chce-to-ven

[chce-to-ven]

Záblesky

Jedu si v autě a zmíním, při hovoru s tebou že mám ráda papíry.

Na to mi říkáš že mi přivezeš kancelářský paklík s představou v hlase..

A v ten moment si to vybavím, jak přesně před dvěma roky, se mi v hlavě prohnala myšlenka, z ničeho nic, že držím několik balíčků papíru na sobě.

Stalo se to už dřív než jsem si myslela.

Ještě jeden záblesk mám v paměti. Jak jsme na louce s blonďakem na louce opření o kmen stromu.

[chce-to-ven]

Kreslím si po tvém těle a to se chvěje.... Drásáš mi kůži, jak po mě toužíš?

[chce-to-ven]

Jsi sama. Tak to je.

Všechno je jen na tobě.

Se vším dobrým a zlým.

Ostatní Tě jen doprovází, ale jsi SAMA.

A to snadné nebylo nikdy pro Tebe, to co jsi chtěla.

A pocit mrhání potenciálu.

[chce-to-ven]

Někdy je to potřeba, myslet zase a jen na sebe. Být v klidu, nastavit priority, odpočinout si. Vždy přijdou v životě situace, kdy nás to donutí zase zpomalit na příjemnější tempo a uvědomit si, že takto ano a takto ne.

[chce-to-ven]

Stíráš mi slzy a říkáš brzy.

[chce-to-ven]

Oslovujeme se jakože “můj drahý”, “má drahá”. Může být něco více kouzelného?

[chce-to-ven]

Finland // Konsta Punkka

[chce-to-ven]

Je až fascinující jak z nás dělá dospělý život, tvory toužící po základních věcech. Až triviálně jednoduchý a přesto cenných.

[chce-to-ven]

Jsem vděčná.

Za loňský rok

2022

Prohlédla jsem do samoty. A najednou není už tak děsivá.

Jsem víc srovnáná, i když taky rozházená.

Tolik setkání co mě někam pošouplo.

Tolik zkoušek.

Přijdu si silnější.

Děkuji

[chce-to-ven]

Pokud bych ti řekla, že jsi divný... Z mých úst ne to nejvyšší pochvala. Příliš krátká doba na to být tady a snažit se zapadnout... Ztratit se v utkvělé představě být nějaký... Ideálně naprosto normální. 🙄🙃

[chce-to-ven]

Neutuchající naivní s růžovými brýlemi věřící v lidské dobro.

S nohama pevně na zemi. Se sevřeným srdcem.

Toužící po prožitcích. Těch intenzivních. Tak abych se cítila živá.

Chci vytěžit tolik kolik jen jde prožít. Cítit.

[chce-to-ven]

Slova zraňují rychleji než-li to duše myslí.

[chce-to-ven]

Problém je, že mi celý život říkají, že nejsem dobrá, že jsem komplikovaná. A že mám v povaze ráda, že mě někdo alespoň chce. A tak mám být ráda. Jenže co chci já, není úplně až tak důležité. A já netuším co mám chtít.

[chce-to-ven]

Takový ten moment, kdy sedím v autě. A nechce se mi domů. Čekám až mi dohraje písnička...

[chce-to-ven]

Já vím, že ano. Vím, že se raději otočíš ke světlu i když tma je lákavější. Ale ptám se na okamžik.

[chce-to-ven]

Jsem invazivní hodně.

Jakmile někoho mám ráda, chci a ním byt hodně času. To neznamená že nemůže být sám, mit prostor i ticho.

Ale potřebuju o tom druhém vážně vědět. Nepotřebuju ve svém životě o moc víc lidí než partnera a pár dobrých kamarádů.

[chce-to-ven]

Vždy jsem toužil po tom, aby mě někdo miloval tak, tak moc, že by to bylo pro ni skoro až příliš a já bych ji to každý den vracel. Tou láskou, tím jaký jsem.