#lucy's 'dluh'

[redladydeath]

Six Actresses Who Have Cameos

Aimie Atkinson - https://www.cameo.com/aimieatkinson Alexia McIntosh - https://www.cameo.com/msleximcintosh Alicia Corrales-Connor - https://www.cameo.com/aliciatyra_cc Amelia Walker - https://www.cameo.com/ameliawalker Andrea Macasaet - https://www.cameo.com/andrea.cesyl Anna Uzele - https://www.cameo.com/ms.uzele Brittney Mack - https://www.cameo.com/brittmack Cassandra Lee - https://www.cameo.com/casslee Collette Guitart - https://www.cameo.com/collette.guitart Courtney Bowman - https://www.cameo.com/courtneybowman_ Courtney Mack - https://www.cameo.com/courtneypmack Courtney Monsma - https://www.cameo.com/courtneymonsma Courtney Stapleton - https://www.cameo.com/courtneyjstapes Danielle Steers - https://www.cameo.com/misssteers Elizabeth Walker - https://www.cameo.com/elizabethwalker Genesis Lynea - https://www.cameo.com/genesislynea Grace Mouat - https://www.cameo.com/gracemouat Harriet Watson - https://www.cameo.com/harrietwatson Jade Marvin - https://www.cameo.com/jademarvin Jarneia Richard-Noel - https://www.cameo.com/_jrichardnoel Jodie Steele - https://www.cameo.com/jodiesamsteele Lauren Byrne - https://www.cameo.com/laurenbyrne95 Lauren Drew - https://www.cameo.com/_laurendrew1 Loren Hunter - https://www.cameo.com/lorenehunter Maddison Bulleyment - https://www.cameo.com/maddieroseb Maddison Firth - https://www.cameo.com/maddisonfirth Maiya Quansah-Breed - https://www.cameo.com/mayjqb Mallory Maedke - https://www.cameo.com/mallorymaedke Millie O’Connell - https://www.cameo.com/millieoconnell Natalie Paris - https://www.cameo.com/nataliemayparis Nicole Kyoung-Mi Lambert - https://www.cameo.com/nila_kay Samantha Pauly - https://www.cameo.com/sampauly Scarlet Gabriel - https://www.cameo.com/scarletgabriel Shannen Alyce Quan - https://www.cameo.com/shannenalycequan Shekinah McFarlane - https://www.cameo.com/shakauk Sophie Isaacs - https://www.cameo.com/sophie_isaacs Vicki Manser - https://www.cameo.com/vicki_manser Vidya Makan - https://www.cameo.com/vidyamakan Zara MacIntosh - https://www.cameo.com/zaramacintosh_

Six Actresses Who Don’t Have Cameos

Megan Gilbert Ashleigh Weir Holly Musgrave Tilda Wickham Annabel Marlow  Shimali de Silva Renee Lamb Christina Modestou Izuka Hoyle Adrianna Hicks Abby Mueller Candace Furbert Hazel Karooma-Brooker Caitlin Tipping Sophie Golden Viquichele Cross Athena Collins Jennifer Caldwell Jasmine Shen Kelly Sweeney Jessica Niles Georgia Carr Chloe Zuel Kala Gare Kiana Daniele Rebecca Wickes

Six Actresses Who NEED Cameos

Bryony Duncan Amy Bridges Lucy Aiston Gabriella Stylianou-Burns Megan Leung Natalie Pilkington Hana Stewart Cherelle Jay Liv Alexander Ella Burns Karis Oka Lori McLare Emily Harrigan Sophie-Rose Middleton Abbi Hodgson Shantel Cribbs Laura Blair Kara-Ami McCreanor

[a-little-slice-of-fandom]

Anne's characterization is bad. She's without a doubt the most intelligent and analytical queen. She single handedly manipulated the most important men of England to break up with the most important organization in the world. She'd not be a "chaotic gremlin", she was a master at social rules and managed to not sleep with the king while still keeping him interested for 10 years. She did not became a queen on accident and I hate that her song make it sounds like things just sorta happened to her:)

So this has been in my inbox since yesterday, but then everything with that one annoying anon happened so I wanted to wait to post this.

(Also before people come for me I’m first and foremost an English student. Discussing characters, what makes them likeable, their subtext etc is literally what I do to pass the time. I see this from a dramatic perspective, not a historical one, but as six is a musical it’s important to view both the history and the dramatic elements as equally important)

So firstly I wouldn’t say the character is bad. She’s not historically accurate, she’s probably the least historically accurate out of all the queens...but as a character she’s actually really good. I mean, she’s the the definition of “loveable asshole” and rarely do you see female characters written like that. Mostly they’re just labelled as bitches. Boleyn is spiteful, competitive, silver tongued, unapologetic and aggressive when she wants to be. But she still manages to be a generally likeable character. And she’s never villainised for being the way she is, that’s just her personality. Boleyn could have easily been portrayed as the villain of six...but she isn’t. She’s just a woman. Yes, she’s all the other things I listed, but she’s got her sense of humour, her relatability and her moments where her facade completely breaks. I always love how Vicki did the “what was I meant to do” before shouting “he’s actually going to chop my head of!” Vicki sounds genuinely TERRIFIED at that moment, and it’s such a cool contrast to her very mean-spirited version of the character. And I don’t know, I like that?

But I will address the “chaotic gremlin” Boleyn as well. This idea is a fandom thing that comes from the megasixes, where Millie would often act very chaotically and because a lot of people didn’t have access to the show and were just going off the album and the megasixes, people assumed that’s how Boleyn is in the script. But she’s really not, at least, when you look deeper into the script. In the actual show, while Boleyn can cause chaos but she’s not always defined by this chaotic spirit. Millie Boleyn isn’t actually that chaotic, in fact she’s one of the more balanced Boleyns. I’m not denying that as time has went on, there haven’t been chaotic Boleyn’s, but that’s more due to actresses feeling they have to conform to the fandom expectation in my opinion than the script itself. The most distinct versions of Boleyn are Ashleigh and Christina, from the student and studio casts respectively. Because they weren’t confined to the fandom expectation, they have some of the most interesting versions of the character. Ashleigh especially feels refined and calculating.

Lastly, I’m just going to talk about this idea of manipulation. Because the queens are trying to manipulate the audience. Think about it: this is a competition to see who will be the leading lady of the band and the audience are supposed to decide. So the queens, in theory, have to play to the audience and get them on their side. They have to make the audience like them.

Some queens are really bad at playing to the audience. Seymour garners a lot of goodwill from Heart of Stone and gets the audience on her side...but she forgets to keep the audience on her side. I mean, she’s so insanely petty and she literally gets up in Aragon’s face and screams at one point. Seymour isn’t good at playing to the audience. Parr makes no effort to play to the audience before her own song. She doesn’t want anything to do with the competition, and while her efforts to keep the competition fair may gain her some points with the audience, it isn’t anything groundbreaking. All of parr’s iconic lines come after IDNYL, after the competition has been shattered anyway. Cleves does play to the audience, but in a different way. She’s not going to play misery poker, but rather is laughing along with the audience, hyping herself up and letting everyone have a good time. I mean, she often compliments the audience members and dances with someone. She knows she won’t win the competition (and frankly, she doesn’t want to) but she still will have a good relationship with the audience and make them like her.

At the end of the day, the queens are trying to manipulate the audience to like them. But who is the best queen at manipulating the audience? Who plays to them constantly and is constantly hammering how how relatable they are? Boleyn...and also Howard but for the purpose of this discussion it’s Boleyn.

Boleyn is constantly playing to the audience, manipulating the situation and making them like her. She’s got the catchiest song firstly. She’s one of the most casual queens to the audience “My name is Catherine of Aragon” vs “I’m that Boleyn girl” for example. She pulls Aragon to the forefront of DLUH specifically to make fun of her, taking the wind out of Aragon’s sails and undermining No Way. After Seymour and Howard’s emotional songs? Boleyn instantly swoops in to make jokes at their expenses and get the audience to laugh along with her. She’s always playing to the audience. She never lets it slip from your mind that she’s the most relatable queen, and that you should like her. That’s pretty smart if you ask me!

Also Boleyn is the best at manipulating the other queens as well, and can read the social situation between the other queens the best (along with Cleves but Cleves just feels like she doesn’t want a fist fight on her hands). Boleyn always knows exactly what to say to push someone’s buttons, but also knows when to back off to make sure the audience still root for her (unlike Seymour). She only gets super aggressive after AYWD, when she’s realised that there’s another queen who is equally relatable as her, but more sympathetic. And then she starts to panic.

In regards to don’t lose ur head, it’s actually another tricky discussion because a lot of it can be read as sarcasm or Boleyn making fun of herself. Courtney Bowman is literally the most sarcastic Boleyn out there, to the point where none of her song comes off as serious. “Politics? Not my thing” often comes off as a blatant lie for many of the boleyns, and like I said, we know that she’s great at manipulating the situations in the show so clearly she is good at politics? The thing is, we can’t just take what the characters say in their song as 100 percent true...we need to look at their actions as well. And again, if Boleyn wants to be seen as relatable, she doesn’t just want to go saying about how she was super sneaky and a great social player. That’s counter intuitive! The competition is to make the audience think you had the worst time, and Boleyn understands that! She’s literally manipulating the truth so you like her more!

And lastly, Toby and Lucy have both discussed how they sort of regret what they did with Boleyn, and I’m totally aware that I might be reading way to much into all of this. But I don’t know...I think that, at least as a character (not an accurate representation of the historical Boleyn) Boleyn can be good.

[someprincecalledarthur]

my ideas for six the musical the movie

 i think someone said some time ago that a six movie filmed in the style of a documentary would work really well, and I 100% agree with that

so it’s just the six origin story as it happens, but it cuts to the queens being interviewed, performing, and doing more promotional stuff sometimes

bonus points if the songs are spaced out in the story roughly as they are in the musical (big songs like aywd and idnyl have some foreshadowing going on)

it would take place in london, as the first six production took place there (although there might be a mid credits scene of the london queens meeting the other queens similarly to into the spiderverse)

the cast would be made of a mix of different queens from west end and UK tour, or from whatever cast is performing in the UK around the time of the film’s making and release

as six mentions briefly, cathy goes out and finds the queens

similarly to the musical i can’t see them going too far into the logistics of how the queens and the liw came back to life and how they understand modern english (i like the idea of them just automatically talking in modern slang then having no idea why they said that or what it really means except for a general Vibe) BUT there should be some scenes of them exploring modern england and having a bit of a culture shock 

some scenes in this sequence may include anne and kitty finding out that chokers are a thing, the queens researching what happened after their death (bonus points if there’s a historical spoiler alert joke), and the queens finding out about modern music and being intrigued (especially kitty)

some time passes, and they’re trying to earn money to stay afloat in a variety of different ways (jane, aragon and cathy take tours of the tower of london, kitty plays music at cafes and stuff (though refuses to step foot in bars) and anne and anna try to become instagram influencers (with limited success) (they eventually join kitty as musicians)

it’s cathy who has the idea of writing their real story down and releasing it, but aragon and anne have the idea of making it a play. kitty is indirectly responsible for making it a musical, through introducing the queens to their “queenspiration” music and eventually getting them all hooked on an idea for a pop musical

the liw are characters here instead of easter eggs like in the show, but they’re still pretty minor and very secondary to the queens

toby and lucy have stan lee-esque cameos

also, if you look closely at a bunch of scenes, you can see former or current six actresses in the background

in addition the alts/swings are just random actresses in this interpretation (maybe cameos from actual six alts)

the movie follows the queens from their first meeting to their opening week on west end 

it would include their tryout performances before making it onto west end (and they actually wear the student cast and studio cast costumes in the early performances before their final outfits)

maybe a brief scene of their 1st uk tour outfits with the oversized aragon wig (there’s a scene of her attacking it with scissors to make it more manageable), the silver cleves costume, and the notorious bin bag parr sleeves, before a huge reveal of their final costumes on opening night

other fun concepts include:

aragon and anne having great banter

kitty and cathy both learning about stuff together

more character development for jane that isn’t just “mother”

cathy writing her entire first draft of IDNYL at midnight fuelled on coffee (anne joins her halfway through and writes the “grouping us is an inherently comparative act” line, then a few nights later the same thing happens, but everyone is there and they write haus of holbein)

a reference to Heelys 

the making of the six songs (i mean, they can’t have had them that good the first try, right?) (bonus points if the original drafts are the arrangements as seen in the student run and the studio run)

kitty comes home with her bright pink ponytail one day and the queens, not knowing about hair dye yet, have absolutely no idea how or why she did it

the following period of hair exploration is how anna got her hair cut short, and how anne discovered spacebuns

when characters are introduced, an instrumental variation on their song plays in the background (think the acoustic snippet of No Way in the musical before the Anne Boleyn Interlude)

except the lead up to anne’s introduction is literally just the instrumental to the anne boleyn interlude instead of dluh

in addition, the LIW riffs introduce them, aragon and anne’s first interaction has a version of Wearing Yellow To A Funeral, etc

more emotional scenes of the queens coming to terms with their past trauma

and finally, the most important part of all:

the megasix is played during the credits

[hunnybunnyerza]

I saw six on broadway and died and yee

This is the most ranty post I’ve ever made, keep reading this mess of a post if u want but I’ve warned u 😂

Almost all of these lil bullet point thingys include Abby and I’m sorry (not sorry😉)

- before I start talking abt the show itself TOBY AND LUCY WERE SITTING TWO ROWS IN FRONT OF ME! Toby was talking to someone but I was able to get Lucy’s attention for a bit and she was so sweet🥺

- The way they walk out when they start was sTUNNING and I’ll admit I started crying during ex wives

- ex wives was amazing!!!

- Everyone says this but harmonies were just 🥺

- Every time Abby said a line I died, and seymour has so many more lines that I thought and I love it🥺

- Also I never realized how much dialogue seymour has but I fucking love it

- My mouth hurt walking out of the theatre from literally smiling for the entire time

- Also smiling widely with tears running down ur face is a mood lemme just say that 😂

- for anyone who doesn’t like the new costumes I just wanna say I legit didn’t realize they were different cuz I was so entranced in the show

- the Boleyn skirt is a lil stiffer but its still super bouncy whenever Andrea moves and I love it

- Also the costumes are so shiny, and Abbys still had a rainbow hue in the lights which was BEAUTIFUL I LOVE HER

- OK ADRIANNAS NO WAY WAS AMAZING! No way is the song I’ve listened to the least and THAT HAS TO CHANGE

- The “down on my knees” part was amazing

- the audience didn’t rly laugh at the “daughters are so easy to forget” line which i was a lil bummed out about cuz I love that line

- Andrea is adorable and I love her but we all knew that already

- Y’all I’m just gonna repeat this ANDREA IS THE PERFECT BOLEYN I LOVE HER SO MUCH

- I love the whole Anne Boleyn entrance song thingy

- HELLO ANDREAS VOCALS AT THE END OF DLUH 🥺🥺

- They changed the word mate to a ton of other things like “bro” and I was kinda living for it

- Wearing yellow to a funeral is my new favorite song

- the whole Seymour monologue was🥺

- OH MY GOD HEART OF STONE

- ABBY COMMANDED THAT FRIGGIN STAGE EVEN THO ALL SHE DID WAS STAND AND SING

- The “truthfully” she sounded like an actual angel, like she switched into a super airy part of her upper register to sing it and it was aNGELIC

- The energy of her nearly crying and like friggin belting and all the queens singing behind her kills me

- The friend I went with said that Abbys earpiece fell of and she had to put it back right before hos but I was legit watching her singing so intensely(?) that I didn’t even notice sooo 😂

- HAUS OF HOLBEIN WAS NOT WHAT I WAS EXPECTING BUT I LOVED IT SO MUCH

- Abby did like a robot dance and ugh my heart

- also Sam just flailed her arms and it reminded me of what Izzy did during the song you happened in the prom (hi I miss the prom)

- I forgot that Britt does the lil opera thing in get down and IT KILLED ME!

- also her energy in get down was AMAZING 😂

- I died when she took her jacket off 😂

- I love when Howard roasts them all

- After the “when will justice be served” line Sam did this little like “arghh” and threw up her hands and I loved it

- AYWD I FUCKIBG CRIED AGAIN

- the choreography throughout the whole show but in aywd in particular was like SO GOOD

- ok I stan Anna shes a goddess

- During idnyl I was looking at all the other queens dancing and Abby and Andrea just like smiled at each other and it killed me

- ANNAS RIFFS HELLO I LOVE HER

- At one harmony bit it sounded amazing and I saw Lucy just like nodding her head like “yea I wrote that” and I loved it

- the dialogue leading into six (the song😂) was amazing

- During megasix I couldn’t see anything cuz everyone was standing and TOBY IS REALLY TALL BUT LIKE, ITS FRIGGIN TOBY MARLOW I DONT CARE HOW BLOCKED MY VIEW IS

- None of the queens stagedoored, probably cuz there’s another show tonight, but I already met a couple of them and I’ll definitely be back so I didn’t really mind 😂

- also very random but, in penn station there was some dude singing and looking for tips and whatever and he sang WILL YOU STILL LOVE ME TOMORROW AND I HAD JUST LISTENED TO ABBY SINGING IT EARLIER TODAY SO THAT JUST MADE MY DAY HAVING THAT HAPPEN

[krystalhuntress]

hiii! i saw your reply on aychristene's dluh reaction video and just wanted to let you know you made some amazing points. i didn't like how she called anne a villian and basically said toby and lucy wrote her to not be liked.

Oh, thanks! I've been keeping track of her Six reaction videos because I love to see people getting into things I like, and of course she's only listening to the songs and the only historical information she knows is from the Tudors, so obviously those would influence her perceptions I'm just glad it gave me an excuse to write an essay on Six and Anne Boleyn lol

[thesixqueensasthings]

an essay no one asked for

one of my favourite things about six headcanons is how much they VARY between each persons interpretation of each queen, like aragon and cleves can both be really soft or really tough and howard can be babey™ or a complete brat but its?? all?? valid??

and it just goes to show how toby and lucy kept the historical ambiguity (bc we really don't know a lot about any of the queens personalities) but still managed to make them into realistic people with dignity and respect for all of them.

yes, even boleyn, who was shown at the start to be a brat in DLUH but then ends up being just as happy to make peace as everyone else and is shown in the yes I read line to be,, really smart?? like despite how history's put her down as SLUT😂😂😂™ shes no better or worse than any of the others and is an actual person??

and imo the megasix was an amazing idea bc having a really light hearted song at the end where the performers each interact however they want really shows that each queen was not only an actual person, but would have been capable of forming friendships with each other if not for henry

and it DOES SO WELL IN MAKING THESE CARICATURES INTO PEOPLE

thank you for coming to my TED talk xx

[loser-freak-beheader]

💚 💜 💙

*I apologise in advance for the semi-long post*

💚- Don’t Lose Ur Head

My opinion:

I’ve tried hard to get back into Don’t Lose Ur Head, but it’s so difficult because I dislike it so much.

It’s not even the lyrics that I dislike as I believe Toby and Lucy did a good job with their portrayal of Anne Boleyn and there is such a deeper level to Don’t Lose Ur Head that no one really seems to want to explore.

I think that’s my main problem with it. Don’t Lose Ur Head is a bit like All You Wanna Do; the pop music can distract from the actual message and there are many people who simply use it as a joke. The difference between those two songs, is that in All You Wanna Do, Katherine’s assault becomes all to clear at the end where as in DLUH the worrying things simply exist as hidden references.

💜- All You Wanna Do, Analysis

*hey, send me three more Purple Hearts so I can analyse the other verses of All You Wanna Do*

I did try to stay away from the more obvious and well known analysis’s.

The line ‘I was young, it’s true. But even then, I knew’ Katherine never says that what Mannox or any of the other men did to her was alright, only that she thought it was. It should also be worrying to the audience that she knew from a young age that people sexualised her but did not see something wrong with it.

The part ‘The only thing you wanna do is.’ is a reference to the fact that people do only see her as the ‘promiscuous and beautiful’ one and objectify her as such. It’s also a call out for the people in the audience who may be lustful and fix their own needs with little care or respect for others.

I think one of the interesting things to note in this verse, is that Katherine never explicitly states that she was happily involved with the more sexual aspects of their relationship.

She makes sexual jokes, but never using the address ‘I’. It was either them together, or Mannox alone. ‘We spent hours...blowing the flute’, but after that it switches to the address ‘he’,

‘He plucked my strings all the way to G, went from major to minor, C to D,’

The lyrics never refer back to the ‘we’ address, making it appear that it was ‘he’ doing those things, and perhaps Katherine wasn’t as involved towards those actions as it first sounds. This further emphasises Katherine’s lack of awareness and consent within her relationship with Mannox.

‘Tell me what you need...’ the repetition of ‘you’ further emphasis how Mannox was more interested in the sexual part of their relationship, while Katherine (‘I’) wanted to satisfy him and believed that they also had a romantic relationship. She places her self in a very submissive position, and there is no ‘we’ within this part to suggest Mannox somewhat caring for Katherine, only ‘you’ and ‘me/I’

‘He just cares so much’, Katherine says that, which the audience can immediately tell as false. Not only because he was an older man molesting her, but also due to the fact that in the other lines, Katherine was always shown as the caring and submissive one while he was dominant and controlling.

💙- I Don’t Need Your Love

I think I spent too long thinking about All You Wanna Do, and I’m on mobile so I can’t add a read more, but:

IDNYL is one of my favourite songs in Six. As well the overall message not to measure yourself based on a man, it also shows Catherine Parr in a softer light than some other Tudor related fiction.

It focuses a lot on the restrictions placed on women back then, emphasising the point that Catherine (and further reach, the others) never had a choice, and were simply pushed around, mainly by the men in their life.

Catherine also uses ‘I’ a lot, constantly reaffirming her independence. While she does express a love for Thomas, it is on her own terms, in contrast with the other queens who also express their live for Henry but in a way which that they lower themselves for it. ‘But I took your hand’, ‘I was Pret A Manger’, ‘I’ve put up with your sh-‘

[dxntloseurhead]

so six's boleyn might not be the best written, with dluh being the only example for most people to use to judge her character bc that's the only legal part of the show involving her (excluding her position in group songs) that there is, but if you dare try to say that toby and lucy intentionally did that because they hate her and think she's a "brainless, guilty slut" then hoo boy have i got news for you buddy.

[borisjelinek]

Poutní kaplička Panny Marie pod Větrníkem

Když se vydáme po staré cestě, která již před několika staletími spojovala Miskolezy s Větrníkem a Lhotou pod Hořičkami, a to přes lokalitu "V kutlochu" a kolem soutoku Válovického a Větrnického potoka, narazíme krátce před Větrníkem na mariánskou kapličku, jež se ukrývá pod svahem po pravé straně zmíněné cesty a celá tato lokalita je svým položením krásným místem k relaxaci, přičemž po sejití pěšinou dolů si můžeme na informační tabulce o této kapličce přečíst následující slova:

"MARIÁNSKÁ KAPLIČKA POD VĚTRNÍKEM (VESTEC)

Něco z historie...

Podobně jako u kapličky na nedalekém Boušíně, se i zde měl nacházet léčivý pramen. Tentokrát nepomohl někomu významnému z řad šlechty, ale jen ze sedlácké rodiny Janků. U pramene se v mládí neopomněla zastavit i Božena Němcová, a to v době svého pobytu u správce Hocha ve Chvalkovicích.

V roce 1917 byla ke kapličce vytvořena křížová cesta. Skládala se z obrázků, které byly rozvěšené v dřevěných rámech po okolních stromech. Popularita kapličky a zdejšího kouzelného pramene brzy vzrostla, a tak sem během léta směřovaly až stovky poutníků z celého širokého okolí. Na jaře 1933 bylo u kapličky sehráno divadlo v přírodě. Místní SDO Ratibor odehrál představení "Pašerák". V témže roce došlo k opravě kapličky i křížové cesty, protože oba objekty nepřečkaly vichřici ze 4. července 1929. První srpnovou neděli téhož roku byly znovuobnovená křížová cesta a opravená kaplička vysvěceny českoskalickým farářem Voglem. V poválečném období byla dlouho kaplička pečlivě udržovaná obyvateli Větrníku. V 80. a 90. letech však byla poškozena a postupně zmizelo i celé její vnitřní vybavení.

Až v roce 2014 započala postupná rekonstrukce kapličky. Z rozpočtu obce Vestec byla pořízena nová střecha. O dva roky později byly zahájeny další opravy, tentokrát již s pomocí dotací. Podařilo se také obnovit 14 nových zastavení křížové cesty a za pomoci občanů Větrníku je rozmístit podle historie na stromy v nové trase, která vede ke kapličce z osady Větrník. Opravená kaplička a křížová cesta byly znovu vysvěceny 26. května 2018. Vysvěcení provedl Mons. ICLic. Václav Heger, farář Římskokatolické farnosti v České Skalici.

Křížovou cestu zrekonstruovali v roce 2018 Lucie, Pavel a Milena na památku J. K. a všech, co tu už nejsou a chybí tu."

Nechci se vůbec chlubit, ale výše zmíněný text vychází z toho mého, který jsem před lety zveřejnil na serveru Turistika.cz, ale tehdy jsem nějak pozapomněl na to, kdy měla kaplička vlastně vzniknout, a tak se snažím tento dluh napravit. Podle lidových vyprávění byla ještě na přelomu 18. a 19. století v těchto místech pouze malá dřevěná kaplička, jež vznikla z pouhé stříšky nad předem zmíněným pramenem. Z tohoto důvodu není zakreslena jak v 1. vojenském mapování (josefském) z let 1764-1768 a její rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c079), tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA528018400), z níž se dozvíme pouze to, že okolní pozemek tehdy náležel do majetku čp. 7, jehož vlastníkem byl Josef Janků (v různých dokumentech se však objevují ještě verze Janko či dokonce Janka).

Kdy přesně se zde objevila kaplička v dnešní zděné podobě, tak to není vůbec jasné a je to obestřeno řadou protichůdných informací. Avšak muselo se tak stát až v poslední třetině 19. století, neboť zmínky o ní nejsou ani z roku 1866, kdy se v těchto místech nacházely postavení pruského dělostřelectva a jednotek 17. pěší brigády. Stejně tak ještě ve III. vojenském mapování (Františko-josefském) z let 1877-1880 není po tomto objektu stopy, ale již v roce 1882 píše P. Václav Šrám ve své knize "Okres Česko-skalický. Nástin historický" následující: "Kaplička panny Marie pod Větrníkem bývá v létě četnými poutníky navštěvována." I když tato zmínka není důkazem o tom, že již byla tehdy zděná, takže ve skutečnosti mohla vzniknout až počátkem 20. století, nedlouho před zřízením ji doprovázející křížové cesty. Přesný vznik bychom tak mohli zjistit nejspíše podrobným průzkumem pamětních knih a jiných listinných záznamů českoskalické farnosti, případně archivního fondu královéhradecké konsistoře, kam se lidé obraceli se žádostmi o posvěcení různých drobných římskokatolických objektů, ať již křížů a soch svatých, nebo kapliček.

Vyloučit však alespoň můžeme to, že objekt vznikl dříve než koncem 19. století, protože občas se v některých zmínkách směšuje dřevěná a zděná kaplička, jejíž počátky jsou tak nesprávně kladené i do 18. století, což potvrzuje rovněž topografická mapa Friedricha Wilhelma Karla von Schmettau z roku 1789, která má zaznamenávat stav k roku 1778 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/5424). Kaplička je zaznamenána až v mapových dílech, jež vznikla až po 1. světové válce, např. v topografické mapě z roku 1927 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/50492), přičemž ještě v roce 1922 není její existence v mapách zanesena (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/50488). Z toho také vyplývá, že k její výstavbě mohl přispět až vestecký starosta a rolník z Větrníku Antonín Janko (do úřadu zvolen roku 1896), za něhož začal v roce 1894 ustavený Ratibor hrát u kapličky divadlo v přírodě. Problémem však je i to, že občas je dokonce zaměňován statek čp. 7 na Větrníku se stavením téhož čísla popisného ve Vestci, možná i z toho důvodu, že v obou se původně nacházela rodina Janků. Známý pedagog a spisovatel Václav Řezníček píše ve své knize "Mandel šelmovství a kousků Krakonošových" o vzniku této kapličky toto:

"Všechny naděje na zachránění statečku rozplynuly se mu v niveč a tak přinášel rodině hroznou zvěsť, že budou skutečně žebráky. Bylo mu při tom úzko a trudno. Šel volně, lidem se vyhýbal a ubíral se k domovu postranními stezkami, až přišel pod vesničku Větrník, kde stávala na místě, co dnes stojí úhledná kaplička, stará lípa, mezi jejíž kořeny pramenila se studánka zdravé vody a na jejíž vydutém kmeni visel častěji okolním lidem věnečky z lučního kvítí zdobený obrázek Matičky Boží. - -

Mnohý a mnohá z okolí se svou žalostí a starostí docházeli se sem do té tišiny modlit a hledat v modlitbě útěchu a posilu.

A skoro každý odnášel si pak odtud v srdci mír a sílu, všechna protivenství trpělivě nésti, a když mnohý těžké nesnáze potom šťastně přestál a vzpomínal si, že posily k jejich přečkání nabyl v modlitbě u studánky pod marianským obrazem pod Větrníkem, tu se brzy roznesla po kraji pověst o zázračném působení modlitby u Matky Boží pod Větrníkem vykonané.

Každý trpící a strádající hledá pomoc všude, a proto také marianský obrázek pod Větrníkem stal se záhy místem, k němuž dokonce celá procesí putovala, aby se u něho modlila, a tak se stalo, že tam časem později byla i kaplička postavena."

Aby to nebylo jednoduché, tak ještě citujme dalšího zdejšího rodáka - Vincence Vávru, jenž ve stati "V Podkrkonoší", která vyšla v roce 1925 v periodiku "Chudým dětem. Ročenka Dobročinného komitétu dámského v Brně" zveřejnil tento postřeh:

"Zpod kapličky sv. Trojice pod Větrníkem vyvěrá silný pramen křišťálové, studené zdravé vody. Kdy byla kaplička založena, nikdo tam v okolí neví, jen lidová pověst praví, že za »turecké války«.

Jednoho pěkného odpoledne vyšli jsme si do toho útulného údolíčka, kde je plno běloskvoucích bujných parnasií a kde se v létě hrává divadlo »v přírodě«. Nikdo již nevzpomíná, že tam po nešťastné bitvě u Čes. Skalice dne 28. června 1866 prudce se srazila dragounská hlídka v noci s husarskou hlídkou uherskou před krvavou bitvou dne 29. června u Svinišťan. Od kapličky na louce na starých stromech listnatých připevněny jsou, chráněné sklem a stříškami, úhledné obrázky křížové cesty, pak nad hlubokou vozovou cestou na skutečně nádherných starých stromech smrkových až nahoru na Větrník, kde zakládají se statky i chalupy. S Větrníka je skvostná podívaná na hory orlické s Vrchmezí, na Nové Město nad Metují, Opočno, blízký Josefov a Jaroměř. Není divu, že jsou tam pražské rodiny na prázdniny. Tím údolíčkem chodívala Božena Němcová jako 10- až 13leté d��vče z Chvalkovic ze zámku, kde bydlela u správce Aug. Hocha od r. 1830-1833 domů do Ratibořic."

Konfliktů evropských zemí s Tureckem bylo tolik, že nám ani toto tvrzení nemůže mnoho pomoci, pokud se onou tureckou válkou nemíní jedna ze dvou balkánských válek v letech 1912-1913, a tudíž mohla zděná kaplička vyrůst jen krátce před zřízením původní křížové cesty. Pokud by však šlo již o rusko-tureckou válku v letech 1877-1878, známou také jako bulharská osvobozenecká válka, měla by být produktem 70. nebo 80. let 19. století. Ale nějaká ta záhada ke každému historickému objektu patří, není-liž pravda? Třeba si to vezme někdo na starost a při psaní své bakalářské nebo diplomové práce objasní všechny tyto rozporuplné informace a zjistí skutečné pozadí vzniku a vývoje této kapličky.

Jistě tedy víme pouze to, že současná stavba je novodobého původu z období přelomu 19. a 20. století a později se tyto pozemky dostaly do obecních rukou a tím i tato kaplička, což pro ni byla výhra. Nebýt obce, která se věnovala její obnově, mohla skončit úplně jinak, protože na náchodském okrese můžeme nalézt ještě řadu různých objektů drobné církevní architektury, jež by potřebovaly renovaci nebo kompletní opravu, případně se z nich dochovaly pouze trosky, které jsou výstrahou nám i budoucím, jak se nemáme k odkazu svých předků chovat.

Na závěr je ještě dobré dodat, že s Boženou Němcovou má toto místo opravdu mnoho společného, protože nejprve tudy chodívala z Ratibořic k myslivně "Leči" a skrz Miskolezy na chvalkovický zámek, když byla v letech 1830-1833 na vychování u tamního správce Augustina Hocha a jeho manželky, jež z ní měla jako bývalá vídeňská komorná udělat správnou dámu. Raději však chodila soukromě ke svému bývalému učiteli Augustinu Purmovi, u něhož se učila zpěvu a hře na klavír a od jeho choti získávala zručnost v ručních pracích, zejména v šití. O zdejší "divotvorné vodě" a kapličce pak nalezneme zmínky jak v její korespondenci, tak ve vlastních zápiscích, z čehož vyplývá, že ji tato lokalita svého času učarovala a nikdy na ni nezapomněla. Název zdejší osady si prý měla vypůjčit i do své pohádky "O slunečníku, měsíčníku, větrníku, o krásné Ulianě a dvou Tátošíkách", stejně tak příjmení tamního rolníka Janka jako křestní jméno mladého prince, ale to jsou již čiré spekulace různých autorů, mnohdy až nekriticky uvažujících autorčiných obdivovatelů.

Kaplička pod Větrníkem

Interiér kapličky pod Větrníkem

Rekonstrukce kapličky pod Větrníkem

[treba-neco-napise]

Jsem tady znovu a přináším ochutnávku fikce, která mě díky tomuhle postu napadla. Počkal bych, než ji dopíšu, ale chci vědět, jestli by to někdo četl, protože to může vyhlížet jako levná Postava x OC fikce (pro ty, kterým čeština již zcela vymazala anglicizmy z kebule, nemyslím obchodní centrum). 

V podstatě jde o polovičně gender-ohnutou fanfikci, kde měl hrnčíř Karaba větší štěstí a dostal syna, který byl vychováván jako středověký nadjunák - samozřejmě mu osud přivařil do cesty pohromu kuchtíka/prince.

Předem se omlouvám, že kradu jméno Vraníkovi, ale jméno Janek jsem slyšel, když si to loupežník Vetchý hasil domů lesem. Až pak jsem zjistil, že to byl asi Jan a to první už se mi líbilo. Jde o asi druhou kapitolu, protože setkání jsem pořád nedal dohromady. 

Přeji dobré počteníčko a dejte vědět, jestli chcete nášup.

Můžeš (kudla), stačí chtít

Ti vydřiduši! Já bych je-

Janek celou cestu zpátky do města v duchu nadával tak barvitě, že i Karaba starší by byl spíše pohoršen, než pyšný. Nikdy si nedají pokoj, to věděl. I kdyby Ferenc s Lorencem nebyli, vykořisťoval by království někdo jiný, jen zpovzdálí a potichu. Zlo tu bude vždycky, říkal mu táta, abychom s ním bojovali. Bez zla by nebylo ani dobro.

Ale i tak si rád představoval, že to jednou přestane.

Nůši nechal na kraji lesa pod vyvráceným stromem i s oblečením, a běžel podél hranice k hradu. Černá kůže se mu horkem lepila na tělo a šátek byl zadýchaný, ale nikdy si nestěžoval. Jako Karaba se cítil svobodný. Nic ho neomezovalo, nikdo ho nezastavil. Byl jako stín za bílého dne, nikdo ho nemohl chytit.

Ve vesnici probíhal mezi domy, a jak čekal, brzy uslyšel známé hlasy. Zaskřípal zuby. Zpoza rohu domu měl Ference s Lorencem jako na dlani.

„Vždyť už jsem platila!“ bránila se včelařka Lucie.

„Ale já si to nějak nepamatuji.“ poklepal si Ferenc v předstíraném přemýšlení prstem na bradu. „Ty ano, Lorenci?“

„Vůbec ne, Ferenci.“ chytil se toho Lorenc.

„A chceš snad tvrdit, že královští rádci lžou!?“ obořil se rádce na včelařku.

„Lžou a taky kradou!“ ozvalo se za ním. Vzápětí všichni uslyšeli cvaknout pojistku střelné zbraně.

„Ferenci, vždyť jsi říkal-“

„Buď zticha!“

„Pomalu se otočte.“ Rádci se pomalu a neochotně obrátili. „Vraťte ty peníze.“ Tváří v tvář loupežníkovi se Ferencovi usídlil na obličeji vychytralý výraz.

„Ty se nikdy nepoučíš? Minule už jsi málem seděl v šatlav��.“

„A vy?“ opáčil Karaba. Otec bral většinou peníze nenápadně, když se nikdo nedíval. Byl to Jankův nedostatek předstíraného respektu pro vrchnost, co ho často přimělo vyfouknout jim vybrané daně přímo před nosem.

„My ano.“ usmál se Ferenc a luskl.

Nic se nestalo. Janek se rozesmál. „To mě mělo-“ Bambitka mu vyletěla z ruky. Prudce se otočil. Za ním stál voják s divným kotoučem kovu v rukou. Na něm jako přilepená visela jeho pistole. „Co to-“

„Na něj!“ zakřičel Ferenc a během chvilky ho obklopilo šest vojáků. Magnetický kotouč s bambitkou zamířil do rukou rádců. Kudla.

„Jak chcete.“ zamumlal Janek a rozeběhl se k prvnímu vojákovi. Popadl jeho přilbu, namáčkl mu ji na obličej, pak ho s ní praštil po hlavě a poslal ho k zemi. Druhé dva chytil pažemi kolem krku a srazil jim hlavy k sobě. Uštědřil pár dobře mířených pěstí, pár kopanců, po někom helmu hodil. Uslyšel dupot, jak se ulicemi blížily posily.

„Kudla!“ Z toho se nevyhrabe. Nemá bambitku, nevrátil peníze, a teď ho ještě vsadí do vězení a popraví. A jestli se z toho dostane živý, zabije ho otec.

„Loupežníku!“ ozvalo se za ním. Otočil se. Na střeše domu seděl nějaký moula v modré kapuci se začerněným obličejem… No to snad ne!

Když Jakuba potkal ráno na trhu, nemohl uvěřit, že takového ňoumu mohla královská kuchyně zplodit. Pravda ovšem byla, že i on musel mžourat, aby ten škrabopis rozluštil. Samozřejmě mu musel vrátit ten dluh za trakař, ale Janek nečekal, že ho znovu potká tak brzy, tím spíše na střeše domu.

„Polez!“ zavolal na něj Jakub. Janek vyskočil na nedaleký žebřík, vylezl na střechu, a žebřík svrhl na hlouček vojáků, aby je zdržel.

„Díky.“ řekl. Pak svraštil obočí. „Proč máš obličej od uhlí?“ Zachránce pokrčil rameny. „Pomoct ti by byla velezrada, ne?“ Janek se pod šátkem slabě usmál. Vážně to nebyl takový blbeček.

Rozhlédl se. Stromy byly až moc daleko na to, aby se po nich dalo sešplhat, a skákat ze střechy by v tu chvíli bylo riskantní, navíc by si tím moc nepomohl. Ale dům směrem k lesu byl dost blízko.

„Tak jdeme.“ zavelel, následován kuchtíkovým nepochopeným pohledem.

„Kam?“

„Kam asi? Chceš tu zůstat a počkat, než pro tebe vylezou?“

„Ne, ale-“

„Fajn. Teď se musíš odrazit a chytit se hřebene. Jdi za mnou.“

„Počkej-“ Ale loupežník nečekal.

Se střechami měl Janek dobrý vztah. Už jako malý přibíjel tašky, když zatékalo dovnitř. Občas v noci vylezl nahoru a dlouho se díval na měsíc, zatímco mu myšlenky vířily hlavou jedna za druhou. Skákání trénoval s tátou v noci, kdy je za to nikdo nehonil, a samozřejmě byla tma. Za bílého dne to byla vcelku hračka.

Zachytil se tašek na hřebeni druhého domu, sedl si obkročmo a povzdychl si.

„Tak dělej!“ Jakub se vyškrábal na nohy. Kmital pohledem mezi dvěma střechami a vypadal bezradně.

„Já nemůžu!“ odpověděl. Janek zakoulel očima. Zpoza střechy se vyplížila ruka a chytila Jakuba za kotník.

„Pozor!“ Jakub kopl nohou ve vzduchu a hned nato se ozval výkřik a řinčení kovu. Janek předpokládal, že kuchtík shodil vojáka a sklátil tím všechny, co se dole konečně postavili. Koutek úst se mu pod šátkem zdvihl.

„Co když spadnu?“ vyhrkl Jakub, se kterým viditelně lomcoval strach. Docházel jim čas. Janek se na hřebeni posunul blíž k němu a natáhl ruku.

„Chytím tě.“ Jakub mu pohlédl do očí. A skočil.

Zachytil se římsy a loupežník mu pomohl nahoru.

„Teď budeme muset bez zastavení.“ oznámil mu Janek, když vstal a zapřel se nohama o tašky. Vojáci pod nimi za pokřikování rádců přistavěli žebřík. „Vím, že to zvládneš.“ řekl. „Za mnou na tři.“ Jakub kývl. „Raz, dva, tři!“ Janek se odrazil a jelením skokem dopadl, Jakub za ním. Při doskoku na druhou střechu mu uklouzla noha, ale než stačil vykřiknout, Karaba ho chytil za košili a vytáhl nahoru.

„Díky.“ vydral ze sebe kuchtík. Loupežník neodpověděl.

Přeskočili ještě dvě střechy a dostali se ke kraji vesnice.

„Teď dolů.“ zavelel Janek a pohlédl na kupu sena u domu. Bylo to mnohem lepší než slézt po stromě, protože pochyboval, že ten jeliman z hradu by se dostal dolů do večera.

„Je to docela vysoko…“ mumlal Jakub, ale než mohl dodat něco podobně důmyslného, Karaba do něj strčil a skočil hned za ním.

„A teď do lesa!“

*****

U skal se zastavili a Jakub stěží popadal dech. Skácel se na zem a měl pocit, jako by mu srdce tlouklo v hlavě místo v hrudi.

„To nebylo vůbec špatný.“ řekl loupežník uznale. Bylo to poprvé, co promluvil, od toho pádu do sena.

„Díky.“ vymáčkl ze sebe Jakub mezi vzdechy.

„Měl by sis umýt obličej, vypadáš jako bys strkal hlavu do komína.“ Pod šátkem to nebylo vidět, ale princ měl pocit, jako by v Karabově hlase zaslechl úšklebek.

„Víš, představoval jsem si tě staršího.“ řekl. Loupežník na chvíli přimhouřil oči.

„Jak můžeš vědět, kolik mi je?“

„Podle hlasu přece.“ Teď se mu zdálo, jako by Karaba pod šátkem se shovívavým úsměvem lehce zavrtěl hlavou.

„Zdání může klamat. Můžeš si myslet, že někoho znáš, a přitom třeba skrývá větší tajemství, než si umíš představit.“ Jakub se nad tím zamyslel. Loupežník měl pravdu, ačkoliv ani on sám nevěděl, že mluví s princem, a ne nějakým sluhou. Karaba opatrně vyhlédl zpoza kamenného úkrytu. „Myslím, že jsme je setřásli. Pojď.“

Ačkoliv se princi nezamlouvalo to věčné komandování, nechal se zavést k potoku, smyl si z��obličeje černé šmouhy a pak začal hltat vodu. Zarazil se. Loupežník jenom stál opodál a pozoroval ho.

„Nemáš žízeň?“

„Proč?“

„Protože já jsem uběhl kus cesty a mám ji.“

„Tak nemel a pij.“ odbyl ho Karaba. Jakub chvíli váhal a pak se znovu ozval. „Je to kvůli tomu šátku?“

„Ty se ptáš, jestli nemám žízeň kvůli šátku?“

„Ptám se, jestli se bojíš ukázat obličej a proto nepiješ.“ Loupežník mlčel. „Zrovna jsi mi zachránil život, mohl bys mi trochu důvěřovat.“ zamručel Jakub. Karabu ta stížnost zřejmě nevyvedla z míry.

„Neber si to osobně, já nedůvěřuju nikomu z hradu.“ zamručel zpátky. Jakub se ani nepohnul z místa. „Co je?“

„Nebudu se dívat.“ naléhal Jakub. Oba chvíli stáli nepohnutě. Pak si Karaba zhluboka povzdechl a jakoby unaveně pronesl: „Když ti to udělá radost…“ Máchl rukou v otáčivém pohybu. „Otoč se.“

Jakub se k němu poslušně otočil zády. Slíbil, co slíbil, a tak se nedíval. Slyšel, jak si Karaba svléká rukavice a pak začvachtala voda.

„Co když se přece podívám?“ zeptal se a na tváři mu zahrál lehký úšklebek. Během jedné hodiny s loupežníkem přeskákal po střechách jako kamzík, utekl před svými vojáky a teď k němu stál zády, aby se mohl napít. Nutno uznat, že v té situaci nemohl nepokoušet štěstí se smíchem.

„Zastřelím tě.“ odpověděl Karaba a navzdory všem očekáváním byl i v jeho hlase znát žert.

„Takže to nebyla jediná bambitka, kterou máš?“

Ticho.

„Promiň.“

„Tys mi ji nesebral.“

Další ticho.

„Třeba bych ti ji mohl sehnat zpátky.“ ucítil poklepání na rameno a tak se otočil. Karaba byl nečekaně blízko. Musel se pohybovat jako přízrak, neslyšel ani jeho dech, natož kroky.

„Proč bys to dělal?“ zeptal se s šátkem zase na obličeji. Chtěl se mu podívat do očí, ale klobouk měl jako na potvoru stažený nízko.

„Protože ty jsi pomohl mně, já pomůžu tobě.“

„Začal sis, nemáš mi co splácet.“ Jakub se nenechal odbýt.

„Vracíš lidem peníze, každý den. To ti nemůžu splatit nikdy.“ Chvíli jen tak stáli a dívali se jeden na druhého. Pak Karaba napřáhl pravici.

„Bez tebe bych byl asi ve vězení. Díky.“ Jakub s ní potřásl.

„Není zač.“ Pak se pustili a další chvíli se na sebe dívali. Jak se rozloučit s loupežníkem…?

Jenže najednou z Karaby vypadlo: „Sbohem!“ a byl v prachu. Jakub se díval, jak mizí mezi stromy.

Co to krucinál bylo?

(Mimochodem, nikdy jsem po střechách neskákal a nevím, jak moc je to věrohodné. V případě zkušeností dejte vědět).

Princ z Popelky je BI

protože se do ní zamiloval už když byla lovec

Toť vše.

Děkuji za pozornost.

[redladydeath]

excuse me while i audio beg for a moment

so primarily i’m looking for natalie’s get down, keirsten’s get down, and mallory’s aywd

also, melinda, abbi, and marilyn’s no way’s; karis, lucy, abbi, l’oreal, and ashlee’s dluh’s; ellie and wesley heart of stone’s; ella, karis, and maya’s get down’s; lori, brianna, ellie, and ashlee’s aywd’s; and meghan and marilyn’s idnyl’s

[a-little-slice-of-fandom]

A) hi how ya doing? B) I miss you C) can you analyze anything of Aragon? Thank you :)

Hey anon! I’m doing good ❤️❤️❤️ thanks so much for asking! I hope you’re doing well too!

Aragon is really interesting to me, because her song is kind of like the bohemian rhapsody of six. Very few people will say that it’s their favourite, but everyone will instantly sing along because it’s so catchy! Plus, it’s a great song to follow ex-wives with. It keeps the energy up and introduces the audience to the plot of the show.

I will say this until the day I die: while I would love if more songs were as scathing as say AYWD...you could never start with those songs. It’s too much too quickly. You need the more catchy, light-hearted songs of Ex-Wives, No Way and DLUH to start with because it helps get the audience invested in the show and the plot as a whole. Six, first and foremost, will always need to work dramatically. That’s why the old, more openly bitter No Way was changed to something a little more light-hearted.

The first thing that always comes to mind when I think of Aragon is regal. She’s the queen who was married to Henry for 24 years and was a Spanish princess as well. She’s the refined, confident queen who knows her own worth and honestly? I get the vibe she just wants a little bit of respect from the other queens. While some people characterise Aragon as rather cold, I honestly don’t get that? The show portrays Aragon as a very loyal person despite all that Henry put her through, and she clearly cares for Mary and also, to a lesser extent, Parr as her god daughter (remember she calls Howard “the least relevant Katherine”...meaning she does see Parr as relevant.) and she often refers to other queens as “babe” even though she was just arguing with them five seconds earlier (harking on the idea of forgiveness, something I think Aragon is very good at in the show!). Plus, while there’s only one line referring to Mary, Aragon is always so protective of her and warm to her. In the album, Renee’s “aw, hi baby!” is the most adorable and heartwarming part of the song and it’s clear she adores her daughter, while the “oh, you don’t remember?” in the live versions is so protective of her baby. It’s honestly something we don’t discuss enough. Moreover, Aragon’s song is one of the most energetic, but she has her earnest moment of pleading as well, along with her undisputable strength of refusing to back down and accept Henry’s lies. She is also incredibly passionate when talking about something she loves or defending herself when she has to (which make sense! This was the woman who rode with an army wearing armour while pregnant. Aragon was not to be messed with!).

I personally disagree with people who try and claim that Toby and Lucy wrote Aragon as the “angry” queen because she never truly gets to the levels of boleyn or seymour (yes there’s the miscarriage argument where she does raise her voice but like...are we ignoring Seymour’s “boohoo Mary had the chickenpox” or the fact that Boleyn is also shouting in that argument??? And she usually goes louder than Aragon???) and yet she’s so often defined by that trait even though other queens share it and are even more extreme. And yes, Im fully aware of why certain people characterise aragon in this way and I’m so annoyed that even though we continually call out the fact that’s it’s problematic, it continues to happen. However Aragon does have flaws like every good character should. Aragon just won’t try and listen to the other queens. She refuses to accept that Boleyn or Seymour might have had a worse time than her. Now I personally never got the feeling that Aragon blames the other queens for anything. Her feelings are directed at Henry. Notice in now way she talks about how henry is “running around with some pretty young thing” and she refers to him having “one son with someone who don’t own a wedding ring”. Those people? They’re clearly supposed to be Boleyn and Bessie, two people who are actually on stage at the time. But Aragon doesn’t take an easy shot at either of them in her song. She doesn’t say their name or call them out or try and involve them in her song. Contrast this with DLUH where Boleyn grabs Aragon, forces her to be front and centre in this verse and then insults her constantly (“three in the bed” = airing Aragon’s and Henry’s ✨ intimate issues ✨ with the entire world while “Don’t be bitter, cause I’m fitter” and “he doesn’t want to bang you, somebody hang you” are both pretty self explanatory). I think it’s absolutely key that Aragon doesn’t blame Boleyn or Bessie or direct any misplaced feelings towards them in no way or the show. Her (very justified) feelings of anger and betrayal are (generally) directed at Henry. And that’s something so many people ignore! And I personally wish more people would be like Aragon in this regard in the real world. I don’t know if other people agree with me, but it’s your boyfriends/husbands job to not cheat on you, not someone else’s. I do know some people think that Aragon is slighting Boleyn and Bessie in that verse but if we’re sticking to tudor ideals, Aragon not mentioning them by name (in essence keeping their “dignity” and “honour” intact) would be the kinder thing to to. (Note I’m only saying this with Tudor ideals in mind. I also think Aragon fully knows that Bessie was 13 when Henry started making advances on her and again, refuses to blame Bessie for what happened because she knows she’s a victim).

However...Aragon doesn’t ever try and listen to other queens and will insult them if she has to. She (along with the other queens like Boleyn and Seymour) gets more and more defensive and petty as the show continues. However, she never gets to the same levels of hard hitting insults has say Boleyn. But I mean...Aragon was a queen who went through so much in her lifetime and never was able to really talk about it. Yes, she resisted Henry trying to get their marriage annulled, and she was one of the strongest women at the time, but she couldn’t deal with her emotions the same way that we can today. She never got to told Boleyn to go away or leave her alone. She never got to bad mouth Henry because he was the king. She was, first and foremost, a lady, and she was expected to act in a certain way all of her life. And now that she’s reincarnated in modern days, she doesn’t have to do all of those things. She can be annoyed and let it show, she can tell Boleyn all those things she wanted to do back in the day. Some actresses even lean into the idea that it’s sort of cathartic for Aragon to FINALLY just say what she wants to say without having to worry on how it would reflect on her as queen. Mind you, I still think that Aragon considers how her words would reflect on her (much more than any other queen) but she definitely has more wiggle room within the show than she did during her reign.

In addition, while the fandom also like to reduce Aragon to obsessed with her religion, I actually really like how her relationship with Catholicism is portrayed in the show. While I do concede that Aragon’s faith is sometimes reduced to the butt of the joke, that’s not always the case and I personally really enjoy how Aragon seems to gain a lot of strength from her religion, instead of it holding her back or hindering her. While I do understand why so many characters in media struggle with their religion or find it suffocating (my relationship with Catholicism is...fragile at the best of times), but I genuinely love this idea that Aragon’s faith is what guides her and gives her inner strength in times of need. I mean,,,when she’s pleading to Henry during now way, the music slows to something that sounds more like a gospel song, Aragon is kneeling with her hands clasped and there's bright white light around her (i also vaguely remember something that looks like a crucifix behind her as well? But I'm not 100 percent sure on that). At the time where Aragon is most vulnerable and needs to find inner strength and wants guidance...she turns to her religion and that's seen as a very positive thing!!! The same with Aragon's verse in Sox. Moving to a nunnery and finding friends there is something that's now postive and liberating instead of being stuffy and boring and restrictive like nunnery are often portrayed as in media. (yes I know that's also a play on Henry wanting to send Aragon into the nunnery after their divorce but I do think that there’s no malicious religion-basing in Six is a nice touch that’s often overlooked).

Finally, Aragon’s costume is quite important to her character. It is one of the more feminine outlines (especially the updated version on broadway) and I do think it’s an inadvertent issue that the queens with the more stereotypical feminine costumes are more catty whereas the more stereotypical androgynous or masculine outfits (aka Parr and Cleves) are often the voices of reason, but I don’t think that’s intentional or is intended to comment on anything. It’s just a coincidence. However, the gold of Aragon’s outfit obviously symbolises her love, courage and passion, along with indicating her status as a noble. While yes the rest of the queens were all noble in some way before they married Henry, Aragon was a Spanish princess and the daughter of two incredibly powerful monarchs. She was probably the highest standing out of any of the queens, and her costume reflects that. I also think that her wearing gold to flaunt her status could be her trying to make up for the years between her marriages to Arthur and Henry (where she didn’t have many provisions made for her as far as I know) and also the last few years of her life. (I’ve seen differing reports on how Aragon was provided for after Henry divorced her, with her claiming that she was living in poverty while others state she got 3000 pounds. If anyone has any confirmation then let me know). Either way, her wanting to flaunt her status after her reincarnation by wearing lots of bright gold makes total sense. I’ve also seen a few people say that the bust on Aragon’s costume is the most historically accurate but I can’t confirm that, although if it is then that’s a really nice touch.

Well this took ages, but it was fun to finally get to analyse stuff again AND do it on a queen who doesn’t get discussed very much!!! Aragon often gets reduced to “catholic” or “angry” within this fandom, even though she is just as complex as any other character within the show but she just expresses things in very different ways. And that’s okay! This whole show is about how women (and NB folk!) are different and do have different experiences and do express things differently and have different personalities and that’s okay! We should celebrate our differences.

[konare-postorna]

Jarmaky, trhy a ten náš vánoční Jarmak sv. Lucie

Text: František Schulz, 2017

Slovácký krúžek si při svém vzniku dal do vínku, že bude udržovat staré zvyky a obyčeje, zachovávat krojovou čistotu, ale také obnovovat staré tradice. V roce 2003 jsme obnovili fašank a uspořádali vánoční jarmak. Jarmaky ale v Poštorné původně nebývaly, konaly se vždy v blízké Břeclavi. Jestli se nepletu tak to bývalo na Mikuláše. (Jistě jste si všimli, tak píšu zásadně jarmak. Toto slovo pochází z německého Jahrmarkt a znamená výroční trh. Jako mnoho jiných si ho lidová slovesnost počeštila.) Dnešní mluvou bychom řekli, že výroční trh je ekonomicko-společenská událost, pořádaná na základě práva daného panovníkem, který je většinou uděloval při povyšování vesnice na městečko. Trhy se konaly často kolem Velikonoc, v období, jež stanovovalo dané privilegium. Délka konání trhu dosahovala třeba i jednoho týdne. Tím se odlišoval od jednodenních trhů, které se konaly pravidelně vždy některý den v týdnu a nabízelo se na nich spíše zboží denní potřeby a potraviny. Výroční trhy navštěvovaly také různé pouťové atrakce, jako bylo lidové a loutkové divadlo, artisté, medvědáři nebo potulní malíři. Od poloviny 19. století i pouťoví fotografové. 

Koňský trh v Lednici, konec 19. století

Trhů se účastnili obchodníci přijíždějící z větších vzdáleností či nabízející běžně nedostupné zboží třeba látky, sukno, stuhy, mašle a další potřeby pro výrobu oděvů. Vítaní byli kožišníci, obuvníci a zvláště halenkári, přicházející z Horňácka nebo i Valašska a nabízející haleny – dlouhé pláště ze smetanově bílého sukna zdobené jednoduchým červeným lemem. Tyto haleny nosili hlavně muži na jaře a na podzim. Hojně se také kupovala kolomaz na mazání vozů a nářadí. Trhy a různé jarmaky byly vždy očekávány též místními hostinskými, u kterých se větší obchody zapíjely tzv. oldomášem. K dostání byli teplé uzeniny a vyhlášené guláše. Spokojené byli rovněž obce, protože trhovci platili poplatek z místa. Obecní policajti ovšem měli pohotovost. Na trhy se totiž často sjížděli zloději, kapsáři a různí podvodníci, nabízející různé “zázračné” vodičky proti vypadávání vlasů či nechtěnému početí.

Výroční trh v poutním místě

Zvláště oblíbené byly jarmarky, které se konaly ve známých poutních místech. Zde se nakupovaly hlavně památeční předměty vážící se k místu – růžence, křížky a sošky svatých. Na poutě se chodilo pěšky a celá výprava se nechala obyčejně zvěčnit od nějakého fotografa. Ve svém archivu mám fotografii Poštoranů z rakouského Maria Zell z roku 1906. Sedláky vyhledávané byly zejména dobytčí trhy a koňské jarmaky. V Břeclavi se prodávalo hospodářské zvířectvo na louce, kde dnes stojí obchodní dům Billa. Prasátka se tam prodávala ještě v šedesátých letech minulého století. Vedle židovské školy, dnešního Lichteštejnského domu, byla břeclavská městská tržnice. Trhovci tam nabízeli ovoce a zeleninu, drobní chovatelé vykrmené kačeny nebo husy hlavně na hody. Koncem 18. století zapřahali drobní sedláci hlavně voly. Ty se chodili kupovat do slovenského Holíča, kde byl také koňský trh. Slovenští a uherští volary ale často hnali voly od vesnice k vesnici a sedláci je kupovali na dluh. Volci jim tahali a orali a pak koncem roku je vykrmili a prodali řezníkovi. Brzy z jara opět přitáhli volary, sedláci zaplatili dluh a nové volky si znovu vzali na dluh.

Poštorenský jarmark sv. Lucie, 2003

Ten náš vánoční jarmak v roce 2003 začal velmi skromně. Postavili jsme pár stánků u budovi bývalé pošty a obecního úřadu, dnešní knihovny, kde tehdy Slovácký krúžek sídlil. Překvapil nás zájem i vysoká návštěvnost. Sortiment nabízeného zboží se od té doby prakticky nezměnil – od lákavého ovaru, přes poštorenské plesňáky, medovinu až po tradiční rukodělné výrobky. Nechybí vánoční punč nebo dobrá slivovica. No tak tomu bude i letos! A nechte se poprášit moukou od tajemných bílých postav – lucek, pré to přináší štěstí. A toho není nikdy dost, moji milí! 

František Schulz 

[treba-neco-napise]

(upozorňuju, že jsem nikdy po střechách neskákal, takže pokud má někdo z vás zkušenosti, zahrňte mě kritikou)

(plánuju do téhle ffky přidat i Florence, i když jen tak okrajově, ale nějaký jednohubky bych taky napsat mohl)

Můžeš (kudla), stačí chtít

Ti vydřiduši! Já bych je-

Janek celou cestu zpátky do města v duchu nadával tak barvitě, že i Karaba starší by byl spíše pohoršen, než pyšný. Nikdy si nedají pokoj, to věděl. I kdyby Ferenc s Lorencem nebyli, vykořisťoval by království někdo jiný, jen zpovzdálí a potichu. Zlo tu bude vždycky, říkal mu táta, abychom s ním bojovali. Bez zla by nebylo ani dobro.

Ale i tak si rád představoval, že to jednou přestane.

Nůši nechal na kraji lesa pod vyvráceným stromem i s oblečením, a běžel podél hranice k hradu. Černá kůže se mu horkem lepila na tělo a šátek byl zadýchaný, ale nikdy si nestěžoval. Jako Karaba se cítil svobodný. Nic ho neomezovalo, nikdo ho nezastavil. Byl jako stín za bílého dne, nikdo ho nemohl chytit.

Ve vesnici probíhal mezi domy, a jak čekal, brzy uslyšel známé hlasy. Zaskřípal zuby. Zpoza rohu domu měl Ference s Lorencem přímo před sebou.

„Vždyť už jsem platila!“ bránila se včelařka Lucie.

„Ale já si to nějak nepamatuji.“ poklepal si Ferenc v předstíraném přemýšlení prstem na bradu. „Ty ano, Lorenci?“

„Vůbec ne, Ferenci.“ chytil se toho Lorenc.

„A chceš snad tvrdit, že královští rádci lžou!?“ obořil se rádce na včelařku.

„Lžou a taky kradou!“ ozvalo se za ním. Vzápětí všichni uslyšeli cvaknout pojistku střelné zbraně.

„Ferenci, vždyť jsi říkal-“

„Buď zticha!“

„Pomalu se otočte.“ Rádci se pomalu a neochotně obrátili. „A ted vraťte ty peníze, vy zlodějská sebranko.“ Tváří v tvář loupežníkovi se Ferencovi usídlil na obličeji vychytralý výraz.

„Ty se nikdy nepoučíš? Minule už jsi málem seděl v šatlavě.“

„A vy?“ opáčil Karaba. Otec bral většinou peníze nenápadně, když se nikdo nedíval. Byl to Jankův nedostatek předstíraného respektu pro vrchnost, co ho často přimělo vyfouknout jim vybrané daně přímo před nosem.

„My ano.“ usmál se Ferenc a luskl.

Nic se nestalo. Janek se rozesmál. „To mě mělo-“ Bambitka mu vyletěla z ruky. Prudce se otočil. Za ním stál voják s divným kotoučem kovu v rukou. Na něm jako přilepená visela jeho pistole. „Co to-“

„Na něj!“ zakřičel Ferenc a během chvilky ho obklopilo šest vojáků. Magnetický kotouč s bambitkou zamířil do rukou rádců. Kudla.

„Jak chcete.“ zamumlal Janek a rozeběhl se k prvnímu vojákovi. Popadl jeho přilbu, namáčkl mu ji na obličej, pak ho s ní praštil po hlavě a poslal ho k zemi. Druhé dva chytil pažemi kolem krku a srazil jim hlavy k sobě. Uštědřil pár dobře mířených pěstí, pár kopanců, po někom helmu hodil. Uslyšel dupot, jak se ulicemi blížily posily.

„Kudla!“ Z toho se nevyhrabe. Nemá bambitku, nevrátil peníze, a teď ho ještě vsadí do vězení a popraví. A jestli se z toho dostane živý, zabije ho otec.

„Loupežníku!“ ozvalo se za ním. Otočil se. Na střeše domu seděl nějaký moula v modré kapuci se začerněným obličejem… No to snad ne!

Když Jakuba potkal ráno na trhu, nemohl uvěřit, že takového ňoumu mohla královská kuchyň zplodit. Pravda ovšem byla, že i on musel mžourat, aby ten škrabopis rozluštil. Samozřejmě mu musel vrátit ten dluh za trakař, ale Janek nečekal, že ho znovu potká tak brzy, tím spíš na střeše domu.

„Polez!“ zavolal na něj Jakub. Janek vyskočil na nedaleký žebřík, vylezl na střechu, a žebřík svrhl na hlouček vojáků, aby je zdržel.

„Díky.“ řekl. Pak svraštil obočí. „Proč máš obličej od uhlí?“ Zachránce pokrčil rameny. „Pomoct ti by byla velezrada, ne?“ Janek se pod šátkem slabě usmál. Vážně to nebyl takový blbeček.

Rozhlédl se. Stromy byly až moc daleko na to, aby se po nich dalo sešplhat, a skákat ze střechy by v tu chvíli bylo riskantní, navíc by si tím moc nepomohl. Ale dům směrem k lesu byl dost blízko.

„Tak jdeme.“ zavelel, následován kuchtíkovým nepochopeným pohledem.

„Kam?“

„Kam asi? Chceš tu zůstat a počkat, než pro tebe vylezou?“

„Ne, ale-“

„Fajn. Teď se musíš odrazit a chytit se hřebene. Jdi za mnou.“

„Počkej-“ Ale loupežník nečekal.

Se střechami měl Janek dobrý vztah. Už jako malý přibíjel tašky, když zatékalo dovnitř. Občas v noci vylezl nahoru a dlouho se díval na měsíc, zatímco mu myšlenky vířily hlavou jedna za druhou. Skákání trénoval s tátou v noci, kdy je za to nikdo nehonil, a samozřejmě byla tma, takže za bílého dne to byla hračka.

Zachytil se tašek druhého domu, sedl si obkročmo na hřeben a povzdychl si.

„Tak dělej!“ Jakub se vyškrábal na nohy. Kmital pohledem mezi dvěma střechami a vypadal bezradně.

„Já nemůžu!“ odpověděl. Janek zakoulel očima. Zpoza střechy se vyplížila ruka a chytila Jakuba za kotník.

„Pozor!“ Jakub kopl nohou ve vzduchu a hned nato se ozval výkřik a řinčení kovu. Janek předpokládal, že kuchtík shodil vojáka a sklátil tím všechny, co se dole konečně postavili. Koutek úst se mu pod šátkem zdvihl.

„Co když spadnu?“ vyhrkl Jakub, se kterým viditelně lomcoval strach. Docházel jim čas. Janek se na hřebeni posunul blíž k němu a natáhl ruku.

„Chytím tě.“ Jakub mu pohlédl do očí. A skočil.

Zachytil se římsy a loupežník mu pomohl nahoru.

„Teď budeme muset bez zastavení.“ oznámil mu Janek, když vstal a zapřel se nohama o tašky. Vojáci pod nimi za pokřikování rádců přistavěli žebřík. „Vím, že to zvládneš.“ řekl. „Za mnou na tři.“ Jakub kývl. „Raz, dva, tři!“ Janek se odrazil a jelením skokem dopadl, Jakub za ním. Při doskoku na druhou střechu mu uklouzla noha, ale než stačil vykřiknout, Karaba ho chytil za košili a vytáhl nahoru.

„Díky.“ vydral ze sebe kuchtík. Loupežník neodpověděl.

Přeskočili ještě dvě střechy a dostali se ke kraji vesnice.

„Teď dolů.“ zavelel Janek a pohlédl na kupu sena u domu. Bylo to mnohem lepší než slézt po stromě, protože pochyboval, že ten jeliman z hradu by se dostal dolů do večera.

„Je to docela vysoko…“ mumlal Jakub, ale než mohl dodat něco podobně důmyslného, Karaba do něj strčil a skočil hned za ním.

„A teď do lesa!“

*****

U skal se zastavili a Jakub stěží popadal dech. Skácel se na zem a měl pocit, jako by mu srdce tlouklo v hlavě místo v hrudi.

„To nebylo vůbec špatný.“ řekl loupežník uznale. Bylo to poprvé, co promluvil, od toho pádu do sena.

„Díky.“ vymáčkl ze sebe Jakub mezi vzdechy.

„Měl by sis umýt obličej, vypadáš jako bys strkal hlavu do komína.“ Pod šátkem to nebylo vidět, ale princ měl pocit, jako by v Karabově hlase zaslechl úšklebek.

„Víš, představoval jsem si tě staršího.“ řekl. Loupežník na chvíli přimhouřil oči.

„Jak můžeš vědět, kolik mi je?“

„Podle hlasu přece.“ Teď se mu zdálo, jako by Karaba pod šátkem se shovívavým úsměvem lehce zavrtěl hlavou.

„Zdání může klamat. Můžeš si myslet, že někoho znáš, a přitom třeba skrývá větší tajemství, než si umíš představit.“ Jakub se nad tím zamyslel. Loupežník měl pravdu, ačkoliv ani on sám nevěděl, že mluví s princem, a ne nějakým sluhou. Karaba opatrně vyhlédl zpoza kamenného úkrytu. „Myslím, že jsme je setřásli. Pojď.“

Ačkoliv se princi nezamlouvalo to věčné komandování, nechal se zavést k potoku, smyl si z obličeje černé šmouhy a pak začal hltat vodu. Zarazil se. Loupežník jenom stál opodál a pozoroval ho.

„Nemáš žízeň?“

„Proč?“

„Protože já jsem uběhl kus cesty a mám ji.“

„Tak nemel a pij.“ odbyl ho Karaba. Jakub chvíli váhal a pak se znovu ozval. „Je to kvůli tomu šátku?“

„Ty se ptáš, jestli nemám žízeň kvůli šátku?“

„Ptám se, jestli se bojíš ukázat obličej a proto nepiješ.“ Loupežník mlčel. „Zrovna jsi mi zachránil život, mohl bys mi trochu důvěřovat.“ zamručel Jakub. Karabu ta stížnost zřejmě nevyvedla z míry.

„Neber si to osobně, já nedůvěřuju nikomu z hradu.“ zamručel zpátky. Jakub se ani nepohnul z místa. „Co je?“

„Nebudu se dívat.“ naléhal Jakub. Oba chvíli stáli nepohnutě. Pak si Karaba zhluboka povzdechl a jakoby unaveně pronesl: „Když ti to udělá radost…“ Máchl rukou v otáčivém pohybu. „Otoč se.“

Jakub se k němu poslušně otočil zády. Slíbil, co slíbil, a tak se nedíval. Slyšel, jak si Karaba svléká rukavice a pak začvachtala voda.

„Co když se přece podívám?“ zeptal se a na tváři mu zahrál lehký úšklebek. Během jedné hodiny s loupežníkem přeskákal po střechách jako kamzík, utekl před svými vojáky a teď k němu stál zády, aby se mohl napít. Nutno uznat, že v té situaci nemohl nepokoušet štěstí se smíchem.

„Zastřelím tě.“ odpověděl Karaba a navzdory všem očekáváním byl i v jeho hlase znát žert.

„Takže to nebyla jediná bambitka, kterou máš?“

Ticho.

„Promiň.“

„Tys mi ji nesebral.“

Další ticho.

„Třeba bych ti ji mohl sehnat zpátky.“ ucítil poklepání na rameno a tak se otočil. Karaba byl nečekaně blízko. Musel se pohybovat jako přízrak, neslyšel ani jeho dech, natož kroky.

„Proč bys to dělal?“ zeptal se s šátkem zase na obličeji. Chtěl se mu podívat do očí, ale klobouk měl jako na potvoru stažený nízko.

„Protože ty jsi pomohl mně, já pomůžu tobě.“

„Začal sis, nemáš mi co splácet.“ Jakub se nenechal odbýt.

„Vracíš lidem peníze, každý den. To ti nemůžu splatit nikdy.“ chvíli jen tak stáli a dívali se jeden na druhého. Pak Karaba napřáhl pravici.

„Bez tebe bych byl asi ve vězení. Díky.“ Jakub s ní potřásl.

„Není zač.“ Pak se pustili a další chvíli se na sebe dívali. Jak se rozloučit s loupežníkem…?

Jenže pak z Karaby vypadlo: „Sbohem!“ a byl v prachu. Jakub se díval, jak mizí mezi stromy.

Co to krucinál bylo?

Bambitka slash

Vážení obrozenci, obrozenky a obrozenčata, díky jednomu příspěvku pojednávajícím o bisexualitě prince z Popelky jsem začal psát fanfikci na Tajemství staré bambitky. V podstatě jde o polovičně gender-ohnutou verzi, kde Karaba nemá dceru, ale syna. Mám už napsaných několik scén, ale kdyby to vyhlíželo jako levná postava x OC fanfikce a nikdo by to nečetl, nemá pro mě smysl pokračovat. Takže jsem přidal jednu kapitolu na čumblr na zkoušku, ale nikdo si toho nevšiml.

Proto váš prosím,

KLIKNĚTE NA ODKAZ

PŘEČTĚTE SI UKÁZKU

A NAPIŠTE, JESTLI CHCETE NÁŠUP

Zatím si to přečetl jeden člobrda, který mi navíc nic neřekl.

Tady to máte: https://jednou-treba-neco-napise.tumblr.com/post/190572049200/jsem-tady-znovu-a-p%C5%99in%C3%A1%C5%A1%C3%ADm-ochutn%C3%A1vku-fikce-kter%C3%A1

To by bylo ode mě všechno, vážení.

Mějte se fanfárově.

[fenomenologiecinky]

O mém věčném úsilí vytvářet hodnotu

No prosím. Řekla jsem si dneska cestou z práce (a že já si docela často takhle něco řeknu cestu z práce, když mám tu příležitost jít a. sama b. pěšky a c. netelefonovat, ovšem leckdy to dovedu ke skutku), že dnes je ten den. Že teda když si připadám tak plná moudrosti, mohla bych si ji laskavě nenechávat pro sebe. Důsledkem této jistě ušlechtilé nicméně poněkud pošetilé snahy bude nejspíše strmý pád mého rádoby vysokého, ale ve skutečnosti asi vlastně ne tak valného, mínění o vlastní osobě kamsi hlouběji, než už se nachází. Jak je to vlastně hluboko bychom mohli vesele spekulovat celé dlouhé hodiny, ačkoli - obávám se - bez jakéhokoli závěru. Říkám si, jestli je to ještě sebeironie, nebo už to hraničí s nějakou afektivní poruchou... Ráda bych se vyjádřila stručně a srozumitelně; pokud by šlo o problematiku, kterou jsem vystudovala, obor, jemuž se věnuji, popřípadě nějakou jinou oblast, v níž bych se na základě svého vzdělání či zájmů mohla opřít o konkrétní poznatky, existuje možnost, že bych se vyjádřila srozumitelně, s největší pravděpodobností i stručně; bohužel se ráda pouštím do věci, kterým moc nerozumím, nebo se jim rozumět moc nedá, jednoduše řečeno ráda plácám, ono to pak vypadá, že vím víc, než ve skutečnosti vím. Bohužel tuto svou vlastnost uplatňuji zásadně v užším kolektivu osob, které už jsem vpustila do své introvertní zóny. Tito lidé, vzhledem k tomu, že vyvinuli (nebo k tomu byli okolnostmi donuceni - ahoj, Luci) snahu proniknout skrze můj obvykle velmi nepříjemně vyhlížející výraz v ksichtě, zřejmě měli tušení, že možná nejsem úplně blbá. Některým to zatím i zůstalo. Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží, než je vyvedu z omylu. Ono s tou blbostí možná nebude tak žhavý, oříšek je spíš překousnout moji totální sociální neschopnost. Ta mi to často kazí, no.

Zpět k plácání... ona je to vlastnost poměrně užitečného rázu, pokud jste mentálně schopni se odpoutat od faktu, že melete nesmysly. Já si myslím, že většina lidí stejně prd poslouchá, co jim říkáte. Já teda takovýho odpoutání schopná nejsem, maximálně teda v případě, že jsem právě v přítomnosti těch pár lidí, na který jsem zvyklá (vysvětlivka - to jsou lidi, který mám ráda, akorát si nejsem úplně jistá, jestli jsem takovýho vyššího citu schopná, tak to radši budu držet při zemi) a kteří si moje plácání zařadí někam do kategorie Ona si chce asi povídat, akorát ji to malinko děsí místo toho, aby si prostě pomysleli Hned jsem si říkal, že s takovým výrazem asi nebude normální a už je to tady - už se zbláznila. Praktické využití této vlastnosti k vlastnímu prospěchu - např. při hledání zaměstnání adekvátního k mému vzdělání (no haha) a schopnostem (muhehe) - tedy v mém případě jaksi nepřipadá v úvahu. Moje smůla.

Jenže problém je v tom, že si i přes svoje sociální neschopnosti děsně ráda povídám. Občas udělám tu chybu a svěřím někomu ten nelehký úkol být mým konverzačním partnerem - nedokážu posoudit, jestli je to spíš náročný nebo spíš o rozum... no, nedopadá to obvykle dobře. Je mi pak smutno, že ještě neumím svůj mozeček dostatečně zaměstnat obvyklými problémy (co dávají večer v televizi, co má kdo na sobě, kdo co o kom říkal, co doma, co vaši a tak) - nutno podotknout, že co žiju poměrně pravidelným životem pracujícího člověka, daří se mi moje myšlenky celkem slušně rozprostřít mezi: jak ráno sakra vstanu, že jdu cvičit, že jdu do práce, co budu jíst, že musím mejt nádobí, jak sakra může být všude takovej binec, když jsem před dvěma dny vysávala, jestli nedochází kočkám jídlo, co to tady tak strašně smrdí, jestli chci radši hranolky nebo pizzu, co se stane s mým pracně vyrýsovaným břichem, když si dám hranolky i pizzu (a donut navrch) nebo třeba jestli mě hodně poznamená, když mi povolí rameno a já si těch dvacet kilo pustím na hlavu - ale jsou tu chvíle, kdy mi prostě normální problémy nestačí a do diplomky jsem to napsat nezvládla a já pak nevím, co s tím. Taky by mi přišlo trochu pitomý, kdyby moje vzdělání a ten děsnej talent, co ve mně dřímá (asi dost tvrdě), přišli vniveč. Ne že bych pociťovala jakejkoli dluh vůči společnosti, spíš by mi asi připadalo škoda nepsat.

Jenomže to bych nebyla já, aby v tom nebyl nějakej probém. Děsně ráda bych psala, jen tak, o ničem zajímavým, nebo o totálních pitomostech, AKORÁT ŽE NEMŮŽU! Nejde mi to. Mám v sobě takovou strašnou zodpovědnost nebo autocenzuru, která mi říká třeba to, že:

mý řeči stejně nikoho nezajímaj

mý řeči nejsou dostatečně sofistikovaný a mý myšlenky dost propracovaný na to, abych se s tím někde veřejně chlubila (ne, nedělám si iluze, že to někdo čte)

mý řeči jsou příliš málo přízemní, aby vůbec mělo smysl je vystavovat (ve smyslu nehážu koupelový bomby z LUSH! do svý rohový vany - protože žádnou nemám - a netočím na výšku na iPhone - protože žádnej nemám - co to dělá za třpytivý barvičky), jo a taky za čtení tadyhle toho žádnej ajfoun sedum nikdo nevyhraje

jakej to má asi smysl, když to nevytváří hodnotu, neumím nevytvářet hodnotu, chci vytvářet hodnotu, i když hodnota je dneska každýmu ukradená

kdo vůbec rozhoduje o tom, co má jakou hodnotu, jestli vůbec existuje něco jako hodnota, co by na to asi řekl Mukařovský, jestli je hodnota fenomén (no jéje) nebo jestli mi z toho dočista nehrábne

To by bylo tak jako například. No a já jsem si tak řekla, že bych to možná mohla vyzkoušet, že to třeba asi brzy chcípne, ale jestli se mi podaří se probrat věcma, o kterých bych chtěla víc vědět, že mi to třeba jednou bude užitečný. Že ona budoucnost filozofie asi už bohužel nebude nikde v knize (kterou by mi beztak nikdo nevydal, protože to nejsou raw recepty, ani cestopis ani severský krimi), ale že teda asi bohužel upadne v zapomnění někde v historii internetu. A že po ní neštěkne ani pes. A že je to škoda. A že se asi nedá nic dělat - leda teda tohle, no. Tak to máte.

[a-little-slice-of-fandom]

I get so embarrassed when I see history fans talking about different Boleyns. Like, talking about her characterization on The Tudor, on The Six Wives of Henry, on Henry and His Six Wives etc. And then they get into Six and are like "... this Boleyn is a little bit different than the others, she isn't so strategic... actually she's not very smart". Like, we the fandom can say "If you pay attention and look at the script and watch the full bootleg, she's actually quite smart". But we can't ignore the fact that people that are not Six fans, and just Tudor times fans in general won't do all of those things. Boleyn is the most famous wife, so DLYH will be the song people will know the musical for, and we can't expect them to think "No, she's actually lying and dumbing herself down to win the audience's sympathy"

Firstly I’m not blaming anyone for their initial reaction to or their opinions or Don’t Lose Ur Head. If someone dislikes Boleyn’s portrayal in Six the musical then that’s completely fine, I’m not going to say that their opinion isn’t valid. My posts about Boleyn in Six aren’t for people who don’t like the musical, they’re for people who are already in the fandom. I wouldn’t expect non-fans to analyse the script of Six or the album because its not something their interested in. Six, like every other piece of media that has ever existed, is entirely subjective and I can totally understand why people would dislike Six and the characterisations of the queens. All I ask in return is that non fans respect that many people do like Six and enjoy the show as a whole and listen to us when we point out that maybe it isn’t as clear cut or things aren’t as immediately obvious as they first thought.

Here’s the thing about The Tudors though: yes, they had a fantastic version of Anne Boleyn and I adore Natalie Dormer in that role...but then I personally feel that same show completely butchered Katherine Howard. On the other hand, a lot of people agree that Six’s strongest asset is All You Wanna Do and it’s portrayal of Katherine as a victim rather than a villain. I will admit that I really disliked the portrayal of Howard in the Tudors when I first came across clips on YouTube. However, until I had seen the entire show, I refrained from forming a full opinion on her character and on series four of the Tudors as a whole because I knew it was unfair to judge an entire series by only a few clips. I still personally believe that they did Howard a massive disservice, but there are one or two good elements here and there that I wouldn’t have discovered unless I watched the whole show. I waited until I had access to all the content available and then formed my overall opinion, and when if someone tells me that they actually really like series 4 of the Tudors then I’m not going to try and take that away from them! In fact, I’m actively glad that they’re enjoying and having a good time with something I personally didn’t get a lot out of.

(Also isn’t Anne of a thousand days supposed to be inaccurate in places as well? Or am I thinking of a different play?)

Plus I think people need to look at how Six is presented. The Tudors is a serious, historical drama and as such you would want the characters in the show to reflect that tone and the premise. Six is a 75 minute musical, nearly always listed as a comedy, where the entire premise revolves around the fact that the six wives have somehow been brought back from the dead after 500 years and their first instinct was to form a girl band. Like...the idea of six alone is absolutely insane! The tone and therefore the characterisations are obviously going to be very different to what would be present in something that is more serious. It’s kind of like trying to compare an incredibly serious documentary to a horrible histories episode. Both are very different but that doesn’t mean one is bad and one is good. (Sidenote I adore horrible histories and it was what made me want to learn about and study history in the first place. I’m not knocking it or anything, I’m just using it as a comparison.)

Now I’m not saying that Toby and Lucy have a get out of jail free card when it comes to historical accuracy, in fact I’ve often talked about the things they could have done better or added in, but from the presentation of Six alone you should be able to tell that Six isn’t going to be like the Tudors or Anne of a thousand days or anything like that. It isn’t being presented in the same way. I knew from the moment I watched the Olivier’s performance with all the sparkly outfits and modern slang that I should take everything with a grain of salt and just enjoy Six for what it is: a fun and catchy musical with lots of female empowerment.

As a sidenote, I’ve always personally believed that historical accuracy and good are not synonyms. Something can be super historically accurate but then fall flat on its face from a dramatic perspective. But that’s not what happened with Six. Six isn’t historically accurate 100 percent of the time. It doesn’t hide this fact either, explicitly saying in the show “it’s not what went down in history” and the two writers admitting that they have regrets with some of the queens. But that doesn’t mean six isn’t good a show, because from a purely dramatic perspective...six does work. You can’t deny that Six is a good musical. It wouldn’t have 7 ongoing productions with two more in the works if it wasn’t working as a musical. It wouldn’t be nominated for and then win awards if it wasn’t working as a musical. It wouldn’t be worth millions of pounds if it wasn’t working as a musical. Again, not everyone has to like six the musical and I respect those who don’t but it’s success implies that it’s working on some basic level.

Basically what I’m trying to say is that I understand why people might write off Anne Boleyn from Six very quickly. I think it’s slightly unfair to write her off (especially if you’ve only listened to DLUH and not seen the whole show), but I do understand it and respect people’s personal opinions. All I ask is that they respect mine and the fact that I do like six and I do like the characterisation of Boleyn. I don’t think anyone should be embarrassed for saying they like something just because others dislike it.

(Also if any historical blogs want to vague post about this post...refer back to the sentences were I talked about respecting personal opinions. I’m not saying people should watch six to revise for their exams or anything, I’m just saying that people can still enjoy things that aren’t historically accurate and they shouldn’t feel bad about it)