hugomoj

[hugomoj]

Slunce

Nakreslím slunce, aby tě hřálo Když schováváš se pod mraky Nakreslím štěstí, aby se zdálo Když sledují tě přízraky Nakreslím slunce, aby tě vedlo Když utíkáš v temném lese Nakreslím štěstí, aby tě zvedlo Když ostatní někdo nese Nakreslím slunce, aby se smálo Když ty nemůžeš pro slzy Nakreslím štěstí, aby se dalo Vždyť dát se přece nemrzí.

[hugomoj]

Modlitba

Brouzdám se listím spálených knih Procházím alejí morových sloupů Ke kříži přibíjím Sever a Jih Ve strachu z vědění nahý se koupu Podávám Evě jablko poznání Přijme ho dívka a nebo žena? Napjatě čekám na ono pozvání Snad i já dočkám se svého jména Brouzdám se listím spálených nadějí Přibíjím na stromy myšlenek listy Nutím je očím, co vidět nechtějí Zoufalou modlitbu ateisty...

[hugomoj]

Cesta

Tančím na ostří ano a ne Do očí schovávám dlaně Ptám se tě po sté: Zdál ses mi sne? Tančím jen pro nás a za ně Vytvářím neviděn mosty a podpěry To jsou mé jediné zbraně To všechno spáchám jen pro trochu důvěry Cestou k té jediné bráně Nemám sil znovu si nasadit masku Stát na té nejtenčí hraně Při hloupých myšlenkách na lásku Nemám sil vyhnout se ráně

[hugomoj]

Slova

Pokládám pomalu slovo za slovo Učím je tichounce našlapovat Sotva je poskládám, začínám na novo Mohu je tvořit a opravovat Je snadné křičet a zůstat neslyšen Stavět si stěny silnější skály Šepotem vyloudit ze rtů tvých tichý sten Zapírat křivdy, které se staly Slovy ti mohu malovat obrazy Popsat ti podobu soudného dne Každý kecal však jednou narazí Vodopád zastaví jediné "ne"

[hugomoj]

Mít dvě vlastní já...

Můžem si společně užívat ticha Zanechat za sebou pádící čas Poslouchat jak všechno okolo dýchá Celý svět žije teď jenom v nás Můžu se dívat sám sobě do očí Ruku v ruce, sedět sám s tebou Vědět, že Země jen pro nás se otočí Mít dvě vlastní já a přitom být sebou Můžeš se hněvat jen sama na sebe Nebo se radovat pro svou pýchu Při hříchu myslet si odvážně na nebe A prožít bouři v půlnočním tichu

[hugomoj]

Chráním

Chráním své srdce Myslel jsem, že zle si nevedu Však ve tvé blízkosti Léčím se z každého pohledu Chráním svou mysl Z monologů už je vnitřní sněm Jen co tebe se týče Prohrávám válku s rozumem Cráním svou duši? Dál mě nevědomky sváděj Bolí�� mě... Hlavně nepřestávej...

[hugomoj]

Třikrát Tě zaklínám

Třikrát Tě zaklínám Panenko z Růží Ať Tě vše těší To život Ti dluží Třikrát Tě zaklínám Panenko z Smíchu Ručku Tvou v rukou A souznění v tichu Třikrát Tě zaklínám Panenko z Krásy Ať úsměv Tvůj hraje si Jak vítr s vlasy...

[hugomoj]

Schovávám

Schovávám lásku Nikdo se k ní nemá Víc než dékádu Léta žádná změna Schovávám lásku Je zdarma k vyčerpání Možná je jí tolik Že se jí každá brání Schovávám lásku Zůstává ve mě neužita Snad ocení to Ta, co to pak schytá

[hugomoj]

Vzad

Kráčím vzad, co slza slzu mine Do míst, z kterých je vždy útěku Kde pevná stěna dokola se line Kde můžu podobat se člověku Kráčím vzad, do dnů, co už byly A prožívám je zas a zas Kde bezdůvodně plýtvám síly Kde to nejde nikdy snáz Kráčím vzad a ne vždy po své vůli Za následky nikdo neručí Kde srdce se mi potisící půlí Kde tisknu sebe v chladném náručí Kráčím vzad, dokud to nepomine Když nedokážu aspoň stát Nejde přesvědčovat všechny jiné (že) Nejde bez přestání bojovat

[hugomoj]

Mosty

Zapalte mosty Tajně, bez publika S nevítanými hosty Hned víme, kdo co říká Neplýtvat slovy Vyhnout se konfrontaci Mlčení poví Že někdo něco ztrácí Už ani hlásku Toť úkol pro hrdiny Bez zkřivení vlásku Bez pocitu viny Je důvod slavit A to důvod prostý Přestal mě bavit TAK ZAPALTE MOSTY

[hugomoj]

Snová

Dobrý večer, nechte se mnou rušit Oznamuji, že nevidím Vás naposled Sama byste mohla už teď tušit Vás už nemohu si s jinou plést Souhlasíte teď? Budete znova! Možná, že vás jednou bude víc Ale můžete být moje dívka snová Ať dnes v noci nebo za měsíc Nechám si Vás zdát dle libosti Romantikou moc netrpím Vyhnu se tak rovnou střídmosti Jak potěšit se, to já vím... Nechám si Vás zdát, jak už asi víte S nadějí, že kladně odpovíte...

[hugomoj]

Prázdno

Je mi prázdno Prázdněji než bývá zvykem Radost ztratila se s přidušeným křikem Je mi prázdno Není mi však ouha Vzadu pomrkává chtíč a touha Je mi prázdno Co bez ptaní se naplňuje Někdo s úsměvem se přibližuje Je mi krásno Když ruka padá pádně A křivky linou se tak ladně Je mi krásno A za tím vším co je? Ptám se tě "Čí jsi?" Tvoje Jenom tvoje

[hugomoj]

Na obrázku

Usmíváš se na obrázku Nebo na něm skrýváš tvář Ukazuješ jinou krásku Obrázků mám plný snář Chci dobýt všechny kouty světa Oblý Sever a hluboký Jih Užívat navždycky nejlepší léta Mít jednu z nikým nečtených knih Říká se, že méně znamená víc Jak sluší ti, když nosíš nic

[hugomoj]

Ještě ne

Ještě ne A pak zas a znova Veď mne na místě Však nejsem bez domova Ještě ne A pak ještě chvíli Řetěz neodolá A přesto sílí Ještě ne Nebo možná už Jsem odmítavá žená A já zas chtivý muž...

[hugomoj]

Repetice

Vítejte na dneští repetici Hlavně nedělejte, co vás napadne Vítěz večer dojde pro kytici Nebojte se, však zas uvadne Vstaňtě, je snadnější zas padnout To vám repetice zaručí Jak kytice i vy můžete vadnout Utěšit se v prázdném náručí Sakra vstaňte! Sní už jenom líní! Věřit slibům bylo by vám radno Ať je v skutky mění zase jiní Získejte své usměvavé prázdno

[hugomoj]

Že prý

Že prý najdu, co mi nejvíc chybí Všechno, co se snad i bojím mít Že prý tolik, kolik se mi zlíbí Že prý stačí jenom chtít Že prý se to skrývá v uměleckých dílech Škoda, nedokážu číst o šťastných lidech

[hugomoj]

Probdělá

Celou probdělou noc Mne pronásledují Verše Volné tak Že je ještě nikdo nenapsal