bylonaspet

[bylonaspet]

Tychy, Polsko Máš pár kamarádů, kteří za to stoji? Nemusí to být ani fotbalistia hrát s tebou pátou ligu hanspalky.. Prvně stojíš v kotli.Neznáš slogan a nikoho nezajímá, žes předtím strávil 4 hodiny v Auschwitz-Birkenanau. Polsko je levná země, ale najednou bys Polsku věnoval nohu a ruku, když víš, že Nazi kradli mrtvejm židům i vlasy, když je zplynovali. Smrtnáckům!

[bylonaspet]

Vyjedete pár kilometrů za hranice k severním sousedům a uvědomíte si, jak by to u nás mohlo krásně vypadat. Všichni tu jezdí na kole. Široké cyklostezky, kam se podíváš, jezdí se po nich rychle a každý chodec tu ví, že se po nich nechodí. Na ulicích je minimum košů a přesto tu není nepořádek. Nikde nezakopneš o vajgl, bezdomovce nebo igelitku s odpadky. Jen ty holky tu nemaj hezký. Ty, na který tu v Polsku narazíš, jsou věkem základní školy. Ty "jedlý" tu asi zavíraj.. Ale bude to tím, že mají brzo děti. Normální tu je, že má polská pětadvacetiletá žena už dvě děti.

[bylonaspet]

Den 1

Konečně nastal den odjezdu. Natěšení vyrážíme směr Polske Tychy. Kluci, společensky unaveni, vzádu využili služeb “Vodičky”, jak jsme pojmenovali přenosnou lednici. Po obědové zastávce v Ostravě konečně dorážíme na místo. V hotelu narážíme na početnou skupinku Čechů. O zábavu je tak postaráno! Prakticky ihned vyrážíme pěšky na stadion. Nutno podotknout že město moc mistrostvím U21 nežije. Jedna ulice posetá vlajkami U21. Toť vše, díky a nashledanou. Lístky

To co jsme zažili před stadionem ohledně lístků jsem ještě nezažil. Měli jsme rezervované lístky, avšak na pokladně (jediné!) vůbec nevěděli která bije a poslali nás na akreditaci. V akreditační středisku si nás prehazovali jak horký brambor, nakonec jakýsi důležitý kravaťák s vysílačkou se nám omluvil že žádné listy pro nás nemá a že nikdo z Čechů tu není. Nakonec aby jsme se dostali na vyprodaný stadion museli jsme sehnat lístky přes prekupnika.

Doplnění příště!

[bylonaspet]

Vzhůru do Polska! #U21 #Tychy #uztambudem

[bylonaspet]

Cestovní horečka stoupá. Přes předchozí poznámky, které jsem si průběžně psal do telefonu, co si s sebou na polskou dovolenou sbalím, si teď nedokážu ujasnit, co mi chybí. Osmero ponožek mam, osmero trenek mam, dresy mam, Jamesona, Morgana a kartáček mam. Tak co mi ještě chybí?

Marně proklínám toho, kdo ten zájezd vymyslel, a protože si tenhle primát můžu z větší části připsat, tak si můžu za to můžu sám. Začalo to všechno vloni, kdy jsme se rozhodli jet na českou dospělou reprezentaci do Hamburku, kde ta naše hrála s domácím výběrem. No, hrála. Přesnějším termínem by bylo říci „stala se zde sparingpartnerem německého mannschaftu“. Navzdory matnému výkonu českého týmu se nám pětičlenný výběr vrátil z Hamburku naplněn sportovně-turistickými zážitky a všichni do jednoho jsme vnitřně věděli, že se takový výlet bude opakovat.

A začali jsme plánovat. Kam, kdy, na jak dlouho. Protože se v lichém roce nekoná mnoho závěrečných turnajů vyjma šampionátu jednadvacítek, který se letos koná co by kamenem do Slezska dohodil, narýsovali jsme si nakonec týden v Polsku s českou jednadvacítkou. Našlo se snad pěkně ubytování u jezera, sehnali se lístky a celý tábor koncentraczny, jak mu familiérně říkám, začal získávat jasné obrysy.

Jenže teď ty obrysy dostaly trhlinu. Mam si s sebou vzít i košili a svetr, nebo radši využít místo v batohu na další dres?

[bylonaspet]

[bylonaspet]

21 października na tyskim stadionie zostanie rozegrany mecz eliminacyjny Mistrzostw Europy Kobiet Polska - Słowacja.

[bylonaspet]

2 dny 21 hodin zbývá do výkopu našich hochů, přípravy na výjezd finišují, město Tychy je připraveno na náš nájezd!