. Za další hodinu od BOOKING.COM, že se omlouvají za zrušenou rezervaci a že mi vše potřebné za způsobené komplikace proplatí 🤷🏼‍♀️. Tímto oboum společnostem převelicekrát děkuji. Hehe

[kristynakapounova]

12_8_2017 Ach. Na snídani tuna ovoce, káva, výhled. V 9 jsem jela na slony ( http://elephantsworld.org ). Nezisková organizace na ochranu zvířat. Starají se o týrané slony zachráněné z turistického průmyslu. Ale tady už se mají dobře. Ovoce se čistí od pesticidů, bezzubákům se vaří rýže s dýní, koupají se v bahně, v řece a jsou obklopeni láskou od lidí. Vše jsem si za celý den vyzkoušela. Cena je vysoká (1600 Kč) ,ale veškeré peníze od lidí jdou do slonů (prej. Haha. Doufám). Na e-mail mi z ničeho nic přišla zpráva od UBERU, že se mlouvají za komplikace s policií a dvou hodinová jízda byla proplacena na účet. Juhuu. Za další hodinu od BOOKING.COM, že se omlouvají za zrušenou rezervaci a že mi vše potřebné za způsobené komplikace proplatí 🤷🏼‍♀️. Tímto oboum společnostem převelicekrát děkuji. Hehe

[kristynakapounova]

11_8_2017 Město Kanchanaburi. Nejlepšíí (uf, že nejsem v meditačním centru). Měla jsem obrovský štěstí. Ubytování tady bylo dost drahé. Za 250,- jsem našla nepěkný hotel (viz. foto). Za tu cenu jediný. Bookla jsem si ho a za 20 minut mi přišel e-mail, že se omlouvají, ale kapacita je plná. Mezitím někdo zrušil rezervaci v nejlepším hostelu na světě. Stejná cena (+snídaně, kterou si ze spoustu nabízených surovin uvaříš sám) a je to přenádherný. Myslím, že ty poslední dny tady vydržím. Hihi. Večer night market. Zase usínám s plným pupkem 🤷🏼‍♀️

[kristynakapounova]

10_8_2017 Ráno jsem dokončila meditaci a hned směr Bangkok. Po cestě Ubrem nás chytla policie. Řidič řekl, že jsem kamarádka, protože uber je velký problém. Neprošlo to. Haha. Zaplatil stejnou částku, kolik já platila za jízdu. 11 km okruh pěšky Bangkokem. Kralovský palác, nějaký chrámy. Ale hlavně opět má milovaná matcha, fresh džusíky za hubičku a štávička z chryzantémy. Miluju. Cestou jsem se neustále s někým vybavovala a ptala na zajímavá místa (jídlo). V Chinatownu jsem viděla obroskou frontu k zavřenému stánku, dvě děvčata mi řekla, že je to nejlepší dezert na světě, ale já teprve hledala večeři a stánek otevíral za hodinu. Byla mi doporučena polévka Tom Yum a krab. Pro dezert se vrátím později. Krab byl moc drahý, tak jsem si dala jen krabí jednohubku (❤️). A ta polívka. Myslela jsem si, že zemřu. Cestou zpět byla plná ulice lidí. Miliarda lidí čekajících na tu sladkou dobrotu. Člověk něco napsal na lísteček s číslem a hodil do krabice. Čísla se vyvolávala v thajštině. Mého tupého výrazu si všiml stařeček, co na 10 mladých holek dohlížel a díky němu jsem tam nečekala 20 hodin, ale jen 2 minuty. Neuvěřitelně dobrý. Teď mám pocit, že mi exploduje žaludek.

[kristynakapounova]

Meditace. Psala jsem si deník vždy dopoledne a odpoledne (jinak bych se zbláznila)

1. Obrovský chrám, obrovské sochy. Uprostřed ničeho, jen příroda. Uviděla jsem několik mnichů a žen v bílém oblečení, nikdo neuměl anglicky 🤷🏼‍♀️. Vidím bílou tvář. Mladá, usměvavá (všichni mají úsměv na tváři) Němka. Řekla mi, že to normálně nedělá, ale jestli jsem nikdy nic podobnýho nezažila, tak mě zaučí do buddhismu a meditace. (Netuším, co bych bez ní dělala, byla jsem troufalá, že jsem bez nulové zkušenosti jela do chrámu, kde nemusí být žádný anglicky mluvící. Normálně se pro začátníky pořádají ,,kurzy" v aj). Provedla mě areálem. Vysvětlila mi (žije po chrámech už 8 let), jak mnicha uctivě pozdravit, jak se chovat při jídle, jak budou vypadat mé budoucí dny, dala knihu s texty, které budu odříkávat (zpívat, hihi), vysvětlila teorii meditace a upozornila, že zde žijí kobry (😳). Dostala jsem bílé oblečení, koberec (=postel), polštář, deku a klíček od mého nového bydlení . Budka v které nic není. A toaleta která teče rovnou do díry. Ale ,,terasa" budky je s výhledem do přírody, nádherně ovoněná kvetoucím jasmínem (má nejoblíbenější vůně). Téhož dne jsem stihla modlitby a meditace 2 spolu s mnichy a studenty. Byl úplněk, veliký svátek. Ideální 🌝. Usínám s úsměvem na tváři.

2. 4:10 budík. Celou noc jsem spala jako zabitá, neměla jsem hlad (včera jsem měla pouze oběd, od 12 hodin nesmíš jíst) a plná svěžesti a odhodlání jsem se vydala na modlení s mnichy. Pršelo, takže úklid areálu nebyl možný. Schrupla jsem si a v 7:30 jsem se vydala na snídani. Mniši sedí na vysokém stupínku a my na koberci. Mají obrovskou hostinu. Pomodlí se a požehnají nám, my studenti (50ti letí Thajci a já. Potkávám se s nimi pouze na modlení a jídle) jdeme zalít vodou (která nám splní přání) strom a můžeme jít také snídat. Jíme venku. Nikdy ne s mnichy. Na jídlo se podávají dary od lidí. Jídlo mniši dostávají každé ráno při modlitbách v okolí. Od rána už jsem jediná cizinka, jelikož Němka má svůj meditační program. Budu jí potkávat pouze při úklidu a modlitbě v 8 večer. Vyprala jsem si oblečení a šla meditovat ( do meditační místnosti, bohužel stále pršelo, ale byla jsem tam sama). 20 minut meditace v chůzi, 5 minut ve stoje a 20 minut v sedě. Myslím, že těch 7 dní zvládnu až do konce. Oběd v 11 hodin začíná dlouhou modlitbou. Na stolech jsou opět hromady jídla, od lidí z města a okolí. Ryby, krevety, curry, hromady ovoce, zákusky. Potom jsem si lehla na mou terásku (už se šileně nudím), prošla se po areálu a šla provést stejnou meditaci, jako dopoledne. Chůze, ve stoje a v sedě. Vypůjčila jsem si knihy ohledně buddhismu a meditace. Dve hoďky jsem si četla o meditaci a v 5 bylo modlení a meditace s mnichy. V 8 to stejné a spát. Na večeři mám sojové mlíčko. Další dny budou probíhat stejně. Nudím se. Jinak se zde jen medituje (sedím a snažím se meditovat. Bolí to), čte knihy pouze o buddhismu, jí a chodí. Sám. S nikým nemluvíš. Dva dny a už potřebuji lidský kontakt. Usínám zoufalá.

3. 4:30 modlení s mnichy. (Alespoň, že na té zemi se mi dobře spí). Dnes jsem jediný žák. Mám krizi z toho nic nedělání. Po modlení hodina ,,meditačního “ uklízení a teď jdu spocená na snídaní, kterou než dostanu, 100x se pomodlím. Nenávidím tem materiál oblečení, připadám si jak ve vězení a je v něm strašný vedro. Už trpím samomluvou. Musím zvládnou aspoň 5 dní a myslet pozitivně. Věřit, že si z toho něco odnesu. Na půl hodiny jsem usla, a vydala jsem se meditovat do parku. Má nálada se se sluníčkem zvedá a v přírodě je to mnohem příjemnější. Ale ta samota. Není věc a situace v mém životě o které bych ještě nepřemýšlela. Už se hrozně moc těším domů. Už nechci být sama. S mnichem nemůže proběhnout oční kontakt, ani se na něj nesmím usmát…mám pocit, že jediný co si odnesu je to, že nikdy nechi být sama. Haha. Svůj vnitřní klid už jsem našla. Když jsem s rodinou a přáteli. ❤️. Hrozně se na vas těšííím!!! Před obědem (má radost z celého dne), jsem odchytla Němku, že to nezvládám. Odpověděla mi, že se musím naučit poznat samu sebe. Vyzkoušet si život bez přátel, elektroniky, knih, nakupování a být jen se svou hlavou a tělem..uh. Po obědě jsem měla skoro 3 hodiny do další meditace a úklidu zahrady. Lehla jsem si na svou terásku, kam nikdo nevidí a já nemusím mít to příšerný oblečení. Opět jsem usla. Nevím co jinýho mám dělat:D. Trhání plevelu mě nikdy neudělalo takovou radost. Hodinu a půl jsem měla zábavu. Modlení od 5, hodinu sedíš v nepohodlém sedu a čteč modlitby, 20 minut medituješ (sedíš). Vždy mi přijde, že to trvá 5 hodin. Uvidím ráno, ale já chci žít a bavit se. Meditace je skvělá, budu se o ni snažit každé ráno. Ale 30 minut samoty, ne celý dny…večerní modlení jsem přežila, 20 minut meditace taky a v 21:00 usínám spokojená s rozhodnutím, že 3 dny samoty jsou až až.

4. 4:10 budík, modlení, meditace, zametání listí, snídaně, praní oblečení, oběd a jedu směr Bangkok. Přisahám, že bych další den nevydržela. Můj program vypadal 3 celé dny takto: 4:30-5:30-6:00 modlení a meditace (nuda) 6:00-7:30 meditační úklid (zábava, mlčíš, ale aspoň něco děláš) 7:30-8:30 snídaně (než ji dostaneš, 30 minut sedíš na zemi, ale snídaně zábava) 9:30-10:30 meditace (20 min chodíš a myslíš na dech, 5 minut stojíš a 20 minut sedíš..bohužel, opět nuda) 11:00-12:30 oběd (hodinová modlitba a oběd nejlepší věc dne) 12:30-17:00 umíráš nudou a každá minuta je jako hodina 17:00-18:30 modlení a meditace (nuda) 18:00-20:00 sprcha a praní oblečení 20:00-21:00 modlení a meditace (nuda) 21:00-4:15 spánek

[kristynakapounova]

7_8_2017 Skvěle jsem se vyspala. (Asi poprvé :D). Dala nejoblíbenější matchu a šla si číst do parku. Chtěla jsem být na sluníčku, žádná lavička to neumožnila a vlastně jsem nenašla žádný park. Haha. Seděla jsem na plastové židličce spolu s hlídačem parkoviště a četla si 🤷🏼‍♀️. Na obědě jsem seděla vedle nádherné babičky, když jsem si objednala (strašně palivý curry s krevetkama a lotusem), tak mi řekla, že je toto místo v TOP 5 nejlepší krab (eh. Neva babi, dám si ho před odletem). O chvíli později už si na něm pochutnávala. Koupila mi vodu, poradila dezert (u placení jsem zjistila, že i zaplatila) a pochlubila se s věkem 93 let. Byla nádherná. Lekářka, její 3 děti také lékaři, pracující v USA a ona je tady sama. Manžel zemřel 30 let zpět, ale usměvavá byla. Teď jsem na cestě do chrámu. Snad mě přijmou. Jestli ano, tak o mě 7 dní neuslyšíte. ❤️. Jsem nervozní, ale těším se.

[kristynakapounova]

[kristynakapounova]

6_8_2017 Ach. Změna. Bangkok je naprosto skvělej! Hodní lidi, už jsem objevila i to skvělý jídlo, pití, sladkosti a hlavně sekáčový ráj! 3 hodiny jsem chodila po nejznámější tržnici (Chatuchak market). Nedostatek místa v krosně, ale Versace rifle se vejdou:D. Skvěle tady fungují lodičky, jako MHD. Jim Thompson House (muzeum). Obchodník z USA, žil v Thajsku. Zachránil průmysl s hedvábím. Nádherný dům s nádhernou zahradou. Potkala jsem hodně opilého mnicha 🤷🏼‍♀️. Na internetu jsem se dočetla o vyhlášeném, nejlepším pad thai na celém světě. Haha. Hodinu jsem si vystála frontu, která se motala kolem venkovní kuchyně. Neuvěřitelný. Ale jídlo mě nenadchlo. Patpong, znamé na noční život, holky a kluci tancují za penízky. Přišla jsem si jak Alenka v říši divů:D. Do pár podniků jsem nakoukla a málem šla na ping pong show (ne, nehraje se ping pong na stole:D). Ale sama jsem se bála. Je to celý (prej) docela mafie a oberou tě o všechny peníze. Raději jsem si dala palačinku vedle:D. Dlouho jsem se nezmínila o lidech, které potkávám. Jeden chlápek mi četl budoucnost z ruky například..eh..Lehneš si na hostelu, chceš si dát jídlo a zase někdo mluví. Jsem z Česka. Praha. Jo levný pivo. Byla jsem tam a dělám to. Ano, cestuji sama..Těším se na týden mlčení :D.

[kristynakapounova]

5_8_2017 V 15 hodin jsem měla přistát v Bangkoku a tak v 16:30 být na hostelu. Na hostel (je moc pěknej:)) jsem dorazila v 19:00 hodin :D. Milion lidí na letišti, milion lidí na silnici, milion lidí všude. Haha:D. Dnes jsem velice procvičovala sebe samu tím (co celou Asii trénuji), nerozčílit se, nebýt v nervu a být na všechny usměvavá a milá. :D. Zapotila jsem se (hodně), ale zvládla jsem to. Bangkok se zdá fajn, ale čekala jsem mnohem, mnohem víc. Jak od jídla, tak od ,,nočního života". Uvidím zítra 🤷🏼‍♀️. Dnes jdu spát.

[kristynakapounova]

4_8_2017

Bylo to fajn, nikam jsem se nehonila. Ráno jsem si zaběhala (s běžcema už se známe a zdravíme. Haha). Dala snídani vždy s jednou z recepčních. Jedna byla hrozně štastná, že potkává první Češku v jejím životě, její sestra si jako malá hrála na Martinu Navrátilovou:D. Počasí bylo pod mrakem. Ideál ke čtení. Na pláži jsem přečetla Žitkovské bohyně a Marie a Magdalény. Úžasný knihy. Vzpomínala jsem, jak se těším do našich lesů na hřibky. Neustále se semnou někdo fotil a měl z toho radost. Evropanka a bílá 😱. Jo a jeden pán mi vykládal budoucnost z ruky. Hahaha. Narazila jsem na ochránce želev a jedno mimino vypustila do moře. A celý to ukončila véčou v restauraci Jamieho Olivera. (Rýže mi leze ušima). Krabí špagety a pralinkový dezert. Spokojenost 👅. Haha. Zítra Thajsko.

[kristynakapounova]

31_7 - 4_8_2017

Tak Kuta se mi nelíbíí. Špinavý, velký. Haha. Až na ty nádherný surfařky. Jezdí až daleko v moři, kam se musí loďkou a je to drahý. Takže je pozoruji, když jdou domů:D. Ale na vyvalení na pláži a čtení knížky dobroš. Kolem pláže se dá běhat a objevila jsem skvělý místo s jídlem (jen místňáci). Vše čerstvý, krásný. Měla jsem 2 steaky z tuňáka s kilem zeleniny a rýží za 42 Kč. Takže teď jdu do 5.8. dělat nic:D. Musím se doopálit. V Thajsku sluníčko nebude 🤷🏼‍♀️. Haha. Zapoměla jsem říct, že všude v Indonésii děti neustále pouští draky. Večer při západu slunce je jich na obloze milion..:)

[kristynakapounova]

[kristynakapounova]

30_7_2017

Motorka je nejlepší, dostane tě na nejlepší místa. Trh, vodopád (cesta k němu byla neuvěřitelná ❤️), milion plantáží s kávou (ochutnávka zdarma), milion rýžových polí, ta příroda všude kolem nejde popsat. Chrám se svatou vodou. A večer yoga s výhledem na nejkrásnějším místě. Hrozně mě mrzí, že nedokážu popsat vše, co tu zažívám. Srdíčko.

[kristynakapounova]

29_7_2017 Trh. Kytičky, jídlo. Dala jsem si banán v rýžovém těstě a zase pitíčko v sáčku. Hrozně dobrý. Pokoupila přírodní kosmetiku a začlo poprchat. Chtěla jsem si půjčit motorku, ale dolehl na mě včerejšek. Bez spánku a šplháni na sopku (bolí mě nohy). Lehla jsem si a probudila večer. Zašla jsem na tradiční Bali tanec. Kouzelný, ty kroje a pohyby. Naprosto to miluju. Zítra poslední den v Ubudu. Musím na yogu konečně 🙏🏻.