#tohle byl první textík kde jsem absolutně netušila o čem budu psát než jsem sáhla na klávesnici

[onaras-oficialni]

Den 21 - Nezištný dar

Thalis Uldarion nikdy nedělá nic nezištně.

Uldarion hleděl na bandu chudáků, kterou mu jeho muži přivedli. Unavení, špinaví a posetí čerstvými ranami. Tahle hrstka že se dokázala vypořádat s uprchlou mantichorou?

"Takže vy mi chcete říct," zeptal Eagila, "že se vám uspaná mantichora uprostřed cesty probrala a splašila, načež se z ničeho nic zjevili tihle ubožáci a zlikvidovali ji?"

"No... v podstatě?" usmál se nervózně Eagil, "Napřed jsme se snažili to urovnat sami, ale nešlo to, takže Kass běžela pro pomoc a u východu našla Perlu a tyhlety a ti nám pak šli na pomoc? Šťastná náhoda?" Zadíval se na Uldariona jako provinilé dítě, které doufá, že nějakým zázrakem nebude potrestáno.

"A vy jste čirou náhodou seděli v ústí stoky, najednou se vám tam zjeví polomrtvá trpaslice a váše první reakce byla zjistit, co ji tak zřídilo?" obrátil se Uldarion ke skupince.

"I tak se to dá říci, drahý pane," ujal se slova mladík v pestrobarevném kabátci, "mé jméno je Aurelius, je mi ctí. My všichni jsme nezávisle na sobě hledali útočiště před deštěm a dílem náhody jsme se sešli v téže stoce. Když se pak zjevila slečna Kass, tady - Perla, že? - tady Perla se rozběhla jako první, za ní následovala Krugga, já tuším běžel jako třetí. Vedeni hlukem nalezli jsme scénu masakru a rozhodli se zapojit do boje."

"Takže ten útok jste vedla vy?" stočil Uldarion zrak k malému stvoření v obrovském kabátě, které Aurelius označil za Perlu, "Proč?"

"V tý chvíli mi to přišlo jako dobrej nápad?" odvětilo stvoření, "A taky mi záleží tady na Eagilovi. Musela jsem vědět, že je v pořádku."

"A ostatní se k vám přidali prostě jen tak?"

"Možná? Možná chtěli udělat něco hezkýho? Možná je důvod, proč nás osud sved do jedný roury?"

"V tom případě musím poděkovat osudu, že jsem se nemusel vypořádat se zdivočelou mantichorou." Luskl na Kaima, "Vyplať těmhle kanálovým krysám 400 zlatých za jejich ochotu běžet vstříc nebezpečí. A kdyby se vám náhodou chtělo ještě trochu riskovat, nějakou práci vám najdu."

*

Thalis Uldarion nikdy nedělá nic nezištně.

Uldarion hleděl na mága v rudém plášti. Právě si od něj vyslechl popis pěti dobrodruhů známých jako Krysy. Ovšemže je viděl, ani ne před týdnem. Vyptávali se ho, zda nemá nějaké informace, které by mohli využít v boji proti Konsiliu. Řekl jim, že magikus Grix bude na výroční slavnosti v Alabastrové vile. Teď byl Grix mrtvý a jeho kolega se vyptával po Krysách. Možná by na ně měl být hrdý.

"Ano, znám je. Tuším, že jsem byl první, kdo jim kdy zaplatil, pomohli mi s nějakou potvorou... pak jsem je ještě párkrát najal, jsou docela schopní... ale už to bude měsíce, co jsem je viděl."

"Takže nemáte žádné zprávy, že by se objevili v Alassyru?"

"Je mi líto. Můžu říct svým lidem, aby po nich koukali, ale nic neslibuji."

"Jestli nám pomůžete, Konsilium umí být velmi vděčné."

"Tím jsem si jistý."

Ti blázni se už zase vrhli po hlavě do nebezpečí. Nemají šanci vyhrát. Ale až selžou, nebude to Uldarionovou vinou.